Přehled
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem JUDr. Františkem Duchoněm ve věci stěžovatelky A. H., o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu Ostrava ze dne 19. 3. 2002, sp. zn. 57 Co 36/2002,
takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Návrhem ze dne 10. 6. 2002 podala navrhovatelka (dále jen stěžovatelka) k Ústavnímu soudu ústavní stížnost, kterou odůvodnila dodatečně podáním, ve kterém uvedla, že požaduje nápravu porušení základních lidských práv, a to práva na spravedlivý proces a práva vlastnit majetek. Tohoto porušení se měl dopustit Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 19. 3. 2002, sp. zn. 57 Co 36/2002, tím, že jednal a rozhodl v nepřítomnosti stěžovatelky, a dále tím, že potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně, který rozhodl o náhradě škody v její neprospěch. Podání, které si stěžovatelka sepsala sama, nesplňovalo náležitosti, které vyžaduje ustanovení § 30, § 34 a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), zejména v tom, že chybí její povinné zastoupení advokátem ve smyslu § 30 odst. 1 zákona.
Výzvou, doručenou dne 15. 7. 2002, vyzval Ústavní soud stěžovatelku k odstranění nedostatků její ústavní stížnosti do patnácti dnů ode dne doručení výzvy. Na výzvu reagovala stěžovatelka dopisem ze dne 6. 9. 2002 tak, že si nepřeje být zastoupena žádným advokátem s tím, že její ústavní stížnost zákonné náležitosti splňuje a povinné zastoupení advokátem je v rozporu s čl. 1, čl. 9 odst. 2, 3 a čl. 10 Ústavy České republiky a čl. 2, 5 Mezinárodního paktu o občanských a lidských právech.
Stěžovatelka tedy přes výzvu Ústavního soudu ve stanovené lhůtě vyznačené nedostatky své ústavní stížnosti neodstranila a nesplnila zejména požadavek § 30 odst. 1 zákona, podle kterého účastník řízení před Ústavním soudem musí být zastoupen advokátem. Její ústavní stížnost tudíž nesplňuje všechny náležitosti ústavní stížnosti, které zákon stanoví. Jsou tedy splněny podmínky ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona, podle kterého soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li stěžovatel vady návrhu ve lhůtě k tomu určené. Na základě uvedených skutečností byla ústavní stížnost stěžovatelky odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. září 2002
JUDr. František Duchoň
soudce Ústavního soudu