II.ÚS 3560/25 #1

Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy Josefa Baxy a soudkyň a soudců Michala Bartoně, Lucie Dolanské Bányaiové, Milana Hulmáka, Veroniky Křesťanové, Tomáše Langáška, Jiřího Přibáně, Kateřiny Ronovské, Dity Řepkové, Martina Smolka, Jana Svatoně, Jana Wintra a Daniely Zemanové ve věci ústavních stížností stěžovatele Ladislava Šubrta, zastoupeného Mgr. Stanislavem Sochorem, advokátem, sídlem Pavelčákova 441/14, Olomouc, proti 1) usnesení Nejvyššího soudu č. j. 20 Cdo 626/2025-283 ze dne 25. srpna 2025, vedené pod sp. zn. II. ÚS 3560/25, a 2) usnesení Nejvyššího soudu č. j. 23 Cdo 2937/2025-253 ze dne 16. prosince 2025, vedené pod sp. zn. III. ÚS 853/26, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, a Margity Krejcarové, jako vedlejší účastnice řízení, o návrhu na spojení ústavních stížností, takto:

Odůvodnění:

1. Ústavní soud obdržel v záhlaví uvedené ústavní stížnosti s odůvodněním, že napadenými rozhodnutími Nejvyšší soud porušil stěžovatelova ústavně zaručená práva podle čl. 4, 11 a 36 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Z ústavních stížností se podává, že napadená rozhodnutí vydal Nejvyšší soud v řízeních týchž účastníků, prvé v exekuční věci a druhé ve sporu na plnění, přičemž obě rozhodnutí stojí na posouzení téhož – otázky promlčení stěžovatelova práva (možnosti aplikace § 107 odst. 3 předchozího občanského zákoníku). Stížnostní argumentace stěžovatele se též shoduje. Obě řízení byla vedena v souvislosti s kupní smlouvou uzavřenou stěžovatelem a vedlejší účastnicí dne 16. prosince 2010, kterou Krajský soud v Hradci Králové posoudil jako absolutně neplatnou a rozsudkem č. j. 21 Co 100/2020-457 ze dne 20. ledna 2021 určil, že vlastníkem prodávaných nemovitostí je (stále) vedlejší účastnice. Obecné soudy dovodily, že uhradil-li stěžovatel pohledávku zajištěnou zástavním právem váznoucím na prodávaných nemovitostech, nešlo o protiplnění z neplatné kupní smlouvy, nýbrž o plnění bez právního důvodu třetí osobě. V exekučním řízení tak dovodily, že stěžovatelova pohledávka nemohla být z důvodu promlčení použita k započtení, v druhém žalobu stěžovatele z důvodu promlčení zamítly. Nejvyšší soud v pozdějším rozhodnutí (bod 14) výslovně odkázal na řešení stěžejní otázky v prvně napadeném rozhodnutí.

3. Podle § 63 zákona o Ústavním soudu, ve spojení s § 112 odst. 1 občanského soudního řádu, může Ústavní soud spojit ke společnému projednání věci, které u něho byly zahájeny a skutkově spolu souvisejí, nebo se týkají týchž účastníků.

4. Tyto předpoklady věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 3560/25 a III. ÚS 853/26 z důvodů popsaných v bodu 2 výše splňují. Ústavní soud tak z důvodu hospodárnosti a efektivity, podle shora uvedených zákonných ustanovení, rozhodl o spojení těchto věcí ke společnému řízení.

5. Podle § 5 odst. 7 rozvrhu práce Ústavního soudu pro rok 2026 č. Org. 01/26 je soudcem zpravodajem ve spojených věcech soudce Jiří Přibáň, neboť mu byla přidělena první ze spojovaných ústavních stížností.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 22. dubna 2026


Josef Baxa v. r.
předseda Ústavního soudu