Přehled
Usnesení
III. ÚS 712/02
Ústavní soud rozhodl ve věci podaného návrhu JUDr. J. F., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. července 2002, sp. zn. 4 To 263/2002, a rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 9. května 2002, sp. zn. 5 T 7/2001, mimo ústní jednání dne 13. prosince 2002 soudcem zpravodajem JUDr. Pavlem Holländerem, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Podáním, označeným jako "ústavní stížnost", domáhal se JUDr. J. F., advokát, jménem D. J., přezkumu rozhodnutí obecných soudů (rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. července 2002 - 4 To 263/2002 a rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 9. května 2002 - 5 T 7/2001), kterými byl D. J. uznán vinným trestnými činy padělání a pozměňování veřejné listiny (§ 176 odst. 1 tr. zák.) a zpronevěry (§ 248 odst. 1 a 2 tr. zák.). Z důvodu porušení ústavně zaručeného práva obsaženého v čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod navrhl zrušení rozhodnutí obecných soudů, jak jsou vpředu označena.
K ústavní stížnosti však nebyla připojena plná moc, z níž by se podávalo oprávnění právního zástupce jednat jménem stěžovatele.
Protože plná moc k zastupování účastníka v řízení před Ústavním soudem, jako nepominutelná procesní náležitost zvláštní plné moci, musí být Ústavnímu soudu předložena spolu s tím kterým podáním, v posuzované věci tedy v okamžiku, kdy řízení před Ústavním soudem mělo být zahájeno (§ 27 odst. 1, 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona), je zřejmé, že zástupce sám bez plné moci před Ústavním soudem jednat nemůže, a proto ve smyslu ustálené rozhodovací praxe Ústavního soudu byl návrh, jak shora je označen, posouzen jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným [§ 43
odst. 1 písm. c) zákona] a o něm jako o takovém bylo rozhodnuto odmítavým výrokem, jak ze znělky tohoto usnesení je patrno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).
V Brně 13. prosince 2002