KLÍČOVÉ TÉMA[1]  

Ustanovení čl. 6 odst. 1 (občanskoprávní větev)
Řízení před ústavním soudem

(Naposledy aktualizováno: 28/02/2023)

Úvod  

Ustanovení čl. 6 odst. 1 Úmluvy se vztahuje na řízení před ústavním soudem v jeho občanskoprávní větvi, pokud se týká „rozhodování o občanských právech a závazcích“ (Pierre-Bloch proti Francii, 1997, § 48; Voggenreiter proti Německu, 2004, § 30–33; Albuquerque Fernandes proti Portugalsku, 2021, § 54; Xero Flor w Polsce sp. z o.o. proti Polsku, 2021, § 192–209; a nejnověji Pinkas a ostatní proti Bosně a Hercegovině, 2022, § 37–38). Vzhledem k tomu, že se však toto řízení může výrazně lišit od soudních řízení před obecnými soudy, musel Soud přizpůsobit zásady vypracované v rámci judikatury na poli čl. 6 odst. 1 a stanovit nové zásady. Tyto zásady jsou obecně platné, i když se příslušnost ústavních soudů může v jednotlivých státech lišit.

Je třeba mít na paměti, že toto klíčové téma se netýká řízení u vyšších soudů, například u nejvyšších soudů nebo odvolacích soudů.

Zásady vyplývající ze současné judikatury

Přístup k soudu

Nestrannost:

  • Subjektivní a objektivní testy se vztahují i na řízení před ústavním soudem (Mežnarić proti Chorvatsku, 2005, § 29–32).

Spravedlivý proces:

  • Právo na kontradiktorní řízení se může vztahovat i na řízení před ústavním soudem (Milatová a ostatní proti České republice, 2005, § 59).
  • V situaci, kdy Ústavní soud stěžovateli nezašle písemná stanoviska obecných soudů zapojených do jeho případu, Soud konstatovaly, že zásady týkající se rovnosti zbraní vyplývající z jeho judikatury je třeba chápat tak, že vyžadují, aby Ústavní soud ve všech případech, kdy nepovažuje za nutné postoupit vyjádření některého účastníka řízení ostatním účastníkům, ve svém rozhodnutí tento postup jasně odůvodnil (Janáček proti České republice, 2023, § 53).
  • Pokud se řízení před ústavním soudem týká právních předpisů týkajících se konkrétní osoby, musí být dotčeným osobám zaručen volný přístup k vyjádřením ostatních účastníků a poskytnuta faktická možnost se k těmto vyjádřením vyjádřit (Ruiz-Mateos proti Španělsku, 1993, § 63; viz naopak, Gorraiz Lizarraga a ostatní proti Španělsku, 2004, § 56–61).
  • Pokud existuje mechanismus předběžného postoupení věci ústavnímu soudu, může zamítnutí žádosti o takové postoupení ze strany vnitrostátního soudu za určitých okolností porušit právo na spravedlivý proces, například pokud zamítnutí nebylo řádně odůvodněno (Šaltinytė proti Litvě, 2021, § 88; Xero Flor w Polsce sp. z o.o. proti Polsku, 2021, § 166).
  • Záruky zakotvené v čl. 6 odst. 1 zahrnují povinnost soudů, včetně ústavních soudů, dostatečně odůvodnit svá rozhodnutí, zejména pokud se projednávaná věc týká práv a svobod zaručených Úmluvou (Paun Jovanović proti Srbsku, 2023, § 105–109) nebo záruk nezávislosti soudů (Ovcharenko a Kolos proti Ukrajině, 2023, § 126).

Veřejné slyšení:

  • Pokud se řízení před ústavním soudem omezuje na posouzení ústavněprávních otázek a zahrnuje pouze posouzení právních otázek, postačuje k tomu, aby byl dodržen soulad s čl. 6 odst. 1, aby se konalo veřejné slyšení v rozhodující fázi řízení (Gratzinger a Gratzingerová proti České republice (rozhodnutí) [velký senát], 2002, § 82).
  • V abstraktním řízení o přezkumu ústavnosti nejsou státy povinny zajistit, aby byl každý dotčený jednotlivec slyšen před soudem (Gavella proti Chorvatsku (rozhodnutí), 2006).
  • Při projednávání konkrétní věci před ústavním soudem jako soudem prvního a jediného stupně se musí konat ústní jednání, ledaže by existovaly výjimečné okolnosti, které by odůvodňovaly upuštění od takového jednání (Selmani a ostatní proti Bývalé jugoslávské republice Makedonii, 2017, § 36–43).

Délka řízení:

  • Řízení před ústavním soudem je třeba zohlednit při posuzování přiměřenosti délky řízení, pokud je jeho výsledek způsobilý ovlivnit výsledek sporu před obecnými soudy (Ruiz-Mateos proti Španělsku, 1993, § 35; Süßmann proti Německu [velký senát], 1996, § 39; Bieliński proti Polsku, 2022, § 47).
  • Pokud je řízení před ústavním soudem součástí řízení před obecnými soudy, například pokud mu vnitrostátní soudy předloží otázku ústavnosti příslušného ustanovení, může být řízení před ním ve větší či menší míře významné pro posouzení souladu základního řízení s článkem 6 (Polyakh a ostatní proti Ukrajině, 2019, § 186–192). Povinnost ústavních soudů projednat záležitost v přiměřené lhůtě však nelze vykládat stejně jako u obecných soudů (Süßmann proti Německu [velký senát], 1996, § 56–58).
  • Role Ústavního soudu jako strážce Ústavy činí zvláště nezbytným, aby byl schopen zohlednit i jiná hlediska než pouhé chronologické pořadí, v jakém případy napadly, jako je povaha případu a její význam z politického a společenského hlediska (A.T. proti Slovinsku (rozhodnutí), 2022, § 21; a její limity viz Oršuš a ostatní proti Chorvatsku [velký senát], 2010, § 109).

Významné příklady

Přístup k soudu:

  • Ferré Gisbert proti Španělsku, 2009 – restriktivní výklad počátku lhůty pro podání ústavní stížnosti (porušení);
  • Klausecker proti Německu (rozhodnutí), 2015 – omezení přístupu k německému Spolkovému ústavnímu soudu za účelem přezkumu postupu při přijímání zaměstnanců Evropským patentovým úřadem, pokud je k dispozici přijatelné alternativní řízení (rozhodčí řízení) (nepřijatelnost);
  • Dos Santos Calado a ostatní proti Portugalsku, 2020 – projev přepjatého formalismu při prohlášení ústavních stížností za nepřijatelné pro nesplnění zákonných podmínek. Použití zásad stanovených v případu Zubac proti Chorvatsku [velký senát], 2018, které se týkaly řízení před nejvyšším soudem, na řízení před ústavním soudem (porušení u dvou stížností; neporušení u třetí stížnosti);
  • Albuquerque Fernandes proti Portugalsku, 2021 – nejde o projev přepjatého formalismu při odmítnutí ústavní stížnosti podané soudcem, který napadl kárný trest, z procesních důvodů (neporušení).
  • Dragan Kovačević proti Chorvatsku, 2022 – nepřiměřenost odmítnutí přiznat náhradu nákladů řízení v případě stížnosti k ústavnímu soudu týkající se omezení svéprávnosti stěžovatele (porušení).
  • Çela proti Albánii, 2022: odmítnutí ústavní stížnosti z důvodu nepředvídatelného použití nové lhůty (dva roky až čtyři měsíce), která byla zavedena po podaní stížnosti (porušení)
  • Olivares Zúñiga proti Španělsku, 2022: “odvolání Amparo” (prostředek ochrany ústavních práv) prohlášeno za nepřijatelné z důvodu nepředvídatelného požadavku na vyčerpání předchozího opravného prostředku (porušení).

Nestrannost:

  • Steck-Risch a ostatní proti Lichtenštejnsku, 2005: nestrannost soudce ústavního soudu v malé zemi, kde soudci fungují na částečný úvazek a kde tytéž osoby vykonávají jak funkci soudce, tak advokáta (neporušení);
  • Švarc a Kavnik proti Slovinsku, 2007: nestrannost soudce ústavního soudu, který v občanskoprávním řízení v prvním stupni vystupoval jako právní expert odpůrce stěžovatele (porušení).
  • Bellizzi proti Maltě, 2011: tvrzený nedostatek nestrannosti v případě, kdy právní asistent předsedy ústavního soudu vystupoval ve prospěch jednoho z účastníků předcházejícího občanskoprávního řízení v téže věci (neporušení);
  • Dos Santos Calado a ostatní proti Portugalsku, 2020: nestrannost tříčlenného výboru ústavního soudu, který posuzuje námitku proti rozhodnutí o přijatelnosti z důvodu přítomnosti soudce zpravodaje, který uvedené rozhodnutí vydal (nepřijatelnost);
  • Scerri proti Maltě, 2020: tvrzený nedostatek nestrannosti tří soudců ústavního soudu, kteří předtím zasedali v odvolacím senátu, jenž rozhodoval o odvolání stěžovatele i o jeho žádosti o postoupení věci ústavnímu soudu (porušení);
  • Chorvatská golfová federace proti Chorvatsku, 2020: tvrzený nedostatek nestrannosti soudkyně, která zasedala v tříčlenném senátu ústavního soudu, přestože byla manželkou předsedy golfového klubu, proti němuž sdružení stěžovatele zahájilo exekuční řízení (porušení).

Soud zřízený zákonem:

Délka řízení:

  • Von Maltzan a ostatní proti Německu (rozhodnutí) [velký senát], 2005: délka řízení před německým Spolkovým ústavním soudem v souvislosti s vyvlastňováním v době komunistického režimu v jedinečném kontextu sjednocení Německa (nepřijatelnost);
  • Janković proti Chorvatsku (rozhodnutí), 2000: délka řízení před ústavním soudem týkajícího se vojenského důchodu důstojníka jugoslávské lidové armády ve výslužbě, které zahrnovalo složité právní otázky v souvislosti s rozpadem bývalé Jugoslávie (nepřijatelnost);
  • Oršuš a ostatní proti Chorvatsku [velký senát], 2010: délka řízení před ústavním soudem trvající více než čtyři roky (porušení)
  • Project-Trade d.o.o. proti Chorvatsku, 2020: délka řízení před ústavním soudem trvajícího téměř pět let ve věci zrušení a odnětí akcií společnosti stěžovatele v soukromé bance (porušení);
  • Shorazova proti Maltě, 2022: délka řízení před ústavním soudem týkajícího se odškodnění, které trvalo téměř pět let v rámci dvou soudních řízení, nebyla vzhledem ke konkrétním okolnostem případu nepřiměřená (neporušení);
  • A.T. proti Slovinsku (rozhodnutí), 2022: délka řízení před ústavním soudem, trvající přibližně tři roky a jeden měsíc, nebyla vzhledem ke složitosti projednávaných otázek nepřiměřená (nepřijatelnost).

Další odkazy

Rada Evropy:

KLÍČOVÉ ODKAZY NA JUDIKATURU    

Zásadní případy: 

Ostatní případy podle článku 6: 

[1]  Vypracováno kanceláří Soudu. Pro Soud není závazné. 
Původní text je použit se souhlasem Rady Evropy (Sekce pro vztahy s veřejností a publikaci) a Evropského soudu pro lidská práva (Oddělení správy znalostí). Tento překlad byl zveřejněn na základě dohody s Radou Evropy a Evropským soudem pro lidská práva a je výhradní odpovědností Ministerstva spravedlnosti České republiky.