Evropská úmluva o vzájemné pomoci ve věcech trestních

Změna: 31/1997 Sb.
Změna: 48/2006 Sb.m.s. 

Federální ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 20. dubna 1959 byla ve Štrasburku sjednána Evropská úmluva o vzájemné pomoci ve věcech trestních.

Jménem České a Slovenské Federativní Republiky byla Úmluva podepsána ve Štrasburku dne 13. února 1992.

S Úmluvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky a prezident České a Slovenské Federativní Republiky ji ratifikoval s výhradou k článku 5 odst. 1 písm. a) a písm. c), že dožádání, týkající se prohlídky nebo zajištění věci bude provedeno za podmínek, že trestný čin, k němuž se dožádání vztahuje, je trestný jak podle právního řádu dožadující strany, tak i československé strany a že provedení dožádání je v souladu s československým právním řádem. Ratifikační listina byla uložena u generálního tajemníka Rady Evropy, depozitáře Úmluvy, dne 15. dubna 1992.

Při podpisu a ratifikaci Úmluvy bylo učiněno následující prohlášení:

Podle článku 15 odst. 6 Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních musí být dožádání v trestních řízeních před podáním obžaloby zasílána Generální prokuratuře České a Slovenské Federativní Republiky a po podání obžaloby ministerstvu spravedlnosti České republiky nebo ministerstvu spravedlnosti Slovenské republiky.

Doručení předvolání obviněným osobám podle Evropské úmluva o vzájemné pomoci ve věcech trestních, které se nacházejí na československém území, musí být předáno československým orgánům nejméně 30 dnů před datem, kdy se mají dostavit.

Justiční orgány pro účely provádění Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních jsou Generální prokuratura České a Slovenské Federativní Republiky a ministerstvo spravedlnosti České republiky a ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky.

Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 27 odst. 2 dnem 12. června 1962. Pro Českou a Slovenskou Federativní Republiku vstoupila v platnost v souladu se svým článkem 27 odst. 3 dnem 14. července 1992.

Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.

Vlády, které podepsaly tuto Úmluvu, jsouce členy Rady Evropy,

majíce na zřeteli, že cílem Rady Evropy je dosažení větší jednoty mezi jejími členy;

věříce, že přijetí společných pravidel v oblasti vzájemné pomoci v trestních věcech přispěje k dosažení tohoto cíle;

majíce na zřeteli, že tato vzájemná pomoc souvisí s otázkou vydávání, která již byla předmětem úmluvy podepsané 13. prosince 1957;

se dohodly na následujícím:

1. Strany se zavazují poskytovat si neprodleně v souladu s ustanoveními této Úmluvy co nejširší vzájemnou pomoc v řízeních o trestných činech, jejichž potrestání v době, kdy se o pomoc žádá, patří do pravomoci justičních orgánů dožadující strany. 

2. Tato Úmluva se nevztahuje na zatčení, výkon rozsudku nebo na trestné činy vojenské, které nejsou trestné podle obecného trestního práva. 

3. Vzájemná pomoc může být také poskytnuta v řízeních o činech, které jsou postihovány podle právního řádu dožádané nebo dožadující strany jako jakékoli porušení právního řádu stíhané správními orgány, jejichž rozhodnutí může být důvodem pro zahájení řízení před soudním orgánem, příslušným zejména v trestních věcech. 

4. Vzájemná pomoc nebude odmítnuta jen z důvodu, že se týká činů, za které může být činěna odpovědnou v dožadující straně právnická osoba. 

Pomoc může být odmítnuta: 

a) vztahuje-li se žádost na trestný čin, který dožádaná strana považuje za trestný čin politický nebo s takovým trestným činem souvisící nebo za trestný čin fiskální; 

b) jestliže dožádaná strana má za to, že provedení dožádání by bylo zřejmě na úkor její svrchovanosti, bezpečnosti, veřejného pořádku nebo jiných základních zájmů jejího státu. 

1. Dožádaná strana provede způsobem upraveným v jejím právním řádu každé dožádání týkající se trestní věci, které ji zaslaly justiční orgány dožadující strany za účelem provedení důkazu nebo předání věcí, které mají být použity jako důkazy, spisů nebo listin. 

2. Pokud si dožadující strana přeje, aby svědci nebo znalci byli vyslechnuti pod přísahou, musí o to výslovně požádat. Dožádaná strana vyhoví této žádosti, pokud to její právní řád nezakazuje. 

3. Dožádaná strana může předávat ověřené kopie nebo ověřené fotokopie vyžádaných spisů a listin, pokud dožadující strana výslovně nepožádá o předání originálů. V takovém případě se dožádaná strana vynasnaží vyhovět žádosti. 

1. Dožádaná strana sdělí, požádá-li o to výslovně dožadující strana, datum a místo, kde bude dožádání provedeno. Orgány a zúčastněné osoby mohou být přítomny, pokud s tím dožádaná strana souhlasí. 

2. Žádosti týkající se přítomnosti těchto orgánů nebo zúčastněných osob by neměly být zamítnuty, jestliže jejich přítomnost přispěje k tomu, aby vyřízení žádosti co nejlépe odpovídalo potřebám dožadující strany, a tím umožnilo vyhnout se doplňujícím žádostem o pomoc. 

1. Kterákoli smluvní strana může při podpisu této Úmluvy, uložení své ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, prohlášením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy vyhradit právo provést dožádání týkající se prohlídky nebo zajištění věci závislým na jedné nebo více z následujících podmínek: 

a) trestný čin, k němuž se dožádání vztahuje, je trestný podle právního řádu jak dožadující tak i dožádané strany; 

b) trestný čin, k němuž se dožádání vztahuje, je trestným činem podléhajícím vydání v dožádaném státu; 

c) provedení dožádání je v souladu s právním řádem dožádané strany. 

2. Pokud smluvní strana učiní prohlášení podle odst. 1 tohoto článku, může kterákoliv jiná strana použít vzájemnosti. 

1. Dožádaná strana může odložit předání vyžádaných věcí, spisů a listin, pokud uvedené věci, spisy nebo listiny potřebuje pro probíhající trestní řízení. 

2. Věci a originály spisů a listin, které byly v rámci dožádání předány, budou vráceny dožadující stranou straně dožádané, jakmile to bude možné, pokud se dožádaná strana vrácení nevzdá. 

1. Dožádaná strana zajistí doručení písemností a soudních rozhodnutí, které jí za tímto účelem byly předány dožadující stranou. 

Doručení může být provedeno prostým zasláním písemností nebo rozhodnutí osobě, které má být doručeno. Pokud to dožadující strana výslovně žádá, doručení bude provedeno dožádanou stranou způsobem, který je pro doručování obdobných dokumentů předepsán jejím právním řádem, nebo zvláštním způsobem, který je s tímto právním řádem slučitelný. 

2. Důkazem o doručení bude datovaná doručenka podepsaná osobou, které byla zásilka určena, nebo potvrzení dožádané strany, že doručení bylo provedeno, s uvedením způsobu a data doručení. První nebo druhý doklad bude ihned zaslán dožadující straně. Pokud dožadující strana o to požádá, potvrdí dožádaná strana, zda doručení bylo provedeno podle právního řádu dožádané strany. Pokud doručení nemůže být provedeno, uvědomí dožádaná strana ihned dožadující stranu o důvodech. 

3. Kterákoli smluvní strana může při podpisu této Úmluvy, uložení své ratifikační listiny nebo listiny o přístupu prohlášením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy žádat, aby doručení předvolání obviněným osobám, které se nacházejí na jejím území, bylo předáno jejich úřadům určitou dobu před datem, kdy se mají dostavit. Tato doba bude stanovena v uvedeném prohlášení; nesmí překročit 50 dnů. 

Tato doba bude vzata v úvahu při stanovení data předvolání a při jeho předání. 

Svědek nebo znalec, který se nedostaví na předvolání, o jehož doručení bylo požádáno, nebude podroben žádné sankci nebo omezení, i když předvolání obsahuje pohrůžku takového potrestání, pokud následně o vlastní vůli nevstoupí na území dožadující strany a není tam znovu řádně předvolán. 

Náhrady, včetně výloh na cestu a pobyt, které mají být hrazeny svědkovi nebo znalci dožadující stranou, budou počítány od místa jejich bydliště a jejich výše bude stanovena tak, aby byla nejméně taková, jaká je poskytována dle platných předpisů země, kde má být proveden výslech. 

1. Pokud dožadující strana považuje osobní účast svědka nebo znalce při výslechu před svými justičními orgány za zvlášť důležitou, uvede to v žádosti o doručení předvolání. Dožádaná strana v takovém případě požádá svědka nebo znalce, aby se dostavil. 

Dožádaná strana bude informovat dožadující stranu o odpovědi svědka nebo znalce. 

2. V případě uvedeném v odstavci 1 tohoto článku bude v dožádání o předvolání uvedeno, jaké náhrady budou přibližně poskytnuty a jaké cestovní a stravovací výdaje budou hrazeny. 

3. Na zvláštní žádost může dožádaná strana poskytnout svědkovi nebo znalci zálohu. Výše zálohy bude uvedena na předvolání a bude uhrazena dožadující stranou. 

1. Osoba ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, jejíž osobní účast při vyšetřování s výjimkou jejího postavení před soud za účelem odsouzení je vyžádána dožadující stranou, bude dočasně předána na její území za podmínky, že bude vrácena ve lhůtě stanovené dožádanou stranou a za podmínek uvedených v ustanovení článku 12 Úmluvy, pokud jsou použitelné. 

Předání může být odmítnuto, pokud: 

a) osoba, která je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, nebude souhlasit, 

b) je její přítomnost nutná pro trestní stíhání, které probíhá na území dožádané strany, 

c) by předání mohlo prodloužit její vazbu nebo výkon trestu, nebo 

d) jsou jiné důvody převažující nad jejím předáním na území dožadující strany. 

2. Za podmínek ustanovení článku 2 této Úmluvy, v případě, který je uveden v odstavci 1, bude průvoz osoby ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody přes území třetí strany povolen na žádost, ke které budou připojeny všechny potřebné doklady a která bude zaslána ministerstvem spravedlnosti dožadující strany ministerstvu spravedlnosti strany, přes jejíž území je průvoz žádán. Tato strana může odmítnout povolení průvozu svých občanů. 

3. Předaná osoba zůstane ve vazbě na území dožadující strany a tam, kde to přichází v úvahu, i na území strany, kde je žádáno o průvoz, pokud strana, u které se žádá o předání, nepožádá o její propuštění. 

1. Svědek nebo znalec, ať je jeho státní občanství jakékoliv, který se dostavil na předvolání před justiční orgány dožadující strany, nebude trestně stíhán ani zadržen nebo jinak omezen na osobní svobodě na území dožadující strany v souvislosti s činy spáchanými nebo rozsudky vynesenými před tím, než on opustil území dožádané strany.

2. Osoba, ať je její státní občanství jakékoliv, která byla předvolána před justiční orgány dožadující strany, aby se zodpovídala z činů, které jsou předmětem řízení proti ní, nebude trestně stíhána ani zadržena nebo jinak omezena na osobní svobodě v souvislosti s činy spáchanými nebo rozsudky vynesenými před opuštěním území dožádané strany, které nejsou uvedeny v předvolání. 

3. Imunita uvedená v tomto článku přestane platit v případě, že svědek nebo znalec nebo stíhaná osoba měla možnost opustit území 15 po sobě jdoucích dní ode dne, kdy jejich přítomnost již nebyla vyžadována, ale bez ohledu na to zůstala na tomto území, nebo se tam po odjezdu vrátila.

1. Dožádaná strana zašle opisy a informace z rejstříku trestů, vyžádané od ní justičními orgány smluvní strany, které jsou potřebné v trestní věci, ve stejném rozsahu, v jakém jej může poskytnout vlastním justičním orgánům v obdobných případech. 

2. Ve všech jiných případech než těch, které jsou uvedeny v odstavci 1 tohoto článku, žádost bude vyřízena v souladu s podmínkami stanovenými v právním řádu, předpisech nebo praxi dožádané strany. 

1. Žádosti o vzájemnou pomoc budou obsahovat: 

a) označení orgánu, který žádost podává; 

b) předmět a důvod žádosti; 

c) je-li to možné, údaje o osobě, které se žádost týká, a o jejím státním občanství; 

d) je-li to nutné, jméno a adresu osoby, které má být něco doručeno. 

2. Dožádání uvedená v článcích 3, 4 a 5 budou navíc obsahovat právní kvalifikaci a stručný popis skutkového stavu. 

1. Žádosti o vzájemnou pomoc a informace bez žádosti budou zaslány v písemné formě ministerstvem spravedlnosti dožadující strany ministerstvu spravedlnosti dožádané strany a jejich vyřízení bude zasláno stejným způsobem. Mohou však být také zaslány přímo justičními orgány dožadující strany justičním orgánům dožádané strany a jejich vyřízení bude zasláno stejným způsobem. 

2. Žádosti uvedené v článku 11 této Úmluvy stejně tak jako žádosti uvedené v článku 13 Druhého dodatkového protokolu k této Úmluvě budou vždy zaslány ministerstvem spravedlnosti dožadující strany ministerstvu spravedlnosti dožádané strany a jejich vyřízení bude zasláno stejným způsobem. 

3. Žádosti o vzájemnou pomoc, které se týkají řízení stanovených v odstavci 3 článku 1 této Úmluvy mohou být podle okolností případu také zaslány přímo správními nebo justičními orgány dožadující strany správním nebo justičním orgánům dožádané strany a jejich vyřízení bude zasláno stejným způsobem. 

4. Žádosti o vzájemnou pomoc uvedené v článcích 18 a 19 Druhého dodatkového protokolu k této Úmluvě mohou být zaslány přímo příslušnými orgány dožadující strany příslušným orgánům dožádané strany. 

5. Žádosti uvedené v odstavci 1 článku 13 této Úmluvy mohou být zaslány přímo příslušnými justičními orgány příslušným úřadům dožádané strany a vyřízení může být zasláno přímo těmito úřady. Žádosti upravené v odstavci 2 článku 13 této Úmluvy budou zasílány ministerstvem spravedlnosti dožadující strany ministerstvu spravedlnosti dožádané strany. 

6. Žádosti o zaslání kopií rozsudků a opatření ve smyslu článku 4 Dodatkového protokolu k této Úmluvě mohou být zasílány přímo příslušným orgánům. Smluvní strana může kdykoliv, prohlášením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, určit orgány, které považuje za příslušné orgány pro účely tohoto odstavce. 

7. V naléhavých případech, kdy je dovolen přímý styk podle této Úmluvy, může být uskutečňován prostřednictvím Mezinárodní organizace kriminální policie (Interpol). 

8. Smluvní strana si může kdykoliv prohlášením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy vyhradit právo podmínit vyřízení všech nebo některých žádostí o pomoc splněním jedné nebo více následujících podmínek:

a) kopie dožádání musí být zaslána ústřednímu orgánu určenému v prohlášení, 

b) žádosti, kromě žádostí naléhavých, musí být zasílány ústřednímu orgánu určenému v prohlášení, 

c) v případě přímého zaslání z důvodů naléhavosti bude zároveň zaslána kopie ministerstvu spravedlnosti, 

d) některé nebo všechny žádosti o pomoc jí musí být zasílány jiným způsobem, než jak je uvedeno v tomto článku. 

9. Žádosti o pomoc a veškerá další sdělení na základě této Úmluvy nebo jejích Protokolů mohou být zasílána prostřednictvím elektronických a jiných telekomunikačních prostředků, za podmínky, že dožadující strana je kdykoliv na žádost připravena předložit písemný záznam o jejím odeslání, jakož i její originál. Kterákoli strana může kdykoliv, prohlášením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, stanovit podmínky, za nichž je připravena přijímat a vyřizovat žádosti, které obdrží elektronickými nebo jinými telekomunikačními prostředky. 

10. Ustanovení tohoto článku se nedotýkají dvoustranných dohod nebo ujednání, která platí mezi smluvními stranami a stanoví přímé zasílání žádostí o pomoc mezi jejich úřady. 

1. S výhradou ustanovení odstavce 2 tohoto článku překlady žádostí a přiložených dokladů nebudou požadovány. 

2. Každá smluvní strana si může při podpisu této Úmluvy, uložení své ratifikační listiny nebo listiny o přístupu prohlášením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy vyhradit právo stanovit, aby žádosti a přiložené doklady jí byly zasílány s překlady do jejího jazyka nebo do některého oficiálního jazyka Rady Evropy nebo do jednoho z těchto jazyků, který je jí stanoven. Ostatní smluvní strany mohou použít vzájemnosti. 

3. Tento článek se nedotýká ustanovení o překladech žádostí nebo přiložených dokladů, která jsou obsažena v dohodách a ujednáních, ať už v platných nebo těch, které budou sjednány mezi dvěma nebo více smluvními stranami. 

Důkazy nebo doklady, které budou předávány dle této Úmluvy, nevyžadují ověření.

Pokud orgán, který dostane žádost o vzájemnou pomoc, není příslušný k jejímu vyřízení, předá žádost z moci úřední příslušnému orgánu svého státu a informuje o tom dožadující stranu přímo, jestliže mu žádost byla zaslána též přímo. 

Odmítnutí vzájemné pomoci bude odůvodněno. 

1. Strany nebudou od sebe vzájemně požadovat náhradu výdajů vyplývajících z použití této Úmluvy nebo jejích Protokolů, kromě: 

a) výdajů na účast znalců na území dožádané strany, 

b) výdajů na předání osoby ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, které je prováděno podle článku 13 nebo 14 Druhého dodatkového protokolu k této Úmluvě nebo podle článku 11 této Úmluvy, 

c) vysokých nebo mimořádných výdajů. 

2. Náklady na zřízení video nebo telefonního spojení, náklady vztahující se k uskutečnění video nebo telefonního spojení v dožádané straně, odměna tlumočníkům, kterou tato strana poskytne, a náhrady vyplacené svědkům, jakož i jejich cestovné v dožádané straně budou této straně uhrazeny dožadující stranou, pokud se strany nedohodnou jinak.

1. Oznámení jedné smluvní strany, která mohou vést k trestnímu stíhání před soudy druhé smluvní strany, budou předávána mezi příslušnými ministerstvy spravedlnosti, pokud smluvní strany nevyužijí možnost, kterou jim dává článek 15 odst. 6. 

2. Dožádaná strana bude informovat dožadující stranu o všech opatřeních, která byla na základě takového oznámení uskutečněna, a zašle jí opis rozhodnutí, které bylo vydáno. 

3. Na oznámení dle odstavce 1 tohoto článku budou použita ustanovení článku 16. 

1. Každá smluvní strana bude informovat ostatní strany o všech odsouzeních a následných opatřeních týkajících se jejich státních občanů, která jsou uvedena v rejstříku trestů. Ministerstva spravedlnosti si budou navzájem zasílat tyto informace nejméně jednou ročně. V případech, kdy je příslušná osoba považována za státního občana dvou nebo více smluvních stran, bude informace poskytnuta každé z těchto stran, pokud tato osoba není státním občanem strany, na jejímž území byla odsouzena. 

2. Dále každá smluvní strana, která předala výše uvedené informace, zašle příslušné straně na její písemnou žádost v jednotlivých případech kopie dotčených rozsudků a opatření, jakož i všechny další potřebné informace, které jí umožní posoudit, zda je nezbytné provést jakékoliv opatření na vlastním území. Tyto informace budou zasílány mezi ministerstvy spravedlnosti příslušných zemí. 

1. Smluvní strany mohou při podpisu této Úmluvy nebo při uložení své ratifikační listiny nebo listiny o přístupu učinit výhrady ke kterýmkoliv ustanovením této Úmluvy. 

2. Každá smluvní strana, která učinila výhradu, ji odvolá, jakmile to okolnosti umožní. Toto odvolání bude sděleno generálnímu tajemníkovi Rady Evropy. 

3. Smluvní strana, která učinila výhradu k některému ustanovení této Úmluvy, se nemůže dovolávat použití tohoto ustanovení jinou smluvní stranou v jiném rozsahu, než sama toto ustanovení přijala. 

Každý stát při podpisu nebo při uložení své ratifikační listiny nebo listiny o přijetí, schválení nebo přístupu prohlášením zaslaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy určí, které orgány bude pro účely této Úmluvy považovat za justiční orgány. Následně bude moci kdykoliv a stejným způsobem změnit znění tohoto prohlášení. 

1. Tato Úmluva bude platit pro metropolitní území smluvních stran.

2. Ve vztahu k Francii bude též platit pro Alžírsko a zámořské departmenty, ve vztahu k Itálii bude platit i pro to území Somálska, které je pod italskou správou. 

3. Spolková republika Německo může rozšířit působnost této Úmluvy na "Land Berlin" sdělením zaslaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy. 

4. Ve vztahu k Nizozemskému království Úmluva platí na jeho evropském území. Nizozemí může rozšířit působnost této Úmluvy sdělením zaslaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy na Nizozemské Antily, Surinam a Nizozemskou Novou Guineu. 

5. Přímým ujednáním mezi dvěma nebo více smluvními stranami při zachování podmínek, které budou v tomto ujednání dohodnuty, může být působnost této Úmluvy rozšířena i na jiná území některé ze smluvních stran, než ta, která jsou uvedena v odstavcích 1, 2, 3 a 4 tohoto článku, za jejichž zahraniční vztahy odpovídá příslušná smluvní strana. 

1. S výhradou ustanovení čl. 15, odst. 7 a čl. 16, odst. 3 tato Úmluva ve vztahu k státům, které jsou jí vázány, nahradí ustanovení všech smluv, dohod nebo dvoustranných ujednání upravujících mezi dvěma smluvními stranami poskytování vzájemné pomoci v trestních věcech.

2. Tato Úmluva se nedotýká závazků vyplývajících z jiných dvoustranných nebo mnohostranných mezinárodních úmluv, které obsahují nebo budou obsahovat články upravující speciální aspekty vzájemné pomoci v dané oblasti.

3. Smluvní strany mohou mezi sebou sjednávat dvoustranné nebo mnohostranné dohody o vzájemné pomoci v trestních věcech jen k doplnění ustanovení této Úmluvy nebo k usnadnění používání principů, které obsahuje. 

4. V případech, kdy se mezi dvěma nebo více smluvními stranami na jejich území poskytuje vzájemná pomoc v trestních věcech na základě jednotných právních předpisů nebo na základě zvláštního systému vzájemného používání opatření o vzájemné pomoci na svých územích, budou moci tyto smluvní strany bez ohledu na ustanovení této Úmluvy upravovat své vzájemné vztahy v této oblasti výlučně podle těchto právních předpisů nebo systémů. Smluvní strany, které v souladu s tímto odstavcem vyloučí mezi sebou používání této Úmluvy, uvědomí generálního tajemníka Rady Evropy.

1. Tato Úmluva bude otevřena k podpisu všem členům Rady Evropy. Podléhá ratifikaci. Ratifikační listiny budou uloženy u generálního tajemníka Rady Evropy. 

 2. Úmluva vstoupí v platnost 90 dnů po uložení třetí ratifikační listiny. 

 3. Ve vztahu k stranám, které ji budou ratifikovat později, Úmluva vstoupí v platnost 90 dnů po uložení jejich ratifikačních listin. 

1. Výbor ministrů Rady Evropy může pozvat kterýkoli stát, který není členem Rady Evropy, aby k této Úmluvě přistoupil, za podmínky, že s rezolucí, která takové pozvání obsahuje, jednohlasně vysloví souhlas všichni členové Rady, kteří tuto Úmluvu ratifikovali. 

 2. Přístup bude proveden uložením listiny o přístupu u generálního tajemníka Rady. Účinnost nabude 90 dnů po uložení. 

Každá smluvní strana může vypovědět tuto Úmluvu v rozsahu, v jakém se jí týká, sdělením předaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy. Výpověď nabude účinnost šest měsíců po datu, kdy generální tajemník Rady takové sdělení obdrží. 

Generální tajemník Rady Evropy bude informovat členy Rady a vlády států, které přistoupily k této Úmluvě, o: 

a) státech, které Úmluvu podepsaly, a o uložení ratifikačních listin nebo listin o přístupu; 

b) datu vstupu této Úmluvy v platnost; 

c) sděleních přijatých podle ustanovení článku 5, odst. 1, článku 7, odst. 3, článku 15, odst. 6, článku 16, odst. 2, článku 24, článku 25, odst. 3 nebo článku 26, odst. 4; 

d) výhradách učiněných podle článku 23, odst. 1; 

e) odvolání výhrad podle článku 23, odst. 2; 

f) sděleních o výpovědi, přijatých podle článku 29, a o datu, kdy takové výpovědi nabyly účinnost. 

Na důkaz toho níže podepsaní, jsouce k tomu řádně zmocněni, podepsali tuto Úmluvu. 

Dáno v Štrasburku dne 20. dubna 1959 v jazyce anglickém a francouzském, přičemž obě znění mají stejnou platnost, v jednom vyhotovení, které bude uloženo v archivu Rady Evropy. Generální tajemník Rady Evropy předá ověřený opis vládě každého nebo signatáře nebo státu, který Úmluvu podepsal nebo k ní přistoupil.

čl. 24:

In accordance with Article 24 of the Convention (as amended by Article 6 of the Second Additional Protocol to the Convention), the Czech Republic, as a Member State of the European Union participating in the enhanced cooperation on the establishment of the European Public Prosecutor's Office, declares that the European Public Prosecutor's Office ("EPPO"), in the exercise of its competences, as provided for by Articles 22, 23 and 25 of Council Regulation (EU) 2017/1939, shall be deemed to be a judicial authority for the purpose of issuing requests for mutual assistance in accordance with the Convention and its Protocols, as well as for the purpose of providing, on request of another Contracting Party in accordance with the Convention and its Protocols, information or evidence which the EPPO has obtained already or may obtain following the initiation of an investigation in the area of its competence. The EPPO shall also be deemed to be a judicial authority for the purpose of receipt of information in accordance with Article 21 of the Convention, in respect of offences within its competence as provided for by Articles 22, 23 and 25 of Council Regulation (EU) 2017/1939. This declaration is intended to supplement the previous declarations made by the Czech Republic in accordance with Article 24 of the Convention.

With reference to this declaration made in accordance with Article 24 of the Convention, the Czech Republic avails itself of the opportunity to interpret the legal effects of that declaration as follows:

a) Where the Convention or its Protocols refer to the requesting Party or the requested Party, this shall in case of requests issued by or addressed to the European Public Prosecutor's Office be interpreted as referring to the EU Member State of the competent European Delegated Prosecutor whose powers and functions are referred to in Article 13 of Council Regulation (EU) 2017/1939.

b) Where the Convention or its Protocols refer to the law of the requesting or the requested Party, this shall in case of requests issued by or addressed to the European Public Prosecutor's Office be interpreted as referring to Union law, in particular Council Regulation (EU) 2017/1939, as well as to the national law of the EU Member State of the competent European Delegated Prosecutor, to the extent applicable in accordance with Article 5(3) of that Regulation.

c) Where the Convention or its Protocols provide for the possibility for a Party to make declarations or reservations, all such declarations and reservations made by the Czech Republic shall be deemed applicable in case of requests made by another Party to the European Public Prosecutor's Office whenever a European Delegated Prosecutor located in the Czech Republic is competent in accordance with Article 13(1) of Council Regulation (EU) 2017/1939.

d) As a judicial requesting authority acting in accordance with Article 24 of the Convention (as amended by Article 6 of the Second Additional Protocol to the Convention), the European Public Prosecutor's Office shall comply with any conditions or restrictions on the use of information and evidence obtained, which may be imposed by the requested Party based on the Convention and its Protocols.

e) Obligations imposed upon the requesting Party by Article 12 of the Convention shall also be binding upon the judicial authorities of the EU Member State of the competent European Delegated Prosecutor. The same applies in case of obligations of the requesting Party under Article 11 of the Convention (as amended by Article 3 of the Second Additional Protocol and under Articles 13, 14 and 23 of the Second Additional Protocol) in respect of the EU Member State of the European Delegated Prosecutor competent in accordance with Article 13(1) of Council Regulation (EU) 2017/1939.

čl. 15 odst. 8 písm. a):

„V souladu s článkem 15 odst. 8 písm. a) Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních ve znění článku 4 Druhého dodatkového protokolu Česká republika prohlašuje, že kopie žádostí o právní pomoc musí být vždy zasílány ústřednímu orgánu, a to:

a) Nejvyššímu státnímu zastupitelství České republiky v případě žádosti vzešlé z přípravného řízení;
b) Ministerstvu spravedlnosti České republiky v ostatních případech.“

čl. 15 odst. 3:

„Česká republika prohlašuje k článku 15 odstavec 3 Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních ve znění článku 4 Druhého dodatkového protokolu, že vzhledem k tomu, že Česká republika neučinila prohlášení podle článku 27 Druhého dodatkového protokolu, mohou být žádosti správních orgánů podle článku 1 odstavec 3 Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních ve znění článku 1 Druhého dodatkového protokolu zasílány pouze justičním orgánům České republiky.“

čl. 15 odst. 9:

„V souladu s článkem 15 odstavec 9 Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních ve znění článku 4 Druhého dodatkového protokolu Česká republika prohlašuje, že v případě zaslání žádostí elektronickými nebo jinými telekomunikačními prostředky je třeba vždy následně doručit originál žádosti v listinné podobě.“

čl. 24:

„V souladu s článkem 24 Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních ve znění článku 6 Druhého dodatkového protokolu Česká republika prohlašuje, že pro účely Úmluvy a jejích dodatkových protokolů považuje za justiční orgány soudy a státní zastupitelství.“

čl. 13 odst. 7:

„V souladu s článkem 13 odstavec 7 Druhého dodatkového protokolu Česká republika prohlašuje, že souhlas uvedený v článku 13 odstavec 3 Druhého dodatkového protokolu bude vyžadován před uzavřením dohody o dočasném předání osoby podle článku 13 odstavec 1 Druhého dodatkového protokolu.“

čl. 17 odst. 4:

„V souladu s článkem 17 odstavec 4 Druhého dodatkového protokolu Česká republika prohlašuje, že:

a) příslušným orgánem, kterému mají být zasílány žádost podle článku 17 odstavec 1 Druhého dodatkového protokoluje:

Krajské   státní   zastupitelství   v   Praze
Husova   11
110   01   Praha   1
tel.:   ++420/222   111   700
fax.:   ++420/222   220   075
e-mail:   podatelna@ksz.pha.justice.cz

b) příslušným orgánem, kterému mají být zasílána oznámení podle článku 17 odstavec 2 Druhého dodatkového protokoluje:  

Policejní   prezidium   České   republiky
Strojnická   27
170   89   Praha   7
tel.:   ++420/974   834   210
fax.:   ++420/974   834   716   nebo   974   834   718
e-mail:   sirene@pcr.cz

c) přeshraniční sledování podle článku 17 odstavce 1 a 2 Druhého dodatkového protokolu jsou za Českou republiku oprávněny provádět útvary Policie České republiky a celní orgány."

čl. 18 odst. 4:

„V souladu s článkem 18 odstavec 4 Druhého dodatkového protokolu Česká republika prohlašuje, že orgánem příslušným pro účely tohoto článku je:   

Krajské   státní   zastupitelství   v   Praze
Husova   11
110   01   Praha   1
tel.:   ++420/222   111700
fax.:   ++420/222   220   075
e-mail:   podatelna@ksz.pha.justice.cz“

čl. 19 odst. 4:

„V souladu s článkem 19 odstavec 4 Druhého dodatkového protokolu Česká republika prohlašuje, že orgánem příslušným pro účely tohoto článkuje: 

Vrchní   státní   zastupitelství   v   Praze
náměstí   Hrdinů   1300
140   65   Praha   4
tel.:   ++420/261196   830
fax.:   ++420/261196   851
e-mail:   podatelna@vsz.pha.justice.cz“

čl. 15 odst. 8 písm. d):

„V souladu s článkem 15 odstavec 8 písmeno d) Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních ve znění článku 4 Druhého dodatkového protokolu Česká republika prohlašuje, že orgánem příslušným pro přijímání a zasílání žádostí podle článku 20 Druhého dodatkového protokoluje:

Nejvyšší   státní   zastupitelství
Jezuitská   4
660   55   Brno
tel.:   ++420/542   512   330
fax.:   ++420/542   512   350
e-mail:   mo@nsz.brn.justice.cz“

čl. 24:

„V souladu s článkem 24 Evropské úmluvy a vzájemné pomoci ve věcech trestních a článkem 8 jejího Dodatkového protokolu budou pro účely Úmluvy a jejího Dodatkového protokolu za justiční orgány považovány úřady: Nejvyšší státní zastupitelství České republiky, krajská a okresní státní zastupitelství, Městské státní zastupitelství v Praze, Ministerstvo spravedlnosti České republiky, krajské a okresní soudy a Městský soud v Praze."

čl. 15 odst. 6:

„V souladu s článkem 15 odst. 6 Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních Česká republika prohlašuje, že

a) žádosti o pomoc vzešlé z přípravného řízení mají být zasílány Nejvyššímu státnímu zastupitelství České republiky;
b) ostatní žádosti o pomoc mají být zasílány Ministerstvu spravedlnosti České republiky.

Doručení předvolání obviněným osobám podle Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních, které se nacházejí na československém území, musí být předáno československým orgánům nejméně 30 dnů před datem, kdy se mají dostavit.“