Obecné doporučení č. 26 (2008) O migrujících pracovnících (Výbor OSN pro odstranění diskriminace žen)

Obecné doporučení č. 26
o migrujících pracovnicích
Obsah

Úvod........................................................................................................................................................................................................................................ 2
Uplatňování zásady lidských práv a genderové rovnosti .................................................................................................................................. 3
Faktory ovlivňující migraci žen...................................................................................................................................................................................... 4
Problémy v oblasti lidských práv v souvislosti s genderem a pohlavím, které se týkají migrujících pracovnic............................ 4
Doporučení státům, smluvním stranám.................................................................................................................................................................... 7

Obecné doporučení č. 26 o migrujících pracovnicích¹ 
Úvod

1.  Výbor pro odstranění diskriminace žen (dále jen „výbor“), který potvrzuje, že migrující ženy by obdobně jako žádné jiné ženy neměly být diskriminovány v žádné oblasti svého života, rozhodl na svém třicátém druhém zasedání (v lednu 2005) podle článku 21 Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen (dále jen „úmluva“) vydat obecné doporučení o některých kategoriích migrujících pracovnic, u kterých může existovat riziko zneužívání a diskriminace.²
   
   
2. Toto obecné doporučení si klade za cíl přispět ke splnění povinností států, smluvních stran, respektovat, chránit a naplňovat lidská práva migrujících pracovnic spolu s dalšími právními povinnostmi obsaženými v jiných úmluvách, závazky přijatými podle akčních plánů světových konferencí a důležitou prací smluvních orgánů zaměřených na migraci, zejména Výboru pro ochranu práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin.³ Výbor konstatuje, že zatímco Mezinárodní úmluva na ochranu práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin chrání jednotlivce včetně migrujících žen na základě jejich postavení migranta, Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen chrání všechny ženy včetně migrujících žen před diskriminací na základě pohlaví a genderu. Přestože migrace představuje pro ženy nové příležitosti a může být prostředkem pro posílení jejich ekonomického postavení prostřednictvím jejich širší účasti, může rovněž ohrožovat jejich lidská práva a bezpečnost. Proto si toto obecné doporučení klade za cíl pečlivě se zabývat okolnostmi, které přispívají ke zvláštní zranitelnosti mnoha migrujících pracovnic, a jejich zkušenostmi s diskriminací na základě pohlaví a genderu, která je příčinou i důsledkem porušování jejich lidských práv.
   
   
3. Přestože státy mají právo kontrolovat své hranice a regulovat migraci, musí tak činit plně v souladu se svými povinnostmi, které pro ně vyplývají ze smluv o lidských právech, které ratifikovaly nebo k nim přistoupily. Mezi tyto povinnosti patří podpora bezpečných migračních řízení, respektování, ochrana a naplňování lidských práv žen po celou dobu migračního cyklu. Tyto povinnosti je třeba plnit při zohlednění společenského a hospodářského přínosu migrujících pracovnic, včetně poskytování péče a práce v domácnosti, pro jejich vlastní zemi i cílovou zemi.
   
   
4. Výbor uznává, že migrující ženy lze zařadit do různých kategorií podle faktorů, které je vedou k migraci, účelů migrace a délky pobytu, náchylnosti k rizikům a zneužívání a jejich postavení v zemi, do které se přistěhovaly, a možnosti získat občanství. Výbor rovněž uznává, že tyto kategorie se stále mění a překrývají se, a proto je někdy obtížné mezi jednotlivými kategoriemi přesně rozlišovat. Oblast působnosti tohoto obecného doporučení se proto omezuje na řešení situací níže uvedených kategorií migrujících žen, které spadají do skupiny pracovníků zastávajících špatně placené práce, u kterých na rozdíl od kvalifikovaných migrujících pracovníků existuje vysoké riziko, že budou zneužívány a diskriminovány, a které nikdy nemohou v zemi, kde pracují, získat trvalý pobyt nebo občanství. Proto v mnoha případech nemohou požívat ochrany podle právních předpisů dotčených zemí, a to ani dle práva, ani ve skutečnosti. Tyto kategorie migrujících žen zahrnují:⁴ 
   
   a)    migrující pracovnice, které migrují samostatně;
   b)    migrující pracovnice, které doprovázejí svého manžela nebo jiné rodinné příslušníky, kteří jsou také migrujícími pracovníky;
   c)    migrující pracovnice bez dokladů⁵, které mohou spadat do některé z výše uvedených kategorií.
   
   Výbor však zdůrazňuje, že se na všechny kategorie migrujících pracovnic vztahuje rámec povinností států, smluvních stran úmluvy, a všechny tyto kategorie musí být úmluvou chráněny proti všem formám diskriminace.
   
   
5.  Ačkoliv migrují muži i ženy, není migrace jevem, který by byl z genderového hlediska neutrální. Postavení migrujících žen se od postavení migrujících mužů liší, pokud jde o legální migrační cesty, odvětví, kvůli kterému migrují, formy zneužívání a jeho důsledky. Aby bylo možné porozumět dopadům na ženy, měla by být migrace žen zkoumána z pohledu genderové nerovnosti, tradiční úlohy žen, genderově rozděleného trhu práce, všeobecné přítomnosti genderově podmíněného násilí a celosvětové feminizace chudoby a migrace za prací. Uplatnění genderového hlediska je proto pro analýzu postavení migrujících žen a tvorbu politik pro boj s diskriminací, vykořisťováním a zneužíváním zásadní.

Uplatňování zásady lidských práv a genderové rovnosti

6. Všechny migrující pracovnice mají právo na ochranu svých lidských práv, která zahrnují právo na život, právo na osobní svobodu a bezpečnost, právo nebýt mučen, právo nebýt podroben ponižujícímu a nelidskému zacházení, právo nebýt diskriminován z důvodu po-hlaví, rasy, etnického původu, kulturních zvláštností, státní příslušnosti, jazyka, vyznání nebo jiného postavení, právo na únik z chudoby, právo na přiměřenou životní úroveň, právo na rovnost před zákonem a právo na spravedlivý proces. Tato práva jsou zakotvena ve Všeobecné deklaraci lidských práv a mnoha úmluvách o lidských právech, které ratifi-kovaly členské státy Organizace spojených národů nebo k nim přistoupily.

7. Migrující pracovnice mají rovněž právo na ochranu před diskriminací, a to na základě úmluvy, která vyžaduje, aby státy, její smluvní strany, bez odkladu přijaly veškerá opatře-ní k odstranění všech forem diskriminace žen a zajistily, že ženy budou schopné uplatňo-vat a požívat svá práva fakticky i právně na rovném základě s muži ve všech oblastech.

Faktory ovlivňující migraci žen

8. Ženy v současné době tvoří přibližně polovinu migrujícího obyvatelstva na světě. Migraci žen určují rozličné faktory, například globalizace, touha hledat nové příležitosti, chudoba, kulturní praktiky související s genderovými aspekty a genderově podmíněné násilí v zemi původu, přírodní katastrofy nebo války a vnitřní ozbrojené konflikty. Mezi tyto faktory rovněž patří zhoršení dělby práce podle pohlaví ve formálním i neformálním sektoru výroby a služeb v cílové zemi a dále zábavní kultura zaměřená na muže, která vytváří poptávku po ženách coby osobách pro zábavu. Jako součást tohoto trendu bylo v širokém měřítku zaznamenáno zvýšení počtu žen, které migrují samy jako živitelky.

Problémy v oblasti lidských práv v souvislosti s genderem a pohlavím, které se týkají migrujících pracovnic 

9. Vzhledem k tomu, že v zemích původu, tranzitních i cílových zemích dochází k porušování lidských práv migrujících pracovnic, zabývá se toto obecné doporučení pro usnadnění uplatňování úmluvy a za účelem podpory práv migrujících pracovnic a skutečné genderové rovnosti ve všech oblastech života všemi těmito třemi situacemi. Rovněž je třeba připomenout, že migrace je svou podstatou globální jev, který vyžaduje spolupráci států na mnohostranné, dvoustranné a regionální úrovni.

V zemi původu před odjezdem⁶ 

10. I před tím, než migrující pracovnice opustí domov, čelí nesčetným problémům v oblasti lidských práv, včetně úplného zákazu nebo omezení vycestování pro ženy na základě jejich pohlaví nebo na základě pohlaví v kombinaci s věkem, rodinným stavem, těhotenstvím nebo postavením matky, omezení spojených s povoláním nebo požadavkem, že ženy musí mít písemný souhlas mužského příbuzného k tomu, aby získaly cestovní pas, aby mohly cestovat nebo migrovat. Ženy jsou někdy zprostředkovateli práce v rámci přípravy na odjezd zadržovány za účelem školení, během kterého mohou být podrobeny finančnímu, fyzickému, pohlavnímu nebo psychickému zneužívání. Ženy mohou rovněž trpět důsledky omezeného přístupu ke vzdělání, odborné přípravě a spolehlivým informacím o migraci, což může vést ve vztahu k zaměstnavatelům k jejich větší zranitelnosti. Zprostředkovatelé práce mohou účtovat vykořisťovatelské poplatky, které někdy mají za následek, že ženy, které mají obecně méně prostředků než muži, trpí ještě většími finančními obtížemi a stávají se více závislými, například v případě, kdy si potřebují půjčit od rodiny, přátel nebo subjektů poskytujících půjčky za lichvářských podmínek.

V zemi původu při návratu

11. Migrující pracovnice mohou čelit diskriminaci na základě pohlaví a genderu včetně povinného testování na HIV a AIDS, pokud se vracejí, morální „nápravě“ vracejících se mladých žen a zvýšeným osobním a sociálním nákladům ve srovnání s muži, aniž by existovaly odpovídající služby zohledňující genderové aspekty. 

Například muži se mohou vrátit do stabilní rodinné situace, zatímco ženy se mohou setkat při návratu s rozpadlou rodinou, kdy je jejich absence vnímána jako příčina jejího rozpadu. Ochrana proti odvetě ze strany zprostředkovatelů práce může být rovněž nedostatečná.

V tranzitní zemi

12. Migrující pracovnice mohou čelit řadě problémů v oblasti lidských práv v době, kdy cestují přes cizí země. Pokud migrující pracovnice cestují se zprostředkovatelem nebo doprovodem, mohou je tyto osoby opustit, pokud se v tranzitní zemi nebo při příjezdu do cílové země setkají s problémy. Ženy jsou rovněž v tranzitní zemi náchylné k pohlavnímu nebo fyzickému zneužívání ze strany zprostředkovatelů nebo osob, které je doprovázejí.

V cílové zemi

13. Poté, co migrující pracovnice dorazí do cílové země, mohou se setkat s mnoha formami diskriminace, a to diskriminace zakotvené v právních předpisech i v praxi. Existují země, jejichž vlády někdy zavádějí omezení nebo zákazy zaměstnávání žen v určitých odvětvích. Bez ohledu na situaci čelí migrující pracovnice dalším nebezpečím ve srovnání s muži z důvodu prostředí, které nezohledňuje genderové aspekty a které neumožňuje mobilitu žen a poskytuje jim jen omezený přístup k příslušným informacím o jejich právech a nárocích. Pojetí vhodné práce pro ženy založené na rozdílech mezi muži a ženami vede k pracovním příležitostem, které odrážejí funkce v rodině nebo ve službách připisované ženám nebo funkce v neformálním sektoru. V této situaci patří mezi povolání, ve kterých převládají ženy, zejména práce v domácnosti nebo některé formy práce v zábavním průmyslu.

14. Kromě toho nemusí být tato povolání v cílové zemi zařazena do právní definice práce, což ženy připravuje o řadu možností právní ochrany. V těchto povoláních mají migrující pracovnice problém získat řádnou smlouvu obsahující podmínky práce, což někdy vede k práci přesčas bez příplatků. Kromě toho se migrující pracovnice často setkávají s intersekcionálními formami diskriminace a trpí nejen diskriminací na základě pohlaví a genderu, ale i xenofobií a rasismem. Diskriminace z důvodu rasy, etnického původu, kulturních zvláštností, státní příslušnosti, jazyka, vyznání nebo jiného postavení se může projevovat způsobem souvisejícím s pohlavím a genderovými aspekty.

15. Z důvodu diskriminace na základě pohlaví a genderu mohou migrující pracovnice pobírat nižší mzdu než muži nebo se setkat s nevyplácením mzdy, odložením výplaty na dobu odjezdu nebo převodem mzdy na účet, ke kterému žena nemá přístup. Zaměstnavatelé pracovníků v domácnosti například často ukládají mzdu těchto pracovníků na účet vedený na své jméno. Pokud žena i její manžel mají postavení migrujícího pracovníka, může být mzda ženy vyplácena na účet vedený na jméno manžela. Může docházet k tomu, že pracovníkům v odvětvích, ve kterých převládají ženy, nejsou propláceny přestávky v práci nebo státní svátky. Nebo pokud jsou migrující pracovnice velmi zadlužené z důvodu vysokých poplatků za zprostředkování práce, nemusí být schopné uniknout ze situace, kdy jsou zneužívány, neboť jim nezbývá nic jiného než tyto dluhy splatit. Těmto porušováním práva mohou samozřejmě čelit i nemigrující místní ženy v obdobných pracovních pozicích s převahou žen. Nemigrující místní ženy však mají lepší pracovní mobilitu. Mají možnost, byť omezenou, opustit práci, ve které jsou utlačovány, a získat jinou práci, zatímco v některých zemích se migrující pracovnice může stát osobou bez řádného povolení v okamžiku, kdy svou práci opustí. Nemigrující místní ženy navíc mohou získat určitou ekonomickou podporu ze strany rodiny, pokud se stanou nezaměstnanými, ale migrující pracovnice takovou podporu mít nemusí. Migrující pracovnice proto čelí nebezpečí jak z důvodu pohlaví a genderu, tak z důvodu postavení migrující osoby.

16. Migrující pracovnice nemusí být schopné ušetřit peníze nebo je bezpečně převést běžným způsobem v důsledku izolace (v případě pracovnic v domácnosti), složitých postupů, jazykové bariéry nebo vysokých nákladů na převod. To je velký problém, neboť obecně vydělávají méně než muži. Od žen se dále běžně očekává, že pošlou veškerý výdělek rodině v míře, která není u mužů běžná. V případě svobodných žen se například očekává, že budou doma podporovat i širší rodinu.

17. Migrující pracovnice často trpí nerovností, která ohrožuje jejich zdraví. Nemusí mít přístup ke zdravotním službám včetně služeb reprodukčního zdraví, neboť nemají pojištění, nebo pro ně nejsou dostupné systémy zdravotního pojištění nebo by musely platit částky, které si nemohou dovolit. Vzhledem k tomu, že potřeby žen, pokud jde o zdraví, se liší od potřeb mužů, vyžaduje tento aspekt zvláštní pozornost. Mohou také trpět v důsledku nedostatečných opatření v oblasti bezpečnosti práce nebo ustanovení pro bezpečnou cestu mezi pracovištěm a místem ubytování. Pokud je zajištěno i ubytování, zejména v povoláních, ve kterých převládají ženy, například v továrnách, zemědělství nebo v domácnosti, mohou být životní podmínky špatné a ubytovací prostory přeplněné bez tekoucí vody nebo odpovídajícího hygienického zařízení nebo s nedostatečným soukromím a hygienou. Migrující pracovnice jsou někdy na rozdíl od mužů podrobovány povinnému testování na HIV/AIDS nebo na jiné nakažlivé choroby bez svého souhlasu, přičemž výsledky testů jsou následně poskytovány zprostředkovatelům a zaměstnavatelům, a nikoliv samotným pracovnicím. To může vést ke ztrátě zaměstnání nebo deportaci, pokud je výsledek testu pozitivní.

18. Diskriminace se může zhoršit zejména v případě těhotenství. Migrující pracovnice mohou být podrobovány povinným těhotenským testům a v případě, že je test pozitivní, může následovat deportace, nucené přerušení těhotenství nebo mohou trpět nedostatečným přístupem k bezpečným službám reprodukčního zdraví a službám pro přerušení těhotenství, pokud je zdraví matky ohroženo, nebo čelit následným sexuálním útokům, neexistenci mateřské dovolené a dávek v mateřství nebo nedostatečné délce mateřské dovolené a nedostatečné výši dávek nebo tomu, že si nemohou dovolit porodní péči, což vede k váženému ohrožení jejich zdraví. Migrující pracovnice se mohou v případě, že je u nich zjištěno těhotenství, rovněž setkat s propuštěním z práce, což někdy vede k tomu, že se ocitnou v postavení nelegálního migranta a mohou být deportovány.

19. Na migrující pracovnice se mohou vztahovat obzvlášť nevýhodné podmínky týkající se jejich pobytu v zemi. Někdy nemohou využít výhod programů sloučení rodiny, které se nemusí vztahovat na pracovníky v odvětvích, ve kterých převládají ženy, například v případě pracovníků v domácnosti nebo zábavním průmyslu. Povolení pobývat v zemi zaměstnání může být přísně omezeno, zejména v případě migrujících pracovnic v domácnosti, když skončí jejich smlouvy na dobu určitou nebo jsou ukončeny z rozmaru zaměstnavatele. Pokud přijdou o postavení migranta, stávají se náchylnějšími k násilí ze strany zaměstnavatele nebo jiných osob, které chtějí jejich situace zneužít. Pokud jsou zadržovány, mohou být podrobeny násilí ze strany zaměstnanců detenčních center.

20. Migrující pracovnice jsou náchylnější k pohlavnímu zneužívání, sexuálnímu obtěžování a fyzickému násilí, zejména v odvětvích, ve kterých ženy převládají. Pracovnice v domácnosti jsou obzvlášť náchylné k fyzickým a sexuálním útokům, odpírání stravy a spánku a krutosti ze strany zaměstnavatelů. Sexuální obtěžování migrujících pracovnic v jiném pracovním prostředí, například v zemědělství nebo v průmyslu, je celosvětový problém (viz E/CN.4/1998/74/Add. 1). Migrující pracovnice, které migrují jako manželky migrujících pracovníků nebo spolu s rodinnými příslušníky, čelí dalšímu riziku, a to domácímu násilí ze strany svých manželů nebo příbuzných, pokud pocházejí z kultury, která oceňuje podřízenou úlohu žen v rodině.

21. Přístup ke spravedlnosti může být v případě migrujících pracovnic omezen. V některých zemích jsou zaváděna pro migrující pracovnice omezení týkající se využívání právního systému, který by jim umožnil dosáhnout nápravy v případě diskriminačních pracovních norem, diskriminace v zaměstnání nebo genderově podmíněného násilí. Dále nemusí mít migrující pracovnice nárok na bezplatnou právní pomoc ze strany státu a mohou existovat další překážky, jakými jsou nevstřícní a nepřátelští úředníci a někdy i nepsané dohody mezi úředníky a pachateli. V některých případech se pohlavního zneužití migrujících pracovnic pracujících v domácnosti, násilí na nich nebo jiných forem diskriminace dopouštěli i diplomaté chránění diplomatickou imunitou. V některých zemích existují ohledně ochrany migrujících pracovnic v právu mezery. Mohou například přijít o pracovní povolení, pokud oznámí zneužití nebo diskriminaci, a pak si nemohou dovolit zůstat v zemi po dobu řízení, pokud se nějaké řízení vůbec koná. Kromě těchto formálních překážek mohou bránit přístupu k právním prostředkům i praktické překážky. Mnoho z nich nezná jazyk země a svá práva. Migrujícím pracovnicím může chybět mobilita, neboť mohou být ze strany zaměstnavatelů přiděleny na určité pracoviště nebo do určitého bydliště, může jim být zakazováno používat telefony nebo se sdružovat ve skupinách nebo kulturních sdruženích. Často jim chybí znalosti o dostupnosti velvyslanectví nebo služeb, neboť jsou, pokud jde o tyto informace, závislé na svých zaměstnavatelích nebo manželech. Pro migrující pracovnice v domácnosti, které se sotvakdy dostanou mimo dohled zaměstnavatele, je velmi obtížné se byť i jen registrovat na velvyslanectví nebo podat stížnost. Proto tyto ženy nemají žádný vnější kontakt a prostředky na to, aby stížnost podaly, a mohou tak trpět násilím a zneužíváním po dlouhou dobu, než situace vyjde najevo. Kromě toho brání ženám v podání oznámení odebrání cestovního pasu zaměstnavatelem nebo strach z odvety, pokud jsou tyto ženy činné v odvětvích napojených na kriminální sítě.

22. Migrující pracovnice bez dokladů jsou obzvlášť náchylné k vykořisťování a zneužívání z důvodu postavení nelegálního přistěhovalce, což jejich vyloučení a riziko vykořisťování ještě dále zhoršuje. Mohou být vykořisťovány nucenou prací a jejich přístup k minimálním zaměstnaneckým právům může omezovat strach z udání. Mohou rovněž čelit obtěžování ze strany policie. Pokud jsou zadrženy, jsou obvykle stíhány za porušení imigračních právních předpisů a jsou umístěny do detenčního centra, kde se stávají náchylnými k pohlavnímu zneužívání, a poté jsou deportovány.

Doporučení státům, smluvním stranám⁷ 

Společná odpovědnost zemí původu a cílových zemí

23. Společná odpovědnost zemí původu a cílových zemí zahrnuje:

a) vytvoření komplexní politiky zohledňující genderové aspekty a založené na právech: Státy, smluvní strany, by měly využít úmluvu a obecná doporučení k tomu, aby vy-tvořily politiku zohledňující genderové aspekty a založenou na právech na základě rovnosti a nediskriminace, a upravily tak veškeré aspekty a stadia migrace, usnadnily přístup migrujících pracovnic k pracovním příležitostem v zahraničí, podpořily bez-pečnou migraci a zajistily ochranu práv migrujících pracovnic (čl. 2 písm. a) a článek 3);
b) aktivní zapojení migrujících pracovnic a příslušných nevládních organizací: Státy, smluvní strany, by měly usilovat o aktivní zapojení migrujících pracovnic a přísluš-ných nevládních organizací do vytváření politik, jejich provádění, sledování a hodno-cení (čl. 7 písm. b));
c) výzkum, shromažďování údajů a analýzy: Státy, smluvní strany, by měly provádět a podporovat kvantitativní a kvalitativní výzkum a shromažďování údajů a analýzy, aby zjistily problémy a potřeby migrujících pracovnic v každé fázi migračního proce-su, a mohly tak podporovat práva migrujících pracovnic a vytvářet příslušné politiky (článek 3).

Odpovědnost zemí původu

24. Země původu musí respektovat a chránit lidská práva svých občanek, které migrují za účelem práce. Opatření, která mohou být vyžadována, mimo jiné zahrnují: 

a) zrušení diskriminačních zákazů a omezení migrace: Státy, smluvní strany, by měly zrušit zákazy a diskriminační omezení na základě pohlaví z důvodu věku, rodinného stavu, těhotenství nebo mateřství, které se týkají migrace žen. Měly by zrušit omezení, která vyžadují, aby ženy získaly svolení manžela nebo mužského opatrovníka k zís-kání cestovního pasu nebo k cestování (čl. 2 písm. f));
b) vzdělávání, osvětu a školení s normalizovaným obsahem: Státy, smluvní strany, by měly v úzké spolupráci s dotčenými nevládními organizacemi, odborníky v oblasti genderu a migrace, pracovnicemi se zkušenostmi s migrací a spolehlivými zprostřed-kovatelskými agenturami vytvořit odpovídající vzdělávací a osvětové programy. V té-to souvislosti by měly státy, smluvní strany, (články 3, 5, 10 a 14):

(i) poskytovat před odjezdem zdarma nebo za dostupnou cenu informace zohledňu-jící gender založené na právech a vzdělávací programy, které zvýší povědomí migrujících pracovnic o možném vykořisťování včetně doporučeného obsahu pracovních smluv, právech a právních nárocích v zemi zaměstnání, postupech pro uplatňování formálních a neformálních mechanismů nápravy, postupech, jak získat informace o zaměstnavatelích, kulturních podmínkách v cílových zemích, zvládání stresu, první pomoci a nouzových opatřeních, která zahrnují tísňové linky a služby velvyslanectví, informacích o bezpečnosti při tranzitu, které obsa-hují informace o orientaci na letištích a v leteckých společnostech, a informacích o obecném a reprodukčním zdraví včetně prevence HIV/AIDS, nebo k těmto in-formacím usnadňovat přístup. Tyto vzdělávací programy by měly cílit na ženy, které se v budoucnu mohou stát migrujícími pracovnicemi, v rámci účinného univerzálního programu a měly by být pořádány decentralizovaně, aby byly pro ženy přístupné;
(ii) poskytnout seznam důvěryhodných a spolehlivých zprostředkovatelských agen-tur a vytvořit jednotný informační systém dostupných pracovních míst v zahrani-čí;
(iii) poskytovat pracovnicím, které si přejí migrovat samostatně bez zprostředkovatel-ské agentury, informace o metodách a postupech týkajících se migrace za účelem práce;
(iv) vyžadovat od zprostředkovatelských agentur, aby se účastnily osvětových a vzdělávacích programů, a poskytnout jim informace o právech migrujících pra-covnic, formách diskriminace na základě pohlaví a genderu, vykořisťování, které mohou ženy zažít, a o povinnostech agentur vůči ženám;
(v) podporovat komunitní osvětu týkající se nákladů a přínosů všech forem migrace žen a vykonávat činnost spojenou s mezikulturní osvětou zaměřenou na širokou veřejnost, která by měla osvětlit rizika, nebezpečí a příležitosti migrace, nárok žen na jejich výdělek v zájmu zajištění jejich finanční jistoty a potřebu zachovat rovnováhu mezi odpovědností žen vůči rodině a vůči sobě samým. Tento osvě-tový program by se mohl uskutečnit prostřednictvím formálních a neformálních vzdělávacích programů;
(vi) vyzývat sdělovací prostředky a odvětví informatiky a komunikací, aby přispěly k osvětě týkající se otázek migrace, včetně přínosu migrujících pracovnic pro hos-podářství, náchylnosti žen k vykořisťování a diskriminaci a míst, na kterých k vykořisťování dochází;

c) systémy regulace a sledování uvedené níže:

(i) Státy, smluvní strany, by měly přijmout opatření a vytvořit systémy sledování, aby zajistily, že zprostředkovatelé práce a agentury práce budou respektovat prá-va migrujících pracovnic. Státy, smluvní strany, by měly do svých právních předpisů zavést komplexní definici nelegálního zprostředkování spolu s ustano-veními o sankcích za porušení právních předpisů ze strany zprostředkovatel-ských agentur (čl. 2 písm. e));
(ii) Státy, smluvní strany, by měly rovněž provádět akreditační programy, a zajistit tak dodržování osvědčených postupů ze strany zprostředkovatelských agentur (čl. 2 písm. e));

d) zdravotnické služby: Státy, smluvní strany, by měly zajistit vydávání standardizova-ných a ověřených lékařských potvrzení, pokud jsou v cílové zemi vyžadována, a vy-žadovat od budoucích zaměstnavatelů, aby migrujícím pracovnicím hradili zdravotní pojištění. Veškeré vyžadované testování na HIV/AIDS nebo zdravotní prohlídka před odjezdem musí respektovat lidská práva migrujících pracovnic. Zvláštní pozornost by měla být věnována svobodě volby, poskytování bezplatných nebo cenově dostup-ných služeb a problému stigmatizace (čl. 2 písm. f) a článek 12);
e) cestovní doklady: Státy, smluvní strany, by měly zajistit, aby měly ženy rovný a ne-závislý přístup k cestovním dokladům (čl. 2 písm. d));
f) právní a správní pomoc: Státy, smluvní strany, by měly v souvislosti s migrací za úče-lem práce zajistit dostupnou právní pomoc. Přezkum právních předpisů by měl napří-klad zajistit, aby byly pracovní smlouvy platné a chránily práva žen na základě rov-nosti s muži (články 3 a 11);
g) zajištění převodu prostředků: Státy, smluvní strany, by měly přijmout opatření, která zajistí migrujícím pracovnicím bezpečný převod prostředků a poskytnou jim informa-ce o přístupu k formálním finančním institucím a pomoc, aby mohly posílat domů peníze, a podpoří je v tom, aby spořily (články 3 a 11);
h) usnadnění práva na návrat: Státy, smluvní strany, by měly zajistit, aby se ženy, které si přejí vrátit se do své země původu, tak mohly učinit bez donucení, a aniž by byly zneužity (článek 3);
i) služby určené ženám při návratu: Státy, smluvní strany, by měly vytvořit komplexní sociálně-ekonomické, psychologické a právní služby zaměřené na opětovné začlenění žen, které se vrátily, nebo nad těmito službami vykonávat dohled. Měly by sledovat poskytovatele služeb, a zajistit tak, že nezneužijí zranitelnou situaci žen vracejících se z práce v zahraničí, a zavést mechanismy pro projednávání stížností, aby tak chránily ženy před odvetou ze strany zprostředkovatelů práce, zaměstnavatelů nebo bývalých manželů (čl. 2 písm. c) a článek 3);
j) diplomatickou a konzulární ochranu: Státy, smluvní strany, musí řádně vyškolit své diplomatické a konzulární pracovníky a dohlížet na ně, aby zajistily, že budou řádně plnit svou úlohu při ochraně práv migrujících pracovnic v zahraničí. Tato ochrana by měla zahrnovat kvalitní služby podpory dostupné migrujícím pracovnicím včetně včasného poskytnutí tlumočníků, zdravotní péče, poradenství, právní pomoci a pří-střeší v případě potřeby. Pokud se na státy, smluvní strany, vztahují zvláštní povin-nosti podle mezinárodního zvykového práva nebo mezinárodních smluv, například Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích, musí být tyto povinnosti ve vztahu k migru-jícím pracovnicím plněny v plném rozsahu (článek 3);

Odpovědnost tranzitních zemí 

25. Státy, smluvní strany, přes které cestují migrující ženy, by měly přijmout odpovídající opatření, aby zajistily, že jejich území nebude použito pro usnadnění porušování práv mi-grujících pracovnic. Opatření, která mohou být vyžadována, mimo jiné zahrnují:

a)  vzdělávání a sledování úředníků a dohled nad nimi: Státy, smluvní strany, by měly zajistit, aby příslušníci jejich pohraniční policie a imigrační úřednici byli pro účely jednání s migrujícími ženami řádně vzděláni, pokud jde o nediskriminační postupy citlivé k jednotlivým pohlavím, existoval nad nimi dohled a aby byli sledováni (čl. 2 písm. d));
b) ochranu proti porušování práv migrujících pracovnic v jejich pravomoci: Státy, smluvní strany, by měly přijmout aktivní opatření za účelem prevence, stíhání a po-trestání všech porušení lidských práv v souvislosti s migrací, ke kterým dochází v je-jich jurisdikci, bez ohledu na to, zda se porušení dopustili orgány veřejné moci nebo soukromí činitelé. Státy, smluvní strany, by měly poskytovat a usnadňovat služby a pomoc v situaci, kdy jsou ženy cestující se zprostředkovatelem nebo doprovodem opuštěny, vyvinout veškeré úsilí k nalezení pachatelů a stíhat je (čl. 2 písm. c) a e));

Odpovědnost cílových zemí

26. Státy, smluvní strany, ve kterých migrující ženy pracují, by měly přijmout veškerá odpo-vídající opatření, aby zajistily dodržování zákazu diskriminace a rovných práv, a to i v rámci jejich vlastních komunit. Opatření, která mohou být vyžadována, mimo jiné zahrnu-jí:

a) zrušení diskriminačních zákazů nebo omezení migrace: Státy, smluvní strany, by mě-ly zrušit jednoznačné zákazy a diskriminační omezení migrace žen. Měly by zajistit, aby jejich systémy víz nediskriminovaly nepřímo ženy tím, že by omezovaly povole-ní pro migrující pracovnice v některých kategoriích pracovních pozic, ve kterých pře-vládají muži, nebo vylučovaly některá povolání, ve kterých převládají ženy, ze sys-témů víz. Dále by měly zrušit zákazy, na jejichž základě se migrující pracovnice ne-mohou vdát za státní příslušníky daného státu nebo osoby v něm trvale pobývající, otěhotnět nebo si zajistit samostatné bydlení (čl. 2 písm. f));
b) právní ochranu práv migrujících pracovnic: Státy, smluvní strany, by měly zajistit, aby jejich ústavní předpisy, předpisy občanského práva a zákoníky práce stanovily pro migrující pracovnice stejná práva a ochranu jako pro všechny ostatní pracovníky v zemi, včetně práva zakládat organizace a svobodně se sdružovat. Měly by zajistit, aby byly smlouvy migrujících pracovnic právně platné. Zejména by měly zajistit, aby povolání, ve kterých převládají migrující pracovnice, například v případě práce v do-mácnosti nebo v zábavním průmyslu, byla chráněna pracovněprávními předpisy, včetně předpisů o mzdě a úpravě pracovní doby, ochraně zdraví a bezpečnosti práce a dovolené a době odpočinku. Právní předpisy by měly obsahovat mechanismy pro sledování podmínek na pracovišti migrujících pracovnic, zejména v případě pracov-ních pozic, kde tyto pracovnice převládají (čl. 2 písm. a), a f) a článek 11);
c) přístup k prostředkům nápravy: Státy, smluvní strany, by měly zajistit, aby byly mi-grující pracovnice schopné získat přístup k prostředkům nápravy, pokud jsou poruše-na jejich práva. Zvláštní opatření mimo jiné zahrnují (čl. 2 písm. c) a f) a článek 3):

(i) přijetí právních předpisů, které obsahují odpovídající právní prostředky nápravy a vymáhání jejich dodržování, zavedení mechanismů pro projednávání stížností a snadno přístupné mechanismy pro řešení sporů, které budou chránit jak migrující pracovnice bez dokladů, tak s doklady před diskriminací nebo vykořisťováním na základě pohlaví;
(ii) zrušení nebo změnu právních předpisů, které brání migrujícím pracovnicím obra-cet se na soudy a jiné systémy pro zajištění nápravy. Mezi tyto předpisy patří předpisy o pozbytí pracovního povolení, které vede ke ztrátě výdělku a případně k deportaci ze strany imigračních orgánů, pokud pracovník podá stížnost na vy-kořisťování nebo zneužívání, a po dobu vyšetřování. Státy, smluvní strany, by měly v případě, že pracovník podá stížnost na zneužívání, zavést do procesu změny zaměstnání flexibilitu nebo sponzory bez možnosti deportace; 
(iii) zajištění přístupu migrujícím pracovnicí k právní pomoci, soudům a systémům regulace nadaným pravomocí vynucovat pracovněprávní předpisy, včetně bez-platné právní pomoci;
(iv)    poskytnutí dočasného přístřeší a bezpečného ubytování migrujícím pracovnicím, které chtějí odejít od zaměstnavatele, manžela nebo jiných příbuzných, kteří je zneužívají, během řízení;

d) právní ochranu svobody pohybu: Státy, smluvní strany, by měly zajistit, aby zaměst-navatelé a zprostředkovatelé nezabavovali a neničili cestovní doklady nebo doklady totožnosti migrujících žen. Státy, smluvní strany, by rovněž měly učinit opatření k ukončení nucené izolace migrujících pracovnic, zejména těch, které pracují v domác-nosti, nebo jejich zavírání doma. Policistům by se mělo dostat školení o tom, jak chránit migrující pracovnice před tímto zneužíváním a jejich práva (čl. 2 písm. e));
e) nediskriminační systémy sloučení rodiny: Státy, smluvní strany, by měly zajistit, aby systémy sloučení rodiny vztahující se na migrující pracovníky nediskriminovaly, ať již přímo či nepřímo, na základě pohlaví (čl. 2 písm. f));
f) nediskriminační úpravu pobytu: pokud je povolení k pobytu migrujících pracovnic podmíněno zárukou zaměstnavatele nebo manžela, měly by státy, smluvní strany, při-jmout ustanovení zajišťující nezávislý pobyt. Měly by být přijaty předpisy, které umožní řádný pobyt ženě, která utekla od svého zaměstnavatele nebo manžela, který ji zneužíval, nebo byla propuštěna kvůli stížnosti na zneužívání (čl. 2 písm. f));
g) školení a osvětu: Státy, smluvní strany, by měly zavést pro příslušné veřejné i sou-kromé zprostředkovatelské agentury a zaměstnavatele a příslušné státní zaměstnance, například orgány činné v trestním řízení, příslušníky pohraniční policie, imigrační úředníky, poskytovatele sociálních služeb a zdravotní péče povinné osvětové pro-gramy týkající se práv migrujících pracovnic a školení pro zlepšení citlivosti vůči roz-dílům mezi muži a ženami (článek 3);
h) systémy sledování: Státy, smluvní strany, by měly přijmout systémy regulace a sledo-vání, aby zajistily, že zprostředkovatelé práce a zaměstnavatelé budou respektovat práva všech migrujících pracovnic. Státy, smluvní strany, by měly pečlivě dohlížet na zprostředkovatelské agentury a stíhat je za porušování práv, nátlak, podvodná jednání nebo vykořisťování (čl. 2 písm. e));
i) přístup ke službám: Státy, smluvní strany, by měly zajistit, aby byly pro migrující pra-covnice k dispozici služby, které jsou jazykově a kulturně vhodné a zohledňující genderové aspekty, včetně jazykových programů a programů nácviku dovedností, nouzového přístřeší, zdravotních služeb, služeb policie, rekreačních služeb a progra-mů zvlášť určených izolovaným migrujícím pracovnicím, například pracovnicím v domácnosti a jiným pracovnicím izolovaným doma a dále obětem domácího násilí. Obětem zneužívání musí být poskytnuty příslušné nouzové služby a sociální služby bez ohledu na jejich postavení migranta (články 3, 5 a 12);
j) práva migrujících pracovnic v detenci bez ohledu na to, zda mají doklady nebo nema-jí doklady: Státy, smluvní strany, by měly zajistit, aby migrující pracovnice, které se nacházejí v detenci, netrpěly diskriminací nebo genderově podmíněným násilím a aby měly těhotné a kojící ženy a ženy ve špatném zdravotním stavu přístup k odpovídají-cím službám. Měly by přezkoumat, zrušit nebo změnit právní předpisy a politiky, kte-ré vedou k tomu, že je neúměrné množství migrujících pracovnic zadržováno z důvo-dů souvisejících s migrací (čl. 2 písm. d) a článek 5);
k) sociální začlenění migrujících pracovnic: Státy, smluvní strany, by měly přijmout poli-tiky a programy, jejichž cílem bude umožnit migrujícím pracovnicím začlenit se do nové společnosti. Toto úsilí by mělo respektovat kulturní identitu migrujících pracov-nic a chránit v souladu s Úmluvou jejich lidská práva (článek 5);
l) ochranu migrujících pracovnic bez dokladů: situace žen bez dokladů vyžaduje zvlášt-ní pozornost. Bez ohledu na neexistenci postavení migranta v případě migrujících pracovnic bez dokladů mají státy, smluvní strany, povinnost chránit jejich základní lidská práva. Migrující pracovnice bez dokladů musí mít přístup k právním prostřed-kům a soudům v případě ohrožení života a krutého a ponižujícího zacházení, nebo pokud jsou přinuceny vykonávat nucenou práci, nejsou naplněny jejich základní po-třeby, včetně potřeb v době ohrožení zdraví nebo těhotenství a mateřství, nebo pokud je zaměstnavatelé nebo jiné osoby fyzicky nebo pohlavně zneužívají. Pokud jsou za-drženy nebo vězněny, musí státy, smluvní strany, zajistit, aby se migrujícím pracovni-cím bez dokladů dostalo humánního zacházení a měly přístup ke spravedlivému pro-cesu, včetně bezplatné právní pomoci. Státy, smluvní strany, by proto měly zrušit ne-bo změnit právní předpisy a praxi, které brání migrujícím pracovnicím obracet se na soudy a jiné systémy pro zajištění nápravy. Pokud nelze deportaci zabránit, musí stá-ty, smluvní strany, posoudit každý případ individuálně a věnovat patřičnou pozornost otázkám spojeným s příslušností k pohlaví a rizikům spojeným s porušováním lid-ských práv v zemi původu (čl. 2 písm. c), e) a f));

Dvoustranná a regionální spolupráce

27. Opatření, která mohou být vyžadována, mimo jiné zahrnují:

a) dvoustranné a regionální smlouvy: Státy, smluvní strany, které jsou zeměmi původu, tranzitními nebo cílovými zeměmi, by měly uzavřít dvoustranné nebo regionální do-hody nebo memoranda o porozumění, které budou chránit práva migrujících pracov-nic v souladu s tímto obecným doporučením (článek 3);
b) osvědčené postupy a sdílení informací:

(i) Státy, smluvní strany, jsou rovněž vyzývány, aby sdílely své zkušenosti s osvěd-čenými postupy a příslušné informace, a plně tak podpořily ochranu práv migru-jících pracovnic (článek 3);
(ii) Státy, smluvní strany, by měly spolupracovat při poskytování informací o oso-bách, které porušily práva migrujících pracovnic. Poté, co budou státům, smluv-ním stranám, poskytnuty informace o pachatelích nacházejících se na jejich území, měly by přijmout opatření, aby jejich činy vyšetřily, stíhaly je a potrestaly je (čl. 2 písm. c)).
Doporučení týkající se sledování a podávání zpráv

28. Státy, smluvní strany, by měly uvést ve svých zprávách informace o právním rámci, poli-tikách a programech, které zavedly za účelem ochrany práv migrujících pracovnic, a zo-hlednit problémy v oblasti lidských práv v souvislosti s genderem a pohlavím uvedené v bodech 10 až 22 podle doporučení uvedených v bodech 23 až 27 tohoto obecného dopo-ručení. Měly by být shromážděny odpovídající údaje o vymáhání a účinnosti právních předpisů, politik a programů a skutečné situaci migrujících pracovnic tak, aby informace obsažené ve zprávách dávaly smysl. Tyto informace by měly být poskytnuty na základě příslušných článků úmluvy podle návrhů uvedených ve všech doporučeních.

Ratifikace příslušných smluv v oblasti lidských práv a přistoupení k nim

29. Státy, smluvní strany, jsou vyzývány, aby ratifikovaly všechny mezinárodní nástroje, kte-ré jsou významné z hlediska ochrany migrujících pracovnic, zejména Mezinárodní úmlu-vu na ochranu práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin.

Upozornění:

Tento dokument je v autentickém znění publikován v databázi smluvních orgánů OSN Treaty bodies Search (ohchr.org). Pořízený úřední překlad do českého jazyka není autentickým zněním.

¹ Výbor uznává přínos Výboru pro ochranu práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin při pří-pravě tohoto obecného komentáře.
² Výbor pro odstranění diskriminace žen potvrzuje důležitost práce na právech migrantů dovršenou jinými smluvními orgány pro lidská práva, Zvláštním zpravodajem pro lidská práva migrujících osob, Rozvojovým fondem OSN pro ženy, Oddělením pro podporu žen, Komisí pro postavení žen, Valným shromážděním a pod-výborem OSN na podporu a ochranu lidských práv a usiluje o to, aby na tuto práci navázal. Výbor rovněž odkazuje na svá předchozí obecná doporučení, například na své obecné doporučení č. 9 o statistických úda-jích týkajících se situace žen, a zejména na obecné doporučení č. 12 o násilí páchaném na ženách, obecné doporučení č. 13 o stejné odměně za práci stejné hodnoty, obecné doporučení č. 15 o zamezení diskriminaci žen ve vnitrostátních strategiích pro prevenci a kontrolu syndromu získaného selhání imunity (AIDS), obecné doporučení č. 19 o násilí páchaném na ženách a obecné doporučení č. 24 o přístupu žen ke zdravotní péči a dále na závěrečné komentáře učiněné Výborem při přezkoumávání zpráv států, smluvních stran.
³ Kromě smluv a úmluv se uplatňují i níže uvedené programy a akční plány. Vídeňská deklarace a akční plán přijaté Organizací spojených národů a schválené v roce 1993 Světovou konferencí pro lidská práva (část II body 33 a 35). Akční program Káhirské mezinárodní konference o populaci a rozvoji (kapitola X). Akční program Světového summitu o sociálním rozvoji (kapitola 3). Pekingská deklarace a akční platforma, Čtvrtá světová konference o ženách, Světová konference proti rasismu, rasové diskriminaci, xenofobii a souvisejícím formám intolerance, srpen září 2001. Akční plán Mezinárodní organizace práce pro migrující pracovníky, 2004.
⁴ Toto obecné doporučení se zabývá pouze situací migrujících pracovnic, která se týká práce. Přestože je skutečností, že se v některých případech mohou migrující pracovnice stát v důsledku různých stupňů své zrani-telnosti obětí obchodu s lidmi, toto obecné doporučení se na otázky spojené s obchodem s lidmi nevztahuje. Otázka obchodu s lidmi je složitá a vyžaduje větší pozornost. Výbor je názoru, že tento jev lze komplexněji řešit za pomoci článku 6 úmluvy, který ukládá státům, smluvním stranám, povinnost „přijmout veškerá pří-slušná opatření, včetně opatření legislativních, k potlačení všech forem obchodu se ženami a vykořisťování prostituce žen“. Výbor však zdůrazňuje, že mnoho prvků tohoto obecného doporučení má rovněž význam pro situace, kdy se migrující pracovnice staly obětí obchodu s lidmi.
⁵ Pracovníci bez dokladů jsou ti migrující pracovníci, kteří nemají platné povolení k pobytu nebo pracovní povolení. Existuje mnoho situací, kdy k tomu může dojít. Například jim mohli bezohlední zprostředkovatelé obstarat falešné doklady nebo mohli vstoupit do země s platným pracovním povolením, ale následně o něj přišli, neboť zaměstnavatel svévolně ukončil jejich pracovněprávní vztah, nebo nemají doklady, protože jejich zaměstnavatelé jim odebrali cestovní pas. Pracovníci si někdy prodlouží svůj pobyt po skončení platnosti pra-covního povolení nebo vstoupí do země bez platných dokladů.
⁶ Body 10 a 11 popisují některé problémy v oblasti lidských práv související s genderovou rovností, které zažívají ženy ve své zemi původu jak před odjezdem, tak při návratu. Problémy spojené s tranzitem a životem v zahraničí jsou uvedeny v bodech 12 až 22. Tyto oddíly obsahují názorné příklady, které nejsou míněny jako vyčerpávající. Je třeba uvést, že některé problémy týkající se lidských práv popsané zde mohou vést k tomu, že se ženy rozhodnout migrovat podle mezinárodního práva nikoliv dobrovolně; v těchto případech by měl být uveden odkaz na tyto normy.     
⁷ Články uvedené pro každé doporučení odkazují na články Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen.