Přehled
Usnesení
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti PhDr. M. S., zastoupeného JUDr. G. S., advokátem, směřující proti rozhodnutí Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 ze dne 11. července 2002, sp. zn. Zn 1692/2002, ve spojení s usnesením Policejního rady Policie ČR, Obvodního ředitelství policie Praha 1 ze dne 27. června 2002, čj.: OR 1 - 1058/SVHK - 2002,
takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní soud obdržel dne 18. září 2002 ústavní stížnost, kterou se stěžovatel domáhal zrušení usnesení státního zastupitelství, jímž byla zamítnuta jeho stížnost do rozhodnutí Policie ČR, kterým bylo podle ustanovení § 159a odst. 1 trestního řádu odloženo jeho trestní oznámení.
Ústavní soud se nejprve zabýval formálními náležitostmi ústavní stížnosti a obrátil se na Obvodního státního zástupce pro Prahu 1 s dotazem, kdy bylo napadené rozhodnutí doručeno stěžovateli. Dopisem ze dne 30. září 2002 bylo Ústavnímu soudu sděleno, že stěžovatel převzal usnesení státního zastupitelství dne 15. července 2002. Tímto dnem začala běžet lhůta k podání ústavní stížnosti stanovená v ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), v trvání 60 dnů. Lhůta marně vypršela dne 12. září 2002, když ústavní stížnost byla předána k poštovní přepravě až dne 16. září 2002.
Za této situace se Ústavní soud dále nezabýval věcí, neboť nebyla splněna zákonná podmínka a podání trpělo neodstranitelnou vadou. Proto Ústavní soud neshledal jiné možnosti, než ústavní stížnost odmítnout z důvodu podání po zákonem stanovené lhůtě dle ustanovení § 43 odst. 1 lit. b) zákona.
Kromě toho Ústavní soud uvádí, že ani v případě včasného podání by nemohla ústavní stížnost být úspěšná, neboť podle ustálené judikatury Ústavního soudu neexistuje žádné ústavní právo na trestní stíhání někoho jiného.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 24. října 2002
JUDr. Pavel Varvařovský
soudce zpravodaj