Přehled
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové jako soudkyně zpravodajky, soudkyně Lucie Dolanské Bányaiové a soudce Jiřího Přibáně o ústavní stížnosti stěžovatelky KRÁLOVOPOLSKÁ STEEL, s. r. o., se sídlem Křižíkova 2989/68a, Brno, zastoupené Mgr. Markem Konečným, advokátem, se sídlem Petržílkova 2583/15, Praha 5, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. června 2024, č. j. 9 Afs 26/2023-27, a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. prosince 2022, č. j. 55 Af 7/2022-73, za účasti Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Brně, jako účastníků řízení, a Odvolacího finančního ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Finanční úřad pro Jihomoravský kraj doměřil dodatečným platebním výměrem stěžovatelce daň z příjmů právnických osob vyšší o 925 110 Kč a stanovil jí odpovídající penále. Stěžovatelka se proti tomuto rozhodnutí neúspěšně bránila odvoláním, žalobou proti rozhodnutí a následnou kasační stížností.
2. Stěžovatelka podává proti shora označeným rozsudkům ústavní stížnost, neboť podle ní porušují její základní právo podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
3. Porušení svého základního práva spatřuje v tom, že finanční orgány ani obecné soudy neprovedly důkaz obsahem trestních spisů, jak navrhovala. Nezohlednily, že v době daňové kontroly nebylo možné listiny z trestních spisů získat z důvodu pandemie. Obecné soudy se nedostatečně vypořádaly s jí uplatněnými námitkami. Ke své argumentaci stěžovatelka cituje pasáže z judikatury Ústavního soudu.
4. Ústavní soud přesvědčení stěžovatelky, že napadená rozhodnutí jsou nedostatečně odůvodněna, nesdílí. Naopak v nich obecné soudy přesvědčivě a srozumitelně reagují na stěžovatelkou uplatněnou argumentaci (body 18 až 34 rozsudku krajského soudu, body 11 až 14 rozsudku Nejvyššího správního soudu). To se týká i stěžovatelkou namítaného neprovedení důkazů trestními spisy. Krajský soud stěžovatelce vysvětlil, že navrhované trestní spisy se vztahovaly k plnění poskytnutému stěžovatelce jinou společností a v jiném období, než které bylo předmětem řízení, a neměly tudíž žádnou vypovídací hodnotu (bod 27 rozsudku krajského soudu). Takové vypořádání s důkazním návrhem je zcela v souladu s judikaturou Ústavního soudu [nález sp. zn. III. ÚS 2193/19 (N 83/105 SbNU 350), bod 25]. Vzhledem k uvedenému je zcela bez významu, zda k důkazu měla stěžovatelka v době pandemie přístup.
5. Ústavní soud proto ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. září 2024
Daniela Zemanová v. r.
předsedkyně senátu