Obecné doporučení č. 38 (2020) O obchodování se ženami a dívkami v kontextu globální migrace (Výbor OSN pro odstranění diskriminace žen)

Obecné doporučení č. 38 (2020)
týkající se obchodování se ženami a dívkami v kontextu globální migrace

I. Úvod 2

II. Cíle a oblast působnosti 2

III. Právní rámec 3

IV. Hlavní příčiny obchodování se ženami a dívkami 4

A. Sociálně-ekonomická nespravedlnost 5

B. Diskriminace v migračních a azylových systémech 5

C. Poptávka podporující vykořisťování a vedoucí k obchodování s lidmi 6

D. Konflikty a mimořádné humanitární události 7

E. Využití digitální technologie při obchodování s lidmi 8

V. Pomoc a ochrana ženám a dívkám, které se staly oběťmi obchodování s lidmi 8

A. Identifikace obětí 8

B. Pomoc a ochrana obětí 8

VI. Přístup obětí ke spravedlnosti 9

A. Prostředky nápravy pro oběti obchodování s lidmi 9

B. Vyšetřování, stíhání a trestání pachatelů 9

VII. Doporučení 10

A. Řešení hlavních příčin obchodování se ženami a dívkami 10

B. Ochrana práv obětí 15

C. Soudní řízení zohledňující genderové aspekty 19

D. Sběr údajů, právní, politické a institucionální rámce 20

E. Šíření a podávání zpráv 21

F. Ratifikace smluv nebo přistoupení ke smlouvám 22

I. Úvod

1. Článek 6 Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen (dále jen „úmluva“) stanoví právní povinnost států, které jsou stranami úmluvy, „přijmout veškerá vhodná opatření, včetně opatření legislativních, k potlačení všech forem obchodu se ženami a vykořisťování žen prostitucí“. I přes nepřeberné množství stávajících právních a politických rámců pro boje proti obchodování s lidmi na vnitrostátní, regionální a mezinárodní úrovni tvoří ženy a dívky i nadále většinu zjištěných obětí obchodování s lidmi po celém světě a pachatelé se těší rozsáhlé beztrestnosti.
   
   
2. Dle názoru výboru tato situace přetrvává kvůli nedostatečnému uznání genderového rozměru obchodování s lidmi obecně, a zejména obchodování se ženami a dívkami, které jsou vystaveny různým druhům vykořisťování, včetně sexuálního vykořisťování. Genderová analýza tohoto trestného činu ukazuje, že jeho hlavní příčiny spočívají v diskriminaci na základě pohlaví, včetně neschopnosti řešit převládající ekonomické a patriarchální struktury a nepříznivý a z hlediska genderu diferenciovaný dopad pracovních, migračních a azylových režimů států, které jsou stranami úmluvy, které vytvářejí zranitelné situace vedoucí k obchodování se ženami a dívkami.
   
   
3. Celosvětově převládající hospodářské politiky dále prohlubují rozsáhlou hospodářskou nerovnost mezi státy a mezi jednotlivci, která se projevuje vykořisťováním pracovní síly, včetně popírání povinnosti společností, úředníků zadávajících veřejné zakázky a zaměstnavatelů zajistit, aby se v jejich dodavatelském nebo výrobním řetězci nenacházely žádné obchodované osoby. Globální makroekonomické a politické faktory, včetně privatizace veřejných statků, deregulovaných trhů práce, zmenšování sociálního státu a úsporných opatření jako součásti politik strukturálních úprav a jako podmínky pomoci, často prohlubují nezaměstnanost a chudobu a vytvářejí ekonomickou nespravedlnost, která má nepřiměřený dopad na ženy. Často je doprovází další hospodářské politiky, jako je snižování vládních výdajů na sociální služby a privatizace veřejných statků a služeb, regresivní přesun daňové zátěže a reformy trhu práce, přičemž všechny vážně omezují schopnost států provádět sociální politiky, které tvoří základ pro odstraňování strukturálních nerovností, včetně genderových nerovností a porušování lidských práv žen v různých oblastech. Snížené sociální výdaje navíc dále přesouvají odpovědnost za základní sociální služby z vlády na ženy. Tyto faktory posilují a udržují diskriminační kulturní a společenské normy, které vedou k útlaku různých skupin žen.

II. Cíle a oblast působnosti 

4. Výbor, který je podle článku 21 úmluvy pověřen vypracováním obecných doporučení s cílem vyjasnit povinnost států, které jsou stranami úmluvy, bojovat proti diskriminaci žen a dívek, prosazuje, aby byl život, ve kterém člověk není obětí obchodování s lidmi, uznán jako lidské právo a aby byly vytvořeny vhodné podmínky pro plné užívání tohoto práva ženami a dívkami. Státy, které jsou stranami úmluvy, musí využít všech vhodných prostředků k vymýcení obchodování s lidmi a vykořisťování prostituce, aby zajistily, že budou zavedeny zákony, systémy, předpisy a financování, které umožní, aby výkon tohoto práva byl skutečný, a nikoli iluzorní. Ustanovení úmluvy se vzájemně posilují tak, aby poskytovala úplnou ochranu. Toto obecné doporučení propojuje článek 6 úmluvy se všemi ostatními články úmluvy a stávající judikaturou výboru.

5. Toto obecné doporučení dává do souvislosti plnění závazků států, které jsou stranami úmluvy, v oblasti boje proti všem formám obchodování s lidmi, jak je stanoveno v článku 6 úmluvy, v kontextu globální migrace. Cesty, na nichž probíhá obchodování s lidmi, se často spojují se smíšenými migračními toky. Výbor zdůrazňuje zvláštní zranitelnost pašovaných žen a dívek, pokud jde o obchodování s lidmi, a upozorňuje na podmínky vytvářené restriktivními migračními a azylovými režimy, které migranty nutí k nelegálním cestám. 

6. V tomto obecném doporučení výbor potvrzuje, že je hlavní povinností států, které jsou stranami úmluvy, jednotlivě i kolektivně předcházet tomu, aby byly ženy a dívky vystaveny riziku, že se stanou oběťmi obchodování s lidmi. Státy jsou rovněž povinny odrazovat od poptávky, která podporuje vykořisťování a vede k obchodování s lidmi. Doporučení stanoví praktické pokyny pro provádění zásahů proti obchodování s lidmi, které jsou založeny na přístupu zahrnujícím genderovou a intersekcionální perspektivu, přičemž důraz je kladen na uskutečňování lidských práv žen a dívek jakožto strategické priority pro dosažení udržitelného rozvoje. Připomíná závazky států, které jsou stranami úmluvy, podle mezinárodního práva, včetně judikatury výboru, identifikovat oběti obchodování s lidmi, pomáhat jim a chránit je, předcházet jejich opětovné viktimizaci, a zajistit jim přístup ke spravedlnosti a potrestání pachatelů.

7. Výbor uznává, že příčiny, důsledky a zkušenosti s obchodováním s lidmi se u mladých dívek, dospívajících dívek a dospělých žen liší. Zdůrazňuje dodatečnou zranitelnost dívek v důsledku vzájemně se prolínajících se faktorů pohlaví a věku a připomíná, že děti, které se staly oběťmi obchodování s lidmi, mají podle mezinárodního práva nárok na zvýšenou hmotněprávní a procesní ochranu. Výbor vybízí státy, které jsou stranami úmluvy, aby se zabývaly celým spektrem těchto rozdílů a zajistily opatření proti obchodování s lidmi, která jsou přiměřená věku dětí a v případě potřeby se na ně zaměřují.

III. Právní rámec

8. Článek 6 úmluvy vychází z článku 8 Deklarace o odstranění diskriminace žen z roku, který stanoví, že je třeba přijmout veškerá vhodná opatření, včetně legislativních, k boji proti všem formám obchodování se ženami a vykořisťování žen prostitucí. Mezinárodní právo bylo v této otázce kodifikováno a rozvinuto Úmluvou o potlačování obchodu s lidmi a využívání druhých osob prostitucí. Tento právní základ vyžaduje, aby byl článek 6 vykládán jako nedělitelné ustanovení, které spojuje obchodování s lidmi a sexuální vykořisťování.

9. Ačkoli je obchodování s lidmi v mezinárodním právu definováno jako trestný čin, hlavní povinností států, které jsou stranami úmluvy, je řešit obchodování s lidmi způsobem, který respektuje, chrání a naplňuje lidská práva osob, zejména těch, kteří patří k marginalizovaným skupinám, jak je stanoveno v základních smlouvách OSN o lidských právech vycházejících z Všeobecné deklarace lidských práv. Doporučené zásady a pokyny týkající se lidských práv a obchodování s lidmi z roku 2002 vypracované Úřadem vysokého komisaře OSN pro lidská práva a komentář Úřadu z roku 2010 představují důležitý soft law rámec pro začlenění přístupu založeného na lidských právech do všech zásahů proti obchodování s lidmi.

10. Výbor potvrzuje, že diskriminace žen a dívek zahrnuje genderově podmíněné násilí, jehož zákaz se vyvinul v zásadu mezinárodního obyčejového práva. Výbor uznává specifickou formu obchodování s ženami a dívkami a jeho důsledky z genderového hlediska, mimo jiné s ohledem na utrpěnou újmu, a uznává, že obchodování a vykořisťování žen a dívek prostitucí je jednoznačně jevem, který má kořeny ve strukturální diskriminaci na základě pohlaví, že představuje genderově podmíněné násilí a často se zhoršuje v souvislosti s vysídlením, migrací, zvýšenou globalizací ekonomických činností, včetně globálních dodavatelských řetězců, těžebním a námořním průmyslem, nárůstem militarismu, zahraniční okupace, ozbrojených konfliktů, násilného extremismu a terorismu. 

11. Mezinárodně uznávaná právní definice obchodování s lidmi je stanovena v článku 3 Protokolu o předcházení, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména ženami a dětmi, doplňujícího Úmluvu OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu: 

(a) „Obchodování s lidmi“ znamená najmutí, přepravu, předání, ukrývání nebo přijetí osob za účelem vykořisťování, a to za použití hrozby či síly nebo jiných forem donucení, únosu, podvodu, uvedení v omyl, zneužití moci či zranitelného postavení nebo poskytnutím či obdržením platby či výhod s cílem získat souhlas osoby, jež má kontrolu nad jinou osobou. Vykořisťování zahrnuje přinejmenším využívání jiných osob k prostituci nebo jiné formy sexuálního vykořisťování, nucenou práci nebo služby, otroctví nebo praktiky podobné otroctví, nevolnictví nebo odebírání orgánů; 

(b) Souhlas oběti obchodování s lidmi se zamýšleným vykořisťováním, jak je uvedeno v písmenu a) tohoto článku, je nepodstatný, pokud bylo použito některého ze způsobů uvedených v písmenu a).

12. Výbor zdůrazňuje, že realita obchodování se ženami a dívkami přesahuje rámec Protokolu, například v souvislosti se současnými tendencemi a úlohou informačních a komunikačních technologií, sociálních médií a chatovacích aplikací při náboru žen a dívek a při jejich vykořisťování. Dále uznává, že definice obchodování s lidmi jde nad rámec situací, kdy bylo použito fyzické násilí nebo kdy byla oběť zbavena osobní svobody. Z jeho přezkumu zpráv států, které jsou stranami úmluvy, vyplývá, že zneužívání zranitelného postavení a moci jsou nejběžnějšími prostředky používanými ke spáchání trestného činu obchodování s lidmi a že oběti jsou často vystaveny více formám vykořisťování. 

13. Boj proti obchodování se ženami a dívkami v kontextu globální migrace vyžaduje zapojení širšího rámce ochrany, který vyplývá z mezinárodního humanitárního práva, uprchlického práva, trestního práva, pracovního práva a mezinárodního práva soukromého, úmluv o bezdomovectví, otroctví a obchodu s otroky a z nástrojů mezinárodního práva v oblasti lidských práv. Úmluva posiluje a doplňuje režim regionálního a mezinárodního práva týkajícího se obětí obchodování s lidmi, zejména tam, kde v mezinárodních dohodách chybí výslovná ustanovení o rovnosti pohlaví. Výbor uznává, že souběžná ochrana žen a dívek poskytovaná těmito právními nástroji zůstává zachována.

14. Obchodování se ženami a dívkami a jejich sexuální vykořisťování je porušením lidských práv a může být hrozbou pro mezinárodní mír a bezpečnost. Pozitivní závazek států, které jsou stranami úmluvy, zakázat obchodování s lidmi je posílen mezinárodním trestním právem, včetně Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, který poukazuje na to, že zotročování, sexuální otroctví a nucená prostituce mohou být trestné činy spadající do jeho pravomoci. 

15. Povinnosti respektovat zákaz obchodování s lidmi, které vyplývají pro nestátní subjekty, rovněž pramení z kogentní právní normy (jus cogens) zakazující otroctví, obchodování s otroky a mučení a výbor konstatuje, že v některých případech může obchodování se ženami a dívkami představovat porušení těchto práv. 

16. Strategické globální kroky států v boji proti obchodování s lidmi, zejména se ženami a dívkami, musí probíhat v rámci závazků stanovených v Globálním kompaktu o bezpečné, řízené a legální migraci, Agendě 2030 pro udržitelný rozvoj, jakož i v rámci provádění globálního akčního plánu OSN pro boj proti obchodování s lidmi a rezolucí Rady bezpečnosti. 

17. Státy, které jsou stranami úmluvy, mají právní závazek dodržovat a zajišťovat práva stanovená v úmluvě každému, kdo je v jejich působnosti či pod jejich účinnou kontrolou, a to i když se nenachází na jejich území. Přímá povinnost států, které jsou stranami úmluvy, předcházet, vyšetřovat, stíhat a trestat obchodování se ženami a dívkami a poskytovat prostředky nápravy obětem se vztahuje na jednání nebo opomenutí všech pachatelů, včetně soukromých osob, rodinných příslušníků a intimních partnerů, státem pověřených subjektů a úředníků, organizací nebo podniků i nestátních subjektů, včetně ozbrojených teroristických skupin.

IV. Hlavní příčiny obchodování se ženami a dívkami

18. Klíčovými prvky povinnosti států, které jsou stranami úmluvy, předcházet obchodování s ženami a dívkami a jejich sexuálnímu vykořisťování v kontextu globální migrace jsou identifikace, řešení a odstranění následujících hlavních příčin: a) systémová diskriminace na základě pohlaví vytvářející ekonomickou a sociální nespravedlnost, s níž se ženy a dívky setkávají v nepoměrně větší míře; b) situace konfliktů a humanitární nouze, včetně následného vysídlení; c) diskriminace v migračních a azylových režimech a d) poptávky, která podporuje vykořisťování a vede k obchodování s lidmi.

19. Trestní právo samo o sobě není schopno trestný čin obchodování s lidmi řešit nebo napravit z důvodu nejednotné harmonizace právních předpisů, včetně definice obchodování s lidmi, jak mezi jednotlivými zeměmi, tak v rámci jednotlivých zemí, složitosti finančních operací a bezmocnosti soudních systémů, které jsou často zkorumpované, nedostatečně financované a nedisponují dostatečnými zdroji pro boj proti mocným sítím obchodníků s lidmi. Účinná reakce v boji proti obchodování s lidmi, která zajistí, aby ženy a dívky mohly uplatňovat svá základní práva, proto musí zahrnovat všechna hmotněprávní ustanovení úmluvy, která musí být vykládána v kontextu mezinárodních smluv o lidských právech.

A. Sociálně-ekonomická nespravedlnost 

20. Obchodování se ženami a dívkami má své kořeny v diskriminaci na základě pohlaví a genderu, ve strukturální nerovnosti na základě pohlaví a ve feminizaci chudoby. Ženy a dívky, které jsou obchodováním s lidmi nejvíce ohroženy, patří k marginalizovaným skupinám, jejichž životní zkušenosti jsou poznamenány závažným odpíráním práv. Patří mezi ně: ženy a dívky žijící ve venkovských a odlehlých oblastech, patřící k domorodým a etnicky menšinovým komunitám, ženy a dívky se zdravotním postižením, se statusem nelegálního migranta, jakož i ženy a dívky, které byly vysídleny, bez státní příslušnosti nebo kterým hrozí, že se stanou osobami bez státní příslušnosti, uprchlice, žadatelky o azyl (včetně těch, jejichž nároky byly zamítnuty), ženy a dívky, které žijí v konfliktních nebo postkonfliktních situacích nebo z nich pocházejí, a dívky bez zázemí nebo v náhradní péči. Příslušnice těchto skupin často zažívají sociální, politické a ekonomické vyloučení, v jehož důsledku jsou častěji chudé, bez vzdělání nebo s nedostatečným vzděláním, neregistrované nebo bez dokladů, nezaměstnané nebo nedostatečně zaměstnané, nesou břemeno povinností v domácnosti a péči o děti, mají omezený přístup k dávkám, ochraně a službám nabízeným státem, zažívají násilí ze strany intimního partnera a domácí násilí, týrání a zanedbávání v rodinném prostředí, v ústavech péče a musí uzavřít dětský, nucený a sňatek, v němž je žena v postavení otroka, nebo jsou vystaveny deprivaci v důsledku ovdovění. Tyto situace mohou být ještě zhoršeny dodatečnou zátěží v podobě postižení nebo závažného onemocnění v důsledku obchodování s lidmi, včetně sexuálního vykořisťování.

21. Ženy a dívky zůstávají i nadále hlavním cílem obchodníků s lidmi pro určité formy vykořisťování, a to kvůli všudypřítomným a přetrvávajícím nerovnostem mezi pohlavími a v souvislosti s věkem, které vedou k nižšímu ekonomickému, sociálnímu a právnímu postavení žen a dívek ve srovnání s muži a chlapci. Obchodování se ženami a dívkami může pramenit z porušení všech práv podle úmluvy a musí být řešeno v rámci transformačního přístupu, který posiluje postavení žen a dívek podporou rovnosti pohlaví a jejich občanských, politických, hospodářských, sociálních a kulturních práv v souladu s cíli udržitelného rozvoje č. 1, 3, 4, 5, 8, 10, 11, 13 a 16. 

B. Diskriminace v migračních a azylových systémech

22. Migrace je dílčím prvkem moderní společnosti a může být pro ženy posilující, pokud mohou migrovat a pracovat v podmínkách, které respektují jejich důstojnost. I když migrace pro mnoho žen představuje nové sociální a ekonomické příležitosti, může také ohrozit jejich lidská práva a bezpečnost, zejména pokud jsou nuceny cestovat nelegálními cestami a/nebo se dostanou do situace nelegální migrace. Ženy a dívky čelí zvýšenému riziku, že se stanou oběťmi obchodování s lidmi, ve všech fázích migračního cyklu, na cestě, v přijímacích a ubytovacích zařízeních, na hranicích a v cílových zemích. Po návratu se mohou setkat s útoky ze msty a být vystaveny opětovné viktimizaci. 

23. Přestože státy mají svrchovanou výsadu spravovat své hranice a regulovat migraci, musí tak činit v plném souladu se svými závazky jakožto smluvních stran úmluv o lidských právech, které státy ratifikovaly nebo ke kterým přistoupily. To zahrnuje transparentnost a odpovědnost ve způsobech, jimiž státy řídí migraci a poskytují bezpečné cesty zaručující lidská práva žen ve všech fázích migrace. 

24. Pohyb žen a dívek prchajících z krizí a konfliktních zón omezuje diskriminační nebo podle pohlaví rozlišující migrační a azylová politika, která zavádí opatření, jako je zvýšená kontrola hranic, odepření vstupu, odsun, vyhoštění nebo zadržení. To zvyšuje jejich zranitelnost vůči všem formám vykořisťování, zejména v místech tranzitu, v neposlední řadě kvůli zvýšené potřebě využívat služeb pašeráků lidí nebo jiných typů sítí podsvětí nebo zločineckých sítí s cílem přesunout se jak v rámci země, tak mimo ni, a vyhnout se hraničním kontrolám. Vůči obchodování s lidmi jsou obzvláště zranitelné dívky bez doprovodu nebo dívky oddělené od svých rodin nebo jiných podpůrných struktur v důsledku vysídlení. 

25. Výbor znovu zdůrazňuje, že vysídlení má specifický genderový rozměr a že se úmluva uplatňuje v každé fázi cyklu vysídlení – během útěku, při usazování a po návratu. Uznává, že genderově podmíněné násilí páchané na ženách a dívkách je jednou z hlavních forem pronásledování, které ženy a dívky zažívají a které může být důvodem pro přiznání postavení uprchlíka a udělení azylu nebo povolení k pobytu z humanitárních důvodů. Obchodování se ženami a dívkami porušuje zvláštní ustanovení Úmluvy o právním postavení uprchlíků, a mělo by proto být v konkrétních případech uznáno jako legitimní důvod pro mezinárodní ochranu v právu i v praxi. Ženy a dívky z řad uprchlíků jsou navíc velmi ohroženy obchodováním s lidmi a potřebují mezinárodní ochranu, zejména před navracením.

26. Genderově neutrální ustanovení v migračních politikách států přispívají k omezení přístupu žen k bezpečným a pravidelným migračním trasám a pravidelným a důstojným pracovním příležitostem v tranzitních a cílových zemích. Schopnost žen migrovat dále omezují genderové stereotypy, diskriminační zákony, diskriminace a vykořisťování při náboru, nedostatek dostupné a důstojné práce a omezené spolehlivé informace o migraci. Migrující ženy také čelí nepřímé diskriminaci vyplývající z migračních zákonů, které obsahují předběžné podmínky, jako je povinný minimální příjem pro získání víza. Vzhledem k tomu, že ženy jsou často zaměstnávány v málo placených a nestabilních profesích, je pro některé ženy obtížné tato kritéria splnit.

27. Vízové režimy mohou být odpovědné za vytváření ekonomické a právní závislosti na zaměstnavateli nebo manželovi, což vytváří podmínky pro vykořisťování a pro beztrestné jednání těchto sponzorů. Dočasná nebo sezónní práce, kterou migrující ženy často vykonávají, nemusí nabízet cesty k pravidelnějšímu, dlouhodobějšímu nebo trvalému zaměstnání a často neposkytuje ochranu v nezaměstnanosti, zdravotní péči a přístup k jiné sociální ochraně a základním službám zohledňujícím genderové aspekty. Zákazy nebo omezení migrace podle pohlaví, jejichž cílem je chránit ženy před obchodováním s lidmi, často zvyšují riziko, že se ženy stanou oběťmi obchodování s lidmi, protože jsou pak nuceny hledat jiné způsoby migrace.

28. V neformálních a nejistých zaměstnáních pracuje nepřiměřený počet migrujících žen, zejména v odvětvích, která patří mezi odvětví vyžadující „nízkou kvalifikaci“, jako jsou pečovatelské služby, služby v domácnosti a výrobní služby. V těchto odvětvích se migrační pravidla a politiky rozlišující podle pohlaví prolínají s rasovou diskriminací a tím se udržují stereotypy na základě pohlaví o tom, co je „ženská práce“, i diskriminace žen. Tyto trhy práce segregované na základě pohlaví nenabízejí důstojné a bezpečné pracovní podmínky, protože jsou buď součástí neregulované neformální ekonomiky, nebo pokud jsou regulovány, poskytují méně ochrany než odvětví splňující vnitrostátní normy. Migrující ženy, zejména pracovnice v domácnosti a v zemědělství, mohou být odkázány na své pracoviště a mají omezený přístup k informacím o svých právech a nárocích, což je vystavuje závažnému porušování lidských práv. 

C. Poptávka podporující vykořisťování a vedoucí k obchodování s lidmi 

29. Strategie zaměřené na prevenci obchodování s lidmi musí zohledňovat poptávku jakožto hlavní příčinu. Pokud není poptávka zohledněna, je to jedna z překážek, která brání státům problematiku obchodování s lidmi řešit. Poptávka v souvislosti s obchodováním s lidmi je často formována touhou po finančním zisku, diskriminačními postoji, včetně kulturních postojů, a názory. Ženy se mohou přednostně stát obětí určité formy vykořisťování, protože jsou vnímány jako slabé, a je méně pravděpodobné, že se prosadí nebo uplatní práva, na která mají nárok. Příslušníci určitých etnických nebo rasových skupin mohou být cílem vykořisťování souvisejícího s obchodováním s lidmi na základě rasistických nebo kulturně diskriminačních předpokladů, které se týkají například jejich sexuality, podřízenosti nebo pracovní schopnosti. Obzvláště naléhavá je nutnost řešit poptávku po určitých formách obchodování s lidmi.

30. Sexuální vykořisťování přetrvává kvůli tomu, že státy, které jsou stranami úmluvy, účinně nebrání poptávce, která podporuje vykořisťování a vede k obchodování s lidmi. Přetrvávající normy a stereotypy týkající se nadvlády mužů a potřeby prosazovat mužskou kontrolu nebo moc posilují patriarchální genderové role a sexuální nároky, nátlak a kontrolu mužů, které pohánějí poptávku po sexuálním vykořisťování žen a dívek.  Obrovské finanční zisky s malými riziky díky beztrestnosti jsou stále velmi rozšířené. Podle čl. 9 odst. 5 Protokolu o obchodování s lidmi, by státy měly přijmout nebo posílit legislativní nebo jiná opatření, která by odrazovala od poptávky podporující všechny formy vykořisťování osob, zejména žen a dětí, které vede k obchodování s lidmi. Potřeba řešit poptávku, která podporuje sexuální vykořisťování, je obzvláště důležitá v souvislosti s digitálními technologiemi, které vystavují potenciální oběti zvýšenému riziku, že se stanou oběťmi obchodování s lidmi.

31. V souvislosti s prací jakožto formou obchodování se ženami a dívkami poptávka po obchodování přetrvává z důvodu nedostatečného regulačního prostředí. Tam, kde jsou zaměstnanci organizováni a kde jsou sledovány a vymáhány pracovní normy týkající se mezd, pracovní doby a podmínek a bezpečnosti a ochrany zdraví a kde jsou odpovídajícím způsobem uplatňována hospodářská a sociální práva a také změny daňových zákonů, aby státy mohly financovat veřejné služby, které ženy potřebují, je poptávka po pracovní síle nebo službách obchodovaných osob výrazně nižší.

32. Lékařský pokrok v oblasti transplantace orgánů dává kriticky nemocným jedincům šanci na přežití. Výrazný nedostatek lidských orgánů na jedné straně a neřešení právní odpovědnosti osob v systému poptávky a nabídky však podporuje neregulované a často vynucené odebírání orgánů.

D. Konflikty a mimořádné humanitární události 

33. Povinnosti států, které jsou stranami úmluvy, nezanikají ani v obdobích výjimečných stavů, které jsou následkem konfliktů, politických událostí, zdravotních krizí nebo přírodních katastrof. Ženy a dívky čelí zvýšení zranitelnosti vůči genderově podmíněnému násilí, včetně obchodování s lidmi, když nejsou schopny uspokojit své základní životní potřeby nebo čelí zoufalé ekonomické situaci, která se v takových situacích často zhoršuje.

34. Obchodování se ženami a dívkami se zhoršuje během konfliktů a mimořádných humanitárních událostí a po nich v důsledku vysídlení, zhroucení politických, ekonomických a sociálních struktur, nestability a nedostatečné správy věcí veřejných, včetně absence právního státu, zvýšeného militarismu, dostupnosti ručních palných zbraní, oslabení nebo ztráty komunitních a rodinných vazeb, vysokého výskytu ovdovění a „normalizace“ genderově podmíněného násilí, včetně sexuálního násilí souvisejícího s konflikty, což jsou faktory, které již existující strukturální diskriminaci žen a dívek na základě pohlaví zhoršují. 

35. Rozhodující složkou obchodování s lidmi, zejména sexuálního vykořisťování, zůstávají finanční toky určitým teroristickým skupinám. Během mimořádných humanitárních událostí se od vlád často vyžaduje, aby přesměrovaly zdroje, včetně policejních a sociálních služeb, což obchodníkům s lidmi usnadňuje, aby skrývali své působení, činí oběti více neviditelné a ztěžuje obětem vyhledání ochrany, služeb, pomoci a podpory.

E. Využití digitální technologie při obchodování s lidmi

36. Digitální technologie nabízejí nové možnosti, jak pozitivně ovlivnit společnost. Zároveň představují nové bezpečnostní výzvy na úrovni jednotlivců i států. Používání elektronických měn nabízí nástroje ke skrytí osobních údajů, jako je identifikace účastníků transakce a jejich polohy, a umožňuje provádět anonymní platby bez uvedení účelu transakce, což vše usnadňuje obchodování s lidmi. Poptávka šířená prostřednictvím sociálních médií, temného webu („dark web“) a platforem pro zasílání zpráv poskytuje snadný přístup k potenciálním obětem, čímž zvyšuje jejich zranitelnost.

37. Používání digitálních technologií pro obchodování s lidmi představuje zvláštní problém během globálních pandemií. V souvislosti s pandemií koronaviru (COVID-19), čelí státy, které jsou stranami úmluvy, nárůstu obchodování s lidmi v kyberprostoru, včetně zvýšení náboru pro sexuální vykořisťování on-line, poptávky po materiálech obsahujících pohlavní zneužívání dětí a technologiemi usnadněném obchodu s dětmi za sexuálním účelem.

V. Pomoc a ochrana ženám a dívkám, které se staly oběťmi obchodování s lidmi

A. Identifikace obětí

38. Mezinárodní právo v oblasti lidských práv ukládá státům pozitivní závazek identifikovat oběti obchodování s lidmi, což je povinnost, která je státům pevně uložena bez ohledu na to, že se oběť sama jako oběť neidentifikuje. Oběti jsou často skryty na neveřejných místech, jako jsou soukromá obydlí, osamocené továrny a farmy a nevěstince. Zásahoví pracovníci často nejsou dostatečně proškoleni, aby mohli odpovídajícím způsobem porozumět všem typům obětí, včetně těch, který přežily sexuální vykořisťování, a reagovat na vzájemně se prolínající formy vykořisťování. Ve smíšených migračních tocích chybí hotspotům vhodné a důvěrné prostory pro identifikaci vyškoleným personálem a tlumočníky, kteří by dokázali včas vyhodnotit indikátory zranitelnosti a poskytnout odpovídající podporu. Oběti se často zdráhají identifikovat samy sebe nebo prozradit, kdo s nimi obchodoval, ze strachu z odplaty, kvůli nedostatku informací o trestném činu a o tom, kde jej nahlásit, a kvůli obavám z jednání s úřady, včetně strachu ze zadržení, stíhání, potrestání a deportace.

B. Pomoc a ochrana obětí

39. Oběti obchodování s lidmi mají zvláštní postavení a právo na zvláštní pomoc a ochranná opatření poskytovaná státem. Dlouhodobá, na potřebách založená, komplexní a na oběti zaměřená pomoc a ochranná opatření často chybí v opatřeních proti obchodování s lidmi kvůli špatné identifikaci obětí a nedostatečné definici obchodování s lidmi ve vnitrostátním právu a jeho provádění.

40. Oběti obchodování s lidmi potřebují okamžitě dostupné a vysoce kvalitní podpůrné služby, které musí být inkluzivní a přístupné, musí zahrnovat přístup k informacím o jejich právech, k lékařským, psychologickým, sociálním a právním službám, které jsou jim k dispozici, a o tom, jak se k těmto službám dostat, jakož i o přístupu k bezpečnému a vhodnému ubytování. Přesto často čelí omezenému přístupu k základním službám, a to jak v místě, kde došlo k jejich identifikaci, tak v místě původu, a to z důvodů: nákladů na služby a jazyka, ve kterém jsou služby poskytovány, nedostatečně citlivého přístupu zohledňujícího pohlaví nebo kulturní citlivost a postupy zohledňující trauma; neprovádění náležitého hodnocení rizik a nepředávání ze strany zásahových pracovníků; strachu z nucené účasti v rehabilitačním programu nebo spolupráce s orgány činnými v trestním řízení při stíhání obchodníků s lidmi; strachu ze stíhání za trestné činy spáchané v důsledku toho, že byla oběť předmětem obchodování s lidmi, nebo za delikty spojené s přistěhovalectvím. Odpovídající pomoc je třeba poskytnout ženám a dívkám se zdravotním postižením, které jsou obzvláště ohroženy obchodováním s lidmi.

41. Státy, které jsou stranami úmluvy, jsou povinny chránit oběti obchodování s lidmi, zejména ženy a děti, před opětovnou viktimizací, což zahrnuje i zajištění ochrany obětí obchodování s lidmi před nuceným návratem. 

VI. Přístup obětí ke spravedlnosti 

42. Ženy a dívky, které se staly obětí obchodování s lidmi, včetně těch, které nemají přistěhovalecký status, musí mít zajištěn přístup ke spravedlnosti na základě rovnosti a nediskriminace, což zahrnuje stíhání pachatelů a poskytnutí opravných prostředků. Stávající soudní systémy však mohou práva žen spíš porušovat než chránit, a to i tím, že oběti vystaví kriminalizaci, stigmatizaci, opětovné viktimizaci, obtěžování a možné odplatě.

A. Prostředky nápravy pro oběti obchodování s lidmi

43. Článek 2 písm. b) úmluvy zavazuje státy, které jsou stranami úmluvy, aby poskytly ženám, jejichž práva dle úmluvy byla porušena, vhodné a účinné prostředky nápravy, které zahrnují restituci, umožnění zotavení, odškodnění, poskytnutí zadostiučinění a záruk neopakování. Oběti obchodování s lidmi se často setkávají se značnými obtížemi při vymáhání odškodnění a jiných forem nápravy, včetně náhrady škody, za způsobenou újmu, a i v případech, kdy: je podmíněno spoluprací s orgány činnými v trestním řízení; oběti nemají přístup ke kvalitní právní pomoci a právnímu zastoupení, které zohledňuje genderové aspekty a možné prodělání traumat; povolení k pobytu jsou vázána na trestní řízení a k navracení do vlasti dochází před tím, než dojde k uplatnění nebo získání nápravy v občanskoprávním řízení; oběti nesou v občanskoprávních žalobách důkazní břemeno; osoby, které přežily obchodování s lidmi, nejsou označeny za oběti trestného činu pro účely odškodnění, které jim náleží podle zákona, nebo pokud není k dispozici finanční náhrada nebo kde výnosy z trestné činnosti nejsou přerozděleny obětem.

B. Vyšetřování, stíhání a trestání pachatelů

44. Mezi překážky stíhání patří nedostatek zvláštních soudních postupů, které by vyhovovaly potřebám obětí, nedostatky v kvalitě soudních systémů, včetně genderové předpojatosti a rétoriky spočívající v obviňování obětí u soudů, což vede k diskriminačním rozsudkům nebo rozhodnutím, výslovné nebo nepřímo vyjádřené společenské přijetí genderově podmíněného násilí páchaného na ženách, průtahy a nepřiměřená délka řízení, korupce státních úředníků a jejich zapojení do trestné činnosti a neznalost poptávky po všech formách vykořisťování, včetně sexuálního vykořisťování.

45. Výbor si je vědom složitosti a vysoké úrovně dovedností potřebných k vyšetřování a stíhání obvinění z obchodování se ženami a dívkami, do něhož mohou být zapojeny nadnárodně působící zločinecké sítě. Nadnárodní povaha obchodování s lidmi a migrace vyžaduje spolupráci všech postižených zemí a jejich účast na účinné a vhodné mezinárodní reakci za účelem ochrany práv obětí. Státy, které jsou stranami úmluvy, mají povinnost přijmout a usnadnit dobrovolný návrat svých státních příslušníků, kteří se stali obětí obchodování s lidmi v zahraničí.

46. Výbor odsuzuje použití opatření proti obchodování s lidmi k ospravedlnění násilí páchaného na konkrétních skupinách žen, zejména v případě násilných razií a vyprovokování ke zločinu ze strany orgánů činných v trestním řízení, které jsou prováděny s cílem odhalit sítě obchodování s lidmi.

VII. Doporučení

A. Řešení hlavních příčin obchodování se ženami a dívkami

47. Státy, které jsou stranami úmluvy, musí usilovat o mobilizaci veřejných zdrojů a posílení veřejných služeb v oblastech, které podporují dosažení rovnosti pohlaví, prosazování lidských práv žen a dívek a jejich udržitelný rozvoj tak, aby se snížily rizikové faktory vedoucí k obchodování s lidmi. Pro řešení faktorů, které zvyšují rizika obchodování s lidmi, je zásadní plné dosažení cílů udržitelného rozvoje, zejména: dosažení rovnosti pohlaví a posílení postavení žen a dívek; podpora míru, spravedlnosti a silných institucí; snižování nerovností; vymýcení chudoby ve všech jejích formách; zajištění inkluzivního a spravedlivého kvalitního vzdělávání a podpora příležitostí pro ženy a dívky k celoživotnímu učení; zajištění zdravého života a podpora blahobytu žen a dívek všech věkových skupin; zajištění důstojné práce a ekonomické účasti žen a dívek a podpora opatření v oblasti změny klimatu v politikách rovnosti pohlaví.

1. Sociálně-ekonomická nespravedlnost

48. Zajistit plnou, účinnou a smysluplnou účast žen a dívek, zejména obětí obchodování s lidmi, osob ohrožených obchodováním s lidmi, komunit zasažených obchodováním s lidmi, a/nebo opatření proti obchodování s lidmi, a to na všech úrovních rozhodování a ve všech fázích úsilí v oblasti prevence obchodování s lidmi a boje proti němu, při navrhování opatření založených na lidských právech a zohledňujících genderové aspekty, včetně vypracovávání, provádění, sledování a hodnocení právních předpisů, politiky a programů proti obchodování s lidmi, zajistit nepřetržité uplatňování Úmluvy a Protokolu o obchodování s lidmi a jako základní součást procesu nastolování míru, stabilizace a obnovy v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti č. 1325 (2000) a s následnými rezolucemi.

49. Přijmout transformační přístup podporující rovnost pohlaví s cílem odstranit strukturální a systémové podmínky, které zbavují ženy a dívky jejich základních práv, v důsledku čehož se dostávají do postavení zranitelnosti vůči všem formám obchodování s lidmi a sexuálního vykořisťování.

50. Snížit riziko obchodování s lidmi odstraněním všudypřítomné a přetrvávající nerovnosti mezi pohlavími, která vede k nižšímu ekonomickému, sociálnímu a právnímu postavení žen a dívek ve srovnání s muži a chlapci, a to přijetím hospodářských a veřejných politik, které budou předcházet nedostatku možností udržitelného živobytí a základní životní úrovně žen a dívek.

51. Odstranit společenské struktury, které omezují autonomii žen a jejich přístup ke klíčovým zdrojům, což následně zvyšuje riziko, že se nechají zlákat příslibem úniku z chudých poměrů, včetně horšího přístupu ke vzdělávání a odbornému výcviku, vlastnictví majetku a půdy, přístupu k úvěrům, nízké účasti žen na rozhodování, nerovného odměňování, dětských a nucených sňatků, všudypřítomnosti patriarchálních genderových rolí, soustředění žen v nestabilní práci a práci, kde jsou zranitelné, a nedostatku důstojných pracovních příležitostí.

52. Přijmout právní předpisy na ochranu žen a poskytnout účinnou pomoc obětem domácího násilí, revidovat rodinné právo, zabývat se sociálně-kulturními zvyklostmi, mimo jiné i uspořádáními v rámci rodiny, která ve zvýšené míře vystavují ženy a dívky obchodování s lidmi a sexuálnímu vykořisťování.

53. Odstranit patriarchální normy a hodnoty formalizované v právních předpisech, včetně zákonů o rodině, které usnadňují obchodování s dětmi a nucené sňatky. Musí být přijata opatření, která zabrání rodinám, aby souhlasily s časově neomezeným nebo dočasným „sňatkem“ své dcery výměnou za finanční výhody. Vzít v úvahu, že tuto situaci ještě zhoršil takzvaný „nedostatek žen“ v důsledku politiky plánování rodiny v některých zemích.

54. Posílit uplatňování pracovněprávního rámce, a to následujícím způsobem:

(a) zavést, posílit a prosazovat právní předpisy v oblasti zaměstnanosti, které mají chránit všechny pracující ženy, včetně migrujících pracovnic, bez ohledu na to, zda jsou v legálním či nelegálním postavení, bez ohledu na úroveň jejich kvalifikace nebo odvětví, ve kterém pracují, bez ohledu na to, zda pracují ve formální či neformální ekonomice, a bez ohledu na délku jejich zaměstnání, a minimalizovat příležitosti k vykořisťování tím, že se stanoví velmi jasná ochrana, včetně požadavků na místní životní minimum, příplatků za práci přesčas, bezpečnosti a ochrany zdraví, sociální ochrany a důstojných pracovních podmínek, stejné odměny za práci stejné hodnoty, zejména v neregulovaných, neformálních nebo nekontrolovaných hospodářských odvětvích, která jsou závislá na pracovní síle migrantů;

(b) zajistit odpovídající zdroje a zvýšit počet inspektorů práce a posílit jejich kapacity, mandát a vyšetřovací pravomoci, aby mohli provádět inspekce, které zohlední genderové aspekty a budou bezpečné, etické a důvěrné, a systematicky rozpoznávat a hlásit porušení pracovněprávních předpisů a pravděpodobné případy obchodování se ženami a dívkami odhalené při běžných i neplánovaných kontrolách, zejména ve vysoce feminizovaných odvětvích, včetně sezónních a neformálních pracovišť a ubytování migrujících pracovníků, zemědělských farem a případně soukromých domácností;

(c) vytvořit „firewall“ mezi inspekcemi práce, využíváním veřejných služeb ze strany obětí, včetně zdravotnických služeb nebo jiných monitorovacích mechanismů, a prosazováním cizineckého a/nebo trestního práva v případě nezákonné práce, aby bylo možné předpokládané obchodování s lidmi v rámci těchto mechanismů nahlásit;

(d) podpořit podniky v tom, aby pro všechny pracovníky ve spolupráci se zástupci zaměstnanců zavedly bezpečné a anonymní mechanismy pro podávání stížností, které by zohledňovaly genderové aspekty, a zajistily tak dodržování jejich pracovních práv a možnost přístupu k nim bez obav z odvetných opatření;

(e) vymáhat odpovídající právní sankce proti zaměstnavatelům, kteří jsou zapojeni do zneužívajícího zaměstnávání a zneužívajících pracovních postupů;

(f) poskytovat pomoc a školení podnikům s cílem zajistit dodržování lidských práv a pracovních norem, zejména se zaměřením na průmyslová odvětví, o nichž je známo, že jsou centry, vstupními body nebo kanály pro obchodování s lidmi.

55. Poskytovat zvláštní ekonomickou a sociální podporu znevýhodněným skupinám žen a dívek, například těm, které žijí v extrémní chudobě ve venkovských i městských oblastech, těm, které patří ke stigmatizovaným a etnickým skupinám, ženám, které přežily sexuální zneužívání, a ženám se zdravotním postižením.

2. Podpora rámce pro bezpečnou migraci

56. Vytvořit rámec pro bezpečnou migraci zohledňující genderové hledisko s cílem chránit migrující ženy a dívky, včetně těch, které mají status nelegálního migranta, před porušováním jejich lidských práv v každé fázi migrace za pomoci: 

(a) podpory lepšího přístupu k cestám bezpečné a legální migrace s cílem zabránit vykořisťování, včetně sexuálního vykořisťování, s ohledem na specifické potřeby žen a jejich dětí, a v rámci těchto cest zajištění práv migrujícího obyvatelstva na chráněné formální zaměstnání a legální cesty ke vzdělání a odborné přípravě, a to jak v zemích původu, tak i v cílových zemích; 

(b) zjednodušení možnosti samostatně získat úřední identifikační a cestovní doklady pro bezpečný průchod žen, které se chtějí vystěhovat, aniž by musely získat povolení od manžela nebo mužského opatrovníka;

(c) provádění důkladné genderové analýzy všech migračních politik a programů, včetně těch, které se týkají zaměstnanosti, pracovních práv, zbavení svobody, vydávání pasů, víz a povolení k pobytu a dvoustranných a mnohostranných dohod, jako jsou dohody o zpětném přebírání osob;

(d) zlepšení možnosti sloučení rodin se zaměřením na psychosociální a ekonomickou závislost a s přihlédnutím k různým typům rodin;

(e) ochrany práv dětí, zaručení jejich práva být slyšeny a považování dívek bez doprovodu za obzvláště zranitelné a vyžadující dodatečnou ochranu.

57. V souladu s Globálním kompaktem pro bezpečnou, řízenou a legální migraci výbor vyzývá státy, které jsou stranami úmluvy, aby: 

(a) se účastnily procesů na regionální úrovni a podepisovaly s cílovými zeměmi dvoustranné dohody o zaměstnávání, aby byla zajištěna koordinace mezi státy, které jsou stranami úmluvy, s cílem posílit spolupráci při regulaci pracovních podmínek v souladu s normami v oblasti mezinárodních pracovních práv a lidských práv, které zajišťují ochranu a podporu práv žen z řad migrujících pracovníků; 

(b) zajistily, aby se zástupci zaměstnanců podíleli na vypracovávání těchto dohod;

(c) vytvořily v cílové zemi mechanismy pro řešení porušování práv žen migrujících za prací během zaměstnání, zejména pro hlášení vykořisťování a domáhání se nevyplacených mezd a dávek; 

(d) zajistily, aby diplomatické mise, atašé pro oblast práce a hospodářství a konzulární úředníci byli vyškoleni, jak reagovat na případy žen migrujících za prací, které se staly oběťmi obchodování.

58. Dále je třeba zajistit, aby vízové programy nediskriminovaly ženy a neusnadňovaly obchodování s lidmi nebo nevedly k obchodování s lidmi, a to skrze následující opatření:

(a) odstranit veškerá omezení, která brání zaměstnávání žen v určitých pracovních kategoriích, nebo která vylučují z vízových režimů povolání, v nichž dominují ženy; 

(b) zrušit požadavky, aby pracovníci podstoupili povinné těhotenské testy, a neprovádět deportace z důvodu těhotenství nebo diagnózy HIV;

(c) revidovat podmínky pro udělování povolení k pobytu ženám s cílem zmírnit následky závislosti na jejich manželech.

59. Je nutné regulovat a sledovat náboráře, zprostředkovatele a pracovní agentury, a to:

(a) podporou jejich závazku přejít k etickým náborovým opatřením, jako je iniciativa Mezinárodní organizace práce pro spravedlivý nábor (Fair Recruitment Initiative) a kampaň Mezinárodní organizace pro migraci Co byste měli vědět, než se vydáte na cestu (Know Before You Go), a poskytováním služeb potenciálním migrujícím pracovníků, se zapojením konzulárních sítí zemí původu; 

(b) zavést donucovací mechanismy, které zajistí, aby byly v cílové zemi a v zemích původu pracovníků používány stejné smlouvy; 

(c) zneplatnit smlouvy, u kterých byl během procesu náboru vyvíjen na pracovníka nepřiměřený tlak;

(d) stíhat a trestat zapojení do vykořisťovatelských náborových procesů, včetně násilných činů, nátlaku, zneužití pravomoci, podvodů nebo vykořisťování, jako je úmyslné poskytování zavádějících informací a dokumentace, zabavování pasů, jiných dokladů totožnosti nebo pracovních povolení jinou osobou než držitelem dokladu nebo orgány činnými v trestním řízení, vybírání nezákonných poplatků za nábor pracovníků vyžadování zálohy nebo vybírání poplatků za vydávání víz, pasů, přepravních lístků nebo za účast v programech odborné přípravy před odjezdem. 

60. Snížit rizika závislosti a zranitelnosti žen migrujících za prací ve vztahu k jejich zaměstnavatelům, a to:

(a) ukončit diskriminační podmínky při náboru, včetně praxe, kdy je migrační status pracovníka podmíněn sponzorováním nebo opatrovnictvím ze strany konkrétního zaměstnavatele, jako je tomu například u „vázaných víz“; 

(b) prosazovat práva migrantů hledat jiné zaměstnavatele a odvětví zaměstnání bez nutnosti žádat o svolení svého stávajícího zaměstnavatele nebo opustit zemi; 

(c) ukončit praxi, kdy mají zaměstnavatelé migrujících pracovníků povinnost za ně složit záruku, aby bylo zajištěno, že budou svého zahraničního zaměstnance „kontrolovat“ a „dohlížet“ na něj; 

(d) zajistit, aby ubytování a strava poskytované zaměstnavatelem byly za rozumnou cenu a aby náklady nebyly automaticky odečítány z platu;

(e) usnadnit začlenění migrujících pracujících žen do trhu práce a poskytnout odborný výcvik ke zdokonalení jejich dovedností.

3. Poptávka podporující vykořisťování a vedoucí k obchodování s lidmi 

61. Snížit poptávku, která podporuje vykořisťování prostituce a vede k obchodování s lidmi.

62. Zavést vzdělávací, sociální nebo kulturní opatření zaměřená na potenciální uživatele.

63. Předcházet obchodování s lidmi a řešit tuto problematiku ve všech podnikatelských činnostech, při zadávání zakázek a v podnikových dodavatelských řetězcích pomocí:

(a) vyšetřování, stíhání a usvědčování všech pachatelů, kteří se podílí na obchodování s lidmi, včetně osob na straně poptávky;​

(b) zakotvení občanskoprávní žaloby v zákoně jak v zemi působnosti, tak v zemi registrace, pro pracovníky v globálních dodavatelských řetězcích, kteří utrpí újmu v důsledku nedodržení zákonů týkajících se povinné náležité péče;

(c) podporování podniků a veřejných subjektů, aby zajistily, že specializovaný regulační subjekt, ve kterém jsou zastoupeni zaměstnanci a jejich zástupci, má pravomoc a zdroje aktivně vyšetřovat a sledovat dodržování zákonů týkajících se povinné náležité péče a postihovat subjekty, které je nedodržují;

(d) vedení nebo financování kampaní na zvyšování povědomí s cílem informovat spotřebitele a zákazníky o produktech a službách, které mohou zahrnovat pracovní vykořisťování, včetně neetických náborových praktik a otrocké práce, a o tom, kde hlásit podezření na trestnou činnost.

64. Snížit poptávku po obchodování s orgány účinnou regulací altruistických organizací pro hledání vhodných orgánů a v co největší míře řešit čekací doby dárců, jakož i sledovat nemocnice kvůli nelegálním transplantacím a identifikovat tajné provizorní operační sály; šířit povědomí o zdravotních rizicích souvisejících s orgány pro transplantaci, které pochází z obchodování s lidmi.

4. Situace konfliktů a mimořádných humanitárních událostí 

65. Začlenit do plánů snižování rizik konfliktů a katastrof, připravenosti a reakcí na ně, stávající a nově vznikající rizikové faktory, které ohrožují ženy a dívky obchodováním s lidmi, a zajistit, aby jim byla poskytována komplexní ochrana a pomoc.

66. Zabývat se problémem zranitelnosti, kterou zažívají členové vysídlených rodin, včetně ekonomické nejistoty, přístupu k vysoce kvalitnímu vzdělávání, k živobytí a k legálním dokladům totožnosti, stereotypů o genderových rolích, škodlivých představ o mužnosti a nerovných mocenských vztahů, vnímání rodinné cti, jakož i zvláštní zranitelnosti vysídlených dívek, pokud jde o obchodování s lidmi pro sexuální účely.

67. Zabránit obchodování s lidmi a sexuálnímu vykořisťování ve všech ubytovacích zařízeních pro vysídlené ženy a dívky, mimo jiné školením pracovníků zařízení, aby dokázal identifikovat potenciální oběti, a zajistit bezpečnost žen a dívek zřízením ubytování a zařízení určených pro jedno pohlaví s hlídkujícími policisty, včetně policistek, se zajištěním odpovídajícího osvětlení a přístupu k hygienickým zařízením, a zřízením informačních center pro ženy a dívky v jejich okolí.

68. Přijmout na základě mezinárodních norem v oblasti lidských práv politiku nulové tolerance obchodování s lidmi, sexuálního vykořisťování, nucené práce, otroctví a praktik podobných otroctví, která je zaměřená na skupiny, jako jsou vnitrostátní ozbrojené síly, mírové jednotky, pohraniční policie, imigrační úředníci a humanitární pracovníci a další zaměstnanci mezinárodních organizací a mezinárodních organizací občanské společnosti.

69. Zajistit možnost podávat stížnosti a přístup k mechanismům nápravy v případě porušování lidských práv.

70. Řešit dopad mezinárodních přesunů zbraní, zejména ručních a nedovolených zbraní, z hlediska genderové problematiky, mimo jiné prostřednictvím ratifikace a provádění Smlouvy o obchodu se zbraněmi.

5. Využívání digitálních technologií při obchodování s lidmi

71. Vyzvat společnosti provozující sociální média a platformy pro zasílání zpráv, aby převzaly odpovědnost za to, že ženy a dívky jsou prostřednictvím jejich služeb vystavovány obchodování s lidmi a sexuálnímu vykořisťování. Vyžadovat, aby tyto společnosti stanovily příslušné kontrolní mechanismy ke zmírnění těchto rizik a zavedly vhodnou řídící strukturu a postupy, které jim umožní reagovat a poskytovat příslušným orgánům informace na potřebné úrovni. Vyžadovat, aby společnosti využívaly své stávající schopnosti v oblasti dat velkého objemu, umělé inteligence a analýzy k identifikaci vzorce, který by mohl vést k obchodování s lidmi a identifikaci zúčastněných stran, a to i na straně poptávky.

72. Státy, které jsou stranami úmluvy, by měly vyzvat stávající společnosti zabývající se digitálními technologiemi ke zvýšení transparentnosti. Současně by státy, které jsou stranami úmluvy, měly usilovat o spuštění a vytvoření platforem pro používání elektronických měn, například jako součást systémů centrálních bank, které jsou založeny na zveřejněných informacích o uživateli (skutečný vlastník, odběratel a služby nebo zboží související s transakcemi). Zajistit účinné provádění zákonů proti praní peněz s cílem odradit uživatele od používání elektronických měn založených na anonymitě uživatele.

73. Zahájit proaktivní identifikaci výroby online materiálů, které se týkají sexuálního zneužívání, během pandemie COVID-19 i po ní; spolupracovat s technologickými společnostmi při vytváření automatizovaných nástrojů pro odhalování online náboru a identifikaci obchodníků s lidmi; posilovat partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem s cílem řešit nárůst výskytu této trestné činnosti v souvislosti s pandemií.

74. Požadovat sdílení informací mezi digitálními interaktivními platformami s cílem usnadnit mezinárodní spolupráci v boji proti obchodování s lidmi a sexuálnímu vykořisťování a pomoci při prosazování práva. Vylepšit sběr údajů, zajistit, aby byly údaje aktuální, a zajistit spolehlivé sdílení informací.

6. Zvyšování povědomí 

75. Poskytovat veřejnosti, zejména ženám a dívkám ve znevýhodněných situacích, těm, které žijí v odlehlých a příhraničních oblastech, a ženám a dívkám z řad migrantů, které se nachází na cestě nebo v cílovém místě, přesné informace o jejich právech a způsobech, jak se vyhnout obchodníkům s lidmi, a důvodech, proč se jim vyhnout, mimo jiné prostřednictvím dostupných komunikačních kampaní založených na faktech, které vychází z jasného pochopení rizikových faktorů komunity a překážek, kterým členové komunity čelí při ochraně sebe a ostatních před obchodováním, zejména v kontextu migrace, tak, aby tyto osoby mohly identifikovat a hlásit potenciální obchodníky s lidmi a měly přístup k poskytovatelům služeb, když se cítí ohroženy obchodováním s lidmi nebo vykořisťováním.

B. Ochrana práv obětí 

1. Identifikace obětí

76. Řešit nepříznivé vedlejší účinky úsilí v boji proti obchodování s lidmi, zajištěním, aby nevinné ženy a dívky, zejména ženy z marginalizovaných skupin a ženy živicí se prostitucí, nebyly svévolně zatýkány, zneužívány a falešně obviňovány, mimo jiné v rámci razií, které provádí orgány činné v trestním řízení s cílem rozbít síť obchodníků s lidmi.

77. Vytvořit vnitrostátní pokyny, které jsou pravidelně aktualizovány za účelem včasné identifikace a předání oběti nebo domnělé oběti, poskytování služeb a zprostředkování služeb podpory pro oběti nebo domnělé oběti a které jsou srovnávány s mezinárodními normami, přičemž je uplatněn přístup založený na právech a skutečných potřebách obětí a beroucí ohled na věk, gender a možné prodělání traumat, který je jednotně uplatňován na mezinárodních hranicích a na celém území státu, který je stranou úmluvy, všemi příslušnými státními i nestátními aktéry. 

78. Identifikaci obětí nebo domnělých obětí a jejich předání asistenčním službám mají mít na starost mezioborové týmy zahrnující ze všech relevantních oblastí, jejichž složení lze přizpůsobit okolnostem případu, a které by neměly být vedeny výlučně orgány činnými v trestním řízení nebo imigračními orgány, ani by neměly být spojeny se zahájením nebo výsledkem trestního řízení, ale měly by vycházet z osobní a sociální zranitelnosti obětí a potenciálních obětí.

79. Poskytovat aktuální a průběžné školení odborníkům ze všech relevantních oborů o příčinách, důsledcích a výskytu obchodování se ženami a dívkami, o různých formách vykořisťování a o obsahu a účinném provádění vnitrostátních pokynů pro identifikaci obětí, poskytování služeb a systémů předávání obětí, včetně cizích státních příslušníků, s cílem usnadnit bezpečné, důvěrné a nediskriminační prověřování a předávání obětí, po získání jejich informovaného souhlasu. 

80. Posílit kapacity systémů zdravotní péče s cílem pro včasnou identifikaci a intervenci u žen a dívek ohrožených obchodováním s lidmi a obětí obchodování s lidmi, bez ohledu na jejich migrační status, a zajistit důvěrný a bezpečný přístup k bezplatné zdravotní péči, který bere ohled na možné prodělání traumat a je zaměřen na skutečné potřeby přeživších dle mezinárodních norem. 

81. Spolupracovat s organizacemi občanské společnosti, mimo jiné posílením jejich lidských, technických a finančních zdrojů, aby bylo zajištěno, že oběti obchodování s lidmi budou identifikovány, bude jim poskytnuta pomoc a budou chráněny v rané fázi, mimo jiné provozováním mobilních jednotek a dostupností míst, kde lze bezpečně podávat oznámení, a bezpečných prostor, zejména se zaměřením na místa, kde jsou vysídlené a migrující ženy a dívky ubytovány, registrovány nebo zadržovány. 

82. Posoudit dopad vnitrostátního právního a politického rámce na oběti obchodování s lidmi, zejména s ohledem na uplatňování rámců, které se týkají přistěhovalectví, azylu, práce, zdraví, vzdělávání a sociální ochrany, s cílem zajistit, že nebudou mít nepříznivý vliv na identifikaci obětí, pomoc obětem a sociální začlenění/opětovné začlenění obětí a nezvýší zranitelnost žen a dívek vůči obchodování s lidmi, opakovanému obchodování, zadržení, nucenému návratu nebo jiným formám újmy. 

83. Zabývat se faktory, které oběti odrazují od vyhledání pomoci, mimo jiné vytvořením firewallu mezi prosazováním přistěhovaleckých právních předpisů, trestním soudnictvím a veškerými službami péče a podpory, a zajistit, aby oběti obchodování s lidmi a osoby ohrožené obchodováním s lidmi mohly bezpečně kontaktovat úřady bez obav z negativních důsledků, jako je stíhání, trest, zadržení nebo vyhoštění za delikty spojené s přistěhovalectvím, prací nebo za jiné delikty související s tím, že se jedná o oběti obchodování s lidmi. 

2. Uplatňování dalších rámců ochrany

84. Zlepšit přeshraniční spolupráci, koordinaci a výměnu poznatků mezi orgány hraniční kontroly, orgány činnými v trestním řízení, orgány ochrany dítěte a sociální ochrany a nevládními organizacemi s cílem poskytnout vysídleným a migrujícím ženám a dívkám vhodné a dostačující přijímací zařízení a služby tím, že se do opatření týkající se příchozích skrze pevninské, vzdušné a námořní hranice zohlední genderové aspekty a potenciálně prodělané trauma, včetně zajištění bezpečného ubytování a odpovídajícího zacházení, přičemž bude brána v potaz nezbytnost kvalifikovaného personálu, který by vhodně prověřoval a identifikoval potenciální oběti obchodování s lidmi, a zajistí zavedení nezbytných opatření, která budou reagovat na konkrétní potřeby ochrany obětí obchodování s lidmi, včetně přístupu ke konzulární ochraně.

85. Zajistit, aby všechna opatření v oblasti správy přijímaná na mezinárodních hranicích, včetně opatření zaměřených na řešení nelegální migrace a boj proti přeshraničnímu organizovanému zločinu, byla v souladu se zásadou non-refoulment a zákazem svévolného a kolektivního vyhoštění.

86. Budovat kapacity a usnadňovat pravidelnou aktualizaci školení pracovníků donucovacích orgánů, včetně policistů, imigračních úředníků a úředníků hraniční kontroly, jakož i odborníků pracujících v oblastech a poblíž oblastí, kde se nacházejí ženy a dívky, které čelí nebo jsou ohroženy migrací z nouze a vysídlením, o úloze těchto zaměstnanců při zajišťování odpovídající ochrany těchto žen a dívek, a to zavedením postupů pro identifikaci možných obětí obchodování s lidmi, včetně těch podezřelých ze spojení s nestátními ozbrojenými skupinami nebo z návratu z území pod jejich kontrolou. 

87. Uplatnit rámec náležité péče na hodnocení rizik, které provádí meziodvětvové týmy za účelem identifikace a ochrany obchodovaných žen a dívek před dalším porušováním práv. To zahrnuje:

(a) poskytnutí přístupu k řízením, v nichž se přiznává postavení osoby bez státní příslušnosti, a přiznání právního postavení a ochrany ženám a dívkám bez státní příslušnosti, včetně ochrany před nuceným návratem do země jejich původu;

(b) rozvíjení pravidelné koordinace mezi azylovými řízeními a systémy ochrany proti obchodování s lidmi, aby při uznání obou důvodů měly ženy a dívky přístup jak k postavení uprchlíka, tak i k ochraně jakožto oběť nebo potenciální oběť obchodování s lidmi;

(c) provádění screeningu vysídlených a migrujících žen a dívek podezřelých z porušení vnitrostátního pracovního, cizineckého nebo trestního práva a žen a dívek zadržovaných v místech, kde jsou zbaveny svobody, zejména v zařízení pro zadržení migrantů bez dokladů;

(d) stanovení ukazatelů k identifikaci obchodovaných žen a dívek, zejména sexuálně zneužívaných žen a dívek, v oblastech zasažených ozbrojeným konfliktem, s cílem zajistit, aby oběti obchodování s lidmi nebyly neúmyslně zařazeny do řízení o zadržení nebo vyhoštění;

(e) umožnění, aby uprchlíci, včetně obětí obchodování s lidmi v ozbrojených konfliktech, mohli své případy zdokumentovat kvůli budoucím právním krokům, které obchodníky poženou k odpovědnosti. 

88. Uznat, že ve zvláštních případech může být obchodování se ženami a dívkami považováno za pronásledování v souvislosti s pohlavím, a že v důsledku toho budou oběti nebo potenciální oběti informovány o právu na přístup k azylovému řízení, které je spravedlivé, účinné, jasné a bere ohled na možná prožitá traumata, a že toto právo účinně a bez diskriminace nebo jakékoli podmínky využijí, a to bez ohledu na zemi původu nebo způsob vstupu do státu, který je stranou úmluvy, nebo na svou účast v trestním řízení. Vykládat důvody pro identifikaci obětí pronásledování podle Úmluvy o právním postavení uprchlíků v souladu s pokyny Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky o mezinárodní ochraně: č. 1, o pronásledování z důvodu pohlaví, č. 7 o obětech obchodování s lidmi a o osobách ohrožených obchodováním s lidmi, č. 8 o žádostech o azyl pro děti a č. 9 o sexuální orientaci a genderové identitě. 

89. Státy, které jsou stranami úmluvy, jsou povinny chránit oběti obchodování s lidmi, zejména ženy a děti, před opětovnou viktimizací. To zahrnuje:

(a) zaručení ochrany obětí obchodování s lidmi před nuceným návratem do místa původu, pokud:

(i) to pro oběti není vhodné a trvalé řešení kvůli obavám, že se opět stanou oběťmi obchodování s lidmi, nebo obavám ze stigmatizace, vyhrožování, zastrašování, násilí nebo odplaty; 

(ii) oběti mohou čelit pronásledování nebo porušení práva na život nebo zákazu mučení; 

(b) ochranu dětí narozených v důsledku obchodování s lidmi před opětovnou viktimizací a stigmatizací, mimo jiné vyjasněním a zajištěním právního postavení dětí bez dokladů, poskytnutím komplexní podpory a zajištěním, že nebudou odloučeny od svých matek.

90. Dívky, kterým hrozí, že se stanou opakovaně obětí obchodování s lidmi, by neměly být vraceny do země původu, pokud to není v jejich nejlepším zájmu a nebyla přijata vhodná opatření na jejich ochranu, včetně posouzení rizik a bezpečnosti k zajištění bezpečného návratu, dostupnosti dlouhodobé reintegrační podpory v zemi návratu, která zahrnuje přístup ke zdravotní péči, vzdělání a/nebo odborné přípravě, a ochrany před diskriminací a před tím, aby se znovu staly obětí obchodování s lidmi.

91. Zlepšit spolupráci s přijímajícími státy s cílem zajistit dobrovolný návrat občanů a osob s trvalým pobytem, které se staly obětí obchodování s lidmi v zahraničí, pokud se chtějí vrátit, a to prostřednictvím standardizovaných postupů a účinné komunikace mezi orgány a úředníky zapojenými do tohoto procesu, a zajistit, aby přijímající země dodržovala mezinárodní normy pro ochranu a poskytování pomoci obětem obchodování s lidmi. 

3. Zákaz kriminalizace a nepodmíněnost

92. Na základě lidských práv a humanitárních důvodů poskytnout přístup k bezplatné právní pomoci, pokud možno poskytnout lhůtu na rozmyšlenou a zotavení a povolení k pobytu během doby, než dojde k formální identifikaci, tak, aby ženy, které se staly oběťmi obchodování s lidmi, a osoby na nich závislé, mohly využít opatření vedoucí k jejich zotavení a opětovnému začlenění, která musí být inkluzivní a přístupná a nepodmíněná účastí v trestním řízení nebo odsouzením obchodníků s lidmi, včetně odpovídajícího, individualizovaného, nouzového i dlouhodobého přístupu k ubytování, sociálním dávkám, vzdělávacím a pracovním příležitostem, vysoce kvalitní lékařské péči a poradenství, bezplatnému vystavení úředních identifikačních dokladů, opatřením ke sloučení rodiny a případně i azylovému řízení, přičemž tento přístup musí zohledňovat genderové aspekty, potřeby dítěte a možná prožitá traumata. Poskytnout dívkám, které se staly obětmi obchodování s lidmi, povolení k pobytu na dobu neurčitou v souladu s jejich nejlepším zájmem, aby získaly přístup k trvalému řešení, které je dlouhodobě udržitelné a bezpečné.

93. Poskytnout okamžitý přístup k dostatečnému počtu přiměřeně financovaných, dobře vybavených přístřeší a samostatných jednotek pro oběti sexuálního násilí a nucené prostituce v rámci azylových domů a krizových center, které jsou bezpečné, přístupné a vhodné pro ženy a dívky, jež se staly oběťmi obchodování s lidmi, včetně žen doprovázených dětmi, se speciálně vyškoleným personálem zaměřeným na poskytování individuálně přizpůsobené pomoci obětem podle standardních pracovních postupů, které zajišťují, aby se s oběťmi zacházelo důstojným a důvěrným způsobem. 

94. Zajistit, aby asistenční služby a programy sociálního začleňování byly pro všechny ženy postižené obchodováním s lidmi poskytovány na informovaném a dobrovolném základě a aby oběti ani jejich děti nebyly násilně drženy proti své vůli v azylových domech nebo „rehabilitačních“ programech nebo v povinné ochranné vazbě, a to ani pro účely svědecké výpovědi. Ve výjimečných případech, kdy je omezena svoboda pohybu žen z důvodu bezpečnosti, by tato omezení měla trvat co nejkratší dobu. 

95. Podporovat komunitní programy pro reintegraci a sociální začlenění žen a dívek, které se staly oběťmi obchodování s lidmi, zahrnující přístup k bezpečnému a cenově dostupnému nezávislému ubytování, vytvoření kvót ve státních úřadech pro zaměstnávání obětí, zařazení obětí na seznam skupin s prioritním přístupem k sociálním programům a přístup k odpuštění daňových dluhů.

96. Zajistit, aby při rozhodování o všech dívkách, které se staly oběťmi obchodování s lidmi, včetně cizinek, byla zohledněna zásada nejlepšího zájmu dítěte, aby bylo respektováno jejich právo být slyšeny, aby jim byl zaručen přístup ke službám ochrany a podpory odpovídající jejich vývoji a věku, které jsou integrované, mezioborové a které zahrnují individualizovanou správu případů, k vyhledání rodinných příslušníků a ke sloučení dětí bez doprovodu a odloučených dětí, a aby děti nebyly nikdy kriminalizovány ani zadržovány. Provádět posouzení věku pouze jako poslední možnost, a to způsobem, který je meziodvětvový, vědecky a kulturně vhodný, citlivý vůči dětem, zohledňuje genderové aspekty a který u všech dívek bez doprovodu nebo odloučených dívek podléhá dohledu kvalifikovaného opatrovníka. 

97. Vystupovat proti stereotypním postojům a diskriminaci vůči ženám a dívkám, které se staly oběťmi obchodování s lidmi a sexuálního vykořisťování, zejména z řad migrantů, a to prostřednictvím školení jednotlivců, jejichž úkolem je poskytovat služby pomoci a ochrany, včetně příslušných místních a státních orgánů, veřejných a soukromých náborových agentur a zaměstnavatelů, policie, příslušníků pohraničních složek, imigračních úřadů, velvyslanectví a konzulárních úřadů, inspektorů práce, sociálních pracovníků, poskytovatelů zdravotní péče a agentur na ochranu dětí, o přístupu, který bere ohled na možná prožitá traumata, zohledňuje genderové aspekty a je citlivý vůči dětem. 

98. Zajistit, aby žádné ženy a dívky, které se staly oběťmi obchodování s lidmi, nebyly bez výjimky zatčeny, obviněny, zadrženy, stíhány nebo potrestány nebo jinak trestány za nelegální vstup nebo pobyt v zemích tranzitu a určení za to, že nemají doklady, nebo za jejich účast v protiprávních činnostech, pokud je takové zapojení přímým důsledkem toho, že se staly oběťmi obchodování s lidmi. Zásada netrestání:

(a) musí být zakotvena v právních předpisech a prováděna prostřednictvím řádného školení, které zajistí, aby zásahoví pracovníci byli schopni identifikovat oběti obchodování s lidmi za účelem takové pomoci; 

(b) nesmí nutit oběti, aby poskytly důkazy nebo svědectví výměnou za imunitu před stíháním, odškodnění nebo služby;

(c) musí dávat obětem obchodování s lidmi možnost vymazání jejich záznamu z trestního rejstříku v případech, kdy byly odsouzeny za trestné činy spáchané v přímém důsledku toho, že se staly oběťmi obchodování s lidmi.

4. Právo na informace o právech a na právní pomoc

99. Poskytnout všem ženám a dívkám přístupné informace ve formátu, kterému rozumějí, o jejich právech podle úmluvy a Opčního protokolu k úmluvě, právních předpisech, které je chrání před obchodováním s lidmi a vykořisťováním, a o odpovídajících prostředcích nápravy pro podávání stížností na porušení těchto práv a o tom, jak k nim získat přístup, o jejich právu na nepřetržitou pomoc a ochranu, včetně horkých linek, o bezplatné právní pomoci, poradenství a zastupování v soudních a kvazisoudních řízeních ve všech oblastech práva. 

5. Právo na nápravu

100. Zajistit všem ženám a dívkám, které se staly oběťmi obchodování s lidmi, i cizinkám, usnadněný přístup k mechanismům podávání stížností a justice, a to i prostřednictvím procesních a věkově přiměřených úprav, které jsou inkluzivní a berou ohled na věk a pohlaví, tím, že jsou zajištěny účinné cesty pro domáhání se ochrany a nápravy za porušení jejich práv, a to vytvořením vhodných podmínek pro podávání stížností bez obav z odvetných opatření, zatčení, zadržení nebo deportace. 

101. Zajistit, aby ženy a dívky, které se staly oběťmi obchodování s lidmi, měly právně vymahatelné právo na dostupné, přístupné a včasné prostředky nápravy prostřednictvím trestních, občanských a pracovněprávních soudů a správních řízení, včetně práva na odškodnění, náhradu ušlé mzdy a jiných individuálních náhrad, které nejsou podmíněny konfiskací majetku obchodníků s lidmi a které jsou zaručeny za podmínek stanovených pro oběti vnitrostátními právními předpisy. Odškodnění oběti trestného činu by nemělo mít žádný dopad na sociální pomoc, kterou oběti dostávají nebo kterou poskytuje jiný státní program.

C. Soudní řízení zohledňující genderové aspekty

102. Zaručit všem ženám a dívkám, které se staly obětmi obchodování s lidmi, spravedlivý a řádný proces ve správních a soudních řízeních, včetně řízení o zadržení a vyhoštění, a zajistit, aby byly v jeho průběhu vyslechnuty, informovány a konzultovány a aby měly přístup k odpovídajícím úpravám, které berou ohled na možná prožitá traumata, specifičnost jejich kultury, pohlaví a věk, a k podpoře a ochraně, která jim umožní svědčit proti obchodníkům s lidmi.

103. Chránit právo na soukromí dívek, které se staly oběťmi obchodování s lidmi; zajistit, aby byly průběžně informovány a mohly uplatnit své právo být slyšeny. Zajistit jejich právo na zvláštní ochranu v soudních řízeních poskytnutím specializované právní pomoci zohledňující potřeby dětí, která by zjednodušila postupy podávání svědectví a zabránila dalšímu traumatu, mimo jiné ustanovením obhájců obětí, sociálních pracovníků nebo zákonných zástupců.

104. Financovat a podporovat účinné zavádění systémů ochrany žen, a dívek, které se staly oběťmi obchodování s lidmi, jejich rodinných příslušníků, svědků a informátorů s cílem chránit je před hrozbami a odvetnými opatřeními ze strany sítí obchodníků s lidmi, a to jak během soudního řízení, tak i po jeho ukončení, mimo jiné prostřednictvím programů na ochranu svědků, soudních postupů založených na skutečných potřebách a povolení k dočasnému pobytu pro cizince a osoby na nich závislých, bez ohledu na to, zda při stíhání spolupracují. 

105. Okamžitě vyšetřit, stíhat a přiměřeně trestat jak osoby přímo zapojené do obchodování s lidmi, tak osoby, které zanedbaly řešení nebo prevenci případů obchodování s lidmi, včetně údajné korupce vládních úředníků a soukromého sektoru, a zajistit, aby uložené sankce byly úměrné závažnosti trestného činu a míře odpovědnosti pachatele. 

106. Zajistit účinné stíhání a přiměřené potrestání pachatelů obchodování se ženami a dívkami prostřednictvím vypracování, provádění a pravidelného hodnocení víceodvětvových programů budování kapacit pro všechny soudní úředníky a pomocné pracovníky v oblasti uplatňování právních předpisů proti obchodování s lidmi a zacházení s oběťmi s ohledem na jejich věk, pohlaví, kulturu, lidská práva a možná prožitá traumata, věk.

107. Státy, které jsou stranami úmluvy, se vybízejí, aby systematizovaly své trestní soudnictví a justiční spolupráci, včetně harmonizace právních postupů vzájemné pomoci, vydávání a konfiskace a navracení výnosů trestné činnosti, se zeměmi původu, tranzitu a cílovými zeměmi obchodování se ženami a dívkami.

108. Vytvořit a dostatečně vybavit vyšetřovací týmy napříč složkami, které budou sledovat finanční toky pocházející z obchodování se ženami a dívkami a přerozdělovat veškeré zabavené výnosy z této trestné činnosti obětem jako odškodnění za porušení lidských práv, které utrpěly. 

D. Sběr údajů, právní, politické a institucionální rámce 

109. Navázat partnerství mezi odborníky v oblasti boje proti obchodování s lidmi, migrace a rozvoje, mezinárodními organizacemi a zúčastněnými stranami občanské společnosti zaměřenými na ženy a dívky, včetně organizovaných komunitních skupin, které zasažených obchodováním s lidmi a/nebo opatřeními proti obchodování s lidmi, za účelem systematického shromažďování, výměny, analýzy a zveřejňování údajů s cílem porozumět tendencím v oblasti obchodování se ženami a dívkami a provádět cílené, na důkazech založené strategie k jeho prevenci, zlepšit okamžitou pomoc obětem, která zohlední genderové aspekty, lidská práva a potřeby, a zajistí jejich ochranu a poskynutí odškodnění. 

110. Rozčleňovat údaje shromážděné o obětech i pachatelích obchodování s lidmi podle všech parametrů, které se považují za podstatné, včetně pohlaví, věku, zdravotního postižení, etnického původu, státní příslušnosti, přistěhovaleckého statusu, polohy, socioekonomického postavení a formy vykořisťování, v souladu s ukazatelem 16.2.2 cíle udržitelného rozvoje, pokud to vnitrostátní právní předpisy umožňují. 

111. Veškerá opatření týkající se shromažďování, uchovávání, sdílení nebo šíření údajů musí být prováděna zákonným a etickým způsobem a v souladu s mezinárodními standardy ochrany soukromí a zachování důvěrnosti. 

112. Přijmout a zavést komplexní právní předpisy proti obchodování s lidmi, které budou zaměřeny na skutečné potřeby obětí a dětí, zohlední genderové aspekty a stanoví harmonizovaný přístup ke kriminalizaci obchodování s lidmi na všech úrovních jurisdikce, a zajistí, že: 

(a) jsou plně v souladu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv, včetně úmluvy, tohoto obecného doporučení, protokolu OSN o obchodování s lidmi a příslušných regionálních nástrojů;

(b) kodifikují, že souhlas oběti není platnou obhajobou v případě obchodování s lidmi;

(c) mají za cíl bojovat proti obchodování s lidmi pro účely mimo jiné za účelem dětských, nucených sňatků, sňatků, kde je žena v postavení otroka, domácího nevolnictví, dlužního otroctví, nevolnictví, žebrání, nucené nebo povinné práce, obchodování s otroky, otroctví, sexuálního vykořisťování a komerčního sexuálního vykořisťování, zneužití náhradního mateřství a prodeje dětí, obchodování s orgány, tkáněmi a buňkami, včetně obchodování s lidskými vajíčky, a nucené kriminality, pokud to již není postihováno jinými vnitrostátními právními předpisy;

(d) zabývají se současnými metodami obchodování s lidmi, včetně těch, které využívají informačních a komunikačních technologií, včetně sociálních médií; 

(e) podporují vyšetřování majetku jako klíčového nástroje v boji proti obchodování s lidmi;

(f) jsou vyvinuty, prováděny, sledovány a hodnoceny za účelem posouzení svého dopadu za aktivní účasti žen a dívek postižených obchodováním s lidmi. 

113. Přijmout komplexní národní akční plán boje proti obchodování s lidmi, který bude zaměřen na výsledky, bude vycházet z důkazů, zohledňovat genderové aspekty a bude založený na právech a skutečných potřebách obětí, a zajistí, aby byl:

(a) v souladu s doporučenými zásadami a pokyny Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva, která se týkají lidských práv a obchodování s lidmi, migrantů ve zranitelných situacích a lidských práv na mezinárodních hranicích;

(b) harmonizován s národními akčními plány v oblasti rovnosti pohlaví, boje proti násilí na ženách, problematiky žen a míru a bezpečnosti, řízení migrace a azylu a udržitelného rozvoje;

(c) přiměřeně financován a pravidelně hodnocen.

114. Zřídit vnitrostátní mechanismus předávání s cílem koordinovat sladění všech příslušných vnitrostátních politik, aby byl zajištěn účinný a na lidských právech založený přístup k boji proti obchodování se ženami a dívkami a zajistit jeho fungování prostřednictvím specializovaného a plně financovaného sekretariátu odpovědného za harmonizaci jasné správy informací a koordinačních struktur mezi příslušnými místními a vnitrostátními orgány, včetně migračních, azylových a pracovních úředníků, národních institucí pro lidská práva, soukromého sektoru a organizacemi občanské společnosti zabývajícími se bojem proti obchodování se ženami a dívkami, a vypracování společné reakce, včetně komplexních standardních pracovních postupů, v nichž  budou popsány příslušné právní povinnosti, postupy předávání případů, role a odpovědnosti.

115. Zřídit nezávislého národního zpravodaje pro problematiku obchodování s lidmi, který bude sledovat a podávat zprávy o pokroku v transformačních strategiích boje proti obchodování s lidmi, podporoval rovnost pohlaví a posiloval postavení žen a podával o něm zprávy. 

E. Šíření a podávání zpráv 

116. Výbor zdůrazňuje, že je třeba urychlit provádění všech ustanovení úmluvy v souladu s Agendou 2030 pro udržitelný rozvoj a doporučeními, které vyplývají ze zprávy o plnění Pekingské akční platformy 25 let po jejím přijetí, jakožto prostředků k vyvolání transformativní a radikální změny ve výkonu autonomie a sebeurčení ze strany žen.

117. Státům, které jsou stranami úmluvy, se doporučuje, aby do svých periodických zpráv pro výbor zahrnuly informace o strategiích, které provádějí na podporu a ochranu lidských práv žen a dívek v rámci své reakce na problematiku obchodování s lidmi.

118. Specializované agentury a zvláštní procedury Rady OSN pro lidská práva se vyzývají, aby v rámci přezkumu periodických zpráv států, které jsou stranami úmluvy, poskytly výboru údaje specifické pro danou zemi a region o situaci v oblasti obchodování s lidmi a sexuálního vykořisťování žen a dívek v kontextu globální migrace a ochrany a o opatřeních, která byla přijata dle potřeb státu, který je předmětem přezkumu.

119. Státy, které jsou stranami úmluvy, se vyzývají, aby do svých zpráv pro jiné mechanismy zahrnovaly informace o svých strategiích pro provádění transformačních reakce na obchodování s lidmi, která podporuje rovnost pohlaví a posílení postavení žen a dívek, a to i v rámci univerzálního periodického přezkumu Rady OSN pro lidská práva, politického fóra na vysoké úrovni o udržitelném rozvoji, Globálního kompaktu pro bezpečnou, řízenou a legální migraci a mechanismu pro přezkum provádění úmluvy OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu a protokolů k úmluvě. 

120. Toto obecné doporučení by mělo být přeloženo do místních jazyků a široce rozšířeno mezi všechny složky státní správy, občanskou společnost, média, akademické instituce, organizace hájící práva žen, dívek a migrantů, soukromý sektor a finanční instituce.

F. Ratifikace smluv nebo přistoupení ke smlouvám 

121. Státům, které jsou stranami úmluvy, se doporučuje, aby ratifikovaly následující dokumenty nebo k nim přistoupily:

(a) Opční protokol k Úmluvě o odstranění všech forem diskriminace žen;

(b) Protokol o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi, a Protokol proti pašování přistěhovalců po zemi, po moři a letecky, doplňující Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu;

(c) Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte týkající se prodeje dětí, dětské prostituce a dětské pornografie;

(d) Mezinárodní úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin;

(e) pracovněprávní rámec Mezinárodní organizace práce pro správu migrace pracovních sil a migrujících pracovníků: 

(i) Úmluvu o pracovnících v cizí domácnosti (č. 189) z roku 2011 a doporučení o pracovnících v cizí domácnosti (č. 201) z roku 2011;

(ii) Úmluvu o násilí a obtěžování (č. 190) z roku 2019;

(iii) Úmluvu o nucené práci (č. 29) z roku 1930 a Protokol k ní, úmluvu o odstranění nucené práce (č. 105) z roku 1957, a doporučení o dodatečných opatřeních k nucené práci (č. 203) z roku 2014;

(f) Úmluvu o právním postavení uprchlíků a Protokol k ní; Úmluvu o právním postavení osob bez státní příslušnosti a Úmluvu o omezení případů bezdomovectví;

(g) Úmluvu proti otroctví a Dodatkovou úmluvu o zrušení otroctví, obchodu s otroky a institucí a praktik podobných otroctví;

(h) Úmluvu o potlačování obchodování s lidmi a vykořisťování prostituce jiných osob.

122. Státy, které jsou stranami úmluvy, se vyzývají, aby schválily Newyorskou deklaraci pro uprchlíky a migranty, včetně Globálního kompaktu pro bezpečnou, řízenou a legální migraci.

Upozornění:

Tento dokument je v autentickém znění publikován v databázi smluvních orgánů OSN Treaty bodies Search (ohchr.org). Pořízený úřední překlad do českého jazyka není autentickým zněním.