Evropský soud pro lidská práva shledal v obou případech jednomyslně porušení Evropské úmluvy o lidských právech, a to v první věci z důvodu sterilizační podmínky úřední změny pohlaví a ve druhé kvůli tomu, že stěžovatel se sníženým intelektem byl odsouzen na základě výpovědí, které učinil v nepřítomnosti obhájce. Vzdání se práva na obhájce nebylo platné, protože nebyl o svých právech poučen pro něho srozumitelným způsobem.
Tým Kanceláře vládního zmocněnce Ministerstva spravedlnosti získal prestižní ocenění Úřednický čin roku za svůj unikátní webový portál mezisoudy.cz. Ten pomáhá soudům, úřadům i jednotlivcům se snadno zorientovat v mezinárodním právu lidských práv.
Evropský soud pro lidská práva odmítl jako zjevně neopodstatněnou stížnost Pokorný proti České republice, kterou podal muž žádající o prominutí lhůty k popření otcovství ke dvěma svým dětem. Vnitrostátní soudy, vedeny nejlepším zájmem dětí, dle rozhodnutí Soudu nastolily spravedlivou rovnováhu mezi soupeřícími zájmy, když návrh stěžovatele zamítly.
Stát v loňském roce uspěl s obhajobou ve 13 případech. Porušení Evropské úmluvy štrasburský soud shledal jen v 7 věcech. Vyplývá to z výroční zprávy o bilanci České republiky před Evropským soudem pro lidská práva za rok 2024, kterou ve středu vládě předložili ministr spravedlnosti Pavel Blažek a vládní zmocněnec Petr Konůpka.
Štrasburský soud odmítl stížnost W proti České republice, jelikož vnitrostátní soudy postupovaly při určování formy péče a výše výživného v souladu s nejlepším zájmem dětí. Jejich rozhodnutí nebylo motivováno pohlavím stěžovatele.
