Výbory OSN

Systém kontroly dodržování lidskoprávních úmluv OSN, kterými je Česká republika vázána, je dvojkolejný. Administrativní kontrola spočívá v přijímání a hodnocení periodických zpráv smluvních stran. Vedle toho se výbory zabývají také prošetřováním individuálních oznámení na porušení práv a svobod jednotlivců. Tyto výbory, které se běžně označují jako smluvní orgány OSN, jsou složeny z nezávislých expertů na danou problematiku. Více na stránce Řízení před výbory OSN.

Povaha a účinky rozhodnutí výborů OSN

Meritorní rozhodnutí výborů, tzv. názory (views), nemají povahu závazných soudních rozhodnutí. To však neznamená, že postrádají právní relevanci. Názory smluvních orgánů OSN jsou autoritativním výkladem příslušné smlouvy ze strany nezávislého a nestranného orgánu, jemuž smluvní strany svěřily rozhodovací pravomoc, byť nikoli s právně závaznými účinky.

Co se děje po vydání rozhodnutí výborů OSN na mezinárodní úrovni

Proti rozhodnutím výborů OSN se nelze odvolat. Tato rozhodnutí jsou zpravidla konečná. Co se s případem stane následně, závisí na povaze přijatého rozhodnutí:

• Pokud výbor rozhodne, že předložené skutečnosti odhalují porušení práv oznamovatele podle lidskoprávní smlouvy ze strany smluvního státu, vyzve smluvní stát, aby ve stanovené lhůtě poskytl informace o krocích, které přijal k provedení svých zjištění a doporučení;
• Pokud výbor rozhodne, že k porušení lidskoprávní smlouvy nedošlo nebo že je stížnost nepřípustná, případ je uzavřen.

Rozhodnutí výborů představují autoritativní výklad příslušné lidskoprávní smlouvy. Obsahují doporučení pro smluvní stát. Všechny výbory si proto nastavily postupy, v jejichž rámci sledují, zda smluvní státy jejich doporučení provedly (tzv. follow-up procedures). Tím, že smluvní stát přistoupil k jednotlivým opčním protokolům upravující řízení o individuálních stížnostech na porušení lidskoprávních smluv, přijal zároveň závazek závěry jednotlivých výborů respektovat a postupovat při jejich výkonu v dobré víře.

Předkládání zprávy o implementaci rozhodnutí

V praxi se s rozhodnutími, v nichž příslušný výbor shledal porušení práv a svobod jednotlivce, pojí obdobné povinnosti státu jako v případě odsuzujících rozsudků ESLP. O tom, jaká konkrétní opatření byla přijata, musí státy informovat příslušné výbory. 

Pokud určitý výbor OSN dojde k závěru o porušení úmluvy, stát je vyzván, aby do šesti měsíců poskytnul informace o opatřeních, které přijal nebo hodlá přijmout s cílem naplnit doporučení daného výboru a zabránit budoucím porušení úmluvy. Tyto informace stát předkládá příslušnému výboru OSN prostřednictvím zprávy o implementaci rozhodnutí. K formálnímu uzavření dohledu nad výkonem rozhodnutí nedojde, dokud nebudou přijatá opatření uznána za postačující. 

Výbory mohou smluvní stát žádat o poskytnutí informací o přijatých opatřeních navazujících na jejich rozhodnutí a doporučení i v rámci následně předkládaných periodických zpráv předkládaných státem.

Zpráva o implementaci rozhodnutí je následně postoupena oznamovateli k vyjádření. Pokud stát, který je smluvní stranou úmluvy, nepřijme příslušná opatření, je případ nadále projednáván výborem v rámci dohledového řízení (follow-up procedure). Se smluvním státem je tedy veden dialog a případ zůstává otevřený, dokud nejsou přijata dostatečná opatření k nápravě. Informace týkající se následných opatření v návaznosti na stanoviska a doporučení výborů nejsou důvěrné a schůze, na nichž se tyto informace projednávají, jsou veřejné.