IV.ÚS 612/26 #1

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lucie Dolanské Bányaiové a soudců Michala Bartoně a Zdeňka Kühna (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatele J. B., t. č. Vazební věznice Praha Ruzyně, zastoupeného JUDr. Michalem Račokem, sídlem T. G. Masaryka 108, Kladno, proti jinému zásahu orgánu veřejné moci spočívajícím v nepropuštění z vazby po uplynutí nejvyšší přípustné doby trvání vazby v přípravném řízení ve věci vedené pod sp. zn. KRPS-162120-136/TČ-2024-010083, za účasti Okresní soud Praha-východ a Krajského státního zastupitelství v Praze, jako účastníků řízení, takto:

Odůvodnění:

1. Orgány činné v trestním řízení stíhají stěžovatele za trestný čin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku, ve znění do 31. 12. 2025, a to vazebně, neboť údajně měl - zjednodušeně řečeno - ve více případech zneužít tísně či zranitelnosti poškozených, kteří mu pod příslibem pomoci z tíživé finanční situace nevědomky prodali jejich nemovitosti. Trestní stíhání se postupně rozšířilo o další skutky, resp. dílčí útoky (dohromady čtyři dílčí útoky - v průběhu roku 2025 trestní stíhání bylo zahájeno nejprve dne 3. 6. 2025, následně ve dnech 9. 10. a 21. 11. 2025 a naposledy 8. 1. 2026).

2. V případě posledního dílčího útoku zrušilo Krajské státní zastupitelství v Praze usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání a samo rozhodlo o zahájení trestního stíhání (usnesení krajského státního zastupitelství ze dne 2. 2. 2026 č. j. KZV 54/2025-592), to při výkonu dozoru nad zachováním zákonnosti přípravného řízení [§ 174 odst. 2 písm. e) trestního řádu].

3. Orgány činné v trestním řízení omezily stěžovatelovu osobní svobodu dne 3. 6. 2025, a sice jeho zadržením podle § 76 odst. 1 trestního řádu. O dva dny později (5. 6. 2025) jej Okresní soud Praha-východ vzal do vazby. V září 2025 vydal tentýž soud dvě vazební rozhodnutí: první zamítlo stěžovatelovu žádost o propuštění z vazby (5. 9. 2025) a druhé ponechalo stěžovatele ve vazbě (11. 9. 2025). Ke konci roku 2025 trestní soud opětovně ponechal stěžovatele ve vazbě (19. 12. 2025).

4. V ústavní stížnosti stěžovatel namítá, že délka jeho vazby v přípravném řízení překročila nejvyšší přípustnou dobu trvání vazby. Tento závěr opírá o následující argumenty. Zaprvé, jednotlivé dílčí útoky pokračujícího trestného činu dohromady nezpůsobily škodu velkého rozsahu, ale jen značného rozsahu [§ 138 odst. 1 písm. e), resp. písm. d) trestního zákoníku]. Zadruhé, stěžovatel upozorňuje na okamžik, kdy mu bylo nové usnesení o zahájení trestního stíhání ohledně posledního dílčího útoku doručeno (tj. až dva dny po jeho vydání, 4. 2. 2026). Do té doby se vedlo trestní stíhání jen proti třem dílčím útokům (resp. skutkům ve smyslu trestního řádu). U nich však celkově způsobená škoda nepřesáhla zákonnou hranici škody velkého rozsahu. Zatřetí, pokud původní usnesení o posledním dílčím útoku bylo zrušeno, nemělo do doručení nového usnesení žádné účinky, přesněji nemohla nastat překvalifikace trestní věci na § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku. Proto šlo o jen zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku. V takovém případě je nejvyšší přípustná doba trvání vazby v přípravném řízení osm měsíců [tj. jedna třetina ze dvou roků, srov. § 72a odst. 1 písm. b) ve spojení s odst. 2 trestního řádu]. Nejpozději 3. 2. 2026 musel státní zástupce vydat příkaz k propuštění stěžovatele z vazby. To se však nenastalo.

5. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

6. Vazba je zajišťovacím institutem, který napomáhá dosáhnout cíle trestního řízení, tj. objasnění trestného činu, odhalení jeho pachatele a následně jeho spravedlivého potrestání. Protože jde však o citelný zásah do základního práva na osobní svobodu, nelze vazbu nadužívat. Vazba trvá nezbytně nutnou dobu, nikoli nekonečně dlouho. To je důvod, proč zákonodárce stanovil pevné doby trvání vazby, které jsou nepřekročitelné (nálezy ze dne 29. 9. 2022 sp. zn. I. ÚS 1807/22, bod 30, a ze dne 16. 6. 2015 sp. zn. I. ÚS 1119/15, bod 41).

7. Ústavní soud úvodem upozorňuje, že - nehledě na poslední dílčí útok - škoda způsobená zbývajícími dílčími útoky (resp. skutky podle § 12 odst. 13 trestního řádu) dohromady přesáhla 10 mil. Kč, tedy zákonnou hranici pro škodu velkého rozsahu (např. u prvního dílčího útoku dosáhla škoda 8,4 mil. Kč, u druhého byla škoda 3,1 mil. Kč). V takovém případě orgány činné řízení trestně stíhaly stěžovatele nikoli pro zločin podvodu (podle čtvrtého odstavce), ale již pro zvlášť závažný zločin podvodu (podle pátého odstavce).

8. Ústavnímu soudu neuniklo, že orgány činné v trestním řízení se terminologicky omezily jen na pojem zločinu. Jistě by bylo vhodnější, kdyby pracovaly s pojmem zvlášť závažný zločin, to však trestní řád nevyžaduje, neboť současný trestní zákoník vychází jen z tzv. bipartice trestných činů (přiměřeně Gřivna, T. Komentář k § 120: Šámal, P. a kol. Trestní řád. Komentář. 7. vyd. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 1670). V každém případě orgány činné v trestním řízení stíhaly stěžovatele pro trestný čin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku (ve znění účinném do konce roku 2025), nikoli podle odst. 4 písm. d) téhož zákona.

9. Již proto je ústavní stížnost zjevně neopodstatněná. Pokud orgány činné v trestním řízení trestně stíhaly stěžovatele pro zvlášť závažný zločin, nejvyšší přípustná doba trvání vazby byla tři roky [§ 72a odst. 1 písm. c) trestního řádu]. Protože na přípravné řízení připadá jedna třetina, nejvyšší přípustná doba trvání vazby v této fázi trestního řízení je jeden rok (ne osm měsíců). Orgány činné v trestním řízení omezily stěžovatelovu osobní svobodu dne 3. 6. 2025, nejzazším datem je 3. 6. 2026 (ne 3. 2. 2026). Nejzazší doba trvání vazby ještě neuběhla. To je mj. také důvod, proč dozorový státní zástupce navrhl trestnímu soudu, aby prodloužil stěžovatelovu vazbu, tj. aby jej ponechal ve vazbě.

10. Ústavní soud proto ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. dubna 2026


Lucie Dolanská Bányaiová v. r.
předsedkyně senátu