Klíčové téma[1]

Článek 8
Zastupování dítěte před ESLP 

(Naposledy aktualizováno: 31/08/2025)

Úvod  

Věk nemůže stěžovateli bránit v tom, aby se obrátil na Soud. Bez ohledu na to se mohou mladí stěžovatelé ocitnout ve zranitelném postavení. Pokud jde o hájení jejich práv, mohou se jejich zájmy dostat do rozporu se zájmy jednoho z rodičů nebo obou rodičů či třetí strany, která je ochotna je zastupovat. Soud se v této souvislosti musel vypořádat s několika různými situacemi. Pokud rodič není podle vnitrostátních právních předpisů oprávněn jednat jménem dítěte, může přesto zastupovat dítě před Soudem? Byla stanovena užitečná kritéria. Soud zaujímá pragmatický přístup a zdůrazňuje význam účinné ochrany zájmů a práv dětí.

Užitečná kritéria a precedenty

Osoba, která není podle vnitrostátních právních předpisů oprávněna zastupovat jinou osobu, může v zásadě za určitých okolností jednat před Soudem jménem této jiné osoby (T.A. a ostatní proti Moldavsku, 2021, § 32). Zejména nezletilé osoby se mohou obrátit na Soud, a to i v případě, nebo dokonce zejména v případě, kdy jsou zastoupeny rodičem, který je v konfliktu s orgány a kritizuje jejich rozhodnutí a jednání jako neslučitelné s právy zaručenými Úmluvou (E.M. a ostatní proti Norsku, 2022, § 64, CZE). K tomu, aby byla osoba způsobilá k podání stížnosti, musí být splněna tři kritéria: a) dostatečně úzká vazba mezi nezletilým a osobou, která jménem tohoto nezletilého podává stížnost k Soudu, b) riziko, že v případě nepodání této stížnosti bude nezletilý zbaven účinné ochrany svých práv, a c) neexistence jakéhokoli střetu zájmů mezi nezletilým a osobou, která jej zastupuje (T.A. a ostatní proti Moldavsku, 2021, § 33).

Stížnost rodičů u ESLP jménem dítěte:

  • Biologický rodič má obvykle potřebnou způsobilost podat stížnost jménem svých nezletilých dětí v případech, jakými je předání dítěte do péče pěstounů a omezení styku, i když mohou existovat výjimky, například v případě, že je zjištěn střet zájmů (Roengkasettakorn Eriksson proti Švédsku, 2022, § 61).
  • Přerušení právních vazeb mezi rodičem a dítětem není při rozhodování o tom, zda je rodič aktivně legitimován podat jménem dítěte stížnost u Soudu, rozhodující (Strand Lobben a ostatní proti Norsku [velký senát], 2019, § 156, CZE). Rodiče, kteří neměli rodičovská práva, se mohli obrátit na Soud jménem svých nezletilých dětí: klíčovým kritériem v těchto případech je riziko, že o některých zájmech dětí nebude Soud informován a že jim bude odepřena účinná ochrana jejich práv vyplývajících z Úmluvy (Scozzari a Giunta proti Itálii [velký senát], 2000, § 138, CZE; Lambert a ostatní proti Francii [velký senát], 2015, § 94, CZE; a Strand Lobben a ostatní proti Norsku [velký senát], 2019, § 156–159, CZE). To platí zejména v případě soudního sporu mezi rodičem a státem.
  • Pokud stížnost k Soudu podal biologický rodič jménem svého dítěte, může se přesto stát, že Soud zjistí, že si zájmy rodiče a dítěte odporují. Střet zájmů má význam pro otázku, zda je stížnost podaná jednou osobou jménem jiné osoby přijatelná (Strand Lobben a ostatní proti Norsku [velký senát], 2019, § 158, CZE; E.M. a ostatní proti Norsku, 2022, § 64, CZE), a s ohledem na konkrétní okolnosti případu může být tato otázka spojena s meritem (A. a ostatní proti Islandu, 2022, § 63).
  • Pokud se jedná o spor mezi rodiči (např. o výkon práva na styk s dítětem, kde stát není stranou sporu), je to rodič, který má právo na péči, kdo je pověřen ochranou zájmů dítěte (C proti Chorvatsku, 2020, § 55–56, CZE). V těchto situacích nelze postavení biologického rodiče považovat za dostatečný základ pro podání stížnosti též jménem dítěte (Eberhard a M. proti Slovinsku, 2009, § 85–88; Moog proti Německu, 2016, § 39–42; K.B. a ostatní proti Chorvatsku, 2017, § 109–110; A.M. a ostatní proti Rusku, 2021, § 43 obsahující další odkazy, v rámci sporu o právo na styk, CZE).
  • Otec nebo matka s rodičovskými právy k dítěti mohou být oprávněni podat stížnost jménem dítěte, i když dítě se stěžovatelem nebydlí (Petrov a X proti Rusku, 2018, § 83; R.B. a M. proti Itálii, 2021, § 42; Y.Y. a Y.Y. proti Rusku, 2022, § 43, v souvislosti s nevymožením rozhodnutí vnitrostátního soudu o nařízení pobytu).
  • Pěstoun má právo podat stížnost jménem dětí, i když bylo jeho opatrovnictví nad dětmi zákonně ukončeno a již není jejich zákonným zástupcem. Otázka aktivní legitimace může být spojena s věcným posouzením stížnosti, pokud je spor založen na ukončení opatrovnictví stěžovatele nad dětmi. V takové situaci, kdy jsou zájmy dětí chráněny sociálními službami obviněnými ze svévolného zásahu, by odepření aktivní legitimace bránilo účinnému přezkoumání práv nezletilých podle článku 8 (Savinovskikh a ostatní proti Rusku, 2024, § 53–57 a 77).
  • Je třeba se vyhnout restriktivnímu a čistě technickému přístupu k zastupování dětí před Soudem (Strand Lobben a ostatní proti Norsku [velký senát], 2019, § 156, CZE); zejména je třeba zohlednit vazby mezi dotčeným dítětem a jeho „zástupci“, předmět a účel stížnosti a možný střetu zájmů (Paradiso a Campanelli proti Itálii [velký senát], 2017, § 86 (odkazující na rozsudek senátu)) CZE; A. a ostatní pproti Islandu, 2022, § 63). Zastupování rodiči je dále přijatelné, pokud dítě dosáhlo plnoletosti v době projednávání stížnosti Soudem, ale v době podání stížnosti bylo nezletilé, a po dosažení plnoletosti zastupování rodiči schválilo (Biba proti Albánii, 2024, § 36, CZE).

Právnická osoba podávající stížnost k ESLP jménem dítěte:

Významné příklady

  • Scozzari a Giunta proti Itálii [velký senát], 2000, § 138–141, CZE –  pozastavení rodičovských práv, omezení práva matky na styk s dětmi v péči jiné osoby; zastupování dětí matkou (viz též Diamante a Pelliccioni proti San Marinu, 2011, § 146–147);
  • Neulinger a Shuruk proti Švýcarsku [velký senát], 2010, § 1 a 15, CZE – návrat dítěte s matkou do země pobytu otce, ze které bylo dítě neoprávněně odebráno; zastupování dítěte matkou, která jej unesla. Viz též Eskinazi a Chelouche proti Turecku (rozhodnutí), 2005: povinnost stěžovatelky vrátit dítě do Izraele podle podmínek Haagské úmluvy; zastupování dítěte matkou, která jej unesla;
  • Paradiso a Campanelli proti Itálii [velký senát], 2017, § 86, CZE –  odebrání dítěte narozeného v zahraničí na základě dohody o náhradním mateřství, kterou uzavřel pár, u něhož se později zjistilo, že nemá žádné biologické vazby k dítěti; nepřijatelnost stížností podaných párem jménem dítěte;
  • Strand Lobben a ostatní proti Norsku [velký senát], 2019, § 156–159, CZE – aktivní legitimace matky podat stížnost k ESLP jménem svého nezletilého syna, ačkoli rodiče byli zbaveni rodičovské odpovědnosti a syna adoptovali pěstouni;
  • S.P., D.P. a A.T. proti Spojenému království (rozhodnutí Komise), 1996 – stížnost podaná advokátem jménem dětí, které zastupoval ve vnitrostátním řízení, v němž byl pověřen kolizním opatrovníkem: přijatelnost (matka neprojevila žádný zájem, místní orgány byly ve stížnosti kritizovány a nedošlo ke střetu zájmů mezi advokátem a dětmi – případ, na nějž odkazuje případ  Lambert a ostatní proti Francii [velký senát], 2015, § 93, CZE);
  • Sahin proti Německu (rozhodnutí), 2000 –  spor mezi rodiči o právo otce stýkat se s dítětem; ve sporech mezi rodiči, které se týkají jiných rodičovských práv než svěření dítěte do péče, nemá aktivní legitimaci rodič, kterému nebylo dítě svěřeno do péče;
  • P., C. a S. proti Spojenému království (rozhodnutí), 2001 –  řízení o osvojení a řízení o svěření do péče, pokud jde o dítě odebrané stěžovatelům; aktivní legitimace biologických rodičů obrátit se na Soud jménem svého dítěte za účelem ochrany jeho zájmů;
  • Iglesias Gil a A.U.I. proti Španělsku, 2003, § 3 a § 37 – mezinárodní únos dítěte; zastupování dítěte před ESLP matkou, která má dítě v péči;
  • Siebert proti Německu (rozhodnutí), 2005 – konflikt mezi biologickým rodičem a opatrovníkem jmenovaným státem ohledně zájmů nezletilého. Vnitrostátní řízení o svěření dítěte do péče a styku s ním zahájené biologickým otcem; přiznání aktivní legitimace otci, který nikdy neměl rodičovská práva;
  • Eberhard a M. proti Slovinsku, 2009, § 88–90 – nedostatečné vymáhání práva otce na styk s nezletilým dítětem; neexistence aktivní legitimace biologického rodiče, který nemá právo péče o dítě;
  • Moretti a Benedetti proti Itálii, 2010, § 32–35 – nepřijatelnost stížnosti podané jménem nezletilého dítěte pěstouny;
  • Z. proti Slovinsku, 2010, § 116 – nedostatečný styk otce s dítětem; zastupování dítěte rodičem, jehož styk s dítětem je omezen, ale přesto má dítě v péči;
  • M.D. a ostatní proti Maltě, 2012, § 27 – automatické a trvalé zbavení rodičovských práv po odsouzení za trestný čin týrání dětí; zastupování nezletilých dětí biologickou matkou zbavenou rodičovských práv;
  • A.K. a L. proti Chorvatsku, 2013, § 48–49, CZE – řízení o zbavení rodičovských práv matky s mentálním postižením; zastupování dítěte biologickou matkou;
  • Kruškić a ostatní proti Chorvatsku (rozhodnutí), 2014, § 101–103 – neexistence aktivní legitimace prarodičů, kteří neměli vnoučata v péči a kteří byli ve střetu zájmů s vnoučaty;
  • Hromádka a Hromádková proti Rusku, 2014, § 118–120, CZE – zastupování dítěte otcem, kterému bylo dítě svěřeno trvale do péče, v případě mezinárodního únosu (Haagská úmluva);
  • N.Ts. a ostatní proti Gruzii, 2016, § 52–59 – soudní rozhodnutí o navrácení dětí otci proti jejich vůli; zastupování dětí jejich tetou;
  • Bulgarian Helsinki Committee proti Bulharsku (rozhodnutí), 2016, § 55 – i když matky zůstaly zákonnými zástupci dětí podle vnitrostátních právních předpisů, neexistovala mezi nimi a dětmi žádná skutečná vazba, proto nebyl nikdo odpovědný za ochranu jejich nejlepšího zájmu. Dotčené rodiče proto nelze považovat za osoby „oprávněné podat stížnost k Soudu“.
  • K.B. a ostatní proti Chorvatsku, 2017, § 109–110 – nemožnost rodiče, který nemá dítě v péči, vynutit si pravidelný styk s dětmi; rodič, kterému nebylo dítě svěřeno do péče, není aktivně legitimován;
  • Charles Gard a ostatní proti Spojenému království (rozhodnutí), 2017, § 63–70 – rozhodnutí o ukončení život udržující léčby kojence proti vůli rodičů (nepřípustnost); uplatnění kritéria stanoveného v případu  Lambert a ostatní proti Francii [velký senát], 2015, CZE na nezletilou osobu;
  • Petrov a X proti Rusku, 2018, § 83 – nedostatečné posouzení případu otce v řízení týkajícím se péči o dítě. Spor vedli biologičtí rodiče, kdy dítě mělo „bydliště“ u matky. Otec, stěžovatel, přesto mohl dítě před Soudem zastupovat, neboť podle ruských vnitrostátních právních předpisů mu zůstala zachována rodičovská práva navzdory rozhodnutí o tom, že dítě bude bydlet u matky;
  • V.D. a ostatní proti Rusku2019, § 72–76 a § 81–84 – aktivní legitimace opatrovníka jednat před Soudem jménem nebiologických nezletilých dětí, CZE;
  • Blyudik proti Rusku, 2019, § 43 – aktivní legitimace otce podat vlastním jménem stížnost a v ní jménem své dcery napadnout zákonnost umístění dcery stěžovatele do uzavřeného vzdělávacího zařízení pro nezletilé;
  • C proti Chorvatsku, 2020, § 56, CZE – aktivní legitimace matky, které bylo v hlavním opatrovnickém řízení dítě dočasně svěřeno do péče;
  • Association Innocence en Danger a Association Enfance et Partage proti Francii, 2020, § 119–132 – aktivní legitimace sdružení na ochranu dětí, které se aktivně účastnilo vnitrostátního řízení s přiznaným procesním postavením podle vnitrostátních právních předpisů, podat stížnost k ESLP jménem zemřelé nezletilé;
  • Y.S. a O.S. proti Rusku, 2021, § 57 – zastupování dítěte před Soudem matkou s rodičovskými právy, která jej odebrala otci žijícímu v zóně konfliktu (otázka týkající se navrácení dítěte podle Haagské úmluvy);
  • C.N. proti Lucembursku, 2021, § 27–33 – zastupování nezletilého, který byl svěřen do veřejné péče, před Soudem rodiči v případě posuzovaném podle článku 6;
  • T.A. a ostatní proti Moldavsku, 2021, § 31–37 – zastupování nezletilého před Soudem prarodiči, u nichž strávil celý život (srov. Kruškić a ostatní proti Chorvatsku (rozhodnutí), 2014);
  • S.N. a M.B.N. proti Švýcarsku, 2021, § 63–66, CZE – zastupování dítěte matkou se společnými rodičovskými právy v řízení o navrácení dítěte podle Haagské úmluvy;
  • E.M. a ostatní proti Norsku, 2022, § 64, CZE – nedostatek aktivní legitimace matky jednat jménem svých dětí z důvodu střetu zájmů (zanedbávání péče o děti ze strany rodičů);
  • Y.Y. a Y.Y. proti Rusku, 2022, § 43 – zastupování dítěte matkou, které bylo svěřeno do péče, v případu týkajícím se dlouhodobého nevymáhání rozsudků vnitrostátních soudů svěřujících jí dítě do péče;
  • Roengkasettakorn Eriksson proti Švédsku, 2022, § 61 – aktivní legitimace matky v řízení o svěření dětí do péče pěstounů a omezení práva na styk s nimi.
  • A. a ostatní proti Islandu, 2022, § 62–63 a § 94–95 – nedostatečná způsobilost matky jednat jménem svých děti z důvodu střetu zájmů.
  • Biba proti Albánii, 2024, § 30–37, CZE – zastupování před Soudem otcem dítěte, které dosáhlo plnoletosti a tím získalo plnou právní způsobilost;
  • Savinovskikh a ostatní proti Rusku, 2024, § 53–57 a 77 – postavení transsexuální osoby v řízení týkajícím se právního ukončení péče a dohody o pěstounské péči o dvě děti;
  • F.D. a H.C. proti Portugalsku, 2025, § 45–48, CZE, navrácení dítěte matce na základě vymáhání schengenského příkazu k vyhledání a nalezení vydaného francouzskými orgány: otcova aktivní legitimace k zastupování dítěte byla uznána, protože byl v konfliktu s vnitrostátními orgány ohledně navrácení dítěte matce a protože nikdy nebyl zbaven rodičovské odpovědnosti.

Shrnutí obecných zásad

KLÍČOVÉ ODKAZY NA JUDIKATURU

  • S.P., D.P. a A.T. proti Spojenému království, č. 23715/94 (rozhodnutí Komise), 20. května 1996 (zastoupení advokátem, který zastupoval děti ve vnitrostátním řízení, v němž byl instruován opatrovníkem pro řízení: připuštěno; přijatelnost);
  • Scozzari a Giunta proti Itálii, č. 39221/98 a 41963/98, 13. července 2000 (porušení článku 8 ve vztahu k prvnímu stěžovateli, neporušení článku 8 ve vztahu k druhému stěžovateli, neporušení článku 3 ve vztahu k prvnímu stěžovateli a neporušení článku 2 Protokolu č. 1);
    CZE
  • Sahin proti Německu (rozhodnutí), č. 30943/96, 12. prosince 2000 (zastupování otcem, který nemá dítě svěřeno do péče, ve sporu mezi rodiči ohledně rodičovských práv jiných než právo na péči o dítě: nepřipuštěno; stížnost přijatelná v rozsahu námitek na poli článků 8 a 14 v souvislosti s rozhodnutími německých soudů; zbytek stížnosti: nepřijatelnost – nevyčerpání vnitrostátních prostředků nápravy);
  • P., C. a S. proti Spojenému království, (rozhodnutí), č. 56547/00, 11. prosince 2001 (zastupování biologickými rodiči: připuštěno; přijatelnost);
  • Iglesias Gil a A.U.I. proti Španělsku, č. 56673/00, 29. dubna 2003 (zastupování matkou, která má dítě s věřené do péče: přiznáno; porušení článku 8);
  • Siebert proti Německu (rozhodnutí), č. 59008/00, 9. června 2005 (zastupování biologickým otcem, který nemá rodičovská práva, v záležitostech týkajících se opatrovnictví a styku s dítětem: přiznáno; přijatelnost);
  • Eskinazi a Chelouche proti Turecku (rozhodnutí), č. 14600/05, 6. prosince 2005 (výňatky) (zastupování biologickým rodičem s právem společné péče o dítě (rodičem – únoscem) v řízení o navrácení dítěte: připuštěno; stížnosti na poli článku 6 a článku 8 nepřijatelnost – zjevná neopodstatněnost);
  • Eberhard a M. proti Slovinsku, č. 8673/05 a 9733/05, 1. prosince 2009 (zastupování biologickým rodičem, který nemá dítě v péči, v záležitostech týkajících se výkonu práva na styk s dítětem: nepřipuštěno; porušení článku 8 ve vztahu k biologickému rodiči);
  • Moretti a Benedetti proti Itálii, č. 16318/07, 27. dubna 2010 (zastupování pěstounskými rodiči v případě adopce: nepřipuštěno; porušení článku 8);
  • Neulinger a Shuruk proti Švýcarsku [velký senát], č. 41615/07, 6. července 2010 (zastupování dítěte matkou – únoskyní – v řízení o navrácení dítěte: připuštěno; porušení článku 8);
    CZE
  • Z. proti Slovinsku, č. 43155/05, 30. listopadu 2010 (zastupování dítěte rodičem, který má omezený kontakt s dítětem, ale stále má dítě svěřené do péče, pokud jde o péči a úpravu styku: připuštěno; neporušení článku 8);
  • Diamante a Pelliccioni proti San Marinu, č. 32250/08, 27. září 2011 (zastupování biologickým rodičem, jehož rodičovská práva jsou předmětem sporu v soudním řízení: připuštěno; neporušení článku 8);
  • M.D. a ostatní proti Maltě, č. 64791/10, 17. července 2012 (zastupování nezletilých dětí biologickou matkou zbavenou rodičovských práv z důvodu jejich týrání: připuštěno; porušení čl. 6 odst. 1 a 8);
  • A.K. a L. proti Chorvatsku, č. 37956/11, 8. ledna 2013 (zastupování dítěte biologickou matkou s duševním omezením zbavenou rodičovských práv: připuštěno; porušení článku 8, bez samostatné otázky na poli článků 6 a 14);
    CZE
  • Centre for Legal Resources on behalf of Valentin Câmpeanu proti Rumunsku [velký senát], č. 47848/08, 17. července 2014 (zastupování sdružením: připuštěno; porušení článku 2 (hmotněprávní i procesní); porušení článku 13 ve spojení s článkem 2; bez samostatné otázky na poli článků 3, 5, 8 a 14);
    CZE
  • Kruškić a ostatní proti Chorvatsku (rozhodnutí), č. 10140/13, 25. listopadu 2014 (zastupování prarodiči, kteří neměli děti v péči a byli ve střetu zájmů s vnoučaty: nepřipuštěno; stížnostní námitka podle čl. 6 odst. 1: nepřijatelnost – neslučitelnost ratione materiae; stížnostní námitky podle článků 8 a 13: nepřijatelnost – zjevná neopodstatněnost);
  • Hromádka a Hromádková proti Rusku, č. 22909/10, 11. prosince 2014 (zastupování dítěte otcem, který má dítě trvale v péči, v případě mezinárodního únosu: přiznáno; porušení článku 8, bez samostatné otázky na poli článku 13);
    CZE
  • N.Ts. a ostatní proti Gruzii, č. 71776/12, § 52–59, 2. února 2016 (zastupování dětí jejich tetou v řízení o svěření do péče zahájeném jejich otcem: přiznáno; porušení článku 8 ve vztahu k N.B, S.B a L.B);
  • Bulgarian Helsinki Committee proti Bulharsku (rozhodnutí), č. 35653/12 a 66172/12, 28. června 2016 (zastupování sdružením, které nemělo žádnou skutečnou vazbu na zemřelé děti: nepřipuštěno; nepřijatelnost – neslučitelnost ratione personae);
  • Moog proti Německu, č. 23280/08 a 2334/10, 6. října 2016 (zastupování biologickým rodičem, který nemá dítě svěřené do péče, v řízení o styku: nepřipuštěno; v případě otce porušení článku 8 v důsledku pozastavení práva na styk a vedení řízení o styku; neporušení článku 8, pokud jde o nevykonání práva na styk);
  • Paradiso a Campanelli proti Itálii [velký senát], č. 25358/12, 24. ledna 2017 (výňatky) (zastupování dítěte náhradními rodiči v otázkách rodičovských práv v rámci dohod o náhradním rodičovství: nepřipuštěno; neporušení článku 8  v případě náhradních rodičů);
    CZE
  • K.B. a ostatní proti Chorvatsku, č. 36216/13, 14. března 2017 (zastupování biologickým rodičem, který nemá dítě svěřené do péče: nepřipuštěno; porušení článku 8);
  • Charles Gard a ostatní proti Spojenému království (rozhodnutí), č. 39793/17, 27. června 2017 (zastupování rodiči v souvislosti s lékařským rozhodnutím o ukončení léčby udržující život kojeného dítěte proti vůli rodičů: Soud nedospěl ke konečnému závěru; stížnost na poli článků 2, 5 a 8 posouzená ve světle kritérií stanovených v rozsudku Lambert a ostatní proti Francii [velký senát], 2015, CZE: nepřijatelnost – zjevná neopodstatněnost);
  • Petrov a X proti Rusku, č. 23608/16, 23. října 2018 (zastupování biologickým rodičem, kterému byla zachována rodičovská práva, v řízení o vydání rozhodnutí o pobytu: připuštěno; porušení článku 8);
  • V.D. a ostatní proti Rusku, č. 72931/10, 9. dubna 2019 (postavení opatrovníka (pěstouna) v řízení před Soudem při zastupování nebiologických nezletilých dětí v řízení o zrušení opatrovnictví: nepřipuštěno; porušení článku 8 v souvislosti s tím, že stát neumožnil udržovat rodinné vazby mezi stěžovateli a R.);
    CZE
  • Blyudik proti Rusku, č. 46401/08, 25. června 2019 (zastupování otcem v řízení o umístění dítěte do uzavřené výchovné instituce pro nezletilé: připuštěno; porušení článků 5 a 8);
  • Strand Lobben a ostatní proti Norsku [velký senát], č. 37283/13, 10. září 2019 (zastupování matkou, která byla zbavena rodičovské odpovědnosti, v souvislosti s blížícím se osvojením pěstounskými rodiči: připuštěno; porušení článku 8);
    CZE
  • L.R. proti Severní Makedonii, č. 38067/15, 23. ledna 2020 (zastupování sdružením, pokud jde o umístění dítěte do státního zařízení: připuštěno; porušení článku 3);
    CZE
  • Association Innocence en Danger a Association Enfance et Partage proti Francii, č. 15343/15 a 16806/15, 4. června 2020 (zastupování zemřelého dítěte, které bylo obětí domácího násilí, sdruženími na ochranu dětí, která se aktivně účastnila vnitrostátního řízení: připuštěno; porušení článku 3, neporušení článku 13);
  • C proti Chorvatsku, č. 80117/17, 8. října 2020 (zastupování matkou, které bylo v hlavním řízení o svěření do péče uděleno dočasné svěření do péče, týkající se řízení o svěření do péče: připuštěno; porušení článku 8);
    CZE
  • R.B. a M. proti Itálii, č. 41382/19, 22. dubna 2021 (zastupování otcem s rodičovskou autoritou v řízení týkajícím se výkonu styku s dítětem: připuštěno; porušení článku 8);
  • Y.S. a O.S. proti Rusku, č. 17665/17, 15. června 2021 (zastupování matkou s rodičovskou odpovědností (únoskyní) v řízení o navrácení dítěte: připuštěno; porušení článku 8);
  • A.M. a další proti Rusku, č. 47220/19, 6. července 2021 (zastupování biologickým rodičem, který byl zbaven rodičovské odpovědnosti v rozsahu rodičovských práv jiných než péče o dítě: nepřipuštěno; porušení článku 8 samostatně a článku 14 ve spojení s článkem 8);
    CZE
  • C.N. proti Lucembursku, č. 59649/18, 12. října 2021 (zastupování rodiči, kteří byli zbaveni rodičovské odpovědnosti, v souvislosti s nedávným umístěním dítěte do péče státu: připuštěno; porušení článku 6);
  • S.N. a M.B.N. proti Švýcarsku, č. 12937/20, 23. listopadu 2021 (zastupování dítěte matkou (únoskyní) se společnou rodičovskou odpovědností v řízení o navrácení dítěte podle Haagské úmluvy: připuštěno; neporušení článku 8);
    CZE
  • T.A. a ostatní proti Moldavsku, č. 25450/20, 30. listopadu 2021 (zastupování nezletilého prarodiči, s nimiž strávil celý svůj život, v souvislosti s odebráním z jejich péče: připuštěno; porušení článku 8); 
  • E.M. a ostatní proti Norsku, č. 53471/17, 20. ledna 2022 (zastupování matkou obviněnou ze zanedbávání péče o dítě: nepřipuštěno; neporušení článku 8);
    CZE
  • Y.Y. a Y.Y. proti Rusku, č. 43229/18, 8. března 2022 (zastupování matkou, jež má dítě svěřené do péče, ohledně udělení povolení k pobytu: připuštěno; porušení článku 8);
  • Roengkasettakorn Eriksson proti Švédsku, č. 21574/16, 19. května 2022 (zastupování biologickou matkou v řízení o převodu péče na pěstouny a omezení práva na styk: připuštěno; neporušení článku 8);
  • A. a ostatní proti Islandu, č. 25133/20 a 31856/20, 15. listopadu 2002 (zastupování matkou, která byla zbavena rodičovské odpovědnosti, a která je ve střetu zájmů s dětmi: nepřipuštěno; neporušení článku 8).
  • Biba proti Albánii, č. 24228/18, 7. května 2024 (zastupování otcem dítěte, které bylo v době, kdy mu bylo způsobeno těžké zranění spolužákem v soukromé škole, nezletilé, ale které následně dosáhlo plnoletosti, a proto získalo plnou právní způsobilost k zastupování sebe sama před Soudem: připuštěno; porušení článku 8);
    CZE
  • Savinovskikh a ostatní proti Rusku, č. 16206/19, 9. července 2024 (zastupování bývalým pěstounem, jehož péče o děti byla ukončena po diagnóze „transsexuality“ a změně jeho genderové identity: připuštěno; porušení článku 8);
  • F.D. a H.C. proti Portugalsku, č. 18737/18, 7. ledna 2025 (porušení článku 8).
    CZE

[1] Vypracováno kanceláří Soudu. Pro Soud není závazné. 

Původní text je použit se souhlasem Rady Evropy a Evropského soudu pro lidská práva. Tento překlad, včetně doplnění odkazů na české překlady rozhodnutí nebo jejich shrnutí, byl pořízen Ministerstvem spravedlnosti České republiky na základě dohody s Radou Evropy a Evropským soudem pro lidská práva a je výhradní odpovědností Ministerstva spravedlnosti České republiky.