Druhý opční protokol k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech týkající se zrušení trestu smrti

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 15. prosince 1989 byl v New Yorku přijat Druhý opční protokol k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech týkající se zrušení trestu smrti.

S Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky.

Listina o přístupu České republiky k Protokolu, podepsaná prezidentem republiky dne 21. května 2004, byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů, depozitáře Protokolu, dne 15. června 2004.

Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 8 odstavce 1 dne 11. července 1991. Pro Českou republiku vstupuje v platnost v souladu s ustanovením odstavce 2 téhož článku dne 15. září 2004.

Anglické znění a český překlad Protokolu se vyhlašují současně.

PŘEKLAD

Přijatý a vyhlášený rezolucí Valného shromáždění č. 44/128 z 15. prosince 1989

Smluvní státy tohoto Protokolu,

věříce, že zrušení trestu smrti přispívá k posílení lidské důstojnosti a pokračujícímu rozvoji lidských práv,

připomínajíce článek 3 Všeobecné deklarace lidských práv, přijaté dne 10. prosince 1948, a článek 6 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, přijatého dne 16. prosince 1966,

konstatujíce, že článek 6 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech hovoří o zrušení trestu smrti způsobem zřetelně nasvědčujícím tomu, že zrušení je žádoucí,

přesvědčeny, že veškerá opatření směřující ke zrušení trestu smrti by měla být považována za pokrok v požívání práva na život,

vedeny přáním tímto přijmout mezinárodní závazek zrušení trestu smrti,

se dohodly takto:

1. Žádná osoba podléhající jurisdikci smluvního státu tohoto Protokolu nesmí být popravena. 

2. Každý smluvní stát přijme nezbytná opatření ke zrušení trestu smrti v rámci své jurisdikce. 

1. Výhrady vůči tomuto Protokolu nejsou přípustné, s výjimkou výhrady učiněné při ratifikaci nebo přístupu, která umožňuje uplatnění trestu smrti v době války na základě odsouzení za vysoce závažný trestný čin vojenské povahy spáchaný v době války. 

2. Smluvní stát, který učiní takovou výhradu, vyrozumí při ratifikaci nebo přístupu generálního tajemníka Organizace spojených národů o příslušných ustanoveních svého národního právního řádu použitelných v době války. 

3. Smluvní stát, který učinil takovou výhradu, vyrozumí generálního tajemníka o jakémkoli zahájení či ukončení válečného stavu platného pro jeho území.

Smluvní státy tohoto Protokolu zahrnou do zpráv předkládaných Výboru pro lidská práva v souladu s článkem 40 Paktu informace o opatřeních, která přijaly s cílem zajištění účinnosti tohoto Protokolu. 

Ve vztahu k smluvním státům Paktu, které učinily prohlášení podle článku 41, se příslušnost Výboru pro lidská práva přijímat a posuzovat oznámení v případech, kdy jeden smluvní stát tvrdí, že jiný smluvní stát neplní své povinnosti, vztahuje na ustanovení tohoto Protokolu, s výjimkou případů, kdy dotčený smluvní stát učinil při ratifikaci nebo přístupu prohlášení v opačném smyslu. 

Ve vztahu k smluvním státům prvního Opčního protokolu k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech, přijatého dne 16. prosince 1966, se příslušnost Výboru pro lidská práva přijímat a posuzovat oznámení od jednotlivců podléhajících jeho jurisdikci vztahuje na ustanovení tohoto Protokolu, s výjimkou případů, kdy smluvní stát učinil při ratifikaci nebo přístupu prohlášení v opačném smyslu. 

1. Ustanovení tohoto Protokolu se uplatňují jako dodatková ustanovení Paktu. 

2. Aniž by tím byla dotčena možnost učinit výhradu podle článku 2 tohoto Protokolu, právo zaručené článkem 1, odstavcem 1 tohoto Protokolu nepodléhá jakémukoli opatření zmírňujícímu závazky podle článku 4 Paktu. 

1. Tento Protokol je otevřen k podpisu kterémukoliv státu, který podepsal Pakt. 

2. Tento Protokol podléhá ratifikaci kterýmkoli státem, který ratifikoval Pakt nebo k němu přistoupil. Ratifikační listiny se ukládají u generálního tajemníka Organizace spojených národů. 

3. Tento Protokol je otevřen k přístupu kterémukoliv státu, který ratifikoval Pakt nebo k němu přistoupil. 

4. Přístup se provádí uložením listiny o přístupu u generálního tajemníka Organizace spojených národů. 

5. Generální tajemník Organizace spojených národů informuje všechny státy, které podepsaly tento Protokol nebo k němu přistoupily, o uložení každé listiny o ratifikaci nebo přístupu. 

1. Tento Protokol vstoupí v platnost tři měsíce ode dne uložení desáté listiny o ratifikaci nebo přístupu u generálního tajemníka Organizace spojených národů. 

2. Pro každý stát, který ratifikuje tento Protokol nebo k němu přistoupí po uložení desáté listiny o ratifikaci nebo přístupu, vstoupí tento Protokol v platnost tři měsíce ode dne uložení jeho vlastní listiny o ratifikaci nebo přístupu. 

Ustanovení tohoto Protokolu se vztahují na všechny části federativních států, bez jakýchkoli omezení či výjimek. 

Generální tajemník Organizace spojených národů informuje všechny státy uvedené v článku 48 odstavci 1 Paktu o následujících skutečnostech: 

(a) výhrady, sdělení a oznámení podle článku 2 tohoto Protokolu; 

(b) prohlášení učiněná podle článků 4 a 5 tohoto Protokolu; 

(c) podpisy, ratifikace nebo přístupy podle článku 7 tohoto Protokolu; 

(d) datum vstupu tohoto Protokolu v platnost podle článku 8 tohoto Protokolu.

1. Tento Protokol, jehož arabské, čínské, anglické, francouzské, ruské a španělské znění mají stejnou platnost, bude uložen v archivu Organizace spojených národů. 

2. Generální tajemník Organizace spojených národů předá ověřené kopie tohoto Protokolu všem státům uvedeným v článku 48 Paktu.