Přehled
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 2. září 2015 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem o návrhu stěžovatelky Oanh Bui Thi Kim, zastoupené Mgr. Janem Boučkem, advokátem, sídlem v Praze, Opatovická 1659/4, na náhradu nákladů právního zastoupení ve věci její ústavní stížnosti směřované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. listopadu 2014 sp. zn. 3 To 52/2014, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Ústavní soud obdržel dne 20. srpna 2015 podání stěžovatelky, v němž žádala, "aby jí Ústavní soud přiznal v rámci rozhodnutí o ústavní stížnosti náklady řízení za její právní zastoupení".
Tato žádost byla odeslána advokátem Mgr. Janem Boučkem elektronickou zásilkou, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 20. srpna 2015 v 17:23:04 hod. a opětovně v 17:47:28 hod. Je tedy zřejmé, že žádost byla Ústavnímu soudu odeslána bezprostředně poté, co advokátovi bylo do datové schránky dne 20. 8. 2015 ve 14:35:01 hod. doručeno vyrozumění o vyhlášení nálezu.
Svou žádost stěžovatelka blíže neodůvodnila.
II.
Žádosti stěžovatelky nelze vyhovět.
Dle § 83 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") může Ústavní soud rozhodnout, že náklady právního zastoupení v řízení před Ústavním soudem zaplatí zcela nebo zčásti stát, a to v případě, odůvodňují-li to osobní a majetkové poměry stěžovatele, zejména nemá-li dostatečné prostředky k placení nákladů spojených se zastoupením. O přiznání náhrady nákladů právního zastoupení rozhoduje na návrh stěžovatele podaný před prvním ústním jednáním soudce zpravodaj.
Podmínky pro přiznání náhrady nákladů právního zastoupení nejsou v posuzované věci splněny. Především je třeba konstatovat, že stěžovatelka svůj návrh zcela opomněla podložit konkrétními důvody a doklady, které by prokazovaly její osobní a majetkové poměry. Povinnost tvrdit a doložit tyto skutečnosti leží plně na straně žadatelky; Ústavnímu soudu nepřísluší, aby je sám ex officio zjišťoval.
Dále je namístě připomenout, že žádost o přiznání náhrady nákladů právního zastoupení byla podána opožděně. O ústavní stížnosti, v níž se stěžovatelka domáhala zrušení usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. listopadu 2014 sp. zn. 3 To 52/2014, Ústavní soud rozhodl vyhovujícím nálezem sp. zn. III. ÚS 3647/15 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení dne 13. srpna 2015. Jestliže Ústavní soud o ústavní stížnosti rozhoduje bez nařízení ústního jednání, je nutno návrh na náhradu nákladů podat nejpozději do dne meritorního rozhodnutí ve věci, jinak nelze k takovému návrhu přihlédnout. Takový závěr vyplývá jak z ustálené judikatorní praxe Ústavního soudu, tak z doktrinální literatury (viz např. Filip, J.; Holländer, P.; Šimíček, V.: Zákon o Ústavním soudu. Komentář. 2. vyd. Praha : C. H. Beck 2007, s. 662). V posuzované věci byla žádost podána až po datu meritorního rozhodnutí Ústavního soudu, a nelze ji proto považovat za přípustnou.
Z výše uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh na náhradu nákladů právního zastoupení odmítnout podle § 83 odst. 1, 2 zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 2. září 2015
Jan Musil v. r.
soudce zpravodaj