Evropská úmluva o předávání žádostí o právní pomoc

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 27. ledna 1977 byla ve Štrasburku přijata Evropská úmluva o předávání žádostí o právní pomoc. 

Jménem České republiky byla Úmluva podepsána ve Štrasburku dne 15. října 1999. 

S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Úmluvu ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Rady Evropy, depozitáře Úmluvy, dne 8. září 2000. 

Při ratifikaci Úmluvy bylo současně učiněno následující prohlášení České republiky: 

"Česká republika prohlašuje v souladu s článkem 8 Evropské úmluvy o předávání žádostí o právní pomoc, že odesílajícím a ústředním přijímajícím orgánem podle článku 2 odst. 1 a 2 této úmluvy je Ministerstvo spravedlnosti České republiky se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16." 

Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 10 odst. 1 dne 28. února 1977. Pro Českou republiku vstoupila v platnost podle odstavce 2 téhož článku dne 9. října 2000. 

Anglické znění Úmluvy a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. 

(PŘEKLAD)

Členské státy Rady Evropy, signatáři této úmluvy,

majíce na zřeteli, že cílem Rady Evropy je dosažení větší jednoty mezi jejími členy,

s vědomím, že je žádoucí, aby stávající ekonomické překážky při občanských řízeních byly odstraněny a aby bylo umožněno osobám ve slabém ekonomickém postavení, aby snadněji prosazovaly svá práva v členských státech,

jsouce přesvědčeny, že vytvoření vhodného systému předávání žádostí o právní pomoc přispěje k dosažení tohoto cíle,

se dohodly na následujícím:

Každá osoba s obvyklým bydlištěm na území státu jedné ze smluvních stran, která si přeje požádat o právní pomoc v občanských, obchodních nebo správních věcech na území jiné smluvní strany, může předložit svou žádost ve státě, kde má své obvyklé bydliště. Tento stát předá žádost druhému státu. 

1. Každá smluvní strana určí jeden nebo více odesílajících orgánů pověřených přímým předáváním žádostí o právní pomoc zahraničnímu orgánu stanovenému dále. 

 2. Každá smluvní strana rovněž určí ústřední přijímající orgán pověřený přijímáním a vyřizováním žádostí o právní pomoc přicházejících od jiných smluvních stran. 

 Federativní státy a státy, které mají více než jeden právní systém, si mohou určit více než jeden orgán.

1. Odesílající orgán bude pomáhat žadateli při zajišťování toho, aby k žádosti byly přiloženy všechny podklady, o nichž je známo, že budou vyžadovány, aby bylo možno o žádosti rozhodnout. Rovněž bude žadateli pomáhat při zajišťování jakýchkoliv nezbytných překladů dokumentů. 

Odesílající orgán může odmítnout předat žádost, pokud se ukáže, že tato zjevně nebyla sepsána v dobré víře. 

2. Ústřední přijímající orgán předá žádost tomu orgánu, který je příslušný k rozhodnutí o žádosti. Přijímající orgán bude informovat odesílající orgán o jakýchkoliv problémech vztahujících se k prozkoumání žádosti a o rozhodnutí učiněném o žádosti kompetentním orgánem. 

Veškeré dokumenty předávané podle této úmluvy jsou vyjmuty z povinnosti je legalizovat nebo z jakýchkoliv podobných formalit. 

Smluvní strany nebudou účtovat žádné poplatky za služby poskytované podle této úmluvy. 

1. Nejsou-li uzavřeny zvláštní úmluvy mezi příslušnými orgány smluvních stran podle ustanovení článků 13 a 14, pak 

a) žádost o právní pomoc a podklady k ní přiložené, jakož i jakákoliv jiná sdělení budou vypracovány v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků přijímajícího orgánu nebo provázeny překladem do tohoto jazyka, 

b) každá smluvní strana však přijme žádost o právní pomoc a dokumenty k ní připojené vypracované v angličtině nebo francouzštině nebo provázené překladem do některé z těchto jazyků. 

2. Sdělení vycházející ze státu přijímajícího orgánu mohou být vypracována v úředním jazyce nebo jednom z úředních jazyků tohoto státu nebo v angličtině či francouzštině. 

Pro usnadnění aplikace této úmluvy ústřední orgány smluvních stran souhlasí s tím, že si vzájemně budou poskytovat informace o svých právních předpisech upravujících právní pomoc. 

Orgány uvedené v čl. 2 budou určeny prohlášením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, až se příslušný stát stane smluvní stranou Úmluvy v souladu s ustanoveními článků 9 a 11. Jakékoliv změny v pravomoci orgánů budou rovněž oznámeny generálnímu tajemníkovi Rady Evropy. 

1. Tato úmluva bude otevřena k podpisu členskými státy Rady Evropy, které se mohou stát jejími smluvními stranami, a to jak 

a) podpisem bez výhrady ratifikace, přijetí nebo schválení, 

b) podpisem s výhradou ratifikace, přijetí nebo schválení, s následnou ratifikací, přijetím či schválením. 

 2. Listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení budou uloženy u generálního tajemníka Rady Evropy. 

1. Tato úmluva vstoupí v platnost jeden měsíc ode dne, k němuž se dva členské státy Rady Evropy stanou stranami Úmluvy v souladu s ustanoveními článku 9. 

2. Pokud jde o kterýkoliv členský stát, který následně podepíše Úmluvu bez výhrady ratifikace, přijetí nebo schválení nebo který bude Úmluvu ratifikovat, přijme nebo schválí, tato úmluva vstoupí pro tento stát v platnost jeden měsíc ode dne tohoto podpisu nebo ode dne uložení listin o ratifikaci, přijetí nebo schválení. 

1. Po vstupu této úmluvy v platnost může Rada ministrů Rady Evropy přizvat kterýkoliv nečlenský stát, aby k ní přistoupil. 

 2. Takový přístup bude proveden uložením listiny o přístupu u generálního tajemníka Rady Evropy, který nabude účinnosti jeden měsíc ode dne jejího uložení. 

1. Kterýkoliv stát může v době podpisu nebo při uložení listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení označit teritorium nebo teritoria, na které se tato úmluva bude vztahovat. 

2. Kterýkoliv stát při uložení listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení nebo k jakémukoliv pozdějšímu dni může rozšířit tuto úmluvu na jakékoliv jiné teritorium nebo teritoria uvedená v prohlášení, za jejichž zahraniční vztahy je odpovědný nebo za něž může jednat. Jakékoliv rozšíření nabude účinnosti do jednoho měsíce od přijetí prohlášení. 

3. Jakékoliv prohlášení učiněné ve smyslu předchozího odstavce může vůči kterémukoliv teritoriu uvedenému v tomto prohlášení být vzato zpět oznámením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy. Takové odvolání nabude účinnosti šest měsíců ode dne jeho převzetí generálním tajemníkem Rady Evropy.

1. Kterýkoli stát může v době podpisu nebo při uložení listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení prohlásit, že úplně nebo zčásti vylučuje aplikaci ustanovení článku 6 odst. 1 písm. b). Vůči této úmluvě nelze učinit žádné jiné výhrady. 

2. Kterákoli smluvní strana může úplně nebo částečně zrušit učiněnou výhradu prohlášením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy. Výhrada přestane platit ode dne přijetí prohlášení. 

3. Pokud některá smluvní strana učinila výhradu, kterákoliv jiná strana může vůči této straně uplatnit stejnou výhradu. 

1. Smluvní strana, která má více než jeden úřední jazyk, může pro účely aplikace článku 6 odst. 1 písm. a) prohlášením určit jazyk, v němž bude vypracována žádost a doklady k ní připojené nebo pořízen překlad pro umožnění toho, aby byly předávány do určitých oblastí na jejím území. 

2. Prohlášení uvedené v předchozím odstavci bude adresováno generálnímu tajemníkovi Rady Evropy v době podpisu Úmluvy příslušným státem nebo při uložení jeho listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přístupu. Prohlášení může být odvoláno nebo doplněno podle stejného postupu. 

1. Kterákoliv smluvní strana může v rozsahu, v jakém se jí to týká, vypovědět tuto úmluvu oznámením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy. 

 2. Taková výpověď se stane účinnou šest měsíců ode dne jejího převzetí generálním tajemníkem. 

Generální tajemník Rady Evropy oznámí členským státům Rady a každému státu, který přistoupil k této úmluvě:

a) každý podpis bez výhrady ratifikace, přijetí nebo schválení,

b) každý podpis s výhradou ratifikace, přijetí nebo schválení, 

c) uložení každé listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení, popř. přistoupení k Úmluvě, 

d) jakékoliv prohlášení učiněné podle ustanovení článku 8, 

e) každé datum nabytí platnosti této úmluvy v souladu s článkem 10, 

f) jakékoliv prohlášení přijaté podle ustanovení článku 12 odst. 2 a 3, 

g) jakoukoliv výhradu učiněnou podle ustanovení článku 13 odst. 1, 

h) zrušení jakékoliv výhrady učiněné podle ustanovení článku 13 odst. 2, 

i) jakékoliv prohlášení přijaté podle ustanovení článku 14, 

j) jakékoliv oznámení přijaté podle ustanovení článku 15 a datum, k němuž taková výpověď nabývá účinnosti. 

Na důkaz čehož níže podepsaní, řádně k tomu zmocněni, podepsali tuto úmluvu. 

Dáno ve Štrasburku dne 27. ledna 1977 v jazyce anglickém a francouzském, přičemž obě znění jsou stejně závazná, v jednom vyhotovení, které zůstane uloženo v archivech Rady Evropy. Generální tajemník Rady Evropy předá ověřené kopie každému signatářskému a přistoupivšímu státu.