Štrasburský soud odmítl stížnost W proti České republice, jelikož vnitrostátní soudy postupovaly při určování formy péče a výše výživného v souladu s nejlepším zájmem dětí. Jejich rozhodnutí nebylo motivováno pohlavím stěžovatele.
Štrasburský soud odmítl jako zjevně neopodstatněnou stížnost Žalud proti České republice týkající se náhrady za nucené omezení vlastnického práva otce stěžovatele v důsledku regulace nájemného v období od ledna 1992 do prosince 1999.
Evropský soud pro lidská práva v nedávném rozsudku konstatoval porušení práva na respektování soukromého života u osoby, které byla v nemocnici provedena krevní transfuze, byť tento postup odmítla ve svém dříve vysloveném přání. Více informací naleznete v aktuálním čísle Zpravodaje KVZ k rozsudkům z oblasti lidských práv.
Štrasburský soud jednomyslně shledal, že stěžovatel neutrpěl podstatnou újmu na právech, konkrétně právu na ústní slyšení a na ochraně dobré pověsti, v důsledku zproštění výkonu funkce insolvenčního správce v jedné konkrétní věci pro nerespektování pokynů insolvenčního soudu.