Velký senát Evropského soudu pro lidská práva v nedávném rozsudku upřesnil svá kritéria pro vyvažování svobody projevu soudců a státních zástupců v online prostoru a jejich povinnosti zdrženlivosti. Více informací naleznete v aktuálním čísle Zpravodaje KVZ, který přináší rozsudky z oblasti lidských práv.
Ve věci Danileţ proti Rumunsku podal stížnost soudce, kterému byla za jeho příspěvky na Facebooku uložena disciplinární sankce v podobě snížení platu. Velký senát štrasburského soudu zde dospěl k závěru o porušení svobody projevu. Poukázal zejména na to, že rumunské orgány dostatečně nevyložily, jak konkrétně mohly sporné výroky narušit fungování justice či důvěru veřejnosti v soudnictví. Zároveň však zdůraznil, že je žádoucí, aby soudci a státní zástupci ve svých projevech na internetu používali umírněný a obezřetný jazyk a aby bylo jejich vyjadřování jasné a jednoznačné, což zabrání různým výkladům. Používání nejasného jazyka na sociálních sítích může být problematické zejména tehdy, mohou-li být tato vyjádření vykládána jako podněcování k nenávisti či násilí, byť i nepřímé. Zvláštní omezení platí u probíhajících řízení, kde je nezbytné zdržet se jakýchkoli komentářů, které by mohly ovlivnit výsledek řízení nebo narušit jeho spravedlivost.
Ve věci Helme proti Estonsku se Evropský soud poprvé vyjádřil k policejní provokaci v čistě online prostředí. Jednalo se o nasazení tajného agenta s fiktivní identitou dvanáctileté dívky do chatovací místnosti na internetové stránce, kde mělo docházet k sexuálně laděným konverzacím mezi dospělými a dětmi. Stěžovatel v této věci začal s profilem konverzaci, která z jeho strany záhy nabyla explicitně sexuální povahy. Následně byl na základě tohoto důkazu odsouzen. Ve Štrasburku namítal porušení práva na spravedlivé řízení, avšak neuspěl. Evropský soud shledal, že státní orgány měly dostatečné důvody k zahájení operace, a to i navzdory tomu, že v době nasazení agenta neexistovalo podezření, že je to konkrétně stěžovatel, kdo se má dopouštět protiprávního jednání. Soud nicméně poukázal na to, že u trestné činnosti tohoto typu, která se může realizovat zcela online, prostřednictvím soukromých zpráv a pod rouškou krycích uživatelských jmen, je pro státní orgány často prakticky nemožné odhalit identitu pachatelů před spuštěním operace. Postačuje tedy, že policie měla objektivní podezření o páchání trestné činnosti, které bylo vázané na definovaný a vymezený virtuální prostor, tj. na chatovací místnost na konkrétní webové stránce. Navíc kriminalita vůči nezletilým představuje specifický kontext: děti jsou ve zranitelném postavení, kdy ještě nemusí chápat, že jsou oběťmi trestné činnosti, ani být s to nahlásit tyto činy. A nakonec, policejní agent měl během celé operace pasivní postoj, sexuální témata nenastoloval ani nerozvíjel, a nelze tedy říct, že by stěžovatel byl pod jakýmkoliv tlakem spáchat danou trestnou činnost.
V novém čísle čtvrtletníku Kanceláře vládního zmocněnce jsme připravili i shrnutí dalších významných aktuálních rozsudků štrasburského soudu. Přečíst si můžete anotace k tématům diskriminace na základě pohlaví, nároku advokátů na vyplacení odměn za poskytování právní pomoci v přiměřené lhůtě, vyšetřování sexuálního násilí v kontextu tzv. drink-spiking nebo procesních požadavků plynoucích z Úmluvy pro řízení o posouzení dopadů na životní prostředí.
Aktuální číslo Zpravodaje KVZ i archiv starších čísel naleznete zde.
K bezplatnému odběru Zpravodaje je možné se přihlásit na adrese kvz@msp.gov.cz.