Přehled
Usnesení
I. ÚS 516/02
Ústavní soud rozhodl dnešního dne ve věci ústavní stížnosti stěžovatele F. Š., zastoupeného advokátem JUDr. J. B., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 5. 2000, sp. zn. 6 To 239/2002, ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 15. 1. 2002, sp. zn. 5T 46/2000, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel ve svém návrhu namítal porušení svých základních lidských práv postupem obecných soudů v trestní věci.
Vzhledem k okolnosti, že podání stěžovatele neodpovídalo příslušným ustanovením zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), vyzval Ústavní soud stěžovatele přípisem ze dne 4. 11. 2002 k odstranění vad podání. Současně jej poučil, že pokud ve lhůtě do 20 dnů od doručení soudní výzvy vady podání neodstraní, bude jeho návrh ve smyslu ustanovení § 43 odst. 1 zákona o Ústavním soudu odmítnut.
Výzva k odstranění vad byla stěžovateli doručena dne 9. 11. 2002, právnímu zástupci stěžovatele dne 7. 11. 2002. Lhůta k odstranění vad proto marně uplynula dne 29. 11. 2002.
V návaznosti na skutečnost, že stěžovatel neodstranil vady návrhu ve lhůtě soudem určené, tj. do 29. 11. 2002, přičemž vzal na vědomí poučení Ústavního soudu o následcích neodstranění vad, rozhodl Ústavní soud v souladu s ustanovením § 43 odst. 1 písm. a) citovaného zákona tak, že návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítl.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně 24. února 2003
Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.
soudce Ústavního soudu