Přehled
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudkyní JUDr. Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. V. V., zastoupeného JUDr. O. V., advokátkou,
takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel podal návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem telefaxem dne 18. 3. 2002 a písemně jej doplnil podáním, které Ústavní soud obdržel dne 20. 3. 2002. Domáhá se zrušení rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 12. 2001, sp. zn. 12 Cmo 146/2001, a tvrdí, že mu tímto soudem jako orgánem veřejné moci nebyla poskytnuta právní ochrana a tím došlo k porušení jeho ústavního práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Blíže svou ústavní stížnost neodůvodnil a uvedl, že ústavní stížnost podává s ohledem na zachování zákonné lhůty neúplnou a doplní ji do 31. 3. 2002 tak, aby splňovala veškeré náležitosti stanovené zákonem pro ústavní stížnost.
Po uplynutí této lhůty vyzval ještě Ústavní soud stěžovatele přípisem ze dne 3. 5. 2002, aby odstranil vady návrhu ve lhůtě do 20. 5. 2002.
Dne 28. 5. 2002 obdržel Ústavní soud zásilku zpět s oznámením pošty o nezastižení adresáta a uložení zásilky dne 9. 5. 2002.
Podle ustanovení § 63 zákona o Ústavním soudu se v případě, pokud zákon o Ústavním soudu nestanoví jinak, použijí pro řízení před Ústavním soudem přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu a předpisy vydané k jeho provedení. V daném případě se jedná o použití ustanovení § 46 odst. 4 občanského soudního řádu o doručování fyzickým osobám, které stanoví, že nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, písemnost se uloží a adresát se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. V daném případě je tímto dnem datum 19. 5. 2002.
Za této situace, kdy stěžovatel sám stanovil lhůtu pro odstranění vad návrhu do 31. 3. 2002 a nedodržel ji, ani nereflektoval na písemnost Ústavního soudu, která obsahovala výzvu k odstranění vady návrhu, nezbylo Ústavnímu soudu než návrh dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout, neboť stěžovatel neodstranil vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. června 2002
JUDr. Eliška Wagnerová
místopředsedkyně Ústavního soudu