Přehled
Usnesení
III. ÚS 279/04
Ústavní soud rozhodl dne 20. května 2004 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Muchy, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jana Musila, ve věci navrhovatele R. Š., zastoupeného JUDr. J. M., advokátem o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem ze dne 16. března 2004 č. j. 2 KZv 138/2002-110, t a k t o :
Návrh se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í
Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení výše označeného rozhodnutí, kterým byla zamítnuta jeho stížnost proti usnesení policejního komisaře, Služby kriminální policie a vyšetřování, Správy Severočeského kraje, pracoviště Děčín, jímž bylo zahájeno dne 29. ledna 2004 proti jeho osobě trestní stíhání. Uvedl, že podle jeho přesvědčení nebylo z obsahu usnesení ČVS: KVSV 156/20-2001 zřejmé, na základě jakých důkazů, listin či předběžného šetření policie byla patrná protizákonnost jeho jednání a s tím spojená subjektivní i objektivní stránka trestného činu - nebyly uvedeny takové skutečnosti, které by dostatečně a ve své provázanosti nasvědčovaly, že důvody k zahájení trestního stíhání jsou dány. Státní zástupce krajského státního zastupitelství stížnost zamítl s tím, že nebyla shledána důvodnou, přičemž z jeho rozhodnutí není patrno, jakými námitkami stěžovatele se zabýval a proč a na základě jakých skutečností je shledal nedůvodnými. Proto se cítí dotčen v právech, která jsou zakotvena v čl. 36 odst. 1, 2, v čl. 37 odst. 2, v čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 6 odst. 3 Úmluvy o ochraně základních lidských práv a svobod.
Z obsahu stížností napadeného rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem přezkoumal správnost výroků napadeného usnesení příslušného policejního orgánu ČVS: KVSV 156/20-2001, proti němuž stěžovatel podal stížnost, a opodstatněně ji shledal nedůvodnou. Ve svém rozhodnutí uvedl, jakého jednání se měl stěžovatel jako předseda představenstva společnosti J. a. s. Praha po vzájemné dohodě s jednatelem společnosti H. ČR s. r. o. dopustit a proč je toto jednání označováno za jednání trestné, když v odůvodnění usnesení o zahájení trestního stíhání, vydaného dne 29. ledna 2004 pod ČVS: KVSV 156/20-2001 je dostatečně popsáno, na základě jakých zjištění bylo k rozhodnutí o zahájení trestního stíhání přistoupeno. Postup státního zástupce při přezkoumání napadeného usnesení byl tak v souladu s § 147 trestního řádu.
Pro výše uvedené byl návrh shledán zjevně neopodstatněným a dle § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. května 2004