G.B. A R.B. proti Moldavsku

© Ministry of Justice of the Czech Republic, www.justice.cz. [Translation already published on the official website of the Ministry of Justice of the Czech Republic.] Permission to re-publish this translation has been granted by the Ministry of Justice of the Czech Republic for the sole purpose of its inclusion in the Court’s database HUDOC.

© Ministerstvo spravedlnosti České republiky, www.justice.cz. [Překlad již zveřejněný na oficiální webové stránce Ministerstva spravedlnosti České republiky.] Povolení k opětnému zveřejnění tohoto překladu bylo uděleno Ministerstvem spravedlnosti České republiky pouze pro účely zařazení do databáze Soudu HUDOC.

Anotace rozsudku ze dne 18. prosince 2012 ve věci č. 16761/09 – G. B. a R. B. proti Moldavsku

Senát třetí sekce Soudu jednomyslně rozhodl, že bylo porušeno právo stěžovatelů na respektování soukromého a rodinného života (čl. 8 Úmluvy) v důsledku sterilizace první stěžovatelky. Stěžovatelům přiznal přiměřené zadostiučinění ve výši 12 000 eur.

(i) Okolnosti případu

Stěžovatelé byli manželé. Porod stěžovatelky G. B. ve státní nemocnici v roce 2001 proběhl císařským řezem. Během zákroku lékař B. bez stěžovatelčina souhlasu odebral její vaječníky a vejcovody. Následkem zásahu došlo ke sterilizaci tehdy dvaatřicetileté stěžovatelky bez jejího souhlasu, která z tohoto důvodu trpěla předčasnou menopauzou. Stěžovatelka proto musela podstupovat další náročnou léčbu a trpěla vážnými zdravotními komplikacemi. Vyšetřování ukázalo, že odebrání vaječníků a vejcovodů stěžovatelky nebylo nutné. Lékař B. byl v trestním řízení shledán vinným, ale Nejvyšší soud jej zbavil trestní odpovědnosti z důvodu uplynutí promlčecí lhůty. Stěžovatelé uplatňovali svůj nárok na náhradu majetkové i nemajetkové škody proti dotčené nemocnici a lékaři B. v civilním řízení a zároveň požadovali vydání soudního příkazu, podle nějž by nemocnice byla povinna poskytovat stěžovatelce zdarma lékařskou péči, dokud to bude její zdravotní stav vyžadovat. Lékař B. dobrovolně uhradil stěžovatelům utrpěnou majetkovou škodu. Soudy vyhověly nárokům stěžovatelů pouze částečně.

(ii) Odůvodnění rozhodnutí Soudu

a) K porušení čl. 8 Úmluvy

Stěžovatelé uvedli, že zákrok na stěžovatelce znamenal vážné narušení její psychické a fyzické integrity, což ostatně potvrdily i vnitrostátní soudy. Zároveň došlo k porušení práva na respektování soukromého a rodinného života stěžovatelů. Odškodnění přisouzené vnitrostátními soudy přitom dle stěžovatelů nedosahovalo srovnatelných částek, které přisuzuje Soud v obdobných případech porušení čl. 8 Úmluvy.

Soud připomněl, že na základě své předchozí rozhodovací činnosti koncept soukromého života zahrnuje psychickou a fyzickou integritu osoby. Uplatňování léčby v rozporu s přáním pacienta přitom porušuje čl. 8 Úmluvy (srov. Glass proti Spojenému království, č. 61827/00, rozsudek ze dne 9. března 2004). Soud uvedl, že v projednávaném případě vnitrostátní soudy konstatovaly vážné narušení psychické a fyzické integrity stěžovatelky z důvodu lékařského zákroku, k němuž došlo bez jejího vědomí a souhlasu, čímž implicitně samy dospěly k závěru o porušení čl. 8 Úmluvy. Národní systémy členských států by měly poskytovat nápravu při porušení Úmluvy, přičemž Soud má vykonávat dohledovou roli v souladu s principem subsidiarity (srov. A a ostatní proti Spojenému království, č. 3455/05, rozsudek ze dne 19. února 2009). V daném případě, kdy vnitrostátní soudy dospěly k závěru o porušení článku 8 Úmluvy, by proto Soud mohl dospět k odlišným závěrům pouze tehdy, pokud by vnitrostátní soudy zjevně desinterpretovaly nebo nesprávně aplikovaly relevantní právní principy zakotvené v Úmluvě.

Protože k uvedenému nedošlo, je v projednávaném případě úkolem Soudu pouze přezkoumat výši kompenzace. Domácí soudy stěžovatelce přiřkly náhradu nemajetkové újmy v přepočtu ve výši 607 eur, náhradu nákladů ve výši 75 eur a příkaz nemocnici hradit stěžovatelce potřebnou léčbu až do roku 2020. To je dle Soudu výrazně menší odškodnění, než které Soud při obdobném porušení čl. 8 Úmluvy běžně přisuzuje. I s ohledem na velice vážné porušení uvedeného článku v daném případě a absenci řádného odůvodnění vnitrostátními soudy přiznané částky (jediné zdůvodnění, že vyšší částka by ohrozila schopnost dané nemocnice nadále řádně fungovat, Soud označil za neakceptovatelné) Soud konstatoval, že došlo k porušení čl. 8 Úmluvy a podle čl. 41 Úmluvy přiznal stěžovatelům jako přiměřené zadostiučinění částku 12 000 eur.