I.ÚS 227/02

I. ÚS 227/02


Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele O. P., takto:

Návrh se odmítá.


Odůvodnění:

Podání navrhovatele bylo Ústavnímu soudu doručeno dne 16. 4. 2002. Navrhovatel v něm žádá Ústavní soud o přezkoumání postupu města N. B. ve věci vrácení daně z převodu nemovitostí v případě prodeje obecních bytů nájemníkům.

Po přezkoumání návrhu Ústavní soud zjistil, že návrh nemá všechny náležitosti ústavní stížnosti, které zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, stanoví. Ústavní soud však dospěl k závěru, že i v případě odstranění vad návrhu by byl věcného projednání neschopný, proto navrhovatele k odstranění vad nevyzval.
Jak vyplývá z obsahu návrhu, navrhovatel požádal město N. B. o vrácení daně z převodu nemovitostí, kterou zaplatil jako kupující obecního bytu, a která byla součástí ceny převáděného bytu. Na jeho žádost o její vrácení reagoval starosta města N. B. dopisem, v němž navrhovateli sdělil, že na základě usnesení zastupitelstva město nebude vracet daň z převodu nemovitostí kupujícím bytů z majetku města N. B. do osobního vlastnictví podle zákona č. 72/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona č. 183/1992 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů). V daném případě se navrhovatel obrátil na Ústavní soud, aniž by využil možnosti podat občanskoprávní žalobu k obecným soudům, které jediné jsou povolány k řešení podobných sporů. Ústavní soud jako nejvyšší orgán ochrany ústavnosti může ve věci rozhodovat až poté, co navrhovatel neuspěje se svým návrhem u obecných soudů, a to pouze v případě, kdyby obecné soudy porušily svým rozhodnutím jeho ústavně zaručená práva nebo svobody.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel nevyčerpal před podáním ústavní stížnosti všechny prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, dospěl Ústavní soud k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a proto mimo ústní jednání usnesením návrh jako nepřípustný odmítl.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 15. května 2002
Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.
soudce Ústavního soudu