Přehled

Datum rozhodnutí
29.1.1997
Rozhodovací formace
Významnost
4
Typ rozhodnutí

Usnesení

II. ÚS 360/96
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatelky 1) K.P., 2) V.T., obě zastoupeny advokátem JUDr. M.Ř., o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. 11. 1996, čj. 6 Co 2117/96-41, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatelky se svým návrhem domáhaly zrušení shora uvedeného rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích, kterým byl zamítnut jejich návrh dle zák. č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, když soud dospěl k závěru, že výzva k vydání věci byla uplatněna po uplynutí prekluzívní lhůty upravené v § 5 odst. 2 i 4. Tímto postupem dle navrhovatelek došlo k porušení čl. 36
1

II. ÚS 360/96

odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 90 Ústavy České republiky, jakož i čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky.

Z připojeného rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. 11. 1996, čj. 6 Co 2117/96-41, Ústavní soud zjistil, ke krajský soud vyslovil ve výroku svého potvrzujícího rozsudku přípustnost dovolání.

Dle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu jenom pokud to zákon připouští.

Dle ustanovení § 238 odst. 2 písm. a) o.s.ř. dovolání je přípustné také proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvého stupně, jestliže odvolací soud vyslovil ve výroku svého potvrzujícího rozsudku, že je dovolání přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu.

Dle ustanovení § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.

S ohledem na shora uvedená skutková zjištění, vyplývající z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. 11. 1996, čj. 6 Co 2117/96-41, a citované ustanovení § 238 odst. 2 písm. a) o.s.ř. má Ústavní soud za to, ke v dané věci je dovolání jako mimořádný opravný prostředek procesní prostředek, který zákon navrhovatelkám k ochraně jejich práva poskytuje a který musí být vyčerpán, aby byla splněna podmínka přípustnosti ústavní stížnosti, která vyplývá z citovaného ustanovení § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Za této situace pak nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost dle § 43 odst. 1 písm. f) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnout jako návrh nepřípustný, neboť navrhovatelky nevyčerpaly všechny
2


II. ÚS 360/96
procesní prostředky, které zákon k ochraně práva poskytuje.




P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
JUDr. Iva Brožová
V Brně dne 29. 1. 1997 soudkyně Ústavního soudu ČR