III.ÚS 1584/25 #1

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Danielou Zemanovou o ústavní stížnosti stěžovatelky Stavební hospodářství Úterý, s. r. o., se sídlem Úterý 197, zastoupené JUDr. Luďkem Lintnerem, advokátem, se sídlem Sedláčkova 212/11, Plzeň, proti zásahu Krajského soudu v Plzni v řízení vedeném pod sp. zn. KSPL 56 INS 9331/2024 spočívajícím v nepřihlédnutí ke stěžovatelčině žalobě ze dne 12. 3. 2025, za účasti Krajského soudu v Plzni jako účastníka řízení a Ing. Vladimíra Nechutného, insolvenčního správce Spojené rodinné farmy, s. r. o., se sídlem Pražská 37, Plzeň, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Odůvodnění:

I. Dosavadní průběh řízení

1. Stěžovatelka podala dne 12. 3. 2025 žalobu na určení popřené nevykonatelné pohledávky. Žalobu zaslala krajskému soudu elektronicky prostřednictvím e-mailu svého zástupce. Podání neobsahovalo uznávaný elektronický podpis.

2. Krajský soud stěžovatelce přípisem ze dne 28. 3. 2025 oznámil, že k její žalobě nepřihlédl: "[K] Vašemu podání [...], které bylo doručeno soudu dne 12.3.2025 do e-mailové schránky sděluji, že k němu soud nepřihlíží dle § 42 odst. 2 o.s.ř., neboť toto podání nebylo podepsáno uznávaným elektronickým podpisem ani nebylo doplněno ve lhůtě 3 dnů jeho originálem."

3. Stěžovatelka zaslala dne 31. 3. 2025 datovou schránkou svého zástupce krajskému soudu "doplnění podané žaloby". Stěžovatelka v něm argumentovala, že krajský soud měl stěžovatelku o vadě žaloby vyrozumět a poskytnout jí lhůtu k její nápravě - nikoli k žalobě nepřihlížet.

4. Krajský soud tuto žalobu odmítl. Nepřihlédnutí k žalobě ze dne 12. 3. 2025 podle něj bylo správné, a stěžovatelčina žaloba ze dne 31. 3. 2025 je proto opožděná. Krajský soud poučil stěžovatelku o tom, že se proti jeho usnesení může odvolat (usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 5. 6. 2025, sp. zn. KSPL 56 ICm 1305/2025).

5. Stěžovatelka považuje nepřihlédnutí k její žalobě ze dne 12. 3. 2025 za protiústavní, a proto podala proti tomuto zásahu ústavní stížnost.


II. Argumentace stěžovatelky

6. Stěžovatelka tvrdí, že krajský soud nepřihlédnutím k žalobě porušil její právo na soudní ochranu (čl. 90 Ústavy, čl. 2 odst. 2 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod).

7. Stěžovatelka kvůli postupu krajského soudu zmeškala lhůtu pro podání incidenční žaloby. Je nepřiměřeně formalistické nepřihlížet k podání jen kvůli digitální vadě, která není laickým okem viditelná. Opačný postup představuje nepřiměřenou procesní přísnost odporující nálezům Ústavního soudu a smyslu právní úpravy. Podání bylo odesláno z e-mailu, který stěžovatelčin zástupce užívá pro komunikaci s krajským soudem běžně. Po stěžovatelce nelze požadovat, aby do 3 dnů bez jakékoli výzvy doplnila podání, u něhož měla za to, že je platným způsobem podepsáno.


III. Posouzení přípustnosti ústavní stížnosti

8. Dříve, než Ústavní soud může přistoupit k věcnému projednání ústavní stížnosti, musí posoudit, zda jsou splněny procesní podmínky stanovené zákonem o Ústavním soudu (§ 42 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).

9. Ústavní soud dospěl k závěru, že jedna z těchto podmínek splněna není. Stěžovatelka dosud nevyčerpala všechny procesní prostředky k ochraně svých práv, a její ústavní stížnost je proto nepřípustná [§ 43 odst. 1 písm. e) a § 75 zákona o Ústavním soudu].

10. Pojmovým znakem ústavní stížnosti je její subsidiarita. Ústavní soud tedy zasahuje na ochranu ústavně zaručených práv a svobod až tehdy, když ostatní orgány veřejné moci již nemají k dispozici prostředky, kterými by mohly případný protiústavní stav napravit. Ochrana ústavnosti totiž není jen úkolem Ústavního soudu, ale i soudů obecných (čl. 4 Ústavy České republiky). Ústavní soud proto obecně není oprávněn zasahovat do řízení, která teprve probíhají a v nichž stěžovatel ještě nevyčerpal všechny možnosti, jak ochránit svá ústavně zaručená práva a svobody (stanovisko pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 58/23, body 23 až 25 a v nich zmíněná rozhodnutí).

11. Stěžovatelka tyto možnosti dosud nevyčerpala. Stěžovatelka se svými námitkami domáhá toho, aby krajský soud přihlédl k její žalobě ze dne 12. 3. 2025. Své námitky přitom může účinně uplatnit v řízení o její žalobě ze dne 31. 3. 2025 a potenciálně se domoci toho, že krajský soud k její dřívější žalobě přihlédne. Podstatou tohoto řízení je totiž mimo jiné otázka, zda bylo nepřihlédnutí k této žalobě v souladu s právem. Stěžovatelka ostatně sama připouští, že by mohl být zásah do jejího práva na přístup k soudu zhojen v řízení o jejím podání ze dne 31. 3. 2025 (bod 1.4 ústavní stížnosti). Krajský soud sice její žalobu ze dne 31. 3. 2025 odmítl, ale stěžovatelka může své námitky účinně uplatnit v odvolání a později i v nové ústavní stížnosti.

12. Ústavní soud shrnuje, že se stěžovatelčinými námitkami mohou stále zabývat obecné soudy. Pokud by stěžovatelka považovala jejich rozhodnutí za protiústavní, může se následně obrátit na Ústavní soud. Za této situace není Ústavní soud oprávněn do probíhající věci v souladu se zásadou subsidiarity ústavní stížnosti zasahovat. V posuzované věci přitom nenastala žádná okolnost, která by nepřípustnost ústavní stížnosti dokázala prolomit, což ostatně netvrdí ani sama stěžovatelka (§ 75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu).


IV. Závěr

13. Ústavní soud shrnuje, že ústavní stížnost odmítl jako nepřípustnou [§ 43 odst. 1 písm. e) a § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. června 2025


Daniela Zemanová v. r.
soudkyně zpravodajka