III.ÚS 1792/25 #1

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Danielou Zemanovou o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Jaromíra Houžvičky, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. dubna 2025, č, j. 6 Afs 7/2025-48, a rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 11. prosince 2024, označeného stěžovatelem jako "č. j. 59 Af 5/2022-242" a též "č. j. 59 Af 5/2023-242", za účasti Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci, jako účastníků řízení, takto:

Odůvodnění:

1. Stěžovatel navrhl zrušit v záhlaví označená rozhodnutí, neboť podle něj porušují jeho ústavně zaručená práva. Ústavní soud se jeho návrhem ovšem nemůže zabývat, neboť nesplňuje náležitosti ústavní stížnosti podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Zaprvé, stěžovatel není zastoupen advokátem, byť to zákon vyžaduje (§ 29 až § 31 zákona o Ústavním soudu). Zadruhé, ústavní stížnost nesplňuje ani obecné náležitosti návrhu na zahájení řízení, ani zvláštní náležitosti ústavní stížnosti (§ 34 odst. 1 a § 72 odst. 2 téhož zákona).

2. Přestože obecně platí, že Ústavní soud nejprve stěžovatele vyzve k odstranění vad podání, v tomto případě je takový postup zjevně nadbytečný. Stěžovatel totiž podává vadné ústavní stížnosti opakovaně a o zákonných náležitostech ústavní stížnosti byl stejně tak opakovaně a srozumitelně poučen už v řadě předchozích řízení (viz kupříkladu usnesení sp. zn. III. ÚS 2216/13, III. ÚS 865/15, III. ÚS 2927/21, IV. ÚS 16/24). Navzdory tomu, stěžovatel nadále volí postup ignorující zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti. Také proto např. ve věcech sp. zn. IV. ÚS 2150/24, III. ÚS 447/25, byly ústavní stížnosti stěžovatele odmítnuty, aniž by byl předtím poučen. Soudkyně zpravodajka v této věci volí stejný postup - stěžovateli musí být náležitosti ústavní stížnosti dobře známy a jeho další poučování v tomto směru není ze strany soudu racionální ani efektivní.

3. Stejně jako v jiných věcech je námitka podjatosti opět povšechná a nicneříkající.

4. Na základě těchto důvodů soudkyně zpravodajka návrh podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítla.

5. Ústavní soud podotýká, že stěžovatel označil rozhodnutí krajského soudu, které napadá, jako rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 11. prosince 2024, č. j. 59 Af 5/2022-242, a dále v textu též č. j. 59 Af 5/2023-242, přičemž Nejvyšší správní soud ve věci vedené pod sp. zn. 6 Afs 7/2025 přezkoumával rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem (nikoliv pobočky v Liberci) ze dne 11. 12. 2024, č. j. 16 Af 5/2022-242. Vzhledem k tomu, že nebyly splněny podmínky řízení a Ústavní soud věc nemohl posoudit věcně, nebylo nutné tyto nejasnosti podání odstraňovat.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. června 2025


Daniela Zemanová v. r.
soudkyně zpravodajka