Přehled
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Lucií Dolanskou Bányaiovou o ústavní stížnosti stěžovatele Petra Kiliana, zastoupeného Mgr. Petrem Mikyskem, advokátem, sídlem Boleslavská 2178/13, Praha 3 - Vinohrady, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. května 2025 č. j. 16 A 20/2024-42, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a Magistrátu hlavního města Prahy, sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1 - Staré Město, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Skutkové okolnosti posuzované věci a obsah napadeného rozhodnutí
1. Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí s tvrzením, že jím bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na soudní ochranu a spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod.
2. Stěžovateli byla ve správním řízení uložena pokuta ve výši 8 000 Kč za spáchání přestupku proti majetku (propíchnutí pneumatik poškozenému) a rovněž mu byla uložena povinnost zaplatit náklady řízení a poškozenému nahradit vzniklou škodu.
3. Proti rozhodnutí správního orgánu se stěžovatel bránil správní žalobou, kterou Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") napadeným rozsudkem zamítl (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).
II.
Argumentace stěžovatele
4. Stěžovatel nejprve vysvětluje, že proti rozsudku městského soudu nepodal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, neboť ta by byla odmítnuta pro nepřijatelnost podle § 104a odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen "s. ř. s."). Dále namítá, že v přestupkovém řízení, které je obdobou řízení trestního a mělo by tedy vycházet ze stejných principů (zejména ze zásady in dubio pro reo), nebylo s jistotou prokázáno, že se uvedeného přestupku dopustil.
III.
Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem
5. Ústavní soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou splněny všechny procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a dospěl k závěru, že tomu tak není.
6. Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel před jejím podáním nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). V citovaných ustanoveních má svůj právní základ zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž též plyne princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti orgánů veřejné moci. Přitom pojem "vyčerpání" znamená nejen uplatnění všech příslušných procesních prostředků, nýbrž i dosažení rozhodnutí ve věci samé. Ústavní soud proto v této souvislosti opakovaně konstatuje, že ústavní soudnictví je vybudováno především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž případnou protiústavnost již nelze napravit jiným způsobem [viz např. nálezy ze dne 30. 11. 1995 sp. zn. III. ÚS 62/95 (N 78/4 SbNU 243) nebo ze dne 12. 1. 2005 sp. zn. III. ÚS 441/04 (N 6/36 SbNU 53)].
7. Stěžovatel brojí proti rozsudku, proti němuž je za stanovených procesních podmínek přípustná kasační stížnost. O této skutečnosti byl stěžovatel ostatně náležitě poučen městským soudem. Hypotetická domněnka stěžovatele, že jeho kasační stížnost bude odmítnuta pro nepřijatelnost (§ 104a odst. 1 s. ř. s.) je irelevantní. Stěžovatel tvrdí, že kasační stížnost nepřesahuje jeho vlastní zájmy a ani se nepokusil tento přesah hledat a přesvědčit Nejvyšší správní soud, aby jeho věc posoudil, rovnou se obrátil na Ústavní soud. O to více by však měl předložit Ústavnímu soudu takovou ústavněprávní argumentaci, která by jej přiměla zasáhnout. Taková tvrzení však ústavní stížnost neobsahuje a Ústavní soud je i kvůli bagatelnímu charakteru sporu ani nenalezl. Podstatné je, že právní řád opravný prostředek v podobě kasační stížnosti nabízí, stěžovatel jej může využít a rozhodujícímu orgánu (zde Nejvyššímu správnímu soudu) je umožněno napadené rozhodnutí (rozsudek městského soudu) zrušit.
8. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnost jako návrh nepřípustný podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 8. září 2025
Lucie Dolanská Bányaiová v. r.
soudkyně zpravodajka