R.H. proti Švédsku

© Ministry of Justice of the Czech Republic, www.justice.cz. [Translation already published on the official website of the Ministry of Justice of the Czech Republic.] Permission to re-publish this translation has been granted by the Ministry of Justice of the Czech Republic for the sole purpose of its inclusion in the Court’s database HUDOC.

© Ministerstvo spravedlnosti Č eské republiky, www.justice.cz. [Př eklad již zveř ejně ný na oficiální webové stránce Ministerstva spravedlnosti Č eské republiky.] Povolení k opě tnému zveř ejně ní tohoto př ekladu bylo udě leno Ministerstvem spravedlnosti Č eské republiky pouze pro úč ely zař azení do databáze Soudu HUDOC.

Anotace rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva

Rozsudek ze dne 10. září 2015 ve věci č. 4601/14 – R. H. proti Švédsku

Senát páté sekce Soudu rozhodl pěti hlasy proti dvěma, že vyhoštěním stěžovatelky do somálského Mogadiša by nedošlo k porušení článku 3 Úmluvy. Stěžovatelka by sice byla jakožto mladá žena v Somálsku zvláště zranitelná, měla by však přístup k ochraně ze strany rodiny i „mužské sítě“.

I. Skutkové okolnosti

Stěžovatelka, mladá somálská žena, požádala v roce 2011 o udělení azylu ve Švédsku. V azylovém řízení uvedla, že Somálsko opustila se svým přítelem po nuceném sňatku se starším mužem. Její strýcové se totiž o utajeném vztahu s jejím přítelem dozvěděli a stěžovatelku opakovaně zbili. Dále uvedla, že pokud by byla vyhoštěna, musela by se vrátit ke svému manželovi a riskovala by opětovné výhružky a násilí ze strany strýců. Její rodiče i přítel totiž v mezidobí zemřeli a nemohli by ji ochránit. Dodala, že neměla v Somálsku „podpůrnou mužskou síť“ a byla by vystavena nebezpečí sexuálních útoků a společenskému vyloučení.

Švédské azylové orgány její azylovou žádost zamítly a označily její tvrzení za nevěrohodná. Daly sice stěžovatelce zapravdu, že pochází z Mogadiša, vytkly jí nicméně, že azylovou žádost podala až po čtyřech letech nelegálního pobytu ve Švédsku, nepředložila žádné doklady totožnosti a již dříve podala azylové žádosti v Itálii a Nizozemsku pod jinou identitou. Navíc měnila své azylové důvody, když zprvu tvrdila, že vůbec vdaná nebyla a že Somálsko opustila z důvodu tamního ozbrojeného konfliktu, a nikoliv kvůli nucenému sňatku.

V lednu 2014 vydal Soud předběžné opatření, aby zabránil vyhoštění stěžovatelky, dokud věc nebude před Soudem projednána.

II. Odůvodnění rozhodnutí Soudu

K tvrzenému porušení článku 3 Úmluvy

Stěžovatelka namítala, že její návrat do Somálska by byl v rozporu s článkem 3 Úmluvy.

Soud zprvu zopakoval relevantní obecné zásady vyplývající z jeho judikatury. Zdůraznil mimo jiné, že k porušení článku 3 vyhošťujícím státem dochází tam, kde existují závažné důvody domnívat se, že dotyčné osobě, bude-li vyhoštěna, hrozí skutečné nebezpečí špatného zacházení ve smyslu článku 3 Úmluvy (např. Tarakhel proti Švýcarsku, č. 29217/12, rozsudek velkého senátu ze dne 4. listopadu 2014, § 93). Soud v takových případech zkoumá předvídatelné důsledky vrácení stěžovatele do cílové země s ohledem na tamní celkovou situaci a jeho osobní situaci (Sufi a Elmi proti Spojenému království, č. 8319/07 a 11449/07, rozsudek ze dne 28. června 2011, § 216 a 218). Článek 3 je přitom použitelný i tehdy, když původcem nebezpečí jsou osoby, které nejsou nositeli veřejné moci. Musí být nicméně prokázáno, že orgány státu původu nejsou schopny poskytnout odpovídající ochranu (K. A. B. proti Švédsku, č. 886/11, rozsudek ze dne 5. září 2013, § 86).

Soud potvrdil, že by stěžovatelka byla vyhoštěna do Mogadiša, a nikoliv do jiných částí Somálska. Připomněl svůj závěr ve věci K. A. B. proti Švédsku (cit. výše), že obecná situace v Mogadišu již v září 2013 nedosahovala takové intenzity, aby každé osobě, která by byla do Mogadiša navrácena, hrozilo skutečné nebezpečí zacházení v rozporu s článkem 3 Úmluvy (srov. opačný závěr Soudu ve věci Sufi a Elmi proti Spojenému království, cit. výše, § 250). Tamní bezpečnostní situace sice zůstala vážná a nestabilní, z dostupných zdrojů však nebylo patrné její zhoršení od září 2013.

Soud nicméně spatřoval rozdíl oproti věci K. A. B., ve které porušení článku 3 Úmluvy neshledal, v tom, že stěžovatelka je mladou ženou. Relevantní zprávy totiž poukazují na složitou situaci žen v Somálsku, včetně široce rozšířeného sexuálního a genderového násilí, a označují ženy za zvláště zranitelnou skupinu. Orgány státu původu jim navíc nejsou schopny poskytnout potřebnou ochranu. Na základě těchto informací Soud shledal, že navrácení svobodné ženy do Mogadiša bez přístupu k ochraně „mužské sítě“ by bylo v rozporu s článkem 3 Úmluvy.

Tento závěr však ve světle konkrétních okolností případu Soud nemohl použít na případ stěžovatelky. Její podání se totiž vyznačovala zjevnými nesrovnalostmi a nedostatky věrohodnosti. Soud se pozastavil nad tím, že stěžovatelka po dobu čtyř let zůstala ve Švédsku nečinná a nepožádala o azyl a že zprvu švédským azylovým orgánům vůbec nezmínila svůj údajný nucený sňatek s postarším mužem a následky z toho plynoucí. Dle Soudu neexistoval ani žádný základ pro závěr, že by v případě návratu do Mogadiša byla stěžovatelka osamocenou ženou. Skutečnost, že se dozvěděla o smrti svých rodičů, naznačuje, že udržovala kontakty v Mogadišu, kde navíc žili další členové její rodiny, včetně strýců a bratra. Měla tak přístup k ochraně ze strany rodiny i „mužské sítě“. Nadto se nezdá, že by musela přebývat v táborech pro uprchlíky a vnitřně přesídlené osoby.

Z těchto důvodů proto Soud rozhodl, že navrácením stěžovatelky do Mogadišu by nedošlo k porušení článku 3 Úmluvy.

III. Oddělené stanovisko

Soudci Zupančič a De Gaetano ve společném nesouhlasném stanovisku vyjádřili názor, že na základě všech předložených důkazů by stěžovatelka v případě navrácení čelila skutečnému nebezpečí zacházení v rozporu s článkem 3 Úmluvy. Dle nich se většina bohužel opět zaměřila na drobné nesrovnalosti v informacích podaných stěžovatelkou a bagatelizovala zprávy o situaci v Somálsku (viz též oddělená stanoviska ve věcech K. A. B. proti Švédsku, cit. výše, a J. K. a ostatní proti Švédsku, č. 59166/12, rozsudek ze dne 4. června 2015). Stěžovatelka, mladá žena, by se po necelých 8 letech vrátila do Somálska do nepřátelského prostředí.