Přehled

Datum rozhodnutí
6.5.2002
Rozhodovací formace
Významnost
4
Typ rozhodnutí

Usnesení

II.ÚS 175/02

1
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci ústavní stížnosti P. P., t a k t o

Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:


Dne 21.3.2002 obdržel Ústavní soud ČR podání stěžovatele, označené jako "ústavní stížnost proti usnesení Policie ČR, Úřadu vyšetřování Praha 7 ze dne 4.2.2002, čj. OV 7 - 792/01 - 40 " (dle písemné přílohy podání má stěžovatel zřejmě na mysli opatření Policie ČR, Obvodního ředitelství Služby kriminální policie a vyšetřování Praha 7 ze dne 4.2.2002, ČVS:OV7-792/2001 - 40).

V petitu návrhu však stěžovatel navrhuje, aby Ústavní soud ČR nálezem zrušil "usnesení Policie ČR Praha 7 ze dne 20.2.2002 o předvolání stěžovatele (obviněného) k psychiatrovi, dále rozhodnutí vyšetřovatele Policie ČR Praha 7 ze dne 15.3.2002, a současně přikázal zastavit zahájené trestní řízení."

Výše označený návrh mimo nejasný, nepřesný a nesrozumitelný petit vykazoval celou řadu dalších vad, na které byl stěžovatel písemně upozorněn výzvou k odstranění vad podání ze dne 10.4.2002, kterou stěžovatel osobně převzal dne
1

II. ÚS 175/02
2


12.4.2002. Současně byl stěžovatel upozorněn na důsledek nesplnění podmínek výzvy.

Dne 14.4.2002 obdržel soudce zpravodaj podání stěžovatele, obsahující žádost o prodloužení lhůty k odstranění vad podání o jeden měsíc.

S ohledem na skutečnost, že žádost o prodloužení původně stanovené 15 denní lhůty k odstranění vad podání nebyla stěžovatelem nijak odůvodněna, soudce zpravodaj neshledal žádný důvod pro její kladné vyřízení, a proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení návrh podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítl, neboť stěžovatel neodstranil vady návrhu ve lhůtě mu k tornu určené.

Poučení : Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

JUDr. Antonín Procházka, soudce Ústavního soudu
V Brně dne 6. května 2002
II. ÚS 175/02
2