II.ÚS 2833/23 #1

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Tomáše Lichovníka, soudce zpravodaje Davida Uhlíře a soudce Jana Svatoně ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky společnosti RD Credit, s. r. o., v likvidaci, se sídlem v Brně, Husova 8a, zastoupené Mgr. Bc. Lumírem Šindelářem, advokátem, se sídlem Jiráskova 495, Rajhrad, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. července 2023 č. j. 33 Cdo 1153/2023-524, rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. prosince 2022 č. j. 14 Co 117/2021-494 a rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 23. března 2021 č. j. 8 C 790/2003-457, takto:

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností se stěžovatelka domáhala zrušení shora citovaných rozhodnutí obecných soudů, a to s odkazem na tvrzené porušení čl. 2 odst. 3, čl. 90 a čl. 96 odst. 1 Ústavy, čl. 2 odst. 2, čl. 11 odst. 1, čl. 36, čl. 37 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod, jakož i čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2023 č. j. 33 Cdo 1153/2023-524 bylo zastaveno dovolací řízení stěžovatelky proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. 12. 2022 č. j. 14 Co 1 17/2021-494 ve věci žaloby stěžovatelky o určení vlastnictví proti žalovaným, společnosti SELVEM, s.r.o. a Františku Královi, vedené před Okresním soudem v Břeclavi. Důvodem zastavení dovolacího řízení dovolacím soudem byla skutečnost, že stěžovatelka byla zastoupena toliko jednatelem a nikoliv advokátem.

2. Stěžovatelka v odůvodnění ústavní stížnosti uvedla, že již od roku 2003 se domáhá vlastnickou žalobou podanou u Okresního soudu v Břeclavi vlastnictví tří nemovitostí v k.ú. Hrušky. Po celou tuto dobu ji zastupoval právník Mgr. Jan Kazík. Nejprve jako podnikový právník, pak z pozice likvidátora, posléze jako obecný zmocněnec (když od stěžovatelky přešel pracovat k jiné korporaci), neboť o sporu věděl nejvíce a nový likvidátor jej o zastupování požádal. A když obecné soudy v roce 2019 rozhodly, že se nepřipouští zastoupení stěžovatelky Mgr. Kazíkem jakožto obecným zmocněncem, nezbylo jedinému společníkovi stěžovatelky panu Puklovi (jenž zastává i pozici likvidátora) než Mgr. Kazíka po jeho souhlasu jmenovat jednatelem stěžovatelky, aby kontinuita zastoupení zůstala zachována. Mgr. Kazík jako statutární orgán zastupoval stěžovatelku v řízení před soudem prvého i druhého stupně, které proběhlo v letech 2021 a 2022. Žádný z obecných soudů neměl žádných námitek vůči zastupování stěžovatelky statutárním orgánem. Obecné soudy vydaly své rozsudky a doručily je stěžovatelce. Proti rozsudku odvolacího soudu podala stěžovatelka dovolání k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi, zastoupena jednatelem s právním vzděláním. Nicméně, dovolací soud řízení zastavil s odůvodněním, že účastníka řízení v likvidaci je oprávněn zastupovat toliko likvidátor, když si dovolatel nezvolil pro zastupování advokáta. Stěžovatelka se cítí poškozena a domnívá se, že byla obecnými soudy do téhle situace vmanévrována. Po podání dovolání stěžovatelka obdržela usnesení soudu prvního stupně, kterým byla vyzvána, aby si ve lhůtě 15 dnů zvolila pro dovolací řízení advokáta. Stěžovatelka se domnívala, že u okresního soudu v Břeclavi si popletli dovolací řízení s řízením před ústavním soudem a podala proti usnesení z 9. 3. 2023 námitky, ve kterých vysvětlila své stanovisko. Až do obdržení usnesení Nejvyššího soudu tak prý stěžovatelka netušila, jaký právní pohled všechny obecné soudy mají na zastupování společnosti v likvidaci. Stěžovatelka má dále za to, že její právo na spravedlivý proces bylo porušeno i tím, že soudy prvního i druhého stupně prý nepřistoupily k věci nestranně a ve svých rozsudcích vynechaly zhodnocení klíčových důkazů.

3. Ústavní stížnost, směřující proti usnesení Nejvyššího soudu, je zjevně neopodstatněná. Žádné pochybení, zasahující do ústavní roviny, Ústavní soud v dané věci neshledal a argumentace obsažená v ústavní stížnosti je pouze polemikou stěžovatelky s právním závěrem Nejvyššího soudu. Za klíčové pro daný případ lze považovat jeho konstatování, že usnesením ze dne 9. 3. 2023 č. j. 8 C 790/2003-512 vyzval soud prvního stupně žalobkyni, aby si pro podání dovolání zvolila zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podala řádné dovolání; současně byla poučena, že nepředloží-li soudu plnou moc svého zástupce do patnácti dnů od doručení usnesení, bude dovolací řízení zastaveno. Žalobkyně podala 15. 3. 2023 proti tomuto rozhodnutí námitky. Soud prvního stupně usnesením ze dne 20. 3. 2023, č. j. 8 C 790/2003-515 usnesení ze dne 9. 3. 2023 potvrdil. Žalobkyně si zmocněncem advokáta nezvolila. Nejvyšší soud doplnil, že je-li účastník řízení v likvidaci, pak - nejde-li o jednání v době, kdy společnost nemá likvidátora či není-li likvidátor oprávněn společnost zastoupit pro konflikt zájmů - společnost před soudy a jinými orgány zastupuje likvidátor, nikoli jednatel, s odkazem na usnesení ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4747/2014, či ze dne 16. 9. 2021, sp. zn. 27 Cdo 1182/2021.

4. Vůči rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. 12. 2022 č. j. 14 Co 117/2021-494 a rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 23. 3. 2021 č. j. 8 C 790/2003-457 je pak ústavní stížnost za této situace, kdy dovolací řízení bylo pochybením stěžovatelky zastaveno, nepřípustná.

5. Ústavní stížnost tak byla odmítnuta zčásti jako návrh zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) a návrh nepřípustný podle § 43 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. listopadu 2023


Tomáš Lichovník v. r.
předseda senátu