III.ÚS 1024/22 #1

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským o ústavní stížnosti stěžovatele J. M., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Horní Slavkov, zastoupeného JUDr. Pavlem Dostálem, advokátem, sídlem Krajinská 251/16, České Budějovice, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. září 2018 č. j. 16 T 28/2016-2495, rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. února 2019 sp. zn. 11 To 48/2018, usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 11. března 2020 č. j. 16 T 28/2016-2606 a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. června 2020 sp. zn. 11 To 25/2020, takto:

Odůvodnění:

1. Ústavnímu soudu dne 14. 4. 2022 stěžovatel doručil nekvalifikovanou ústavní stížnost, kterou se domáhá zrušení v záhlaví označených soudních rozhodnutí podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Po výzvě k odstranění vad podání z 20. 4. 2022 byly vady odstraněny. Stěžovatel tvrdí, že v trestním řízení byla porušena jeho ústavně zaručená práva na zákonného soudce a právo vlastnit majetek dle čl. 38 odst. 1, čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

2. Pochybení obecných soudů stěžovatel spatřoval v tom, že obecné soudy jako orgány veřejné moci mu uložily mimo jiné podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1, 2 trestního zákoníku nepřiměřeně vysoký peněžitý trest v počtu 500 denních sazeb po 1 000 Kč, tedy v celkové výši 500 000 Kč, kdy pro případ jeho nevykonání ve stanovené lhůtě byl stěžovateli uložen náhradní trest odnětí svobody v trvání 10 měsíců. Při stanovení výše trestu došlo k pochybení obecných soudů, neboť řádně nezjistily jeho majetkové poměry a vycházely ze zkreslených, z kontextu vytržených skutečností, jak vyšly najevo v průběhu nalézacího řízení (měl mít příjmy i z páchané trestné činnosti, předchozího zaměstnání, prodeje domu v Protivíně, dlouhodobě ukrývá svůj majetek atd.), které nemají oporu v dokazování. Krajský soud v Českých Budějovicích uložil stěžovateli peněžitý trest ve výši 70 000 Kč a v odvolacím řízení byl zvýšen na 500 000 Kč, a to za situace, kdy Vrchnímu soudu v Praze muselo být zřejmé, že stěžovatel není v žádném případě schopen tuto částku kdy splatit a uložený peněžitý trest se tak reálně stává druhým trestem odnětí svobody. Dále tvrdil, že o jeho stížnosti proti nařízení výkonu poměrné části náhradního trestu odnětí svobody rozhodoval stejný soudce, který mu trest fakticky uložil, proto ze samotné logiky věci vyplývá, že nerozhodne v jeho prospěch. Stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud nálezem zrušil napadená rozhodnutí pro jejich rozpor s jeho ústavně zaručenými právy.

3. Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny všechny formální předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti [§ 42 odst. 1, 2 zákona o Ústavním soudu] a dospěl k závěru, že tomu tak není, neboť ústavní stížnost je v dané věci opožděná.

4. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně ústavně zaručeného práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu); takovýmto rozhodnutím v posuzované věci je usnesení Vrchního soudu, a proto lhůta k podání ústavní stížnosti počala běžet dnem následujícím po 16. 6. 2020, kdy stěžovateli bylo doručeno rozhodnutí odvolacího soudu (§ 72 odst. 3 al. 1 zákona o Ústavním soudu). Byla-li však ústavní stížnost podána dne 13. 4. 2022 (svěřením zásilky k poštovní přepravě), je zřejmé, že zákonem stanovená lhůta nebyla zachována a že takto podaná ústavní stížnost je opožděná.

5. Ze shora uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout soudcem zpravodajem, aniž by se Ústavní soud mohl zabývat meritem věci a vyjadřovat se k odůvodněnosti ústavní stížnosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 23. června 2022


Pavel Rychetský v. r.
soudce zpravodaj