KLÍČOVÉ TÉMA[1]

Zajišťování migrujících dětí

(Naposledy aktualizováno: 28/02/2023)

Úvod

Soud se zabýval zajištěním migrujících dětí – jak s doprovodem, tak bez doprovodu – při vstupu na území a za účelem vyhoštění. Zajišťování migrujících dětí je řešeno v různých ustanoveních Úmluvy, konkrétně v článcích 3, 5 a 8 Úmluvy.

Zásady vyplývající ze současné judikatury

Článek 3 Úmluvy:

• Státy mají pozitivní závazek chránit děti podle článku 3 Úmluvy. Soud ve své judikatuře stanovil, že „mimořádná zranitelnost“ dítěte je rozhodujícím faktorem, který má přednost před jakýmikoli úvahami týkajícími se nelegálního migračního statusu dítěte (Mubilanzila Mayeka a Kaniki Mitunga proti Belgii, 2006, § 55; Muskhadzhiyeva a ostatní proti Belgii, 2010, § 56; Popov proti Francii, 2012, § 91; Tarakhel proti Švýcarsku [velký senát], 2014, § 99; Abdullahi Elmi a Aweys Abubakar proti Maltě, 2016, § 103; R.C. a V.C. proti Francii, 2016, § 35; R.M. a ostatní proti Francii, 2016, § 71; S.F. a ostatní proti Bulharsku, 2017, § 79; G.B. a ostatní proti Turecku, 2019, § 101; Khan proti Francii, 2019, § 74;  Darboe a Camara proti Itálii, 2022, § 173).
• Státy jsou proto povinny přijmout nezbytná opatření k poskytnutí odpovídající ochrany a humanitární pomoci dětem, které žádají o azyl, ať už jsou v doprovodu svých rodičů či nikoli (Muskhadzhiyeva a ostatní proti Belgii, 2010, § 62; Popov proti Francii, 2012, § 91). Stejně tak Soud projevuje zvýšené povědomí o zvláštní ochraně dětí žádajících o azyl, pokud jde o podmínky jejich přijetí (Tarakhel proti Švýcarsku [velký senát], 2014, § 119).
• Děti v zajišťovacím zařízení, ať už s doprovodem či bez něj, jsou považovány za mimořádně zranitelné a potřebují zvláštní pozornost úřadů vzhledem ke svým specifickým potřebám vyplývajícím z jejich věku, nesamostatnosti a statusu žadatele o azyl nebo migranta (Popov proti Francii, 2012, § 91; Abdullahi Elmi a Aweys Abubakar proti Maltě, 2016, § 103; A.B. a ostatní proti Francii, 2016, § 110; R.M. a ostatní proti Francii, 2016, § 71; S.F. a ostatní proti Bulharsku, 2017, § 79; R.R. a ostatní proti Maďarsku, 2021, § 49).

Děti s doprovodem

• Jak bylo uvedeno výše, podle judikatury Soudu mají státy pozitivní povinnost poskytnout dětem, které žádají o azyl, ochranu a humanitární pomoc (Popov proti Francii, 2012, § 91; Tarakhel proti Švýcarsku [velký senát], 2014, § 99; Abdullahi Elmi a Aweys Abubakar proti Maltě, 2016, § 103; A.B. a ostatní proti Francii, 2016, § 110; R.M. a ostatní proti Francii, 2016, § 71; S.F. a ostatní proti Bulharsku, 2017, § 79; R.R. a ostatní proti Maďarsku, 2021, § 49).
• V několika případech se Soud zabýval vztahem mezi povinnostmi státu a rodičovskými povinnostmi ve vztahu k dětem, které byly umístěny do zajišťovacích zařízení se svými rodiči. Pokud jde o zajištění dětí s doprovodem, Soud zdůraznil, že skutečnost, že děti jsou po celou dobu zajištění doprovázeny svými rodiči, nestačí k tomu, aby byly orgány zproštěny povinnosti chránit děti a přijmout vhodná opatření v souladu se svými pozitivními závazky podle článku 3 Úmluvy (Muskhadzhiyeva a ostatní proti Belgii, 2010, § 57–58; Popov proti Francii, 2012, § 91; R.M. a ostatní proti Francii, 2016, § 71; M.H. a ostatní proti Chorvatsku, 2021 § 192; R.R. a ostatní proti Maďarsku, 2021, § 59). Chování doprovázejícího rodiče navíc není rozhodující pro otázku, zda bylo u dítěte dosaženo hranice závažnosti pro uplatnění článku 3 Úmluvy (M.D. a A.D. proti Francii, 2021, § 70).
• V případech týkajících se zajištění migrujících dětí s doprovodem při vstupu a za účelem vyhoštění Soud při konstatování porušení článku 3 Úmluvy zvažuje následující tři faktory: i) nízký věk dětí, ii) dobu trvání zajištění a iii) vhodnost prostor s ohledem na specifické potřeby dětí (A.B. a ostatní proti Francii, 2016, § 109; R.M. a ostatní proti Francii, 2016, § 70; A.M. a ostatní proti Francii, 2016, § 46; R.C. a V.C. proti Francii, 2016, § 34; R.K. a ostatní proti Francii, 2016, § 66; M.D. a A.D. proti Francii, 2021, § 63; R.R. a ostatní proti Maďarsku, 2021, § 49).
• Pokud byly děti s doprovodem zajišťovány ve špatných podmínkách, Soud shledal porušení článku 3, i když zajištění trvalo krátce (S.F. a ostatní proti Bulharsku, 2017: zajištění na třicet dva až čtyřicet jedna hodin).
• Pokud jsou materiální podmínky uspokojivé, nemusí být zajištění dětí na krátkou dobu dostatečné k tomu, aby splňovalo minimální stupeň závažnosti pro porušení článku 3; v takových případech má délka zajištění prvořadý význam a může vést k porušení článku 3 (A.B. a ostatní proti Francii, 2016, § 114; R.M. a ostatní proti Francii, 2016, § 75; M.H. a ostatní proti Chorvatsku, 2021, § 199).
• Kromě tří výše uvedených faktorů Soud v řadě případů považoval za relevantní faktor v kontextu článku 3 také zranitelnost dětí z hlediska jejich zdravotního stavu nebo osobní historie (Muskhadzhiyeva a ostatní proti Belgii, 2010, § 63, kde byly psychické problémy dětí potvrzeny lékaři; Kanagaratnam a ostatní proti Belgii, 2011, § 67, kde děti zažily traumatickou situaci v zemi původu; M.H. a ostatní proti Chorvatsku, 2021, § 201, kdy děti byly svědky smrti své sestry v blízkosti hranic).
•  Rodiče:
  - V některých případech týkajících se zajištění dětí v doprovodu rodičů Soud neshledal porušení článku 3 Úmluvy ve vztahu k rodičům, ale pouze ve vztahu k dětem. V těchto případech Soud sice uznal, že rodiče pociťují úzkost a frustraci, ale zdůvodnil, že „skutečnost, že během zajištění nebyli odděleni od svých dětí, jim musela poskytnout určitou úlevu od těchto pocitů“ (Muskhadzhiyeva a ostatní proti Belgii, 2010, § 66; Popov proti Francii, 2012, § 105; M.H. a ostatní proti Chorvatsku, 2021, § 210). Soud proto považoval kontinuitu vztahu mezi rodičem a dítětem za polehčující okolnost pro utrpení, které zajištění způsobilo, a rozhodl, že ve výše uvedených případech nebyl splněn práh závažnosti vyžadovaný pro uplatnění článku 3 (Popov proti Francii, 2012, § 104).
  - V jiných případech Soud rovněž shledal porušení článku 3 Úmluvy ve vztahu k doprovázejícímu rodiči, zejména s ohledem na jeho zvláštní zranitelnost (R.R. a ostatní proti Maďarsku, 2021, § 58–65; M.D. a A.D. proti Francii, 2021, § 71; H.M. a ostatní proti Maďarsku, č 2022, § 18).

Děti bez doprovodu

• Ačkoli mají státy v zásadě pozitivní povinnost poskytnout dětem žádajícím o azyl ochranu a humanitární pomoc bez ohledu na to, zda jsou doprovázeny, či nikoli, některé konkrétní povinnosti státu se přesto mohou lišit v závislosti na tom, zda jsou děti samy nebo v doprovodu svých rodičů (Rahimi proti Řecku, 2011, § 63; Abdullahi Elmi a Aweys Abubakar proti Maltě, 2016, § 112).
• V řadě případů, pokud jde o děti bez doprovodu, Soud shledal porušení článku 3 s ohledem na délku a podmínky zajištění (Mubilanzila Mayeka a Kaniki Mitunga proti Belgii, 2006, § 50–59; Rahimi proti Řecku, 2011, § 81–86; Abdullahi Elmi a Aweys Abubakar proti Maltě, 2016, § 113–115).
• Ve věci Rahimi proti Řecku, 2011, kde byl nezletilý bez doprovodu zajišťován po dobu dvou dnů do svého vyhoštění ze země, Soud, aniž by vzal v úvahu délku zajištění, shledal porušení článku 3 na základě mimořádně zranitelné situace stěžovatele a špatných podmínek v zajišťovacím zařízení, které podkopávaly samu podstatu lidské důstojnosti (§ 85–86).
• Rodiče:
  - V případech týkajících se dětí bez doprovodu Soud rozhodoval také o jejich rodičích, kteří byli v rozhodné době od svých dětí odděleni. Ve věci Mubilanzila Mayeka a Kaniki Mitunga proti Belgii, 2006, Soud shledal porušení článku 3 jak v případě dítěte bez doprovodu, které bylo dva měsíce samo zajišťováno v tranzitním středisku, než bylo vyhoštěno, tak v případě matky dítěte, která se nacházela v jiné zemi. Vzhledem ke zranitelné situaci a nízkému věku dítěte bez doprovodu (pět let), které bylo odděleno od své rodiny, Soud shledal, že belgické orgány nesplnily svůj pozitivní závazek chránit dítě, jelikož jej umístily do uzavřeného střediska určeného pro dospělé, neposkytly mu odpovídající péči a vystavily jej takovým podmínkám, které svědčí o nedostatku lidskosti, což představovalo nelidské zacházení podle článku 3 (§ 50–59). Při určování, že matčino utrpení a úzkost z dceřina zajištění dosáhly stupně závažnosti, který představuje porušení článku 3, Soud považoval skutečnost, že orgány matku neinformovaly o deportaci její dcery, za faktor, který tyto pocity zhoršil (§ 60–70).
  - Naopak v jiném případě Soud sice shledal porušení článku 3 ve vztahu k dětem, ale neshledal porušení článku 3 ve vztahu k otci, který trpěl v důsledku zajištění a vyhoštění svých dětí, které byly v rozhodné době bez doprovodu, na základě skutečnosti, že si byl vědom toho, že se o jeho děti může po návratu postarat jeho vlastní matka (Moustahi proti Francii, 2020, § 77–78).

Článek 5 Úmluvy:

• Soud ve své judikatuře zdůraznil, že mezinárodní instituce, zejména Rada Evropy, vyzývají státy, aby ukončily zajišťování migrujících dětí (G.B. a ostatní proti Turecku, 2019, § 151; M.H. a ostatní proti Chorvatsku, 2021, § 236).
• Soud rozhodl, že zadržování malých dětí v nevhodných podmínkách ve smyslu článku 3 může samo o sobě vést k porušení čl. 5 odst. 1, bez ohledu na to, zda děti byly v doprovodu rodičů či nikoli (Mubilanzila Mayeka a Kaniki Mitunga proti Belgii, 2006 § 102–105; Muskhadzhiyeva a ostatní proti Belgii, 2010, § 74; Rahimi proti Řecku, 2011, § 110; Kanagaratnam a ostatní proti Belgii, 2011 § 94–95; G.B. a ostatní proti Turecku, 2019, § 151; M.H. a ostatní proti Chorvatsku, 2021, § 239).
• Soud často upozorňoval na to, že je třeba se vyvarovat zajišťování migrujících dětí a umisťování dětí do zajišťovacích zařízení by mělo být prováděno jako krajní opatření státních orgánů poté, co se zjistí, že nejsou k dispozici žádná alternativní opatření, která by méně omezovala jejich svobodu (Popov proti Francii, 2012, § 119; A.B. a ostatní proti Francii, 2016 § 123; G.B. a ostatní proti Turecku, 2019, § 151; Bilalova a ostatní proti Polsku, 2020, § 79;  M.H. a ostatní proti Chorvatsku, 2021, § 237; Nikoghosyan a ostatní proti Polsku, 2022, § 86).
• Skutečnost, že státní orgány neprovedly řádné posouzení za účelem stanovení méně represivních alternativ k zajištění, vedla Soud k tomu, že v řadě případů shledal porušení čl. 5 odst. 1 ve vztahu k dětem (Rahimi proti Řecku, 2011, § 109–110; Popov proti Francii, 2012, § 119; A.B. a ostatní proti Francii, 2016, § 124; R.M. a ostatní proti Francii, 2016, § 86–88; R.K. a ostatní proti Francii, 2016, § 85–87; H.A. a ostatní proti Řecku, 2019 § 206–207; Bilalova a ostatní proti Polsku, 2020, § 80–82; M.D. a A.D. proti Francii, 2021, § 89;  M.H. a ostatní proti Chorvatsku, 2021, § 249; R.R. a ostatní proti Maďarsku, 2021, § 90–92; Nikoghosyan a ostatní proti Polsku, č 2022, § 88).
• V některých případech, kdy byla možnost použít mírnější donucovací opatření zamítnuta z důvodu jednání doprovázejícího rodiče, však Soud neshledal porušení článku 5 odst. 1 na základě toho, že orgány účinně zkoumaly, zda je zajištění krajním opatřením, pro které není k dispozici žádná alternativa (A.M. a ostatní proti Francii, 2016, § 68–69; R.C. a V.C. proti Francii, 2016, § 55–57).
• Ve věci Rahimi proti Řecku, 2011, týkající se zajištění dítěte bez doprovodu, Soud shledal porušení čl. 5 odst. 1 z důvodu, že orgány nezohlednily nejlepší zájem dítěte a nezkoumaly, zda bylo zajištění provedeno jako krajní opatření, což podle Soudu vyvolalo pochybnosti o dobré víře orgánů, jakož i o špatných podmínkách zajištění (§ 109–110).
• Soud rozhodl, že zajištění dětí představuje porušení čl. 5 odst. 1 v případě Moustahi proti Francii, 2020, kdy orgány svévolně přidružily dvě děti k nepříbuzné dospělé osobě tím, že jejich jména uvedly v příkazu k vyhoštění dospělé osoby s cílem umožnit jejich zajištění a následné vyhoštění ze země, místo aby zajistily jejich nejlepší zájem (§ 92–94).
• Pokud jsou děti zajištěny s rodičem, který je doprovází, a rozhodnutí o zajištění je vydáno pouze proti rodiči, ale nikoli proti dětem, je zajištění dětí v rozporu s čl. 5 odst. 1 (Minasian a ostatní proti Moldavské republice, 2023, § 40–42).

Článek 8 Úmluvy:

• Soud podle článku 8 znovu potvrdil, že nejlepší zájem dítěte nelze omezit pouze na zachování rodiny a že státní orgány jsou povinny přijmout veškerá nezbytná opatření k ukončení zajišťování rodin a k ochraně práva na rodinný život (Popov proti Francii, 2012, § 147; Bistieva a ostatní proti Polsku, 2018, § 85; Nikoghosyan a ostatní proti Polsku, 2022 § 84).
• V případech týkajících se dětí s doprovodem i bez doprovodu Soud dále v souvislosti s článkem 8 uvedl, že s ohledem na široký konsensus v mezinárodním právu musí být zásada nejlepšího zájmu dítěte prvořadá při všech rozhodnutích týkajících se dětí (Mubilanzila Mayeka a Kaniki Mitunga proti Belgii, 2006, § 83; Rahimi proti Řecku, 2011, § 108; Popov proti Francii, 2012, § 140).
• V některých případech Soud shledal porušení článku 8 ve vztahu ke všem stěžovatelům, pokud rozhodl, že správní zajištění rodiny bylo nepřiměřené sledovanému cíli (Popov proti Francii, 2012, § 148; A.B. a ostatní proti Francii, 2016, § 145–156; R.K. a ostatní proti Francii, 2016, § 117) a orgány neposkytly dostatečné důvody pro ospravedlnění zajištění (Bistieva a ostatní proti Polsku, 2018, § 87–88); zatímco v jiných případech Soud neshledal porušení článku 8 ve vztahu ke všem členům rodiny (A.M. a ostatní proti Francii, 2016 § 96–97; R.C. a V.C. proti Francii, 2016 § 82–83).
• Ve věci Moustahi proti Francii, 2020, nebylo rozhodnutí úřadů odmítající sloučení dětí s jejich otcem v nejlepším zájmu dětí, což vedlo k porušení článku 8 ve vztahu k dětem i jejich otci (§ 113–115).
• Ve věci Mubilanzila Mayeka a Kaniki Mitunga proti Belgii, 2006, § 83–87, Soud rozhodl, že zajištění nebylo v nejlepším zájmu dítěte, a to jak ve vztahu k dítěti bez doprovodu, tak k matce dítěte, která se nacházela v jiné zemi.

Významné příklady

Děti bez doprovodu:

• Mubilanzila Mayeka a Kaniki Mitunga proti Belgii, 2006: pětileté dítě bez doprovodu zajišťované po dobu dvou měsíců v zařízení pro dospělé; porušení článku 3, porušení čl. 5 odst. 1.
• Rahimi proti Řecku, 2011: patnáctiletý dětský žadatel o azyl bez doprovodu, který byl dva dny zajišťován v zajišťovacím zařízení pro dospělé ve velmi špatných podmínkách; porušení článku 3, porušení čl. 5 odst. 1.
• Abdullahi Elmi a Aweys Abubakar proti Maltě, 2016: dvě děti bez doprovodu ve věku 16/17 let, zajišťované přibližně osm měsíců ve špatných podmínkách v očekávání výsledku řízení o posouzení věku; porušení článku 3, porušení čl. 5 odst. 1.
• H.A. a ostatní proti Řecku, 2019: děti bez doprovodu ve věku 14 až 17 let, zajištěné v rámci „ochranného opatření“ v rozmezí 21 až 33 dnů na policejní stanici; porušení článku 3, porušení čl. 5 odst. 1.

Děti s doprovodem:

• Zjištění týkající se dětí
  - Případy, kdy byly rodiny zajišťovány v nevhodných podmínkách:
       - Muskhadzhiyeva a ostatní proti Belgii, 2010: čtyři děti ve věku sedm měsíců, tři a půl roku, pět a sedm let držené v uzavřeném tranzitním středisku více než měsíc před jejich vyhoštěním; porušení článku 3, porušení čl. 5 odst. 1.
       - Popov proti Francii, 2012: děti ve věku pět měsíců a tři roky byly patnáct dní drženy před vyhoštěním v zajišťovacím zařízení, které nebylo přizpůsobeno jejich věku; porušení článku 3, porušení čl. 5 odst. 1, porušení článku 8.
       - S.F. a ostatní proti Bulharsku, 2017: děti ve věku jeden a půl roku, jedenáct let a šestnáct let byly zajišťovány ve špatných podmínkách po dobu 32 až 41 hodin; porušení článku 3.
       - R.R. a ostatní proti Maďarsku, 2021, a H.M. a ostatní proti Maďarsku, 2022: děti byly se svými rodiči téměř čtyři měsíce zajišťovány v tranzitní zóně se špatnými životními podmínkami, kde čekaly na výsledek své žádosti o azyl: porušení článku 3, porušení čl. 5 odst. 1.
       - M.D. a A.D. proti Francii, 2021: čtyřměsíční dítě a kojící matka byly jedenáct dní zajišťovány v nevhodných prostorách; porušení článku 3, porušení čl. 5 odst. 1.
  - Případy, kdy materiální podmínky nebyly samy o sobě v rozporu s článkem 3:
       - A.B. a ostatní proti Francii, 2016: dítě ve věku čtyř let zajištěné po dobu osmnácti dnů: porušení článku 3, porušení čl. 5 odst. 1, porušení článku 8.
       - R.M. a ostatní proti Francii, 2016: sedmiměsíční dítě zajištěno na sedm dní; porušení článku 3, porušení čl. 5 odst. 1.
       - A.M. a ostatní proti Francii, 2016: dítě ve věku dvou a půl roku a další dítě ve věku čtyř měsíců zajištěno po dobu nejméně sedmi dnů; porušení článku 3, neporušení čl. 5 odst. 1, neporušení článku 8.
       - R.K. a ostatní proti Francii, 2016 patnáctiměsíční dítě zajištěno na devět dní; porušení článku 3, porušení čl. 5 odst. 1, porušení článku 8.
       - M.H. a ostatní proti Chorvatsku, 2021: děti ve věku od jednoho roku do sedmnácti let zajištěny na dva měsíce a čtrnáct dní; porušení článku 3, porušení čl. 5 odst. 1.
       -  N.B. a ostatní proti Francii, 2022: osmileté dítě zajištěno na čtrnáct dní; porušení článku 3, porušení článku 34.
  - Zjištění ve vztahu k doprovázejícím rodičům:
       - Muskhadzhiyeva a ostatní proti Belgii, 2010: neporušení článku 3, neporušení čl. 5 odst. 1.
       - Popov proti Francii, 2012: neporušení článku 3, porušení článku 8.
       - A.B. a ostatní proti Francii, 2016: porušení článku 8.
       - A.M. a ostatní proti Francii, 2016: neporušení čl. 5 odst. 1, neporušení článku 8.
       - Bistieva a ostatní proti Polsku, 2018: porušení článku 8.
       - R.R. a ostatní proti Maďarsku, 2021: porušení článku 3 (těhotná žena ve vážném zdravotním stavu), porušení čl. 5 odst. 1.
       - M.D. a A.D. proti Francii, 2021: porušení článku 3 (kojící matka).
       - M.H. a ostatní proti Chorvatsku, 2021: neporušení článku 3, porušení čl. 5 odst. 1.

Související témata

• Zajištění migrujících dětí podle článků 3 a 5 Úmluvy s sebou může přinášet problematiku postupů určování věku (např Mahamed Jama proti Maltě, 2015 a Abdullahi Elmi a Aweys Abubakar proti Maltě, 2016), v některých případech je tato problematika posuzována samostatně podle článku 8 Úmluvy, jako např. ve věci Darboe a Camara proti Itálii, 2022).
• V souvislosti se zajištěním přistěhovalců byla konkrétní povinnost zvážit méně represivní alternativní metody formulována pouze v případě zranitelných osob zajištěných podle čl. 5 odst. 1 písm. f) (např. Rahimi proti Řecku, 2011, pokud jde o nezletilé osoby a Yoh-Ekale Mwanje proti Belgii, 2011, pokud jde o zranitelné dospělé osoby), zatímco v souvislosti se zajištěním migrujících dospělých osob se posouzení nezbytnosti zajištění nevyžaduje (Saadi proti Spojenému království, 2008, § 72). Pokud však vnitrostátní právo, případně ve spojení s právem EU, stanoví přísnější požadavky, pokud jde o zajištění migrujících dospělých osob bez zvláštní zranitelnosti, zahrnuje zákonnost zajištění požadavek na dodržení hmotněprávních a procesních pravidel vnitrostátního práva (viz Muhammad Saqawat proti Belgii, 2020, § 47–49).

Další odkazy

Příručky k judikatuře:

• Příručka – přistěhovalectví
• Příručka k článku 3 – Zákaz mučení
• Příručka k článku 5 – Právo na svobodu a osobní bezpečnost
• Příručka k článku 8 – Právo na respektování soukromého a rodinného života, obydlí a korespondence

Další klíčová témata:

• Zdraví a přistěhovalectví (přistěhovalectví)

Tiskové přehledy:

• Zajištění nezletilí migranti s doprovodem
• Zajištění migranti
• Zajištění nezletilí migranti bez doprovodu

Jiné:

    Agentura EU pro základní práva, Evropský právní a politický rámec pro zajištění migrujících dětí (2017)

KLÍČOVÉ ODKAZY NA JUDIKATURU

Zásadní případy:

• Mubilanzila Mayeka a Kaniki Mitunga proti Belgii, č. 13178/03, 12. října 2006 (porušení článku 3, porušení čl. 5 odst. 1, porušení čl. 5 odst. 4, porušení článku 8);
• Rahimi proti Řecku, č. 8687/08, 5. dubna 2011 (porušení článku 3, porušení čl. 5 odst. 1, porušení článku 13);
• Popov proti Francii, č. 39472/07 a 39474/07, 19. ledna 2012 (porušení článku 3 (děti), neporušení článku 3 (rodiče), porušení čl. 5 odst. 1 (děti), porušení čl. 5 odst. 4 (děti), porušení článku 8);
• A.B. a ostatní proti Francii, č. 11593/12, 12. července 2016 (porušení článku 3 (dítě), porušení čl. 5 odst. 1 (dítě), porušení čl. 5 odst. 4 (dítě), porušení článku 8).

Podle článku 3:

• Mubilanzila Mayeka a Kaniki Mitunga proti Belgii, č. 13178/03, 12. října 2006 (porušení článku 3);
• Muskhadzhiyeva a ostatní proti Belgii, č. 41442/07, 19. ledna 2010 (porušení článku 3 (děti), neporušení článku 3 (rodiče));
• Rahimi proti Řecku, č. 8687/08, 5. dubna 2011 (porušení článku 3);
• Kanagaratnam a ostatní proti Belgii, č. 15297/09, 13. prosince 2011 (porušení článku 3 (děti), neporušení článku 3 (rodič));
• Popov proti Francii, č. 39472/07 a 39474/07, 19. ledna 2012 (porušení článku 3 (děti), neporušení článku 3 (rodiče));
• Mohamad proti Řecku, č. 70586/11, 11. prosince 2014 (porušení článku 3);
• A.B. a ostatní proti Francii, č. 11593/12, 12. července 2016 (porušení článku 3 (dítě);
• A.M. a ostatní proti Francii, č. 24587/12, 12. července 2016 (porušení článku 3 (děti);
• R.C. a V.C. proti Francii, č. 76491/14, 12. července 2016 (porušení článku 3 (dítě);
• R.K. a ostatní proti Francii, č. 68264/14, 12. července 2016 (porušení článku 3 (dítě));
• R.M. a ostatní proti Francii, č. 33201/11, 12. července 2016 (porušení článku 3 (dítě));
• Abdullahi Elmi a Aweys Abubakar proti Maltě, č. 25794/13 a 28151/13, 22. listopadu 2016 (porušení článku 3);
• S.F. a ostatní proti Bulharsku, č. 8138/16, 7. prosince 2017 (porušení článku 3);
• H.A. a ostatní proti Řecku, č. 19951/16, 28. února 2019 (porušení článku 3);
• G.B. a ostatní proti Turecku, č. 4633/15, 17. října 2019 (porušení článku 3);
• Moustahi proti Francii, č. 9347/14, 25. června 2020 (porušení článku 3);
• R.R. a ostatní proti Maďarsku, č. 36037/17, 2. března 2021 (porušení článku 3);
• M.D. a A.D. proti Francii, č. 57035/18, 22. července 2021 (porušení článku 3 (dítě), porušení článku 3 (rodič);
• M.H. a ostatní proti Chorvatsku, č. 15670/18 a 43115/18, 18. listopadu 2021 (porušení článku 3 (děti); neporušení článku 3 (rodiče));
• N.B. a ostatní proti Francii, č. 49775/20, 31. března 2022 (porušení článku 3 (dítě), neporušení článku 3 (rodiče));
• H.M. a ostatní proti Maďarsku, č. 38967/17, 2. června 2022 (porušení článku 3).

Podle článku 5:

• Mubilanzila Mayeka a Kaniki Mitunga proti Belgii, č. 13178/03, 12. října 2006 (porušení čl. 5 odst. 1 a 4);
• Muskhadzhiyeva a ostatní proti Belgii, č. 41442/07, 19. ledna 2010 (porušení čl. 5 odst. 1 (děti), neporušení čl. 5 odst. 1 (rodič), neporušení čl. 5 odst. 4);
• Rahimi proti Řecku, č. 8687/08, 5. dubna 2011 (porušení čl. 5 odst. 1);
• Kanagaratnam a ostatní proti Belgii, č. 15297/09, 13. prosince 2011 (porušení čl. 5 odst. 1 (děti a rodiče);
• Popov proti Francii, č. 39472/07 a 39474/07, 19. ledna 2012 (porušení čl. 5 odst. 1 (děti);
• Mohamad proti Řecku, č. 70586/11, 11. prosince 2014 (porušení čl. 5 odst. 1 a 4);
• A.B. a ostatní proti Francii, č. 11593/12, 12. července 2016 (porušení čl. 5 odst. 1 a 4 (dítě));
• A.M. a ostatní proti Francii, č. 24587/12, 12. července 2016 (neporušení čl. 5 odst. 1 a 4);
• R.C. a V.C. proti Francii, č. 76491/14, 12. července 2016 (neporušení čl. 5 odst. 1 (dítě);
• R.K. a ostatní proti Francii, č. 68264/14, 12. července 2016 (porušení čl. 5 odst. 1 a 4 (dítě);
• R.M. a ostatní proti Francii, č. 33201/11, 12. července 2016 (porušení čl. 5 odst. 1 a 4 (dítě));
• Abdullahi Elmi a Aweys Abubakar proti Maltě, č. 25794/13 a 28151/13, 22. listopadu 2016 (porušení čl. 5 odst. 1 a 4);
• H.A. a ostatní proti Řecku, č. 19951/16, 28. února 2019 (porušení čl. 5 odst. 1 a 4);
• G.B. a ostatní proti Turecku, č. 4633/15, 17. října 2019 (porušení čl. 5 odst. 1 a 4);
• Bilalova a ostatní proti Polsku, č. 23685/14, 26. března 2020 (porušení čl. 5 odst. 1);
• Moustahi proti Francii, č. 9347/14, 25. června 2020 (porušení čl. 5 odst. 1 a 4);
• R.R. a ostatní proti Maďarsku, č. 36037/17, 2. března 2021 (porušení čl. 5 odst. 1 a 4);
• M.D. a A.D. proti Francii, č. 57035/18, 22. července 2021 (porušení čl. 5 odst. 1 a 4 (dítě);
• M.H. a ostatní proti Chorvatsku, č. 15670/18 a 43115/18, 18. listopadu 2021 (porušení čl. 5 odst. 1);
• Nikoghosyan a ostatní proti Polsku, č. 14743/17, 3. března 2022 (porušení čl. 5 odst. 1);
• H.M. a ostatní proti Maďarsku, č. 38967/17, 2. června 2022 (porušení čl. 5 odst. 1);
• Minasian a ostatní proti Moldavské republice, č. 26879/17, 17. ledna 2023 (porušení čl. 5 odst. 1).

Podle článku 8:

• Mubilanzila Mayeka a Kaniki Mitunga proti Belgii, č. 13178/03, 12. října 2006 (porušení článku 8);
• Popov proti Francii, č. 39472/07 a 39474/07, 19. ledna 2012 (porušení článku 8);
• A.B. a ostatní proti Francii, č. 11593/12, 12. července 2016 (porušení článku 8);
• A.M. a ostatní proti Francii, č. 24587/12, 12. července 2016 (neporušení článku 8);
• R.C. a V.C. proti Francii, č. 76491/14, 12. července 2016 (neporušení článku 8);
• R.K. a ostatní proti Francii, č. 68264/14, 12. července 2016 (porušení článku 8);
• Bistieva a ostatní proti Polsku, č. 75157/14, 10. dubna 2018 (porušení článku 8);
• Moustahi proti Francii, č. 9347/14, 25. června 2020 (porušení článku 8).

[1]  Vypracováno kanceláří Soudu. Pro Soud není závazné. 
Původní text je použit se souhlasem Rady Evropy (Sekce pro vztahy s veřejností a publikaci) a Evropského soudu pro lidská práva (Oddělení správy znalostí). Tento překlad byl zveřejněn na základě dohody s Radou Evropy a Evropským soudem pro lidská práva a je výhradní odpovědností Ministerstva spravedlnosti České republiky.