Výbor pro práva osob se zdravotním postižením

 

Co znamená nezávislý způsob života a zapojení do společnosti 

  

 

Překlad jednoduché anglické verze:

obecného komentáře č. 5 (2017)

Článek 19: Právo na nezávislý způsob života a zapojení do společnosti

 

Poznámka: Upozorňujeme, že se nejedná o oficiální dokument OSN.

1. O tomto dokumentu

Organizace spojených národů (OSN) je institucí, ve které se setkávají všechny země světa.

Scházejí se, aby se dohodli, jak učinit svět pro všechny lepším a bezpečnějším místem. 

Mnoho zemí podepsalo Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením. Jedná se o dohodu, která uvádí, že osoby se zdravotním postižením by měly mít stejnou podporu jako všichni ostatní a mělo by s nimi být zacházeno jako se všemi ostatními.

Jsme Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením. Naším úkolem je dohlížet na to, aby se osobám se zdravotním postižením na celém světě dostávalo jejich práv. Pomáháme zemím pochopit, co mají učinit, aby se osobám se zdravotním postižením dostalo jejich práv. 

V tomto dokumentu se dozvíte více o úmluvě. Vysvětluje část týkající se nezávislého způsobu života a zapojení do společnosti. Jedná se o článek 19 úmluvy.

Úmluva uvádí, že osoby se zdravotním postižením mají stejná práva jako ostatní lidé a měly by mít možnost je využívat. Nezávislost a zapojení do společnosti jsou důležitá lidská práva. Mnoho osob se zdravotním postižením však čelí diskriminaci, která jim toto právo a možnost volby a kontroly nad jejich životem bere. 

Tento dokument nedává osobám se zdravotním postižením nová práva. Uvádí však, co toto právo znamená a co by se mělo stát v jejich případě.

2. Nezávislý způsob života a zapojení do společnosti

Po mnoho let neměly osoby se zdravotním postižením možnost volby a kontroly nad svým životem. Ostatní si mysleli, že nejsou schopny vést nezávislý způsob života v místě, které si vyberou. Státy tak vynakládaly peníze na speciální služby mimo dosah ostatních, místo toho, aby je podporovaly jejich život ve společnosti.

Mnoho osob se zdravotním postižením musí stále žít se svými rodinami nebo ve velkých zařízeních mimo domov. V takovém případě jsou závislí na ostatních lidech a mají jen málo svobody. To může vést k diskriminaci, špatnému zacházení a zneužívání, pokud je a jejich práva ostatní lidé nerespektují.

Osoby se zdravotním postižením a jejich rodiny bojovaly za změnu a žádaly o:

  • domovy v komunitě
  • podporu pro život v jejich domově a komunitě a
  • lepší přístup ke službám a budovám, které využívají ostatní lidé

Mnoho osob se zdravotním postižením žije v chudobě. Pokud je stát podpoří v tom, aby mohli žít nezávisle a být součástí společnosti, může jim to pomoci k lepšímu životu.

Právní předpisy upravující lidská práva a úmluva uvádějí, že každý člověk se zdravotním postižením má právo žít nezávisle a být zapojen do společnosti. Tak by tomu mělo být bez ohledu na to, kým lidé jsou a kde žijí. Toto právo jim dává svobodu, možnost volby a kontrolu nad rozhodnutími, která mají dopad na jejich život.

Pokud osoby se zdravotním postižením žijí a pracují s ostatními lidmi, odbourávají se překážky a lidé se navzájem poznávají a chápou. To může pomoci zastavit diskriminaci a zneužívání osob se zdravotním postižením.

Osoby se zdravotním postižením mají právo na dobrou životní úroveň. To znamená stejné právo, jaké mají všichni ostatní, na:

  • dostatek potravin
  • domov, do nějž mohou přijít a z nějž mohou odejít
  • základní věci, které v životě potřebují
  • podpůrné služby
  • asistenční technologie

Situace se zlepšuje, ale lidé se zdravotním postižením stále toto právo nemají, pokud:

  • je právní předpisy nebo plány zbavují právní způsobilosti a práva rozhodovat o vlastním životě
  • neexistuje dostatečná podpora nebo ochrana nezávislého způsobu života ve společnosti
  • státy nemají správné právní předpisy, pravidla, ani dostatek peněz na to, aby lidem poskytly potřebnou podporu
  • jsou nuceni žít v místě, které si nevybrali, nebo podstoupit léčbu, se kterou nesouhlasí
  • státy nadále utrácejí peníze za rozsáhlé služby, které je oddělují od ostatních lidí, a nemají v plánu je zrušit
  • ostatní lidé si myslí, že nemají právo žít ve společnosti nebo že toho nejsou schopni
  • není dostatek služeb, jakými jsou doprava, bydlení, zdravotnictví, školy, divadla nebo veřejné budovy, které mohou osoby se zdravotním postižením využívat
  • státy nezapojují organizace osob se zdravotním postižením do kontroly, zda lidé toto právo mají
  • státy při plánování, jak využít peníze, nemyslí na podporu osob se zdravotním postižením
  • různé části státu při plánování nespolupracují

3. Co by mělo nastat

Nezávislý způsob života

Nezávislým způsobem života se rozumí, že máte k dispozici vše, co potřebujete, abyste měli kontrolu nad svým životem a mohli rozhodovat o:

  • tom, kde budete bydlet
  • informacích
  • podpoře komunikace
  • podpoře v péči o sebe
  • každodenních činnostech
  • vztazích s ostatními lidmi
  • tom, co budete jíst
  • tom, co si budete oblékat
  • zdravotní péči
  • dopravě
  • sexuálních a reprodukčních právech
  • možnostech zapojit se do náboženských nebo společenských aktivit

To znamená, že rozhodujete například o tom, s kým budete žít, co budete jíst, kdy budete chodit spát a co budete mít doma. Tato rozhodnutí vám umožní být tím, kým chcete být.

Nezávislý způsob života neznamená, že budete všechno dělat sami. Znamená to ale rozhodovat o tom, co chcete, a mít podporu, která vám umožní tato rozhodnutí uskutečnit.

Zapojení do společnosti

To znamená žít spokojeným životem, trávit čas s ostatními lidmi, využívat služeb, které využívají ostatní lidé, a zapojovat se do věcí, které dělají. Zahrnuje to i účast ve volbách a zapojení se do politiky.

Nezávislý způsob života

Nezávislým způsobem života se rozumí, že si můžete vybrat, kdo vás bude podporovat, jak budete řídit svůj život a trávit čas s jinými lidmi. Samotné bydlení ve vlastním domově v komunitě nemusí nutně znamenat nezávislý způsob života. Státy musí zajistit, aby si osoby se zdravotním postižením mohly vybrat podporu, kterou potřebují k rozhodování a zapojení do společnosti.

Osobní asistence

Osobní asistent je osoba, kterou si vyberete, aby vám pomáhala vést nezávislý způsob života.

Tuto podporu máte pod kontrolou, neboť:

  • sami posuzujete, kolik bude vaše podpora stát, a rozhodujete, jak tyto peníze utratit, abyste získali podporu, kterou potřebujete
  • vybíráte si, která organizace nebo osoba vás bude podporovat
  • najímáte, školíte a řídíte svého osobního asistenta; podporu sdílíte s jinou osobou, pouze pokud se tak rozhodnete
  • si můžete zvolit, jakou podporu potřebujete a kdy ji potřebujete; pokud to potřebujete, můžete získat podporu při rozhodování; ta zahrnuje i úvahy ostatních lidí o tom, co je pro vás důležité a jak to může ovlivnit vaše rozhodnutí

Někdy se služby označují jako „nezávislé“, „komunitní bydlení“ nebo „osobní asistence“. Ale pokud si nemůžete vybrat, kdo vás bude podporovat nebo ostatní lidé řídí váš život či jste drženi stranou od ostatních lidí, pak je to špatně.

Co by mělo nastat, abyste mohli žít nezávisle a zapojit se do společnosti?

Mělo by dojít k tomu, že:

  • bez ohledu na to, jakou podporu osoba potřebuje, bude mít každá osoba se zdravotním postižením možnost volby a podpory, aby mohla žít ve společnosti a zapojit se do ní
  • státy zruší vše, co toto právo odpírá, nebo diskriminuje některé skupiny osob se zdravotním postižením
  • osoby se zdravotním postižením budou mít ve společnosti na výběr z mnoha různých možností, neboť služby, bydlení a budovy pro ně budou přístupné
  • osobám se zdravotním postižením se dostane podpory a informací, aby se mohly rozhodovat, a nebudou existovat žádná pravidla nebo právní předpisy, které by je zbavovaly právní způsobilosti
  • individuální podpora uvnitř i vně vašeho domova bude právem, ne něčím, o čem rozhodují jiní lidé
  • bude k dispozici dostatek lidí, kteří budou vyškoleni v podpoře osob se zdravotním postižením, aby se staly součástí místní komunity a nebyly odděleny od ostatních lidí
  • osoby se zdravotním postižením budou žít vedle ostatních lidí v místní komunitě, nikoliv v budovách nebo prostorách určených pouze pro osoby se zdravotním postižením
  • každý člověk se zdravotním postižením bude moci snadno využívat kvalitní a cenově dostupné služby v blízkosti svého domova
  • děti se zdravotním postižením budou žít a vyrůstat v rodině

Státy chápou a uznávají, že osoby se zdravotním postižením mají toto právo pouze tehdy, pokud:

  • mají právo na právní způsobilost, aby si mohly vybrat, kde budou žít, s kým budou žít a jak budou žít
  • existuje dostatek přístupného bydlení, které nediskriminuje osoby se zdravotním postižením
  • osoby se zdravotním postižením mají jiné možnosti, pokud chtějí žít ve komunitě, ale ne se svou rodinou
  • osoby se zdravotním postižením mohou komunikovat, získávat informace a využívat stejné budovy a služby jako ostatní lidé; státy zakročí proti osobám, které budovy nebo služby učiní nepřístupnými
  • státy přijmou akční plán pro kvalitní personalizované služby
  • státy se nevrátí ke starým způsobům práce, pokud k tomu nebudou mít velmi dobrý důvod, a zárověň budou dodržovat mezinárodní právo
  • státy shromáždí spolehlivé informace o počtu osob se zdravotním postižením, které žijí na různých místech, a o tom, co si o těchto místech myslí
  • státy využijí veškeré finanční prostředky na zřízení většího počtu služeb pro zajištění nezávislého způsobu života pro každého

4. Co musí státy učinit

Státy, které podepíší úmluvu, musí rozumět různým druhům lidských práv.

Některá práva musí být bezodkladně přiznána všem. Jiná práva vyžadují ke svému naplnění více plánování a větší změny.

Jakmile státy podepíší úmluvu, mají osoby se zdravotním postižením, které v těchto státech žijí, právo vybrat si, kde budou žít a s kým budou žít. Státy musí zrušit právní předpisy nebo plány, které jim toto právo berou.

Zpřístupnění všech služeb, budov a informací a zavedení kvalitních služeb osobní asistence bude trvat déle. Státy však musí mít plány, jak podpořit osoby se zdravotním postižením v nezávislém způsobu života a otevřít jim společnost. Pokud lidé žijí nezávisle, ale nemohou například navštěvovat knihovnu, nakupovat nebo se setkávat s jinými lidmi, jsou stále drženi stranou od ostatních lidí.

Státy by měly na těchto plánech spolupracovat s osobami se zdravotním postižením a jejich organizacemi.

Státy musí:

  • respektovat právo osob se zdravotním postižením na nezávislý způsob života a zapojení do společnosti
  • zrušit právní předpisy nebo pravidla, které diskriminují lidi tím, že jim berou možnost volby nebo svobodu nebo jim brání v užívání budov nebo služeb; to znamená i to, že nebudou budovány další instituce nebo služby, které by osoby se zdravotním postižením držely stranou od ostatních lidí
  • chránit osoby se zdravotním postižením tím, že budou bránit rodinám nebo jiným osobám, aby jim odebrali právo na nezávislý způsob života ve společnosti; to znamená i to, že bude zajištěno, že komunitní služby v žádném případě nebudou lidem upírat svobodu, možnost volby nebo kontroly
  • chránit osoby se zdravotním postižením před diskriminací a odstranit pravidla nebo jiné překážky, které jim brání žít ve společnosti, mít vlastní domov a využívat všechny služby, které využívají ostatní lidé
  • činit vše, co je třeba, aby osoby se zdravotním postižením mohly žít nezávisle a zapojit se do společnosti; to znamená, že je třeba mít časový plán pro uzavření velkých služeb oddělujících lidi se zdravotním postižením a jejich zapojení do těchto plánů a také zapojení všech složek státní správy
  • zavést hodnocení a podporu, kterou lidé k životu ve společnosti potřebují; hodnocení musí zahrnovat lidská práva a způsoby, jak se zbavit překážek, které lidem brání dělat věci, které si sami zvolí; podpora musí být dostupná a vhodná pro danou osobu
  • zajistit, aby lidé měli k dispozici dávky nebo příspěvky, které jim pomohou zaplatit věci, které jsou v případě zdravotního postižení dražší; pokud státy musí šetřit, nemohou poskytnout osobám se zdravotním postižením méně peněz, pokud by to znamenalo, že by přišly o svá lidská práva
  • poskytnout osobám se zdravotním postižením jasné a aktuální informace, které jim pomohou při rozhodování o nezávislém životě; zavést pravidla (normy) pro každého, kdo zřizuje službu na podporu lidí, a zajistit, aby byl personál vyškolen v oblasti života ve společnosti a začleňování (inkluzi)
  • zajistit, aby osoby se zdravotním postižením mohly využívat právní předpisy a soudy, a mohly tak podávat stížnosti nebo prosadit své právo na nezávislý způsob života ve společnosti
  • podporovat rodiny a pečovatele, aby mohli pomoci svým příbuzným žít ve společnosti; patří sem například péče o děti, náhradní volno nebo dávky, pokud osoba musí zůstat doma a starat se o někoho místo toho, aby chodila do práce
  • neustále se ptát osob se zdravotním postižením na věci, které jim brání v nezávislém způsobu života ve společnosti, a na to, co by situaci zlepšilo

5. Souvislost s ostatními částmi úmluvy

Právo žít nezávisle a být zapojen do společnosti s sebou nese další práva, mezi která patří právo podílet se na plánech společnosti.

Souvisí rovněž s níže uvedenými dalšími právy:

  • rovným zacházením a zákazem diskriminace
  • právem žen a dívek na to, aby se s nimi zacházelo stejně jako s muži a chlapci, aby se cítily v bezpečí před zneužíváním a násilím
  • právem žít ve společnosti a zapojit se do dění v komunitě a na pracovišti
  • právem na potřebnou péči a podporu, včetně asistenčních technologií
  • právem na využívání veřejných služeb, budov a dopravy
  • právem na svobodu pohybu
  • rovností před zákonem a právní způsobilostí
  • právem na přístup k informacím ve srozumitelné podobě – včetně Braillova písma, znakové řeči a snadno čitelného písma
  • právem na to, aby si byli ostatní lidé vědomi toho, že není správné zacházet s osobami se zdravotním postižením nespravedlivě nebo špatně
  • právem na plnohodnotný život a dobrou životní úroveň
  • právem na to být součástí rodiny
  • právem na dobrou zdravotní péči
  • právem volit nebo kandidovat ve volbách

6. Jak toho mohou státy dosáhnout

Chápeme, že některé státy budou muset provést mnoho změn, aby zajistily, že osoby se zdravotním postižením budou moci žít nezávisle a budou zapojeny do společnosti.

Státy, které úmluvu podepíší, toto mohou pro osoby se zdravotním postižením zajistit, pokud:

  • zruší právní předpisy, které brání lidem s jakýmkoliv zdravotním postižením ve výběru místa bydliště; to zahrnuje právní předpisy, které stanoví, že mohou být nuceni žít někde, kde si to kvůli svému postižení nevybrali
  • přijmou právní předpisy, které podporují právo osob se zdravotním postižením na život ve společnosti
  • informují osoby se zdravotním postižením o jejich právech způsobem, kterému rozumí
  • přijmou zákony, které stanoví, že budovy, služby a informace musí být přístupné osobám se zdravotním postižením; zakročí proti lidem a organizacím, které tyto právní předpisy porušují
  • přijmou právní předpisy a pravidla, která zajistí, aby všechny nové stavby byly přístupné, a které budou kontrolovat, zda se tak děje
  • zajistí, aby plány sociální ochrany spravedlivě zacházely s osobami se všemi druhy zdravotního postižení
  • přijmou jasné a časově vymezené plány pro uzavření velkých ústavů nebo služeb, které drží osoby se zdravotním postižením stranou od ostatních lidí; zejména ústavů pro děti se zdravotním postižením, osoby s poruchami učení nebo duševním onemocněním
  • zakročí proti diskriminaci tím, že pomůžou ostatním lidem pochopit a respektovat osoby se zdravotním postižením a jejich práva
  • budou spolupracovat na plánech komunitních služeb s osobami se zdravotním postižením a jejich organizacemi
  • vyčlení prostředky na přístupné a cenově dostupné bydlení, dopravu a podporu ve společnosti
  • při výběru služeb na podporu lidí ve společnosti zajistí, že budou vědět, jak dát lidem svobodu, možnost volby a kontroly
  • zavedou kontroly, aby zajistily, že budou uzavírat velké služby, které drží osoby se zdravotním postižením daleko od ostatních lidí, a budovat nové služby ve společnosti
  • zapojí osoby se zdravotním postižením a jejich organizace do kontroly, zda se situace mění

7. Slovníček

Přístup – situace, kdy je snadné se k něčemu dostat, porozumět tomu nebo to používat

Příspěvek – peníze, které jsou pravidelně vypláceny na úhradu výdajů 

Hodnocení – způsob, jak zjistit, jakou podporu osoba potřebuje

Asistenční technologie –zařízení nebo počítačový program, který usnadňuje člověku se zdravotním postižením vykonávat určitou činnost nebo být samostatný; například alarmy, speciální spínače nebo hlasem ovládané počítače

Překážka – fyzická věc nebo pravidlo či právní předpis, které ztěžují nebo znemožňují něco učinit

Dávka – peníze, které stát vyplácí osobě se zdravotním postižením, aby jí pomohl hradit její náklady

Braillovo písmo – způsob psaní, kdy nevidomí mohou slova nahmatat prsty

Úmluva – dohoda mezi různými státy

Závislost – potřeba, aby existovala jiná osoba, na kterou se lze spoléhat, pokud jde o pomoc nebo podporu

Diskriminovat – zacházet s někým hůře než s ostatními lidmi kvůli tomu, kým je

Volby – organizovaný způsob volby členů místní nebo celostátní správy

Lidská práva – základní práva a svobody, které by měl mít každý člověk na světě

Inkluze (začlenění) – možnost využívat stejné budovy a služby, účastnit se stejných aktivit a užívat si stejných zážitků jako ostatní lidé

Nezávislý – znamená, že osoba činí rozhodnutí ohledně toho, co chce, a má podporu pro realizaci těchto rozhodnutí; být nezávislý neznamená dělat vše sám

Nezávislý způsob života – znamená, že osoba má k dispozici vše, co potřebujete, aby měla kontrolu nad svým životem a mohla o něm rozhodovat

Právní způsobilost – znamená, že každý, kdo je starší 18 let, může uzavírat právně závazné dohody nebo činit rozhodnutí

Osobní asistence – podpora v každodenním životě a každodenních činnostech, které jsou pro ostatní lidi samozřejmostí

Osobní asistent – někdo, koho si osoba vybere, aby jí pomáhala vést nezávislý způsob života

Personalizovaný – navržený nebo naplánované přímo pro danou osobu

Politika – zapojení do místní nebo celostátní správy

Chudoba – nedostatek prostředků na zaplacení základních životních potřeb

Nábor – formální a organizovaný způsob výběru zaměstnanců

Respektovat – obdivovat někoho za to, kým je nebo co dokáže

Sexuální a reprodukční práva – právo na bezpečnou sexualitu a udržení dobrého zdraví; právo rozhodnout se, zda mít či nemít děti, a podpora zdraví dětí

Sociální ochrana – to, co dává všem stejné životní příležitosti; například dostatek jídla, základní zdravotní péče, školní docházka nebo peníze na hrazení nákladů

Organizace spojených národů – skupina 193 různých zemí, které se společně snaží učinit svět pro všechny lepším a bezpečnějším místem.

Hlasování – organizovaný způsob volby mezi jednou nebo více osobami