CANALI proti Francii

© Ministry of Justice of the Czech Republic, www.justice.cz. [Translation already published on the official website of the Ministry of Justice of the Czech Republic.] Permission to re-publish this translation has been granted by the Ministry of Justice of the Czech Republic for the sole purpose of its inclusion in the Court’s database HUDOC.

© Ministerstvo spravedlnosti České republiky, www.justice.cz. [Překlad již zveřejněný na oficiální webové stránce Ministerstva spravedlnosti České republiky.] Povolení k opětnému zveřejnění tohoto překladu bylo uděleno Ministerstvem spravedlnosti České republiky pouze pro účely zařazení do databáze Soudu HUDOC.

Anotace rozsudku ze dne 26. dubna 2013 ve věci č. 40119/09 – Canali proti Francii

Senát páté sekce Soudu jednomyslně shledal, že materiální podmínky výkonu trestu odnětí svobody stěžovatele byly ponižující, a tedy v rozporu s článkem 3 Úmluvy. Stěžovateli přiznal náhradu nemajetkové újmy ve výši 10 000 eur.

(i) Okolnosti případu

Stěžovatel byl odsouzen za trestný čin vraždy k osmiletému trestu odnětí svobody. V květnu 2006 nastoupil výkon trestu ve věznici v Nancy. Byl umístěn do cely o rozměru 9 m2, kterou sdílel s jedním odsouzeným. Během svého šestiměsíčního pobytu v této věznici stěžovatel adresoval orgánům vězeňské správy několik žádostí o zajištění chybějících dveří k toaletě umístěné v cele, opravy nefunkčního splachování, opravy odkryté elektrické zásuvky v těsné blízkosti umyvadla a dodání čisticích prostředků. Jelikož všechny žádosti zůstaly bez odpovědi, stěžovatel proto podal návrh na zahájení trestního řízení pro spáchání trestného činu vystavení osoby ve zranitelném postavení nedůstojným podmínkám ubytování, ve kterém poukazoval na výše uvedené a též na poškozený a rozpadlý nábytek v cele a přeplněnost dané věznice. Trestní řízení probíhalo několik let, nicméně v důsledku sjednocujícího rozhodnutí kasačního soudu z ledna 2009 vydaného v obdobné věci, v němž kasační soud sjednotil judikaturu nižších soudů tak, že materiální podmínky ve výkonu trestu odnětí svobody nemohou naplnit skutkovou podstatu žádného trestného činu, skončilo bez výsledku.

(ii) Odůvodnění rozhodnutí Soudu

K tvrzenému porušení článku 3 Úmluvy

Stěžovatel namítal, že podmínky výkonu trestu odnětí svobody ve věznici v Nancy byly nelidské a ponižující.

Soud v prvé řadě konstatoval, že naplněnost cely, do které byl stěžovatel umístěn, odpovídala normám Evropského výboru pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (CPT), jelikož stěžovatel disponoval osobním prostorem o rozměru 4,5 m2. Upozornil nicméně, že tento osobní prostor byl zmenšen tím, že v cele byla umístěna toaleta a umyvadlo, a též nábytek. Sama o sobě však míra osobního prostoru, kterým stěžovatel v cele disponoval, v rozporu s článkem 3 Úmluvy nebyla.

Na druhou stranu toaleta, která byla v cele umístěna, sice byla oddělena zídkou, ale nebyla vybavena dveřmi ani plentou. Toaleta se navíc nacházela cca 90 cm od postelí. Stěžovatel a jeho spolubydlící tak museli vykonávat potřebu v přítomnosti toho druhého bez jakéhokoli soukromí. V této souvislosti Soud poukázal na skutečnost, že podle CPT je pouze částečné oddělení toalety v celách s více odsouzenými nepřijatelné.

Soud dále považoval za věrohodná tvrzení stěžovatele o špíně v umývárnách a sprchách, jelikož byla potvrzena zjištěními vyšetřujícího soudce a prohlášeními politiků, kteří věznici navštívili. Za prokázané ovšem naopak nepovažoval, že se ve věznici vyskytovali švábi či že toaleta byla nefunkční.

Situaci stěžovatele však dle Soudu zhoršovala skutečnost, že mimo celu mohl trávit jen jednu hodinu denně, kdy absolvoval vycházku na vězeňský dvůr.

Soud uzavřel, že kumulativní účinek výše popsaných podmínek výkonu trestu ve věznici v Nancy musel ve stěžovateli vyvolávat pocity beznaděje a méněcennosti intenzity dosahující ponižujícího zacházení. Došlo proto k porušení článku 3 Úmluvy.