IV.ÚS 3261/24 #1 — Podání opatřené elektronickým podpisem

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna (soudce zpravodaje) a soudců Josefa Fialy a Milana Hulmáka o ústavní stížnosti obchodní společnosti Dopravní Stavby Silnic s.r.o., sídlem Rybná 716/24, Praha 1 - Staré Město, zastoupené Mgr. Martinem Rybnikářem, advokátem, sídlem třída Kpt. Jaroše 1922/3, Brno, směřující proti jinému zásahu Obvodního soudu pro Prahu 1 ve věci vedené pod sp. zn. 23 C 157/2024, spočívajícím v nepředložení soudního spisu odvolacímu soudu k rozhodnutí o odvolání podanému proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 14. srpna 2024 č. j. 23 C 157/2024-51, za účasti Obvodního soudu pro Prahu 1, jako účastníka řízení, takto:

Odůvodnění:

I.
Podstata věci

1. Ústavní soud se vyjadřuje k problematice podání v elektronické podobě zaslaného elektronickou poštou (e-mailem). Konkrétně řeší, kam se musí umístit tzv. uznávaný elektronický podpis, aby nebylo nutné podání v elektronické podobě doplňovat předložením jeho originálu, případně podáním shodného znění (§ 42 odst. 2 občanského soudního řádu). Ústavní soud již v minulosti řešil případy, kdy stěžovatelé umístili uznávaný elektronický podpis jen v těle (textovém poli) e-mailu. Nyní řeší jinou situaci: samotné podání (příloha e-mailu) zákonem požadovaný podpis mělo, ale e-mail jako takový nikoli.


II.
Popis věci a její procesní vývoj

2. Nynější věc pramení ze sporu mezi dvěma podnikateli, stěžovatelkou a obchodní společností AsisTrans s.r.o. Stěžovatelka si objednala u AsisTrans přepravu stavebního stroje (bagru), podle AsisTrans však přepravu nezaplatila. Obvodní soud pro Prahu 1 (po podání odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu) vyhověl žalobě AsisTrans a uložil stěžovatelce, aby zaplatila 22 990 Kč s příslušenstvím (rozsudek ze dne 14. 8. 2024 č. j. 23 C 157/2024-51).

3. Stěžovatelka podala proti rozsudku obvodního soudu odvolání (10. 9. 2024), které později doplnila (14. 9. 2024). Obvodní soud ovšem k odvolání vůbec nepřihlédl (§ 42 odst. 2 občanského soudního řádu), neboť stěžovatelka odvolání učinila v elektronické podobě, neopatřila však e-mail uznávaným elektronickým podpisem (§ 6 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce). Na to stěžovatelku upozornil sám obvodní soud (sdělením ze dne 24. 9. 2024).


III.
Argumentace stěžovatelky

4. S postupem obvodního soudu stěžovatelka nesouhlasí. Tvrdí, že obě podání (odvolání i jeho doplnění) opatřila zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu, tj. uznávaným elektronickým podpisem. Podpis umístila v samotném textu odvolání a jeho doplnění, tj. na podáních, která byla jako příloha připojena k e-mailu.


IV.
Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

5. Ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je řádně zastoupena (§ 29 až § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu). Proti jinému zásahu obvodního soudu není v nynější věci žádný účinný procesní prostředek k ochraně stěžovatelčiných práv [srov. nálezy ze dne 28. 6. 2021 sp. zn. II. ÚS 671/21 (N 123/106 SbNU 334), Pažitka, bod 13, ze dne 7. 3. 2016 sp. zn. II. ÚS 289/15 (N 38/80 SbNU 475), Hryzlíková, bod 7]. Podmínka vyčerpání všech prostředků ochrany základních práv je proto splněna (§ 75 odst. 1 téhož zákona). Ústavní stížnost je přípustná.


V.
Shrnutí řízení před Ústavním soudem

6. Ústavní soud si vyžádal soudní spis (§ 42 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). Dále si vyžádal vyjádření k ústavní stížnosti.

7. Obvodní soud uvedl, že odvolání a jeho doplnění bylo (jako příloha) odesláno z e-mailové schránky stěžovatelčina advokáta. Obvodní soud uznává, že "podání ze dne 10. 9. 2024 a 14. 9. 2024 zaslaná zdejšímu soudu prostřednictvím e-mailu [...] sice byla podepsána uznávaným elektronickým podpisem, nicméně e-mailová schránka, ze které bylo podání zasláno, nedisponovala tímto zaručeným elektronickým podpisem, tudíž nebylo možné ověřit identitu podatele, tedy zda-li skutečně žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce podala odvolání proti citovanému rozsudku zdejšího soudu, soud proto k podáním nepřihlédl."

8. Stěžovatelka v replice uvedla, že si její totožnost obvodní soud mohl zjistit přímo z textu odvolání, které bylo připojeno k e-mailu. Není podstatné, zda samotné tělo e-mailu obsahovalo uznávaný elektronický podpis. Rozhodující je, zda samotný procesní úkon, tj. odvolání, mělo elektronický podpis. Obvodní soud proto mohl bez větších obtíží zjistit, kdo odvolání činí. Pokud podání má všechny zákonné náležitosti včetně uznávaného elektronického podpisu, není již třeba zkoumat, kdo a z jaké e-mailové adresy toto podání odeslal. Stěžovatelka nemusela samotný e-mail opatřit uznávaným elektronickým podpisem. Bohatě stačí, pokud jej umístila v textu odvolání, který byl přílohou e-mailu.

9. Vedlejší účastnice se nevyjádřila. Má se tedy za to, že se vedlejšího účastenství v nynějším řízení vzdala (§ 28 odst. 2 a § 63 zákona o Ústavním soudu ve spojení s § 101 odst. 4 občanského soudního řádu).

10. Ústavní soud nenařídil ústní jednání, neboť od něho nelze očekávat další objasnění věci (§ 44 věty první zákona o Ústavním soudu.

VI.
Posouzení ústavní stížnosti

11. Jádrem sporu je, kam musela stěžovatelka dát uznávaný elektronický podpis, resp. v této věci zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu. Obvodní soud tvrdí, že tento podpis musí být umístěn rovněž v těle e-mailu. Podle stěžovatelky naopak postačí, pokud jej umístila v textu odvolání, které připojila k e-mailu.

12. Ústavní soud nejprve zasadí celou věc do širších souvislostí. Stručně vysvětlí, že ústavní právo domáhat se ochrany u soudů je vázáno procesními pravidly. Mezi ně patří i právní úprava podoby podání a způsobů elektronické komunikace. Protože se soudní ochrana pomalu, ale jistě přesouvá do digitálního prostředí, Ústavní soud se podrobně vyjádří k podáním učiněným v elektronické podobě. Shrne přitom dosavadní judikaturu k uznávaným elektronickým podpisům ("obecná" část VI. A.). Obecné závěry následně použije při věcném přezkumu ("aplikační" část VI. B.).

VI. A. Obecná východiska

13. Každý se může domáhat svého práva u nezávislého a nestranného soudu, ovšem ne libovolně, ale stanoveným postupem (čl. 36 odst. 1 Listiny). Co se rozumí pod "stanoveným postupem", ústavní pořádek blíže nerozvádí a ponechává to zákonodárci (čl. 36 odst. 4 Listiny).

14. Dodržení zákonem "stanoveného postupu" sleduje legitimní cíl - zajištění řádného chodu spravedlnosti a zaručení právní jistoty v procesních otázkách. Soudy mohou po jednotlivci požadovat, aby splnil určité formality či podmínky soudního řízení. Procesní pravidla však nelze vykládat ani prosazovat způsobem, který je přepjatě formalistický, nerozumný či jinak nepřiměřený [takto již nález ze dne 25. 8. 2005 sp. zn. IV. ÚS 281/04 (N 165/38 SbNU 319), dále např. nález ze dne 18. 12. 2024 sp. zn. Pl. ÚS 30/24 - Odmítnutí volební stížnosti pro údajné nedodržení formy podání, bod 17].

15. Požadavek na dodržení "stanoveného postupu" působí obousměrně. Jednotlivec jej musí ctít, jinak se nemůže úspěšně domáhat spravedlnosti. Pokud však dodrží zákonem stanovený postup, soudy mu musí poskytnout soudní ochranu, v opačném případě mu odepírají spravedlnost (nález Pl. ÚS 30/24, bod 17). Vše řečené platí též v souvislosti s opravnými prostředky.

16. "Stanovený postup" mj. zahrnuje, v jaké podobě a formě strana soudního řízení činí procesní úkony. Občanský soudní řád tradičně vychází z principu bezformálnosti (§ 41 odst. 1). Zákon ale může předepsat určitou formu (tzv. náležitost formy). Příkladem jsou podání, tj. procesní úkony, při nichž účastník není v přímém styku se soudy a jimiž uplatňuje svá procesní práva, plní procesní povinnosti či zamýšlí vyvolat jiné procesní následky. Podání lze učinit jen písemně, a to v listinné nebo v elektronické podobě (§ 42 odst. 1 občanského soudního řádu).

17. Pokud účastník soudního řízení učiní podání ve věci samé (včetně odvolání) v elektronické podobě, zákon vyžaduje, aby takové podání doplnil nejpozději do tří dnů. Pokud je ale podání opatřeno uznávaným elektronickým podpisem (tj. buď zaručeným elektronickým podpisem založeném na kvalifikovaném certifikátu, nebo kvalifikovaným elektronickým podpisem), nic se nedoplňuje (§ 42 odst. 2 a odst. 3 občanského soudního řádu).

18. Neopatří-li účastník podání ve věci samé požadovaným podpisem ani nesplní svou zákonnou povinnost jej doplnit, nepřihlíží se k němu (§ 42 odst. 2 věta druhá občanského soudního řádu). Soudy nemusí účastníka soudního řízení vyzvat k odstranění vad podání podle § 43 občanského soudního řádu (podrobně stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 5. 1. 2017 sp. zn. Plsn 1/2015, č. 1/2017 Sb. rozh., body 20 až 22).

19. Stanovený postup dále zahrnuje, jakými komunikačními kanály lze činit podání v elektronické podobě. Jak stanoví § 42 odst. 1 občanského soudního řádu, elektronická podání lze činit jen přes veřejnou datovou síť (případně dnes již neužívaným telefaxem). Typicky půjde o elektronickou podatelnu (ePodatelna), datové schránky nebo elektronickou poštu čili e-mail (opět stanovisko Plsn 1/2015, bod 9). Shrnuto, sám zákon vymezuje, co vše může být nosičem elektronického podání ve věci samé.

20. E-mail i příloha mohou být opatřeny uznávaným elektronickým podpisem. Případně takovým podpisem může být opatřen buď jen e-mail anebo jen jeho příloha. Vyloučena není ani situace, kdy e-mail jako takový obsahuje podání. Elektronické podání totiž může být vtěleno přímo v těle (textovém poli) e-mailu a tam podepsán uznávaným elektronickým podpisem, aniž by bylo třeba připojovat jakoukoli přílohu (Podaný, J. Komentář k § 42, in: Svoboda, K. - Smolík, P. - Levý, J. - Doležílek, J. et al. Občanský soudní řád. Komentář. 3. vyd. (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, s. 214 až 215, marg. č. 91 a 95). V každém případě podání a datová zpráva není jedno a to samé (stanovisko Plsn 1/2015, bod 12).

21. Judikatura Ústavního soudu opakovaně řešila případy, kdy stěžovatelé, resp. jejich advokáti připojili uznávaný elektronický podpis jen k průvodnímu e-mailu, pomyslné elektronické obálce; připojené přílohy však ničím neopatřili. Ústavní soud k tomu zdůraznil, že průvodní e-mail a jeho přílohy tvoří jeden nedělitelný celek. Elektronické podání obsažené v příloze je součástí e-mailu. Je-li uznávaný elektronický podpis opatřen jen v těle e-mailu, odesílatel je jednoznačně ztotožněn. Takto připojený podpis zajišťuje celistvost (integritu) zprávy jako celku, neboť "pokrývá" vše, včetně příloh. Smyslem a účelem zákonných norem je zaručit jednak totožnost podatele, jednak pravost jeho podání, což je splněno i tehdy, pokud je podepsán jen e-mail [srov. trojici na sebe navazujících nálezů ze dne 13. 5. 2013 sp. zn. IV. ÚS 4787/12 (N 82/69 SbNU 347), Panec, bod 18; ze dne 27. 8. 2013 sp. zn. II. ÚS 3042/12 (N 155/70 SbNU 431), Černý, část IV; a ze dne 12. 2. 2014 sp. zn. IV. ÚS 1829/13 (N 16/72 SbNU 203), Kříž, body 22 až 30]. Tyto závěry ostatně přijala též judikatura civilních soudů (stanovisko Plsn 1/2015, body 26, 29 a 30).

22. Pro úplnost Ústavní soud dodává, že poněkud odlišná pravidla platí pro elektronická podání ve věci samé, která byla zaslána z datové schránky. V těchto případech se uplatní fikce podpisu. Samotná podání není třeba ničím opatřovat [§ 18 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů; v judikatuře srov. např. shora cit. nález II. ÚS 289/15, Hryzlíková, bod 11].

VI. B. Aplikace na nynější věc

23. V nynější věci nastala přesně opačná situace než v nálezech uvedených v bodě 21 shora. Advokát stěžovatelky opatřil uznávaným elektronickým podpisem jen odvolání (a jeho doplnění), které jako přílohu v PDF připojil k e-mailu. Samotný e-mail neměl žádný uznávaný elektronický podpis, jen prostý elektronický podpis, přesněji standardní přednastavenou e-mailovou patičku. Obvodní soud ve vyjádření sice uznal, že samotné odvolání bylo opatřeno uznávaným elektronickým podpisem. S čím však měl soud problém, byl samotný e-mail. Nebyl totiž opatřen požadovaným podpisem, proto dle obvodního soudu nebylo možné ověřit totožnost stěžovatelky a její úmysl se odvolat proti rozsudku obvodního soudu (viz bod 7 shora).

24. Obvodní soud však nesprávně směšuje dva pojmy. Podání a e-mail není jedno a to samé (viz bod 20 in fine shora). Pouze podání je pojmem procesního práva. To je také důvod, proč zákon vyžaduje, aby účastníci soudního řízení opatřili uznávaným elektronickým podpisem jen vlastní podání ve věci samé, pokud jej činí v elektronické podobě a zasílají jej e-mailem. Jestliže tak učiní, zákonná povinnost doplnit podání vůbec nenastupuje [viz bod 17 shora; dále stanovisko Plsn 1/2015, bod 26; v odborné literatuře též Podaný, J. Dopady stanoviska Nejvyššího soudu k dokumentům v elektronické podobě a praktická doporučení (1. díl). Bulletin advokacie. 12. 5. 2017].

25. Ústavní soud připouští, že se v praxi tyto pojmy (podání a e-mail) mohou stírat, například pokud podatel do těla e-mailu vepíše text, který lze vyhodnotit jako podání ve věci samé [srov. nález ze dne 26. 2. 2014 sp. zn. I. ÚS 2733/13 (N 23/72 SbNU 267), AKOV METAL, body 12 a 15]. To ale neznamená, že tyto pojmy jsou volně zaměnitelné. Nelze požadovat uznávaný elektronický podpis tam, kde není třeba. Ve stěžovatelčině případě e-mail měl jen funkci pomyslné obálky, která měla obvodnímu soudu doručit podání ve věci samé v elektronické podobě, tj. odvolání. O tom mj. svědčí samotný obsah e-mailu, který neobsahoval nic jiného než předmět (Dopravní Stavby Silnic s.r.o. ca AsisTrans s.r.o. - sp.zn. 23 C 157/2024) a přednastavenou e-mailovou patičku (S pozdravem Mgr. Martin Rybnikář advokát).

26. Postup obvodního soudu je navíc v přímém rozporu s ustálenou judikaturou. Obálku a podání ve věci samé nelze uměle oddělovat, nýbrž je třeba na ně pohlížet jako na jeden celek [viz bod 21 shora a stanovisko Plsn 1/2015, bod 28, písm. b)]. Tento závěr se může jevit jako vnitřně rozporný; jde však o rozpor jen zdánlivý. Jak Ústavní soud výše vysvětlil, důsledné rozlišování mezi e-mailovou zprávou, která funguje jako obálka, a podáním ve věci samé má svůj význam. Odpovídá totiž na klíčovou otázku, a sice kam musí účastník soudního řízení umístit uznávaný elektronický podpis, aby nemusel později nic doplňovat.

27. Jinou otázkou je způsob, jakým se elektronické podání ve věci samé dostane do dispozice soudu. V praxi vskutku nedává příliš smysl, aby soudy zvlášť zkoumaly, zda samotný e-mail (obálka) je též opatřen uznávaným elektronickým podpisem, pokud jeho jedinou funkcí je "dopravit" elektronické podání ve věci samé, které je samo takovým podpisem opatřeno. Uznávaným elektronickým podpisem se neopatřuje něco, co svým obsahem není podáním - v nynějším případě e-mail (Podaný, J., dílo cit. v bodě 20 shora). V tomto směru je trefné srovnání s podáními v listinné podobě. Ani zde se přece nezkoumá, zda obálka je nějak podepsána (stanovisko Plsn 1/2015, bod 26).

28. Ústavní soud sám zkoumal obsah odvolání, především pak podpis v něm umístěný. Nenašel nic, co by vyvolávalo pochybnosti o totožnosti stěžovatelky. Úvodní strana odvolání obsahuje standardní označení stran řízení, jejich právní zástupce, spisovou značku a vymezení předmětu [odvolání žalovaného (tj. stěžovatelky) proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 14. 8. 2024, č.j. 23 C 157/2024-51]. Na jeho konci je podpis, z něhož lze bez problémů zjistit, že odvolání činí stěžovatelka prostřednictvím svého advokáta. Po zobrazení vizualizace uznávaného elektronického podpisu lze zjistit, že podpis je platný, že jeho původcem je advokát a dokonce jaká je e-mailová adresa, ze které odvolání odešlo. Podpis na odvolání a jeho odvolání vypadal následovně:
"Dopravní Stavby Silnic s.r.o.

i.s. Mgr. Martin Rybnikář
advokát
(vizualizace uznávaného elektronického podpisu)"

29. Sečteno a podtrženo, stěžovatelka nemusela opatřit samotný e-mail uznávaným elektronickým podpisem. Pokud jím opatřila jen přílohy, které obsahovaly elektronické podání ve věci, postačilo to [shodně Podaný, J. Komentář k § 42, dílo cit. v bodě 20 shora, s. 215 až 216, marg. č. 95]. Ústavní pořádek zapovídá orgánům veřejné moci, aby po jednotlivci požadovaly něco, co mu zákon neukládá (čl. 2 odst. 4 Ústavy a čl. 2 odst. 3 Listiny).


VII.
Závěr

30. Ústavní soud shrnuje, že obvodní soud musel ke stěžovatelčinu odvolání přihlédnout. Jak sám uvádí, stěžovatelka jej opatřila uznávaným elektronickým podpisem (zde zaručeným elektronickým podpisem založeném na kvalifikovaném certifikátu). Stěžovatelka tak nemusela nic doplňovat. Pochybení obvodního soudu pramenilo především z nedůsledného rozlišování mezi pojmy podání ve věci samé a e-mail. Zákonný požadavek na podepsání uznávaným elektronickým podpisem se váže k těm dokumentům, které jsou svým obsahem podáním ve věci samé. Jestliže tento dokument takový podpis má, není třeba, aby e-mail coby elektronický nosič byl podepsán stejným podpisem. Zákon nic takového nepožaduje. Stěžovatelka tedy podala řádné odvolání, obvodní soud k němu musel přihlížet a věc předložit odvolacímu soudu k projednání a rozhodnutí (§ 210 odst. 3 občanského soudního řádu).

31. Protože je ústavní stížnost důvodná, Ústavní soud jí vyhověl (§ 82 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Obvodní soud tím, že nepředložil soudní spis odvolacímu soudu k rozhodnutí o stěžovatelčině odvolání proti rozsudku obvodního soudu, porušil stěžovatelčino právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny [§ 82 odst. 2 písm. a) téhož zákona]. Protože v této věci jde o jiný zásah orgánu veřejné moci, Ústavní soud rovněž rozhodl zakazujícím výrokem - obvodnímu soudu se zakazuje, aby pokračoval v porušování stěžovatelčina základního práva na soudní ochranu. A dále protože tento stav stále trvá, rozhodl též přikazujícím výrokem - obvodnímu soudu se přikazuje, aby k odvolání proti jeho rozsudku přihlédl a aby předložil soudní spis k projednání a rozhodnutí stěžovatelčina odvolání odvolacím soudem [§ 82 odst. 3 písm. b) téhož zákona].

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 11. června 2025


Zdeněk Kühn v. r.
předseda senátu