D proti Francii

 

Typ rozhodnutí: rozsudek výboru (5. sekce)

Číslo stížnosti: 11288/18

Datum: 16. 7. 2020

Složení senátu: S. O’Leary, předsedkyně senátu (Irsko), G. Kucsko-Stadlmayer (Rakousko), G. Yudkivska (Ukrajina), A. Potocki (Francie), M. Mits (Lotyšsko), L. Chanturia (Gruzie), A. Seibert-Fohr (Německo)

1. Stěžovatelé se narodili v letech 1972, 1957, resp. 2012 a žijí v Canet-en-Roussillon. Jsou zastoupeni Caroline Mécary, advokátkou v Paříži.

2. Francouzská vláda je zastoupena zmocněncem F. Alabrunem, ředitelem pro soudní záležitosti Ministerstva Evropy a zahraničních věcí.

3. První dva stěžovatelé se vzali ve Francii v roce 2008.

4. Třetí stěžovatelka se narodila na Ukrajině v září 2012 cestou náhradního mateřství. V jejím rodném listě, vydaném dne 3. 10. 2012 v Kyjevě, je uvedeno, že první stěžovatelka je její matka a druhý stěžovatel je její otec. Ženu, která ji porodila, rodný list nezmiňuje.

5. Dne 20. 9. 2014 první dva stěžovatelé na velvyslanectví Francie v Kyjevě žádali přepis rodného listu do francouzské evidence obyvatel.

6. Dne 1. 10. 2014 jim zástupkyně konzula odpověděla, že se „z důvodu zvláštní povahy věci“ rozhodla přepis a vydání rodinné knihy (livret de famille) odložit a informovala státního zástupce v Nantes. Ten dne 13. 11. 2014 prvním dvěma stěžovatelům sdělil, že až do obdržení písemných instrukcí ministryně spravedlnosti ohledně důsledků rozsudků Soudu ve věcech Mennesson prot Francii a Labassee proti Francii jsou všechny věci týkající se náhradního mateřství přerušeny.

7. Dne 10. 11. 2015 jim státní zástupce zaslal následující dopis:

„Jelikož [rozsudek] kasačního soudu ze dne 3. 7. 2015 podmiňuje přepis matričního záznamu souladem s článkem 47 občanského zákoníku, nemohu bohužel vyhovět této žádosti, poněvadž ukrajinský rodný list označuje paní D jako matku, což je v rozporu se skutečností, jelikož dítě neporodila.

Za těchto okolností, pokud na žádosti trváte, k povolení tohoto přepisu může vést pouze mé předvolání před soud prvního stupně v Nantes, přičemž tento postup vyžaduje povinné zastoupení advokátem…“

8. Dne 27. 1. 2016 první stěžovatelé, dovolávajíce se zejména článků 8 a 14 Úmluvy, nechali předvolat státního zástupce před soud prvního stupně v Nantes, aby ten nařídil přepis rodného listu třetí stěžovatelky do evidence obyvatel.

9. Soud prvního stupně v Nantes tomuto návrhu vyhověl rozsudkem ze dne 12. 1. 2017. Připomněl, že z článku 47 občanského zákoníku vyplývá, že rodný list francouzského občana vydaný cizím státem a vyhotovený ve formě běžné v dané zemi musí být přepsán do evidence obyvatel, pokud jiné skutečnosti neprokazují, že je protiprávní či padělaný nebo že údaje v něm uvedené neodpovídají skutečnosti. Konstatoval, že formální správnost rodného listu třetí stěžovatelky nebyla rozporována a že byl rodný list řádně apostilován dle Haagské úmluvy ze dne 5. 10. 1961. Nadto uvedl, že zejména z článku 123 ukrajinského zákona o rodině vyplývá, že „pokud je vajíčko oplodněné manželi vloženo do dělohy jiné ženy, manželé jsou rodiči dítěte“ (sic). Nadto zdůraznil, že skutečnost, že narození dítěte je důsledkem uzavření smlouvy o náhradním mateřství, zakázané článkem 16 odst. 7 občanského zákoníku, nebrání uznání příbuzenského vztahu, který z něj plyne, ve Francii, a to v zájmu dítěte, které nemůže namítat okolnosti svého stavu a narození. Soud nato poznamenal, že nebylo rozporováno, že druhý stěžovatel byl biologickým otcem dítěte. Zdůraznil, že skutečnost, že v rodném listě bylo uvedeno, že první stěžovatelka je matkou, ač dítě neporodila, neospravedlňovala, s ohledem na nejlepší zájem dítěte, jak jej určil Evropský soud pro lidská práva, odmítnutí uznání tohoto příbuzenského vztahu s matkou, který je „jediný právně uznaný neb řádně určený v zemi narození“, a který tak odpovídá právní realitě. Konstatoval dále, že nebylo ani prokázáno, ani namítáno, že by byl dle ukrajinského práva rodný list vydán podvodem, že nebylo dokázáno, že by dítě mělo řádně určený příbuzenský vztah, jehož detaily by byly odlišné od údajů uvedených v apostilovaném rodném listě, a že státní zástupce nepředložil důkaz, že tento rodný list není v souladu se skutečností ve smyslu článku 47 občanského zákoníku.

10. Rozsudkem ze dne 18. 12. 2017 odvolací soud v Rennes potvrdil rozhodnutí ze dne 12. 1. 2017 v rozsahu, v němž vyhovělo návrhu na přepis rodného listu na základě příbuzenského vztahu s otcem. Zrušil ho však naopak v rozsahu, ve kterém vyhovělo návrhu na základě příbuzenského vztahu s matkou. Rozsudek zní následovně:

„… co se týče určení matky v rodném listě, skutečnost ve smyslu [článku 47 občanského zákoníku] je skutečností ohledně porodu;

zákon sice provádí přeměnu skutečnosti ve smyslu [tohoto ustanovení], pozitivní právo však umožňuje výjimku ze zásady mater semper certa est pouze v omezeném počtu případů výslovně stanovených zákonodárcem, tedy ve věci uzavřených adopcí (čl. 356 alinea první občanského zákoníku) například možnost jako matku platně určit adoptivní matku, která dítě neporodila;

využití dohody s náhradní matkou uzavřené v zahraničí brání použití mechanismu náhrady tak, aby jméno zamýšlené matky, která dítě neporodila, bylo v rodném listě uvedeno jako jméno zákonné matky, z důvodu propojení mateřství s tělesným aktem porodu; skutečnost ve smyslu výše uvedeného článku má, při neexistenci právního postavení plynoucího ze zamýšleného mateřství, odpovídat materiální a faktické skutečnosti, a nikoliv skutečnosti právní;

v tomto případě manželé D nerozporovali, že využili dohodu o náhradním mateřství v zahraničí, že paní D dítě neporodila ani že rodný list vydaný v zahraničí nebyl v souladu se skutečností tím, že ji uvádí jako matku, takže nebyl průkazný a nemohl být, co do tohoto určení, přepsán do francouzské evidence obyvatel;

vydané rozhodnutí bude zrušeno v rozsahu, ve kterém uvádí, že pokud jde o určení paní D jako matky dítěte, státní zástupce nepředložil důkaz, že sporný rodný list není v souladu se skutečností ve smyslu článku 47 občanského zákoníku;

co se týče práva na respektování soukromého a rodinného života dítěte, zaručeného článkem 8 Úmluvy…, odmítnutí přepisu příbuzenského vztahu se zamýšlenou matkou, narodilo-li se dítě v zahraničí po uzavření dohody o náhradním mateřství, vyplývá ze zákona a sleduje legitimní cíl, neboť chrání dítě a náhradní matku a má za cíl odrazovat od této praxe, zakázané čl. 16 odst. 7 a čl. 16 odst. 9 občanského zákoníku;

odmítnutí přepisu nezakládá neodůvodněnou diskriminaci na základě rodu a s ohledem na sledovaný legitimní cíl nepředstavuje nepřiměřený zásah do práva na respektování soukromého a rodinného života; přijetí dítěte do péče v rámci domácnosti tvořené jeho otcem a jeho chotí totiž není francouzskými úřady zpochybněno a při splnění zákonných podmínek a je-li v zájmu dítěte, adopce umožňuje vytvoření příbuzenského vztahu mezi dítětem a chotí jeho otce;

co se týče určení otce v rodném listě, soudu byl předložen návrh na přepis zahraničního rodného listu, a nikoliv návrh na uznání či určení příbuzenského vztahu, je proto třeba konstatovat, že tento rodný list není ani protizákonný, ani padělaný, že rodný list je formálně správný, přeložený a apostilovaný příslušnými orgány, že státní zástupce nepředložil žádný jiný důkaz, který by zpochybnil důkazní sílu matričního záznamu dle článku 47 občanského zákoníku, který zakládá presumpci správnosti matričních údajů určených v zahraničí a přímý účinek zahraničních listin s výjimkou případů podvodu, který nebyl prokázán, a při neexistenci jiných údajů nebo skutečností vycházejících ze samotného rodného listu, které by prokázaly, že pan D není otcem;

z toho vyplývá, že uvedené skutečnosti odpovídají skutečnosti, pokud jde o určení pana D jako otce, stejně jako že dohoda o náhradním mateřství nepředstavuje překážku pro částečný přepis předmětného rodného listu co do příbuzenského vztahu dítěte s otcem…“

11. Stěžovatelé nepodali kasační opravný prostředek.

12. Dne 12. 9. 2019 stěžovatelé Soud v odpovědi na žádost o informace předsedkyně senátu [čl. 54 odst. 2 a) jednacího řádu Soudu] informovali, že první stěžovatelka je biologickou matkou třetí stěžovatelky.

[§ 13.–28. Relevantní vnitrostátní právní rámec a praxe

§ 13. I. Článek 47 občanského zákoníku

§ 14. II. Zákaz náhradního mateřství ve francouzském právu

§ 15.–23. III. Pozitivní právo týkající se uznání příbuzenského vztahu mezi dítětem narozeným v zahraničí cestou náhradního mateřství a biologickou matkou

§ 24.–28. IV. Uzavřená adopce dítěte manžela]

I. K tvrzenému porušení článku 8 Úmluvy

29. Stěžovatelé namítají porušení práva na respektování soukromého života mezi nimi a třetí stěžovatelkou v důsledku odmítnutí přepisu celého rodného listu do francouzské evidence obyvatel státním zástupcem v roce 2015 a odvolacím soudem v Rennes v roce 2017. Dovolávají se článku 8 Úmluvy, dle kterého:

„1. Každý má právo na respektování svého rodinného a soukromého života, obydlí a korespondence.

2. Státní orgán nemůže do výkonu tohoto práva zasahovat kromě případů, kdy je to v souladu se zákonem a nezbytné v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti, hospodářského blahobytu země, ochrany pořádku a předcházení nepokojům a zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jiných.“

A. Vyjádření stran

[§ 30.–34. 1. Vláda

§ 35.–39. 2. Stěžovatelé]

B. Posouzení Soudem

40. Konstatuje, že stížnost není zjevně nepřijatelná ve smyslu čl. 35 odst. 3 písm. a) Úmluvy a že není nepřijatelná ani z žádného jiného důvodu, ji Soud prohlašuje za přijatelnou.

C. K meritu věci

[§ 41.–42. a) K existenci zásahu

§ 43.–44. b) „Stanoveno zákonem“ a legitimní cíl]

c) „Nezbytný“, „v demokratické společnosti“

[§ 45.–54. i. Judikatura Mennesson a poradní stanovisko č. P16-2018-001]

ii. Projednávaný případ

55. V projednávaném případě odvolací soud v Rennes dne 18. 12. 2017 vyhověl návrhu na přepis ukrajinského rodného listu třetí stěžovatelky do francouzské evidence obyvatel v rozsahu, ve kterém jako otce určuje druhého stěžovatele, zamýšleného a zároveň biologického otce dítěte. Naopak odmítl návrh přepisu v rozsahu, ve kterém rodný list určil první stěžovatelku jako jeho matku; přitom nicméně zdůraznil, že příbuzenský vztah mezi matkou a dítětem může být právně založen cestou osvojení (§ 10 výše).

56. Soud poznamenává, že teze v současnosti zastávaná stěžovateli (§ 38 výše) v podstatě znamená, že odmítnutí návrhu na přepis ukrajinského rodného listu třetí stěžovatelky v rozsahu, ve kterém určuje první stěžovatelku jako matku, představuje nepřiměřený zásah do jejího práva na respektování soukromého života, jelikož první stěžovatelka je biologickou matkou dítěte.

57. Soud především konstatuje, že z písemností předložených stranami týkajících se vnitrostátních řízení vyplývá, že stěžovatelé úřady ani národní soudce neinformovali o skutečnosti, že první stěžovatelka je biologickou matkou dítěte. Zejména z rozhodnutí soudu prvního stupně v Nantes ze dne 12. 1. 2017 (§ 9 výše) ani z rozsudku odvolacího soudu v Rennes ze dne 18. 12. 2017 (§ 10 výše) nevyplývá, že by tuto informaci těmto soudům podali. Nefigurovala nadto ani ve stížnosti, kterou Soudu podali dne 2. 3. 2018, ani v jejich stanovisku ze dne 15. 11. 2018 v odpovědi na vyjádření vlády. Stěžovatelé toto Soudu upřesnili až dne 12. 9. 2019 v odpovědi na žádost o dodatečné informace adresovanou stranám v návaznosti na poradní stanovisko č. P16-2018-001 (§ 12 výše). Kromě toho stěžovatelé nepodali kasační opravný prostředek proti rozsudku odvolacího soudu v Rennes. Soud nicméně z těchto dvou okolností nevyvozuje důsledky, jelikož v době, kdy byla věc projednávána na vnitrostátní úrovni, judikatura kasačního soudu vylučovala přepis zahraničního rodného listu dítěte narozeného v zahraničí cestou náhradního mateřství, pokud určoval zamýšlenou matku jako matku dítěte, aniž by rozlišoval situace, kdy se jednalo o biologickou matku a kdy nikoliv.

58. Nicméně, jak bylo uvedeno výše, Soud se již vyjádřil k podobné otázce týkající se příbuzenského vztahu mezi dítětem a zamýšleným otcem, který je zároveň otcem biologickým (§ 49–50 výše). Z jeho judikatury vyplývá, že existence biologické vazby nevede k tomu, aby právo na respektování soukromého života dítěte vyžadovalo, že k uznání příbuzenského vztahu mezi dítětem a zamýšleným otcem dojde konkrétně cestou přepisu jeho zahraničního rodného listu.

59. Co se týče uznání příbuzenského vztahu mezi dítětem a zamýšlenou matkou, která je zároveň matkou biologickou, Soud za okolností tohoto případu nevidí důvod rozhodnout jinak.

60. Nelze tedy přijmout, že odmítnutí návrhu na přepis ukrajinského rodného listu třetí stěžovatelky v rozsahu, ve kterém uvádí první stěžovatelku, představuje nepřiměřený zásah do jejího práva na respektování soukromého života pouze proto, že první stěžovatelka je její biologickou matkou, pokud může být příbuzenský vztah mezi nimi účinně založen jiným způsobem (§ 62, § 64 a § 70 níže).

61. Na vnitrostátní úrovni je pravda, že za stavu francouzského pozitivního práva v době rozhodné z hlediska skutkového stavu v projednávaném případě bylo naopak možné úspěšně žádat o přepis zahraničního rodného listu v rozsahu, ve kterém uváděl zamýšleného otce, který je rovněž otcem biologickým. Jak ukazují okolnosti tohoto případu, to zakládá rozdílné zacházení ohledně určení příbuzenského vztahu mezi zamýšleným otcem, který je rovněž otcem biologickým, a zamýšlenou matkou, která je zároveň matkou biologickou. Předmětná stížnost se nicméně netýká práv zamýšlených rodičů z pohledu Úmluvy, ale pouze práv dítěte narozeného v zahraničí cestou náhradního mateřství. Navíc pokud stěžovatelé směřují k namítnutí diskriminace, kterou třetí stěžovatelka údajně utrpěla v důsledku tohoto rozdílného zacházení, Soud odkazuje na § 81–82 níže.

62. Co je však podle Soudu rozhodující, pokud jde o přiměřenost zásahu do práva na respektování soukromého života třetí stěžovatelky, je to, že odmítnutí návrhu na přepis jejího ukrajinského rodného listu v rozsahu, ve kterém uvádí první stěžovatelku jako její matku, nepředstavuje překážku pro založení příbuzenského vztahu mezi nimi. Jak bylo uvedeno výše, odvolací soud v Rennes dbal na zdůraznění, že cesta osvojení zůstává otevřena (§ 10 výše), což potvrzuje judikatura kasačního soudu (§ 17 výše).

63. Soud rozumí, že coby pro biologického rodiče třetí stěžovatelky mohla být pro první stěžovatelku představa řízení o osvojení za účelem založení jejího příbuzenského vztahu dle francouzského práva těžká. Také zde je nicméně třeba připomenout, že projednávaná stížnost se netýká práv první stěžovatelky, ale pouze práv stěžovatelky třetí.

64. Vše, co je z pohledu práva na respektování soukromého života třetí stěžovatelky potřeba, je, že má přístup k účinnému a dostatečně rychlému mechanismu umožňujícímu uznání příbuzenského vztahu mezi ní a první stěžovatelkou. Soud toto kritérium použil v poradním stanovisku č. P16-2018-001, týkajícím se situace, kdy je dítě počato z gamet zamýšleného otce a gamety třetí dárkyně, a nemá tak biologický vztah se zamýšlenou matkou. Domnívá se, že v situaci, kdy je dítě počato z gamet zamýšleného otce a zamýšlené matky, jako v projednávaném případě, to platí taktéž.

65. Jak však zdůraznila vláda (§ 32 výše), dva první stěžovatelé jsou manželé a ukrajinský rodný list třetí stěžovatelky nezmiňuje ženu, která dítě porodila, první stěžovatelka tak má možnost podat soudu návrh na uzavřenou adopci z titulu osvojení dítěte manžela (§ 24–26 výše). Poznamenává v tomto ohledu, že přípisem ze dne 24. 7. 2017 ministr spravedlnosti pozval nejvyššího státního zástupce, který byl při příležitosti přezkumu žádostí o adopci dítěte manžela podaných zamýšlenými matkami pověřen dohledem nad tím, aby státní zástupce vydal stanovisko ve prospěch rozhodnutí o adopci, jelikož se jeví, že je v souladu se zájmem dítěte a také že pro něj jsou splněné podmínky (§ 27 výše). Zmiňuje také informace poskytnuté vládou, dle kterých se vyhoví převážné většině žádostí o osvojení dětí manžela tohoto typu (§ 32 výše).

66. Jak Soud uvedl ve svém poradním stanovisku č. P16-2018-001 (§ 53), osvojení vyvolává účinky stejné povahy jako přepis zahraničního rodného listu ohledně uznání příbuzenského vztahu mezi dítětem a zamýšlenou matkou.

67. Je pravda, že tato možnost byla s určitostí zavedena až rozsudky prvního civilního senátu kasačního soudu ze dne 5. 7. 2017, kdy bylo třetí stěžovatelce, narozené v září 2012, necelých pět let, což je na základě spisu s největší pravděpodobností dlouho poté, co byl již vztah mezi ní a zamýšlenou matkou konkretizován. Soud však ve výše zmíněném poradním stanovisku (§ 52 a § 54) upřesnil, že účinný mechanismus umožňující uznání příbuzenského vztahu mezi dotčenými dětmi a zamýšlenou matku musí existovat, dle posouzení okolností každého případu, nejpozději tehdy, kdy je konkretizován vztah mezi dítětem a zamýšlenou matkou. Soud, který konstatuje nejen to, že tento vývoj pozitivního práva předcházel konečnému vnitrostátnímu rozhodnutí, a tedy i jeho předložení ze strany stěžovatelů, ale také že stěžovatelé byli přímo informování o této možnosti dne 18. 12. 2017 rozsudkem vydaným v jejich případě odvolacím soudem v Rennes (§ 10 výše), má nicméně za to, že za okolností tohoto případu třetí stěžovatelka nebyla vystavena nepřiměřené zátěži tím, že bylo od stěžovatelů očekáváno, aby prošli řízením o osvojení, jelikož toto řízení by pravděpodobně proběhlo rychle. Uvádí především, že z údajů předložených vládou vyplývá, že průměrná doba vydání rozhodnutí byla v případě uzavřených adopcí jen 4,1 měsíce. Bylo-li by tedy řízení o osvojení zahájeno v návaznosti na rozsudek odvolacího soudu v Rennes ze dne 18. 12. 2017, situace třetí stěžovatelky ohledně příbuzenského vztahu s matkou mohla být pravděpodobně vyřešená předtím, než dosáhla věku šesti let, a víceméně předtím, než se stěžovatelé obrátili na Soud.

68. Soud poznamenává, že stěžovatelé tvrdí, že řízení o osvojení je pomalejší, než jak uvádí vláda. Odkazují se proto na průměrnou délku řízení v regionu Île de France. Soud nicméně konstatuje, že územně příslušný soudce pro adopce ve Francii je určen dle místa bydliště osvojitele (§ 26 výše). Ze spisu však vyplývá, že stěžovatelé nemají bydliště v regionu Île de France.

69. Konečně Soud uvádí, že stěžovatelé tvrdí, že kvůli nedostatku rychlosti řízení o osvojení první civilní senát kasačního soudu provedl náhlou změnu judikatury dvěma rozsudky ze dne 18. 12. 2019, zakotvující zásadu přepisu zahraničního rodného listu (§ 39 výše). Konstatuje nicméně, nejen že stěžovatelé nepředložili žádný důkaz na podporu této teze, ale také že z odůvodnění těchto rozsudků (§ 22 výše) nevyplývalo, že důvod, pro který první civilní senát přistoupil k náhlé změně judikatury, spočíval v délce řízení o osvojení nebo jeho neúčinnosti.

70. Soud proto přijímá, že adopce dítěte manžela v tomto případě představuje účinný a dostatečně rychlý mechanismus umožňující uznání příbuzenského vztahu mezi první a třetí stěžovatelkou.

71. Proto odmítnutím provést přepis ukrajinského rodného listu třetí stěžovatelky do francouzské evidence obyvatel v rozsahu, ve kterém uvádí první stěžovatelku jako její matku, žalovaný stát za okolností projednávaného případu nepřekročil svůj prostor pro uvážení.

72. Nedošlo proto k porušení článku 8 Úmluvy.

[§ 73.–89. II. K tvrzenému porušení článku 14 v kombinaci s článkem 8 Úmluvy

§ 75.–80. A. Vyjádření stran

§ 75.–77. I. Vláda

§ 78.–80. II. Stěžovatelé

§ 81.–89. B. Posouzení Soudem

§ 81.–83. K přijatelnosti

§ 84.–89. K meritu věci]

Výrok rozsudku

Z těchto důvodů Soud jednomyslně rozhodl, že:

1. stížnost co do porušení práv třetí stěžovatelky je přijatelná z pohledu článku 8 Úmluvy samostatně a ve spojení s článkem 14 Úmluvy;

2. stížnost co do porušení práv první stěžovatelky z pohledu článku 14 Úmluvy je nepřijatelná;

3. článek 8 Úmluvy nebyl porušen ani samostatně, ani ve spojení s článkem 14 Úmluvy.

 

 

© Wolters Kluwer ČR, a. s.