II.ÚS 1186/24 #1

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Šámala (soudce zpravodaje) a soudců Jana Svatoně a Dity Řepkové o ústavní stížnosti stěžovatele Karla Špatze, zemřelého dne 28. 5. 2024, zastoupeného JUDr. Martinem Purkytem, advokátem, sídlem náměstí 14. října 496/13, Praha 5 - Smíchov, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. února 2024 č. j. 28 Cdo 78/2024-202, rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. září 2023 č. j. 19 Co 30/2023-166 a rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 13. prosince 2022 č. j. 13 C 122/2022-144, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Brně a Okresního soudu v Hodoníně, jako účastníků řízení, a České republiky - Státního pozemkového úřadu, sídlem Husinecká 1024/11a, Praha 3 - Žižkov, zastoupené JUDr. Adamem Rakovským, advokátem, sídlem Václavská 316/12, Praha 2 - Nové Město, jako vedlejší účastnice řízení, o procesním nástupci stěžovatele, takto:

Odůvodnění

1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, přičemž tvrdil, že jimi byla porušena základní práva zakotvená v čl. 1, čl. 3 odst. 1, čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") a dále v čl. 1 odst. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě.

2. Podáním Ústavnímu soudu doručeným dne 3. 10. 2024 Helena Špatzová, zastoupená na základě plné moci JUDr. Martinem Purkytem, advokátem, Ústavnímu soudu sdělila, že stěžovatel Karel Špatz dne 28. 5. 2024 zemřel. Uvedla, že je pozůstalou manželkou a dědičkou po Karlu Špatzovi, zůstaviteli, původním žalobci a oprávněné osobě a že v současné době vykonává na základě dohody s ostatními dědici - dětmi Karla Špatze správu dědictví. Má tudíž za to, že je oprávněna vstoupit do předmětného řízení o ústavní stížnosti a činit veškeré úkony v řízení před Ústavním soudem za účelem bránění práv zemřelého, do nichž vstoupila jednak jako právní nástupkyně Karla Špatze, jednak jako jejich správce, a to do doby pravomocného potvrzení nabytí dědictví příslušným soudem.

3. S ohledem na výše uvedené Helena Špatzová navrhla, aby Ústavní soud podle § 107 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř."), ve spojení s § 63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), vydal usnesení, že v řízení bude pokračováno s Helenou Špatzovou, pozůstalou manželkou po původním stěžovateli Karlu Špatzovi.

4. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 30. 1. 2025 č. j. 9 D 766/2024-69, vydaným pověřenou soudní komisařkou JUDr. Věrou Sáblíkovou, notářkou, sídlem Lazarská 11/6, Praha 2, vydaným ve věci řízení o pozůstalosti po zemřelém Karlu Špatzovi, byla pozůstalá manželka Helena Špatzová jmenována správkyní celé pozůstalosti po shora uvedeném zůstaviteli, kterou je oprávněna spravovat v plném rozsahu. Správce pozůstalosti při výkonu své funkce vykonává práva a plní povinnosti, které příslušely zůstaviteli.

5. Zákon o Ústavním soudu nemá ustanovení, které by výslovně upravovalo řízení o ústavní stížnosti, zemře-li v jeho průběhu stěžovatel. Podle § 63 zákona o Ústavním soudu, pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se pro řízení před Ústavním soudem přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu a předpisy vydané k jeho provedení. Podle § 107 odst. 1 o. s. ř., jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením. Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří vstoupili do práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde (§ 107 odst. 2 o. s. ř.).

6. Protože stěžovatel po zahájení řízení o ústavní stížnosti zemřel, čímž ztratil způsobilost být účastníkem řízení (§ 19 o. s. ř.), posuzoval Ústavní soud otázku, zda může v řízení pokračovat s právními nástupci stěžovatele či zda má s ohledem na povahu věci řízení zastavit. Ztráta způsobilosti být účastníkem řízení brání obecně v pokračování řízení zejména tam, kde práva a povinnosti, o které jde, jsou vázány na osobu účastníka řízení a nepřecházejí na nástupce, dále tam, kde je určitá skutková podstata podle právního předpisu podmíněna existencí určitého účastníka, či tam, kde smrtí účastníka dochází podle hmotného práva k zániku právního vztahu nebo kde účastník řízení nemá žádného právního nástupce.

7. Ústavní soud se zabýval povahou práva, jež bylo předmětem řízení před obecnými soudy (nahrazení projevu vůle uzavřít smlouvu o převodu pozemků), a dospěl k závěru, že nejde o právo, jež by bylo podle hmotného práva vázáno toliko na osobu zemřelého stěžovatele, tj. které by ze zákona či jeho vlastní podstaty nepřecházelo na právní nástupce. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2021 sp. zn. Cdo 2335/2021 činnost správce pozůstalosti vedoucí k dovršení přiznaného restitučního nároku je činností naplňující prostou správu podle § 1405 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (činit vše, co je nutné k zachování spravovaného majetku), tak, aby nedošlo ke zhoršení stavu přiznaného restitučního nároku zejména tím, že se vlivem času (kdy převod pozemků uplatňují i další restituenti) zmenší výběr vhodných náhradních pozemků ve vlastnictví státu. Za této situace Ústavní soud rozhodl, že v řízení bude pokračováno s Helenou Špatzovou, jakožto osobou spravující pozůstalost po stěžovateli, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. února 2025


Pavel Šámal v. r.
předseda senátu