Přehled
Usnesení
III. ÚS 190/95-9 ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatele JUDr. J.V., o návrhu ze dne 15. července 1995, t a k t o :
Návrh se o d m í t á.
O d ů v o d n ě n í :
Návrhem, podaným Ústavnímu soudu České republiky dne 18. července 1995, se navrhovatel domáhal přezkoumání rozsudku Krajského soudu v Brně, sp. zn. 20 Co 78/94, jímž byl potvrzen rozsudek soudu I. stupně sp. zn. 4 C 30/91, ze dne 11. listopadu 1993.
Podle ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb. ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručená ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně
1
III. ÚS 190/95-10
práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti /§ 72 odst. 2/.
Z obsahu rozsudku Krajského soudu v Brně, sp. zn. 20 Co 78/94, ze dne 15. listopadu 1994, zprávy Okresního soudu v Kroměříži ze dne 17. srpna 1995, jakož i sdělení samotného navrhovatele ze dne 22. srpna 1995, bylo nepochybně zjištěno, že rozsudek Krajského soudu v Brně výše uvedené spisové značky byl navrhovateli doručen 5. ledna 1995. Tohoto dne rozhodnutí, jímž byl potvrzen rozsudek soudu I. stupně (ve výroku, kterým soud zamítl návrh žalobce na zaplacení částky 49 850,-Kč na ušlém výdělku za dobu vyšetřovací vazby až do vyhlášení rozsudku, dále 211 900,- Kč ušlého výdělku po propuštění z vazby a 3 500,-Kč za zkrácení starobního důchodu), nabylo právní moci.
Vzhledem k tomu, že rozsudek, jehož přezkoumání se navrhovatel domáhal, nabyl právní moci dne 5. ledna 1995, (ve výroku, potvrzujícím zamítavé rozhodnutí soudu I. stupně), běh; 60 denní lhůty k podání stížnosti započal tímto dnem a skončil 6. března 1995. Podání navrhovatele, učiněné po tomto datu, je návrhem, podaným po stanovené lhůtě, a proto v souladu s § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb. byl soudcem zpravodajem, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, odmítnut.
Na tomto závěru Ústavního soudu ČR nemůže nic změnit dovolání navrhovatele ani meritorní rozhodnutí dovolacího soudu, když v případě zamítnutí dovolání je dána navrhovateli možnost stížnosti k Ústavnímu soudu proti takovému rozhodnutí, v případě vyhovění dovolání by napadené rozhodnutí bylo zrušeno samotným dovolacím soudem.
Pokud stěžovatel navrhuje použití § 75 odst. 2 písm. a), b) zákona č. 182/1993 Sb., nutno uvést, že důvody pro přijetí stížnosti ve smyslu citovaného ustanovení zákona č. 182/1993 Sb. shledány nebyly. Navrhovatel vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje,
2
III. ÚS 190/95-11
o jeho opravném prostředku - odvolání proti rozsudku soudu I. stupně bylo Krajským soudem v Brně rozhodnuto, navrhovatelem napadený výrok Krajského soudu v Brně nabyl právní moci 5. ledna 1995.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně 26. září 1995
JUDr. Pavel Holländer
soudce zpravodaj
3