Článek 7 Právo dětí a mladistvých na ochranu

Přehled

Typ rozhodnutí

Část IV: Výklad různých ustanovení Charty

Děti a mladiství mají právo na zvláštní ochranu před fyzickými a morálními riziky, kterým jsou vystaveni.

[…]

Ochrana před sexuálním vykořisťováním

Účinná politika proti komerčnímu sexuálnímu vykořisťování dětí by měla zahrnovat tyto tři základní a vzájemně propojené formy: dětskou prostituci, dětskou pornografii a obchodování s dětmi.¹

Dětská prostituce zahrnuje nabízení, obstarávání, využívání nebo poskytování dítěte k sexuálním aktivitám za úplatu nebo jinou protihodnotu.²
Dětská pornografie má rozsáhlou definici a zohledňuje skutečnost, že nové technologie změnily povahu dětské pornografie. Zahrnuje pořizování, výrobu, distribuci, zpřístupňování a držení materiálů, které vizuálně zobrazují dítě při sexuálně explicitním chování nebo realistické obrazy představující dítě při sexuálně explicitním chování.³
Obchodování s dětmi je nábor, přeprava, předávání, ukrývání, předávání, prodej nebo přijímání dětí za účelem sexuálního vykořisťování.⁴

Aby bylo zaručeno právo stanovené v čl. 7 odst. 10, musí smluvní strany přijmout zvláštní opatření k zákazu a potírání všech forem sexuálního vykořisťování dětí, zejména zapojení dětí do sexuálního průmyslu.⁵ Tento zákaz musí být doprovázen odpovídajícím kontrolním mechanismem a sankcemi.⁶

Minimální povinnosti jsou následující:⁷

Článek 7 odst. 10 vyžaduje, aby všechny činy sexuálního vykořisťování byly trestné;⁸ v tomto ohledu není nutné, aby smluvní strana přijala zvláštní způsob kriminalizace příslušných činností, ale musí spíše zajistit, aby bylo možné zahájit trestní řízení ve vztahu k těmto činům.⁹ Dále musí smluvní strany kriminalizovat vymezené činnosti se všemi dětmi mladšími 18 let bez ohledu na nižší vnitrostátní věkovou hranici souhlasu s pohlavním stykem.¹⁰ Dětské oběti sexuálního vykořisťování by neměly být stíhány za žádný čin spojený s tímto vykořisťováním.¹¹
Měl by být přijat národní akční plán boje proti sexuálnímu vykořisťování dětí, jakož i mechanismus monitorování sexuálního vykořisťování dětí a mechanismy pro sběr statistických údajů o sexuálním vykořisťování dětí.¹²

Mezi další opatření k zákazu a potírání všech forem sexuálního vykořisťování dětí patří zvyšování povědomí.¹³

Speciálněji s ohledem na migrující dívky s doprovodem nebo bez doprovodu jsou tyto děti vystaveny zvýšenému riziku, že se stanou obětí sexuálního a genderově podmíněného násilí.¹⁴ Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, by proto měly zavést zvláštní preventivní opatření, která by řešila jejich potřeby, pokud jde o životní prostor, soukromí a bezpečnost v přijímacích střediscích a jiných ubytovacích zařízeních, s ohledem na jejich mimořádnou zranitelnost.¹⁵ Měly by rovněž zajistit genderově citlivé postupy pro podávání zpráv a podpůrné služby, které by uvedeným dětem umožnily oznámit případné případy násilí a zneužívání a požádat o pomoc bezpečným způsobem.¹⁶

Ochrana před zneužitím informačních technologií

Internet se stává jedním z nejčastěji používaných nástrojů pro šíření dětské pornografie.¹⁷

S cílem bojovat proti sexuálnímu vykořisťování dětí prostřednictvím internetových technologií musí státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, přijmout právní i praktická opatření, například stanovit, že poskytovatelé internetových služeb jsou odpovědní za kontrolu materiálů, které hostují, podporovat vývoj a používání co nejlepšího systému monitorování aktivit na síti (bezpečnostní zprávy, výstražná tlačítka atd.) a postupů zaznamenávání (systémy filtrování a hodnocení atd.).¹⁸ Některé státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, přijaly ustanovení o "navazování kontaktů s dětmi", tj. sjednávání schůzky s dítětem mladším než věk, kdy je způsobilé k pohlavnímu styku, s úmyslem spáchat sexuální trestný čin.¹⁹

Poskytovatelé internetových služeb by měli mít povinnost odstranit nebo zabránit přístupu k nezákonnému materiálu, o němž vědí.²⁰ Měly by být zřízeny horké linky pro bezpečnost na internetu, jejichž prostřednictvím by bylo možné nahlásit nezákonný materiál.²¹

S ohledem na šíření sexuálního vykořisťování dětí prostřednictvím nových informačních technologií by státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, měly přijmout právní i praktická opatření na ochranu dětí před jejich zneužíváním, jako je nechráněný přístup ke škodlivým internetovým stránkám, audiovizuálním a tištěným materiálům.²²

Tělesné tresty

Výbor se domnívá, že skutečnost, že právo dětí a mládeže na sociální, právní a ekonomickou ochranu je zaručeno článkem 17 Charty, nevylučuje posouzení některých relevantních otázek týkajících se ochrany dětí podle čl. 7 odst. 10.²³ V této souvislosti Výbor připomíná, že podle jeho názoru se oblast působnosti uvedených dvou ustanovení do značné míry překrývá.²⁴ Proto v případě, že smluvní státy nepřijaly čl. 17 odst. 1 Charty, Výbor přezkoumá otázku týkající se tělesných trestů podle čl. 7 odst. 10.²⁵

Podle Charty je zákaz všech forem tělesných trestů dětí opatřením, které předchází diskusím a obavám, kde by byla hranice mezi tím, co by mohlo být přijatelnou formou tělesného trestu a co nikoli.²⁶ Výbor jasně uvedl, že všechny formy tělesných trestů musí být zakázány ve všech prostředích a tento zákaz musí mít výslovný legislativní základ.²⁷ Dostupné sankce musí být adekvátní, odrazující a přiměřené.²⁸

Ochrana před jinými formami vykořisťování

Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, musí zakázat využívání dětí k jiným formám vykořisťování, jako je domácí/pracovní vykořisťování, včetně obchodování s dětmi za účelem pracovního vykořisťování, žebrání nebo odebírání orgánů.²⁹ Musí rovněž přijmout opatření na ochranu a pomoc dětem ve zranitelných situacích, přičemž zvláštní pozornost musí věnovat dětem na ulici a dětem ohroženým dětskou prací, včetně dětí ve venkovských oblastech.³⁰

Děti na ulici jsou obzvláště vystaveny obchodování s lidmi a nejhorším formám dětské práce.³¹ V této souvislosti Výbor odkázal na obecný komentář č. 21 Výboru OSN pro práva dítěte, který poskytuje autoritativní pokyny pro státy, jak vypracovat komplexní a dlouhodobé vnitrostátní strategie týkající se dětí v situacích na ulici s využitím holistického přístupu založeného na právech dítěte a zabývajícího se jak prevencí, tak reakcí v souladu s Úmluvou o právech dítěte.³²

Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, musí zajistit nejen to, aby měly právní předpisy nezbytné pro prevenci vykořisťování a ochranu dětí a mladých lidí, ale také to, aby přijatá opatření byla plně účinná v praxi.³³

Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, musí přijmout opatření ke zlepšení znalostí příslušných odborníků (včetně policistů, sociálních pracovníků, odborníků pracujících s dětmi, inspektorů práce, zdravotnického personálu, státních zástupců, soudců, médií a dalších dotčených skupin) o obchodování s lidmi a právech obětí.³⁴

Článek 7 Právo dětí a mladistvých na ochranu

Přehled

Digesta