Přehled
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 12. srpna 2015 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu stěžovatele Bc. Ladislava Regnarda, bez právního zastoupení, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 1. 2015 č. j. 9 Co 103/2015-283 a proti usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 3. 12. 2014, za účasti Krajského soudu v Ostravě a Okresního soudu ve Frýdku-Místku, jako účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Návrhem ze dne 20. 7. 2015, doručeným Ústavnímu soudu dne 22. 7. 2015 a označeným jako "Dovolání, Ústavní stížnost, Žádost o osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce", Bc. Ladislav Regnard (dále jen "stěžovatel") navrhl, jak plyne z jeho obsahu, aby Ústavní soud nálezem zrušil v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů.
Podání stěžovatele není možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, neboť neobsahuje řadu zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), stanovených náležitosti, především však stěžovatel není pro řízení zastoupen advokátem (§ 30, § 31, § 34, § 72 zákona o Ústavním soudu).
Z předcházejících řízení o ústavních stížnostech, jež stěžovatel u Ústavního soudu vedl (z nedávné doby např. ve věci sp. zn. III. ÚS 1303/15), se podává, že postup, jímž ignoruje povinné zastoupení advokátem a formální náležitosti ústavní stížnosti, stěžovatel volí opakovaně, ačkoliv byl Ústavním soudem mnohokrát poučen, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, a vyzýván k odstranění nedostatků návrhu. Ústavním soudem bylo od roku 2009 projednáno 35 ústavních stížností nynějšího stěžovatele, z nichž většina byla odmítnuta pro neodstranění vad podání.
Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené. Lze-li však vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé stěžovatele dostatečně poučit o zásadě, že se na Ústavní soud (s ústavní stížností) nelze obracet jinak, než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se Ústavnímu soudu (jak se již opakovaně vyjádřil) setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým.
I v této věci se tudíž Ústavní soud uchýlil k užití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. srpna 2015
Jan Musil v. r.
soudce zpravodaj