Výbor páté sekce Soudu jednomyslně odmítl stížnost na porušení článků 2 a 3 Úmluvy týkající se vyšetřování úmrtí příbuzného stěžovatelů, k němuž došlo při policejním zákroku, a to zčásti jako zjevně neopodstatněnou, zčásti pro nevyčerpání vnitrostátních prostředků nápravy.

Přehled

Text rozhodnutí
Datum rozhodnutí
26.1.2023
Rozhodovací formace
Významnost
3
Číslo stížnosti / sp. zn.

Anotace

Rozhodnutí ze dne 26. ledna 2023 ve věci č. 56318/21 – Francovi proti České republice

Výbor páté sekce Soudu jednomyslně odmítl stížnost na porušení článků 2 a 3 Úmluvy týkající se vyšetřování úmrtí příbuzného stěžovatelů, k němuž došlo při policejním zákroku, a to zčásti jako zjevně neopodstatněnou, zčásti pro nevyčerpání vnitrostátních prostředků nápravy.

I. Skutkové okolnosti

V roce 2019 příbuzného stěžovatelů postihl křečový záchvat v prostorách soukromé společnosti. Na místo byly přivolány policejní hlídky, jelikož záchranáři nemohli muže kvůli jeho agresivitě ošetřit. Policistům se za použití donucovacích prostředků podařilo příbuzného stěžovatelů spoutat s rukama za zády a umístit do sanitky v poloze na břiše, kde ho až do příjezdu lékařky zajišťovali dva z nich. Lékařka po příjezdu zahájila resuscitaci, která probíhala i během převozu do nemocnice, kde však byla konstatována mužova smrt. Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) události vyšetřila a na základě znaleckých posudků, výslechu policistů, svědků a vyšetřovacího pokusu shledala, že muž byl po předchozím požití vysoké dávky silných léků včetně opiátů dezorientovaný, nebezpečný a kladl neobvyklý odpor. K úmrtí došlo kvůli otoku mozku v důsledku dlouhodobého dušení, způsobeného polohovou asfyxií a tlakem na horní část těla. Policisté však v dané situaci nemohli předvídat závažnost jeho zdravotního stavu, když navíc proti jejich postupu po celou dobu nic nenamítali ani přítomní záchranáři; použili tak sílu přiměřenou okolnostem a nedopustili se trestného činu. Státní zástupce se se závěry GIBS ztotožnil. Ústavní stížnost příbuzných zemřelého Ústavní soud odmítl.

II. Odůvodnění rozhodnutí Soudu

Stěžovatelé namítali, že vyšetřování trpělo nedostatky zejména co do rychlosti, důkladnosti a míry jejich zapojení. Soud stížnost posuzoval na článcích 2 a 3 Úmluvy.

Soud připomněl požadavky vyplývající z jeho ustálené judikatury stran účinného vyšetřování. Těmi jsou důkladnost, rychlost a nezávislost vyšetřování, jakož i zapojení rodiny zemřelého (Mustafa Tunç a Fecire Tunç proti Turecku, č. 24014/05, rozsudek velkého senátu ze dne 14. dubna 2015, § 225).

K nemožnosti stěžovatelů účastnit se některých vyšetřovacích úkonů Soud uvedl, že stěžovatelé tuto námitku řádně nevznesli před vnitrostátními orgány, kvůli čemuž nevyčerpali vnitrostátní prostředky nápravy. Dále Soud s odkazem na své závěry ve věci B. Ü. proti České republice (č. 9264/15, rozsudek ze dne 6. října 2022, § 96) shledal, že vyšetřování bylo vedeno GIBS jakožto nezávislým orgánem. Ta přitom zahájila vyšetřování již v den incidentu a během následujících týdnů vyslechla všechny zúčastněné osoby, nařídila vypracování několika znaleckých posudků a později provedla i vyšetřovací pokus. Věc tedy podrobila objektivní a podrobné analýze, přičemž dospěla k přijatelnému vysvětlení smrti příbuzného stěžovatelů a k závěru, že zásah policistů byl v souladu s právními předpisy a nezbytný a jimi použitá síla odůvodněná a přiměřená okolnostem. Vnitrostátní orgány se rovněž řádně vypořádaly s ostatními námitkami stěžovatelů. Konečně stěžovatelé měli přístup k vyšetřovacímu spisu a byli neprodleně informováni o učiněných zjištěních. Mohli také podat stížnost ke státnímu zastupitelství a domoci se přezkoumání postupu GIBS a dalšího šetření. Zájmy stěžovatelů tedy byly dostatečně chráněny. Dle Soudu tak nelze přisvědčit tvrzení stěžovatelů, že vnitrostátní orgány řádně nevyšetřily smrt jejich příbuzného a že šetření nenaplnilo minimální standardy účinného vyšetřování ve smyslu článků 2 a 3 Úmluvy.

Soud proto stížnost odmítl zčásti pro nevyčerpání vnitrostátních prostředků nápravy ve smyslu čl. 35 odst. 1 a 4 Úmluvy a zčásti jako j zjevně neopodstatněnou podle čl. 35 odst. 3 písm. a) a 4 Úmluvy.

Rozhodnutí je k dispozici v: 0Angličtina