II.ÚS 230/2000

II. ÚS 230/2000



ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti J. R., směřující proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 1. 2000, sp. zn. 7 To 136/99, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel se obrátil na Ústavní soud s ústavní stížností ze dne 10. 4. 2000, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 11. 4. 2000, a směřovala proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 1. 2000, sp. zn. 7 To 136/99.
Vzhledem ke skutečnosti, že návrh na zahájení řízení neměl náležitosti podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, vyrozuměl Ústavní soud podle ustanovení § 41 písm. b) citovaného zákona o tom stěžovatele a určil mu lhůtu 30 dnů k odstranění vad návrhu.
Výzva Ústavního soudu byla stěžovateli doručena dne 2. 5. 2000, vady návrhu ve stanovené lhůtě odstraněny nebyly a lhůta tak marně uplynula dnem 1. 6. 2000.
Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li stěžovatel vady návrhu ve lhůtě k tomu určené. Podmínky tohoto ustanovení jsou naplněny, soudci zpravodaji proto nezbylo, než návrh odmítnout.
P o u č e n í : Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.
V Brně dne 23. 8. 2000
Vojtěch Cepl , soudce Ústavního soudu