Přehled
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem v právní věci stěžovatelky Hany Hubálkové, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 30 Cdo 4042/2013-433 ze dne 14. 5. 2014, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Dne 17. 7. 2014 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání, v němž se navrhovatelka prostřednictvím svého právního zástupce JUDr. Aloise Deutsche domáhala zrušení v záhlaví označeného usnesení Nejvyššího soudu s tvrzením, že tímto rozhodnutím byla porušena její ústavně zaručená práva dle čl. 10 odst. 2, čl. 36 odst. 1, 2 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.
Předloženou ústavní stížnost nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení, neboť k ní nebyla přiložena plná moc opravňující JUDr. Deutsche k zastupování stěžovatelky před Ústavním soudem (§ 30 odst. 1, § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).
Dle oznámení, které Ústavní soud obdržel dne 31. 5. 2015, navíc došlo k ukončení právního zastoupení stěžovatelky JUDr. Aloisem Deutschem z důvodu pozastavení výkonu advokacie jmenovaného advokáta. JUDr. Deutsch požádal, aby veškerá korespondence, včetně rozhodnutí Ústavního soudu, byla nadále zasílána JUDr. Kanarkovi jako jeho zástupci, kterého takto označil v oznámení České advokátní komoře o skutečnosti bránící výkonu advokacie.
S ohledem na výše uvedené byl proto k odstranění nedostatku spočívajícího v absenci plné moci vyzván JUDr. Kanarek. V přípise, který mu byl doručen do datové schránky dne 30. 7. 2015, byl přitom upozorněn, že neodstraní-li vytýkanou vadu ve lhůtě do 20 dnů, bude návrh odmítnut. Výzva adresovaná JUDr. Kanarkovi byla rovněž zaslána na vědomí stěžovatelce. Ústavní soud současně stěžovatelku v samostatně formulované výzvě poučil o povinnosti zvolit si, po ukončení předchozího právního zastoupení, nového zástupce z řad advokátů a udělit mu ve smyslu § 31 zákona o Ústavním soudu zvláštní plnou moc. K tomu ji Ústavní soud stanovil lhůtu 30 dnů. Obě výzvy byly stěžovatelce doručeny dne 6. 8. 2015.
Dne 28. 8. 2015 obdržel Ústavní soud přípis JUDr. Kanarka, v němž sděloval, že mu nebyla stěžovatelkou udělena plná moc k zastupování v předmětné věci a že ani za součinnosti JUDr. Deutsche mu jmenovaná nepředala plnou moc, kterou by JUDr. Deutsche pověřila k zastupování před Ústavním soudem. Téhož dne zaslal Ústavnímu soudu dopis i JUDr. Deutsch, který uvedl, že se snažil jak JUDr. Kanarkovi, tak stěžovatelce poskytnout maximální možnou součinnost k nápravě stavu, který byl konstatován v posledním přípise Ústavního soudu, o němž ho JUDr. Kanarek včas informoval. Dále požádal, vnímaje tento krok jako svůj morální závazek coby bývalého právního zástupce stěžovatelky, aby Ústavní soud prodloužil stěžovatelce lhůtu za účelem zjednání nápravy.
lhůty nepožádala. Dlužno též podotknout, že prodlužování lhůty k odstranění vady spočívající v absenci plné moci nemohl Ústavní soud považovat za přiměřené i s přihlédnutím k tomu, že z přípisů JUDr. Kanarka a JUDr. Deutsche vyplývá, že ústavní stížnost byla podána bez podepsané plné moci. Ústavním soudem stanovená lhůta má přitom sloužit toliko k dohledání (ve spisu advokáta) dříve udělené plné moci, která jen opomenutím nebyla přiložena k ústavní stížnosti, nikoliv k jejímu dodatečnému opatřování.
Ústavnímu soudu závěrem nezbývá než konstatovat, že k dnešnímu dni nedošlo k odstranění vytýkané vady (resp. dvou vad), přičemž lhůta k tomu určená uplynula nejpozději dne 7. 9. 2015. Ústavní soud proto návrh jako vadný dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. září 2015
Tomáš Lichovník v. r.
soudce zpravodaj