Přehled

Datum rozhodnutí
20.6.2025
Rozhodovací formace
Významnost
4
Typ rozhodnutí

Usnesení

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Langáška, soudkyně Dity Řepkové a soudce zpravodaje Jana Wintra o ústavní stížnosti S. R., zastoupené JUDr. Janem Ondřejem Wilsdorfem, advokátem se sídlem Belgická 642/15, Praha 2, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 19. prosince 2024 č. j. 18 Co 351/2024-1735 a usnesení Okresního soudu ve Svitavách ze dne 18. října 2024 č. j. 0 P 246/2021-1676, 4 P a Nc 355/2024, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích a Okresního soudu ve Svitavách jako účastníků řízení a D. Š. a nezletilého O. Š., jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Okresní soud ve Svitavách jmenoval město S. opatrovníkem nezletilého vedlejšího účastníka (§ 469 odst. 1 z. ř. s.). Stěžovatelka - matka nezletilého - proti usnesení okresního soudu podala odvolání, v němž zejména tvrdila, že pracovnice OSPOD nepravdivě zaznamenala incident při předávání nezletilého. Město S. podle stěžovatelky nemělo být jmenováno opatrovníkem, jelikož nedbá práv nezletilého, což se projevilo i v tom, že nezletilý nebyl slyšen v soudním řízení.

2. Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích usnesení okresního soudu potvrdil. Především zdůraznil, že i kdyby pracovnice OSPOD nezaznamenala každou dílčí podrobnost o proběhlém incidentu, nic to nevypovídá o její údajné neobjektivitě. Navíc, opatrovníkem v tomto případě není ustanovována konkrétní osoba, ale obec. Také námitku stěžovatelky, že opatrovník měl zajistit slyšení nezletilého před soudem, považoval krajský soud za nepřípadnou. Jednalo se totiž pouze o řízení ve věci návrhu matky na vydání předběžného opatření, jehož povaha a rychlost v zásadě vylučuje slyšení nezletilého (§ 75c odst. 3 o. s. ř.).

3. Stěžovatelka podala proti oběma usnesením obecných soudů ústavní stížnost. Tvrdí, že usnesení odvolacího soudu je nedostatečně odůvodněno a je nepřezkoumatelné. Stěžovatelka dále znovu popisuje incident ze dne 11. 10. 2024 a uvádí, proč byl záznam o tomto incidentu nepřesný. Podle stěžovatelky rovněž OSPOD nezachoval právo nezletilého být slyšen v soudním řízení. Město S.
nemůže plnit úlohu opatrovníka nezletilého.

4. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná a v takovém případě postačí, je-li usnesení Ústavního soudu o odmítnutí stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

5. Rolí Ústavního soudu není, aby přezkoumával, kdo má být jmenován opatrovníkem nezletilého, a to tím spíše, pokud soud použije výchozí pravidlo, podle kterého jako opatrovníka jmenuje zpravidla orgán sociálně-právní ochrany dětí (§ 469 odst. 1 z. ř. s.). Není pravdou, že by se odvolací soud nezabýval argumentací stěžovatelky. Je to naopak stěžovatelka, která logické a srozumitelné odůvodnění krajského soudu přechází a Ústavnímu soudu znovu v nezměněné podobě předkládá argumentaci, na kterou již krajský soud reagoval. Ústavní soud nemá z pohledu ústavního práva napadeným rozhodnutím co vytknout.

6. Ústavní soud proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. června 2025


Tomáš Langášek, v. r.
předseda senátu