Klíčové téma[1]

Článek 8

Právo dítěte být slyšeno ve vnitrostátním řízení
týkajícím se rodinných věcí

(Naposledy aktualizováno: 16/09/2022)

Úvod

Ačkoli článek 8 neobsahuje žádné výslovné procesní požadavky, dítě musí být dostatečně zapojeno do rozhodování týkajícího se jeho rodinného a soukromého života. Obecné zásady stanovené původně v případu Sahin proti Německu [velký senát], § 72–74 a Sommerfeld proti Německu [velký senát], § 70 a 72, byly vypracovány tak, aby dítě mělo právo na to, aby za účelem ochrany jeho nejlepšího zájmu bylo slyšeno a jeho názor byl vzat v potaz. V závislosti na věku a vyspělosti dotčeného dítěte lze za dostatečné považovat výslechy znalců a znalecké posudky vypracované pro soudy, na něž odkáží soudní rozhodnutí. V případě dětí určitého věku Soud upřednostňuje, aby je vnitrostátní soud osobně vyslechl v každém řízení, které se týká jejich práv podle článku 8. Judikatura proto převzala mezinárodní a evropské normy v tom smyslu, že děti již nesmí být považovány za majetek rodičů.

Zásady vyplývající ze současné judikatury

  • Nelze tvrdit, že dítě schopné utvořit si svůj vlastní názor bylo dostatečně zapojeno do rozhodovacího procesu v soudním nebo správním řízení, které se týká jeho práv podle článku 8, pokud mu nebyla poskytnuta možnost slyšení a vyjádření názoru (M. a M. proti Chorvatsku, § 181, C. proti Chorvatsku, 2020, § 78, a k příslušným mezinárodním nástrojům M.K. proti Řecku, 2018, § 91–92 a C. proti Chorvatsku, 2020, § 76).
  • Děti mají právo být slyšeny a na to, aby byl jejich názor vzat v potaz, ve věcech, které se jich týkají. Zejména s ohledem na to, že děti dospívají a postupem času jsou schopny utvořit si vlastní názor na styk s rodiči, by soudy měly náležitě zohlednit i jejich názory a pocity, jakož i jejich právo na respektování soukromého života (N.Ts. a ostatní proti Gruzii, § 72 obsahující odkaz na příslušné mezinárodní nástroje). Jiná je situace u velmi malých dětí, které ještě nejsou schopny vyjádřit své přání (Petrov a X proti Rusku, § 108; Neves Caratão Pinto proti Portugalsku, 2021, § 138).
  • V případě velmi malých dětí je nezbytné, aby se soudy opíraly o znalecký posudek, a mohly tak objektivně posoudit (Neves Caratão Pinto proti Portugalsku, 2021, § 138), zda by měl být styk s rodičem podporován/udržován, či nikoli, na základě všech dostupných důkazů (Petrov a X proti Rusku, § 108, přičemž je třeba znalecké posudky odlišovat od stanovisek jiných subjektů, viz §§ 109-110). Soudy by si měly vyžádat znalecký posudek, zda je možné vzhledem k věku a vyspělosti menších dětí provést jejich výslech u soudu, a to případně za pomoci dětského psychologa (Zelikha Magomadova proti Rusku, § 116; viz též Cînţa proti Rumunsku, č. 3891/19, § 53–54, 18. února 2020). Názory dětí se mohou měnit a jejich námitky, kterým musí být věnována patřičná pozornost, nemusí nutně postačovat k tomu, aby převážily nad zájmy rodičů, zejména pokud jde o pravidelný styk s dítětem. Dětem by nemělo být uděleno bezpodmínečné právo veta, aniž by byla zvážena veškerá další hlediska a provedeno šetření s cílem určení jejich nejlepšího zájmu (Zelikha Magomadova proti Rusku, § 115); tento zájem obvykle vyžaduje, aby byly zachovány vazby dítěte na jeho rodinu s výjimkou případů, kdy by zachování vazeb poškodilo zdraví a vývoj dítěte (Suur proti Estonsku, 2020, § 79). Pokud by soud založil své rozhodnutí na názoru dítěte, které zjevně není schopno vyjádřit své přání, například z důvodu konfliktu loajality a/nebo vystavení odcizujícímu chování jednoho z rodičů, mohlo by takové rozhodnutí být v rozporu s článkem 8 (K.B. a ostatní proti Chorvatsku, § 143 a odkazy na judikaturu v něm uvedené).
  • V případech, kdy dochází ke střetu zájmů mezi rodiči a dětmi, například pokud je stěžovatel dítětem rozvedených rodičů, kteří vedou spor o to, komu bude svěřen do péče, může vyvstat otázka ustanovení zvláštního kolizního opatrovníka, který by chránil stěžovatelovy zájmy (C. proti Chorvatsku, 2020, § 76–77, § 80).
  • S ohledem na prostor pro uvážení, který mají vnitrostátní orgány, jež mají lepší předpoklady než Soud, mohly vnitrostátní soudy důvodně dospět k závěru, že vzhledem k odborným doporučením není vhodné, aby bylo dítě slyšeno osobně (R.M. proti Lotyšsku, 2021, § 117).
  • V systému Haagské úmluvy je výslovně upraveno stanovisko dítěte, které se stane předmětem mezinárodního únosu provedeného jedním z rodičů (Gajtani proti Švýcarsku, § 106–114). Judikatura rovněž odkazuje na Úmluvu o právech dítěte a další mezinárodní nástroje (M.K. proti Řecku, 2018, § 90–93). Názoru dítěte nemusí být přisvědčeno (S.N. a M.B.N. proti Švýcarsku2021, § 112–115 a odkazy na judikaturu v něm uvedené).

Významné příklady

  • Sahin proti Německu [velký senát], § 73–77: styk otce s dítětem narozeným mimo manželství;
  • C. proti Finsku, § 57–59: pro vnitrostátní soudy mělo rozhodující váhu přání dětí ohledně toho, komu mají být svěřeny do péče;
  • Płaza proti Polsku: právo rodiče na styk s dítětem;
  • A.L. proti Polsku, § 74: žaloba na popření otcovství;
  • Gajtani proti Švýcarsku, § 110–111: názor jedenáctiletého dítěte nezohledněný v řízení o navrácení podle Haagské úmluvy;
  • M. a M. proti Chorvatsku, § 168–172 a § 181–187: opatrovnické řízení;
  • Mandet proti Francii: změna uznaného otcovství;
  • N.Ts. a ostatní proti Gruzii, § 72 a § 74–84: návrat dětí k jejich biologickému otci proti jejich vůli;
  • K.B. a ostatní proti Chorvatsku: silný a trvalý odpor dětí vůči styku s matkou;
  • M.K. proti Řecku, § 74: mezinárodní únos dítěte rodičem (viz též Raw a ostatní proti Francii, § 94; Maumousseau a Washington proti Francii, § 79–80; Van den Berg a Noa Sarrì proti Nizozemsku (rozhodnutí);
  • Petrov a X proti Rusku, § 108–112: rozvod a otázka bydliště dítěte (srov. Sahin);
  • Zelikha Magomadova proti Rusku, § 115–117: vdova, které příbuzní zemřelého manžela navzdory soudnímu rozhodnutí odpírali styk s dětmi a která byla později svévolně zbavena rodičovských práv;
  • Cînţa proti Rumunsku, § 53–54: dítě bylo vyslechnuto soudem neveřejně bez přítomnosti odborného psychologa orgánu sociálně-právní ochrany dětí, přičemž ze soudních rozhodnutí nebylo zřejmé, do jaké míry byla zohledněna tvrzení dítěte o negativním chování ze strany otce;
  • C. proti Chorvatsku, 2020, § 78–81: neustanovení zvláštního kolizního opatrovníka a nevyslechnutí stěžovatele (nezletilého) při rozhodování o tom, komu bude svěřen do péče.
  • Suur proti Estonsku, 2020, § 87–89, § 97: řízení o ukončení společné péče stěžovatele o dítě a omezení styku, kdy nezletilý byl slyšen, byl mu ustanoven kolizní opatrovník a rozhodnutí vnitrostátních soudů bylo založeno na relevantních a dostatečných důvodech.
  • R.B. proti Estonsku, 2021: trestní předpisy týkající se svědecké výpovědi dítěte a rozlišování mezi dětskými a dospělými svědky v souvislosti s pohlavním zneužíváním; odkaz na mezinárodní nástroje: § 87–103.
  • Neves Caratão Pinto proti Portugalsku, 2021: malé děti, které nebyly slyšeny v souladu s článkem 12 odst. 1 Úmluvy OSN o právech dítěte, chybí však znalecký posudek: § 138 (srov R.M. proti Lotyšsku, 2021, § 117, pokud jde o traumatizované dítě).
  • S.N. a M.B.N. proti Švýcarsku, 2021: názor slyšeného dítěte, který však nebyl plně zohledněn v řízení o navrácení podle Haagské úmluvy (§ 106, § 112–115).

Shrnutí obecných zásad a příslušných mezinárodních / evropských dokumentů

Související témata

Další odkazy

Tiskové přehledy:

Online databáze:

Jiné:

KLÍČOVÉ ODKAZY NA JUDIKATURU

[1] Vypracováno kanceláří Soudu. Pro Soud není závazné. 

Původní text je použit se souhlasem Rady Evropy (Sekce pro vztahy s veřejností a publikaci) a Evropského soudu pro lidská práva (Oddělení správy znalostí). Tento překlad byl zveřejněn na základě dohody s Radou Evropy a Evropským soudem pro lidská práva a je výhradní odpovědností Ministerstva spravedlnosti České republiky.