Řízení před výbory OSN

Smluvní orgány OSN

Organizace spojených národů (OSN) přijala devět základních lidskoprávních úmluv. Česká republika je vázána osmi z nich. Každá z těchto úmluv zřizuje jako svůj monitorovací orgán výbor, který má za úkol kontrolovat dodržování závazků, které z úmluvy vyplývají. Systém kontroly je dvojkolejný. Administrativní kontrola spočívá v přijímání a hodnocení periodických zpráv smluvních stran. Vedle toho se výbory zabývají také prošetřováním individuálních oznámení na porušení práv a svobod jednotlivců. Tyto výbory, které se běžně označují jako smluvní orgány OSN, jsou složeny z nezávislých expertů na danou problematiku. Jedná se konkrétně o následující úmluvy a jim odpovídající výbory:

Výbor OSN pro lidská práva (HRC) dle Opčního protokolu k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech,
Výbor OSN proti mučení (CAT) zřízený na základě článku 22 Úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání,
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace (CERD) podle článku 14 Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace,
Výbor OSN pro odstranění diskriminace žen (CEDAW) podle Opčního protokolu k Úmluvě o odstranění všech forem diskriminace žen,
Výbor OSN pro práva dítěte (CRC) podle Opčního protokolu k Úmluvě o právech dítěte zavádějícího postup předkládání oznámení,
Výbor OSN pro nucená zmizení (CED) podle článku 31 Mezinárodní úmluvy o ochraně všech osob před nuceným zmizením,
Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením (CRPD) podle Opčního protokolu k Mezinárodní úmluvě o právech osob se zdravotním postižením.

Česká republika nepodepsala Úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin. Pokud jde o Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Česká republika je jím sice vázána, dosud však neratifikovala opční protokol k tomuto paktu, který zakládá pravomoc Výboru OSN pro sociální, hospodářská a kulturní práv (CESCR) posuzovat individuální oznámení.

Podávání oznámení ke smluvním orgánům OSN

Oznámení k jednotlivým výborům lze podávat za podmínek stanovených v příslušných úmluvách, popř. k nim přijatých opčních protokolech. Postup podávání oznámení, podmínky přijatelnosti i proces vyřizování oznámení se liší podle toho, o který výbor se jedná. Na tomto místě proto odkazujeme na příručku v angličtině, která popisuje specifika řízení před jednotlivými smluvními orgány OSN. Vzor formuláře pro podání oznámení a návod k jeho vyplnění je k dispozici v několika jazykových verzích pod tímto odkazem.

Oznámení lze směřovat proti státům, které jsou smluvními stranami konkrétní úmluvy a současně uznaly příslušnost smluvního orgánu posuzovat individuální oznámení.

Na rozdíl od Evropského soudu pro lidská práva není možné se na smluvní orgány OSN obracet v češtině, ale pouze v některém z pracovních jazyků OSN, kterými jsou angličtina, arabština, čínština, francouzština, ruština a španělština.

Povaha a účinky rozhodnutí výborů OSN

Meritorní rozhodnutí výborů, tzv. názory (views), nemají povahu závazných soudních rozhodnutí. Jedná se o expertní stanoviska nadaná autoritou příslušné úmluvy, na jejímž základě byl daný výbor zřízen a zmocněn posuzovat v konkrétních případech, zda došlo k porušení referenční úmluvy. Tyto názory mají doporučující charakter.

Smluvní orgány OSN nemají pravomoc uložit žalovanému státu nějakou sankci. To však neznamená, že postrádají právní relevanci. Názory smluvních orgánů OSN jsou autoritativním výsledkem posouzení konkrétní věci ze strany nezávislého a nestranného orgánu, jemuž smluvní strany svěřily rozhodovací pravomoc, byť nikoli s právně závaznými účinky. Představují odborný pohled na způsob, jakým by měly být práva a svobody podle příslušné úmluvy vykládány a uplatňovány v praxi, potažmo expertní hledisko, v čem konkrétně daný stát pochybil.

V praxi se s názory, v nichž příslušný výbor shledal porušení práv a svobod jednotlivce, pojí obdobné povinnosti státu jako v případě odsuzujících rozsudků ESLP. O tom, jaká konkrétní opatření byla přijata, musí státy v pravidelných intervalech informovat příslušné výbory, dokud jimi nebudou přijatá opatření uznána za postačující, resp. nedojde k formálnímu uzavření dohledu nad výkonem daného názoru. Státy se zavázaly postupovat při jejich výkonu v dobré víře.

Nenárokové zadostiučinění v penězích

Na základě statutu vládního zmocněnce schváleným vládou dne 14. června 2023 (usnesení vlády č. 420) může být jednotlivcům na základě názorů smluvních orgánů OSN poskytnuto zadostiučinění v penězích. Zadostiučinění lze poskytnout, pokud některý z výborů OSN shledal porušení práv a svobod jednotlivce, a zároveň se to vzhledem k okolnostem jeví jako vhodná forma odčinění či zmírnění následků. Zahrnuje jak náhradu majetkové škody a nemajetkové újmy, tak i účelně vynaložených nákladů řízení. K určení výše zadostiučinění si může Ministerstvo spravedlnosti vyžádat předložení podkladů od dotyčného jednotlivce.

Na poskytnutí zadostiučinění není právní nárok. Nepřiznání zadostiučinění ani určení jeho konkrétní výše nepodléhají soudnímu přezkumu.

Možnost obdržet zadostiučinění se týká rozhodnutí výborů OSN vydaných po schválení statutu vládou. Zadostiučinění za majetkovou škodu lze poskytnout, jen pokud rozhodné skutečnosti, které jsou původem a skutečnou příčinou sporu mezi stranami a které vedly ke vzniku škody, nastaly po schválení statutu vládou.