Pl.ÚS 27/23 #2

Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy soudu Josefa Baxy a soudkyň a soudců Josefa Fialy, Jaromíra Jirsy, Veroniky Křesťanové, Tomáše Lichovníka, Kateřiny Ronovské (soudkyně zpravodajky), Jana Svatoně, Vojtěcha Šimíčka, Davida Uhlíře, Jana Wintra, Jiřího Zemánka a Daniely Zemanové ve věci návrhu Okresního soudu ve Vyškově na zrušení věty druhé § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, za účasti Parlamentu, jako účastníka řízení, jehož jménem jednají Poslanecká sněmovna a Senát, a vlády a Veřejného ochránce práv, jako vedlejších účastníků řízení, o návrhu na vyloučení soudce Pavla Šámala z projednání a rozhodování ve věci, takto:

Odůvodnění

1. Okresní soud ve Vyškově (dále jen "navrhovatel") se v návrhu doručeném dne 18. dubna 2023 domáhá zrušení věty druhé § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

2. Podáním doručeným dne 11. září 2023 navrhovatel podle § 37 odst. 1 zákona č. 182/1993, o Ústavním soudu, navrhl vyloučení soudkyně Kateřiny Ronovské, která byla v souladu s rozvrhem práce určena soudkyní zpravodajkou, z projednání a rozhodování věci. O tomto návrhu rozhodl Ústavní soud usnesením č. j. Pl. ÚS 27/23-69 ze dne 11. října 2023 tak, že Kateřina Ronovská není vyloučena.

3. V reakci na toto usnesení navrhovatel doručil dne 18. října 2023 Ústavnímu soudu další podání. V něm konstatoval, že ze záhlaví usnesení plyne, že se na rozhodování podílel soudce Pavel Šámal jako člen pléna Ústavního soudu. Uvedl, že "proti soudci Pavlu Šámalovi již v podaném návrhu uplatnil námitku podjatosti, respektive učinil návrh na jeho vyloučení z projednávání a rozhodování v této plenární věci". K tomu odkázal na s. 9, čl. VII. návrhu na zahájení řízení.

4. Relevantní pasáž návrhu na zahájení řízení, na niž navrhovatel poukazuje, v úplnosti zní: "U soudce Ústavního soudu prof. JUDr. Pavla Šámala, Ph.D. je tu rovněž - ve vztahu k Metodice - důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, a to pro jeho poměr k věci, neboť jmenovaný v předchozí době byl předsedou Nejvyššího soudu a nese svůj díl odpovědnosti na tom, že jako předseda Nejvyššího soudu připustil existenci publikování Metodiky na webu Nejvyššího soudu, která ovšem není dílem Nejvyššího soudu a obsahuje celou řadu nepravdivých informací, které v dobré víře nadále přijímá soudní praxe, maje za to, že Metodika je dílem Nejvyššího soudu."

5. "Metodika", již má navrhovatel zřejmě na mysli, je tzv. Metodika k náhradě za bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 občanského zákoníku, taktéž známá (nepřesně, jak upozorňuje navrhovatel) jako "Metodika Nejvyššího soudu".

6. Podle § 37 odst. 1 zákona o Ústavním soudu účastník řízení může nejpozději na začátku prvního ústního jednání prohlásit, že některého ze soudců odmítá, protože ho považuje za podjatého. Odmítnutí musí být odůvodněno.

7. Soudce Pavel Šámal ve svém vyjádření podle § 37 odst. 1 zákona o Ústavním soudu uvedl, že se v projednávané věci necítí být podjatým. Upozornil, že návrh se týká zrušení věty druhé § 2958 občanského zákoníku, avšak navrhovatel poukazuje pouze na jeho činnost ve vztahu k Metodice. Už proto z důvodů uváděných navrhovatelem nemohou plynout důvodné pochybnosti o jeho podjatosti. Navíc upřesnil, že Metodika byla publikována ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu předtím, než byl jmenován předsedou Nejvyššího soudu. Obsah Sbírky je na webových stránkách Nejvyššího soudu publikován automaticky. Projednávání Metodiky v občanskoprávním a obchodním kolegiu Nejvyššího soudu se neúčastnil. I s ohledem na to, že důvodem pro vyloučení není ani účast na přípravě, projednávání a schvalování přezkoumávaného zákona (§ 36 odst. 3 zákona o Ústavním soudu), nepovažuje údajný podíl na publikování Metodiky za důvod pro své vyloučení z rozhodování věci.

8. Podmínky pro vyloučení soudce nejsou v posuzovaném případě naplněny.

9. Podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Podle § 36 odst. 2 téhož zákona je soudce též vyloučen, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu.

10. Nestrannost soudce je třeba posuzovat jednak z hlediska subjektivního, jež vychází z osobního vztahu soudce k účastníkům řízení či k věci, a jednak z hlediska objektivního, tj. zda soudce skýtá veřejně dostatečné záruky vylučující legitimní pochybnosti o jeho nepodjatosti. K závěru o podjatosti osobní přesvědčení účastníka řízení samo o sobě nepostačí. Podle usnesení Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 19/22 ze dne 20. září 2022, bod 24 (všechna v tomto usnesení odkazovaná rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz), je rozhodné, zda lze obavy osoby považovat za objektivně odůvodněné, a v každém individuálním případě je třeba rozhodnout, zda vztah, o který jde, má takovou povahu a intenzitu, že by mohl nasvědčovat nedostatku nestrannosti soudce. Ústavní soud v minulosti uvedl, že co do potenciálu založit podjatost soudce nebo zdání této podjatosti je nejintenzivněji rizikový vztah soudce k věci samotné (srov. usnesení sp. zn. II. ÚS 2127/14 ze dne 22. října 2014, bod 6). Na druhou stranu však je samo konstatování podjatosti důvodné jen tehdy, jde-li o skutečně relevantní a intenzivní poměr soudce Ústavního soudu k věci nebo účastníkům řízení, což je třeba vykládat zvláště restriktivně v řízení o návrhu na zrušení zákona nebo jeho ustanovení podle části druhé hlavy druhé oddílu prvního zákona o Ústavním soudu, v němž jde o kontrolu ústavní konformnosti norem, nikoli poskytnutí ochrany subjektivních práv účastníků řízení [srov. usnesení Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 17/11 ze dne 3. května 2012, bod 8, nebo ze dne 18. června 2002 sp. zn. Pl. ÚS 7/02 (U 17/26 SbNU 379)].

11. Podle navrhovatele pochybnosti o podjatosti plynou z podílu Pavla Šámala na publikování Metodiky na webových stránkách Nejvyššího soudu. Jeho podíl se má odvíjet od toho, že v dané době vykonával funkci předsedy Nejvyššího soudu.

12. Nelze přehlédnout, že namítané důvody podjatosti, svědčící o vztahu soudce Pavla Šámala "k věci", se týkají výhradně Metodiky, a nikoli přímo věty druhé § 2958 občanského zákoníku. Aniž by na tomto místě Ústavní soud předjímal, jak posoudí vztah Metodiky k ustanovení, jehož zrušení je předmětem návrhu, je zřejmé, že navrhovatel neuvádí žádné důvody pro pochybnosti o podjatosti ve vztahu přímo k přezkoumávanému zákonnému ustanovení.

13. Co se týče důvodů vztahujících se k Metodice, žádný z nich nesvědčí o tom, že by měl soudce Pavel Šámal k Metodice, natožpak k větě druhé § 2958 občanského zákoníku, vztah takové povahy a intenzity, že by byly důvody pochybovat o jeho nepodjatosti. Zaprvé, takovým důvodem není to, že soudce Pavel Šámal působil jako předseda Nejvyššího soudu, přičemž někteří ze soudců Nejvyššího soudu se spolupodíleli na tvorbě Metodiky, a to bez ohledu na to, zda Metodika obsahuje nepravdivé informace, jak tvrdí navrhovatel. Lze doplnit, že z časových souvislostí bezpochyby plyne, že příprava Metodiky časově předcházela dni, kdy byl (dne 22. ledna 2015) soudce Pavel Šámal jmenován do funkce předsedy Nejvyššího soudu. Zadruhé, osobní vztah k Ústavním soudem projednávané věci u soudce Pavla Šámala nezakládá ani to, že byla Metodika publikována pod č. 63/2014 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, pod přiděleným č. j. Cpjn 14/2014, ani to, že jako taková byla následně zveřejněna na webových stránkách Nejvyššího soudu. Navíc občanskoprávní a obchodní kolegium Metodiku "vzalo na vědomí" již dne 12. března 2014, tedy opět před jmenováním Pavla Šámala předsedou Nejvyššího soudu. Ústavní soud nepovažoval za nutné ověřit přesné datum, kdy byl text Metodiky publikován ve Sbírce nebo na webových stránkách Nejvyššího soudu.

14. Navrhovatelova tvrzení nejsou dostatečně konkrétní; neplynou z nich žádné důvody, proč by mohlo být rozhodování soudce Pavla Šámala v dané věci jakkoli ovlivněno. Odpovědnost za skutečnosti týkající se Metodiky mu navrhovatel připisuje jen na základě toho, že vykonával funkci předsedy Nejvyššího soudu. Navrhovatel však nejen přehlíží časové souvislosti, ale především mu nelze dát za pravdu v tom, že by z pouhé publikace Metodiky na webových stránkách Nejvyššího soudu, i kdyby byla Pavlu Šámalovi přičitatelná jako předsedovi tohoto soudu, plynul jakýkoli jeho osobní vztah k nyní projednávané věci, tím méně intenzity, která by dával důvod k pochybnostem o nepodjatosti. Znovu lze připomenout, že "věcí" není sama Metodika, nýbrž věta druhá § 2958 občanského zákoníku. Zákon o Ústavním soudu v § 36 předpokládá, že soudce Ústavního soudu může přijít určitým způsobem "do styku" se zákonem, který je podroben přezkumu z hlediska ústavnosti. Jeho vyloučení z projednávání věci musí být vyhrazeno jen pro případy, kdy lze pochybovat o tom, že k posouzení návrhu přistoupí nepředpojatě. O tento případ se nyní zjevně nejedná.

15. Z těchto důvodů plénum Ústavního soudu podle § 38 odst. 1 zákona o Ústavním soudu rozhodlo, že soudce Pavel Šámal není z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. Pl. ÚS 27/23 vyloučen.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. listopadu 2023


Josef Baxa v. r.
předseda Ústavního soudu