Přehled
Usnesení
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti JUDr. V.N., bez právního zastoupení, proti postupu I. senátu Ústavního soudu ve věci sp. zn. I. ÚS 629/01, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění :
Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 22. 11. 2001 se stěžovatel domáhal, aby Ústavní soud zakázal svému I. senátu vyžadovat po stěžovateli odstranění vad jeho návrhu ve věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 629/01. Na vady návrhu, spočívající v nepředložení řádné plné moci a v tom, že návrh nebyl sepsán advokátem, byl stěžovatel upozorněn dopisem ze dne 7. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 629/01, a k odstranění vad mu byla stanovena lhůta 14 dnů od doručení. Současně byl stěžovatel poučen, že v důsledku marného uplynutí lhůty může být jeho návrh odmítnut. Dále stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud předběžným opatřením zakázal odmítnout ústavní stížnost vedenou pod sp. zn. I. ÚS 629/01 dříve, než bude rozhodnuto o ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. IV. ÚS 674/01.
Stěžovatel je toho názoru, že jeho výše uvedený návrh žádné vady nevykazoval. Má za to, že k prokázání dohody o plné moci stačí pouze jím předložené, podepsané a datované zmocnění pro konkrétní advokátku. Dále je přesvědčen, že jím sepsaný výše uvedený návrh měl veškeré náležitosti návrhu stanovené v § 34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Z toho dovozuje, že postup I. senátu Ústavního soudu byl porušením čl. 7 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, dle něhož nikdo nesmí být podroben ponižujícímu zacházení, a současně i porušením čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, dle něhož nikdo nesmí být podrobován nelidskému či ponižujícímu zacházení. Dále stěžovatel uvedl některé návrhy de lege ferenda na změnu zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a vyjádřil souhlas s upuštěním od ústního jednání.
Po přezkoumání, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální podmínky stanovené zákonem, dospěl Ústavní soud k témuž závěru, jako I. senát ve věci sp. zn. I. ÚS 629/01, tedy že ústavní stížnost vykazuje vady spočívající v nedostatcích právního zastoupení (z předložené písemnosti označené jako "Plná moc" nikterak nevyplývá, že zmocnění bylo JUDr. B. akceptováno) a z toho plynoucího nedostatku formy a obsahu ústavní stížnosti, která nebyla sepsána advokátem.
Kromě uvedených nedostatků návrhu je však Ústavní soud nucen především konstatovat, že za daného právního stavu, představovaného zejména čl. 87 Ústavy České republiky a zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, nelze ústavní stížností napadat jakákoliv rozhodnutí, opatření či postupy Ústavního soudu.
Z výše uvedených důvodů byl proto soudce zpravodaj nucen návrh odmítnout podle ust. § 43 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný, aniž by odstraňoval formální vady podání (plné moci), které jsou obdobné, jako ve věci sp. zn. I. ÚS 629/01.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 30. listopadu 2001
JUDr. Pavel Varvařovský
soudce zpravodaj