IV.ÚS 389/02

IV. ÚS 389/02










Ústavní soud rozhodl dne 26. června 2002 ve věci ústavní stížnosti J. H., proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 12. 12. 1997, čj. 49 C 41/94-91, a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. 5. 2002, čj. 21 Co 176/98-149,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení. V tomto směru Ústavní soud zjistil z obsahu spisu 49 C 41/94 Městského soudu v Brně, že napadené rozhodnutí krajského soudu, které bylo vydáno dne 28. 5. 2002, nebylo v době podání ústavní stížnosti (14. 6. 2002) stěžovateli doručeno a pokyn k tomuto doručení byl dán teprve dne 25. 6. 2002. Navíc, což je v projednávané věci relevantní, výrokem sub IV rozhodl krajský soud tak, že dovolání proti tomuto rozsudku se nepřipouští, když postupoval podle občanského soudního řádu, ve znění před novelou. Za tohoto stavu věci proto třeba mít za to, že ze strany stěžovatele dosud nedošlo k vyčerpání posledního procesního prostředku, neboť tak se může stát teprve podáním dovolání ve smyslu ustanovení § 239 odst. 2 o. s. ř., ve znění před novelou. Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., odmítnout.


Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.


V Brně dne 26. června 2002



JUDr. Vladimír Čermák
soudce zpravodaj