Přehled
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou ve věci návrhu K. P., bez zastoupení, směřujícího proti usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. července 2014, č. j. 28 T 17/2011-2855, a Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. listopadu 2014, sp. zn. 6 To 92/2014, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel se na Ústavní soud obrátil podáním označeným jako blanketní ústavní stížnost, jímž se domáhá zrušení napadených rozhodnutí, bez bližšího upřesnění; rozhodnutí stížnostního soudu mu sice bylo doručeno dne 23. listopadu 2014, dle jeho přesvědčení se však jedná o věc přesahující jeho zájem, a proto má za to, že je na místě aplikovat lhůtu danou v ustanovení § 75 odstavci 2 písmeno a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Ústavní soud se nejprve zaměřil na splnění formálních náležitostí ústavní stížnosti. Podle ustanovení § 72 odstavce 3 zákona o Ústavním soudu je možno podat ústavní stížnost ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně práv poskytuje. Podle § 75 odstavce 2 písmene a) zákona o Ústavním soudu je možno podat ústavní stížnost i při nevyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práv poskytuje, pokud stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele, a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy došlo k předmětné skutečnosti.
Jak Ústavní soud zjistil dotazem na soud prvního stupně, Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, napadeným usnesením rozhodl o započtení výkonu trestu odnětí svobody (§ 92 odstavec 2 trestního zákoníku), respektive o následné stížnosti. Mimořádný opravný prostředek v daném případě nepřichází v úvahu.
Jak výše uvedeno, zákon o Ústavním soudu stanoví pevnou lhůtu k podání ústavní stížnosti. Druhá lhůta je však spjata s nevyčerpáním přípustných opravných prostředků, což je situace, která v projednávaném případě nenastala, a navrhovatel se domáhá aplikace lhůty, jež na jeho případ nedopadá. S ohledem na navrhovatelem sdělené datum doručení usnesení stížnostního soudu konstatuje Ústavní soud, že lhůta k podání ústavní stížnosti marně uplynula dne 23. ledna 2015, tedy více než deset měsíců před jeho podáním návrhu k Ústavnímu soudu.
Podle ustanovení § 43 odstavce 1 písmeno b) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li návrh podán po lhůtě stanovené pro jeho podání zákonem o Ústavním soudu. S ohledem na výše popsané okolnosti Ústavní soud rozhodnul tak, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 1. prosince 2015
Jaromír Jirsa v. r.
soudce zpravodaj