Přehled
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojena Güttlera a soudců JUDr. Vladimíra Klokočky a JUDr. Františka Duchoně o ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. B. G., CSc., zastoupeného advokátem JUDr. Vladimírem Janouškem se sídlem v Plzni, Pod Vinicemi 2, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 13 Co 924/2001 a sp. zn. 13 Co 925/2001, takto :
Řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
Stěžovatel v ústavní stížnosti ze dne 21. 3. 2002 brojil proti v záhlaví uvedenému usnesení Krajského soudu v Plzni sp. zn. 13 Co 924/2001, kterým tento soud potvrdil usnesení Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 31. 5. 2001, sp. zn. 8C 32/2001-30, jenž v právní věci stěžovatele zastavil řízení, protože stěžovatel nezaplatil soudní poplatek.
Dále stěžovatel brojil proti v záhlaví citovanému usnesení Krajského soudu v Plzni sp. zn. 13 Co 925/2001, jímž soud potvrdil usnesení Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 21. 11. 2001, č.j. 832/2001-33, kterým soud nepřiznal stěžovateli - jako žalobci - osvobození od soudních poplatků. Podle názoru okresního soudu stěžovatel neprokázal existenci takových poměrů, které by přiznání osvobození od soudních poplatků odůvodňovaly a navíc soud vyšel z obecně známé skutečnosti, že stěžovatel provozuje advokátní praxi, z níž má příjmy.
Stěžovatel v ústavní stížnosti tvrdil, že napadenými usneseními porušily obecné soudy jeho základní právo podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina), neboť tím, že rozhodly o nepřiznání osvobození od soudních poplatků, mu odňaly možnost domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu. Poukázal přitom na své majetkové poměry a namítal, že nemá peníze na zaplacení soudního poplatku.
Navrhl, aby Ústavní soud napadená usnesení zrušil.
V průběhu řízení před Ústavním soudem právní zástupce stěžovatele Ústavnímu soudu oznámil, že jeho mandant zemřel. Tato skutečnost byla ověřena dotazem na správní odbor Úřadu městské části Praha 10. Z úmrtního listu bylo zjištěno, že stěžovatel zemřel dne 30. 4. 2002.
Podle ustanovení § 63 zákona o Ústavním soudu, pokud citovaný zákon nestanoví jinak, použijí se pro řízení před Ústavním soudem přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu a předpisy vydané k jeho provedení.
Podle ustanovení § 107 odst. 1, věta prvá občanského soudního řádu, jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Podle ustanovení § 107 odst. 5, věta prvá občanského soudního řádu, neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví.
Protože stěžovatel po zahájení řízení o ústavní stížnosti zemřel a tím ztratil způsobilost být účastníkem řízení (§ 19 občanského soudního řádu, § 7 odst. 1, 2 občanského zákoníku), zabýval se Ústavní soud otázkou, zda může v řízení pokračovat s právním nástupcem stěžovatele, či zda má s ohledem na povahu věci řízení zastavit. Ztráta způsobilosti být účastníkem řízení brání pokračovat v řízení zejména tam, kde práva a povinnosti, o něž v řízení jde, jsou vázány podle hmotného práva na osobu účastníka řízení a nepřecházejí na právní nástupce.
V předmětném řízení o ústavní stížnosti stěžovatel namítal, že obecné soudy tím, že nevyhověly jeho žádosti o osvobození od soudních poplatků, porušily jeho právo na soudní ochranu a spravedlivý proces. Z povahy těchto práv plyne, že se jedná o práva a svobody, jež jsou podle ústavního práva vázány na osobu stěžovatele, a nepřecházejí tudíž na jeho právní nástupce. Při posouzení dané otázky se Ústavní soud zabýval i povahou práva, jež bylo předmětem řízení před obecnými soudy. Vyšel mimo jiné z judikatury Nejvyššího soudu, podle níž přiznání práva na osvobození od soudních poplatků podle ustanovení § 138 občanského soudního řádu nepřechází na zákonného právního nástupce účastníka (srov. Rc 14/76, Sb.s.r. 76, 6 - 7: 331). Aplikovatelnost příslušného ustanovení § 138 občanského soudního řádu je totiž podmíněna existencí účastníka, jenž navrhuje své osvobození od povinnosti platit soudní poplatky. Ztráta způsobilosti být účastníkem řízení brání pokračovat v řízení a soud je povinen řízení zastavit (srovnej např. nepublikované usnesení Ústavního soudu II. ÚS 246/2002 ze dne 23. 7. 2002).
Ústavnímu soudu proto nezbylo, než řízení o ústavní stížnosti podle ustanovení § 107 odst. 5 občanského soudního řádu s odkazem na ustanovení § 63 zákona o Ústavním soudu, zastavit.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není přípustné odvolání.
V Brně dne 14. srpna 2002
JUDr. Vojen Güttler
předseda senátu Ústavního soudu